20141120indiani4
Ženy se točí kolem ohniště, udržují oheň a vaří jídlo. A kávu. (Z. Danková/ET ČR)

Tradice českých Indiánů u nás není právě krátká. Obdiv k přírodní kultuře severoamerických prérijních Indiánů způsobil, že někteří dospělí si ještě nepřestali na ně hrát.

Nacházíme se v teepee, ve stanu z kůže, typickém indiánském obydlí, a pijeme kávu uvařenou na otevřeném ohništi. Venku za stanem pobíhají a řehtají koně.

„Bydlíme v normálním domě, máme televizi, jezdíme v autě. Nejsme lidi, kteří žijou celý život v teepee. Žijeme v normálním světě a můžeme si vybrat. Nelze, aby synek byl Indián, ale ve 20 letech by pak nebyl schopen si koupit ani lístek na tramvaj (když to tak blbě řeknu),“ uvádí náčelník.

Protože venku je dosud teplo (koncem září), náčelník i jeho muži jsou oděni bederními rouškami, někteří mají legginy, ozdoby ve vlasech i na šíji. Ženy se točí kolem ohniště, udržují oheň a vaří jídlo. Znázorňují kmen Lakotů.

Oblečení si šijete podle historických modelů. Šijete si je sami nebo je dáváte ušít na zakázku?

Ano, vyrábíme si je sami. Úplně nejšikovnější na výrobu indiánských věcí je ta paní, která sedí vedle vás - (ukazuje na svoji manželku). Všechna ta oblečení i věci vyrobí ona.

Z jakého materiálu to je?

Většina, co je tu vidět, je z jelení kůže.

Kde se dá kůže sehnat?

Většinou si ji seženeme od myslivců, ale dá se sehnat i v továrně na zpracování kůží.

Ve východních Čechách je továrna, ve které všichni Indiáni z Čech nakupují kůže na indiánské oblečení.

Pokud chceme být ještě důslednější v tradičním způsobu, jde o kůži vydělávanou mozkem. Indiáni vyčiňovali kůže mozkem zvířat, to znamená ze zvířat, která byla zabita. Z mozku se udělala kaše a ta se nanesla na kůži. Potom se z toho vyprala,

To, co dělá kůži tak tvrdou, právě ten mozek odstraní a pak kůže vypadá velmi pěkně.

Textilie tehdy nebyly. Děláme kulturu, která je z doby těch prérií, to znamená zhruba roku 1880. Když se podíváte, jsou zde už věci, košile, které jsou ovlivněny hodně již bělošskou kulturou. Indiáni vedli s bělochy výměnný obchod. Za kožešiny, za kotlíky, za konve, za nože, sekyry …

Indiáni byli přírodní lidi, nenosili prádlo, jak vlastně dodržovali hygienu?

 

20141120indiani2
Chystá se víkend s indiánským životem, civil se odloží. (Z. Danková/ET ČR)
Než nosili prádlo v době na prériích, nosili pruhy kůže, měkoučké kůže, a jakmile to šlo,  nosili bederní roušku látkovou. Hygienu dodržovali – umývali se 2x – 3x denně. Když bylo období míru.

Indiáni byli tak čistotní, že jim bílí vojáci smrděli. Pro ně byl běloch hrozné „zvíře“, chlupaté na bradě, a ještě smradlavé.

Samozřejmě, bělochům smrděli zase oni, protože se natírali různými přírodními deodoranty, které zase smrděly bělochům. Také byli cítit ohněm. Bylo to velice přísné.

Ale - něco jiného bylo období války. Ve válce se muži neumývali. Víte, nějaká osobní hygiena možná byla, ale – co se týče obličeje nebo těl, tam se umývali co nejméně, protože před válkou si na tělo namalovali symboly. Duchovní symboly a ty je doprovázely do války. Věřili, že jim poskytují ochranu, a tak se myli co nejméně.

Ale – Indiáni válčili velmi krátkou dobu. Nevydrželi dlouho bez svých žen a dětí. Svoje válečné tažení často přerušili, protože se jim stýskalo po rodině. Obléhali třeba nějakou pevnost, bývali by je třeba vyhladověli. Ale protože se jim stýskalo po rodině, tak se na to vykašlali a vrátili se domů. Oni jsou příkladně zodpovědní a rodinní. Byli a jsou dodneška.

Chci se zeptat: Co myslíte, byl generál Custer (padl v bitvě u Little Bighornu, jediný, kdo z Custerova oddílu bitvu přežil, byl kůň jménem Komanč) statečný voják?

Myslím, že to byl nadaný voják, řeknu, a že byl posedlý kariérou, tečka. Za každou cenu chtěl být někde rychle nahoře. Není to však něco, co bych si myslel jenom já, jsou to dokázaná fakta.

Nabubřelý člověk, který myslel jen na kariéru. Takovej samolibej týpek, schopnej všeho. Tak se prostě prosadil. Gen. Custer po jednom masakru slíbil, že už nebude zabíjet Čejeny. Nedodržoval to prostě. Když ho Indiáni našli mrtvého, propíchali mu uši na znamení, že nedodržoval, co slíbil.

Válečná košile – děti neměly válečné košile. Pouze děti náčelníka měly košili, znamenalo to určité postavení. Košile  s výšivkou, s malbou – znamenala určité postavení, muž pověřený nějakým společenským úkolem. Válkou, vyjednáváním.

Indiánská jména vznikala také podle zásluh? Jak Indiáni pojmenovávali svoje děti?

20141120indiani3
Chystá se víkend s indiánským životem, civil se odloží. (Z. Danková/ET ČR)
Když se narodilo dítě, nedostalo žádné jméno. Ne. Byl to „ten náš chlapeček“ nebo „ta naše holčička“. Prostě mu nijak neříkali, pokud se zrovna v té době nebo těsně kolem nestalo něco, co jim připadalo hodně významné, určující nebo zajímavé. Potom v průběhu toho, jak se to dítě chovalo, dostalo jméno.

Příběh Geronima znáte.

Znám jej dobře. To je přesně ten případ. Původním jménem se jmenoval Ten, který zívá, když byl dítě. Jméno Geronimo získal po bitvě. Je to vlastně po sv. Jeronýmovi. Přesně tak.

Indiáni museli ustupovat, až neměli už kam. Jako člověk při zdi. Pak musí bojovat nebo zemřít. Zvolil si raději smrt, než by se podrobil.

To vysvětluje hloubku jeho osobnosti. On vlastně, aby ochránil ostatní svoje příbuzné, nechal se pak zajmout a zavřít do toho tehdejšího „koncentráku“ na Floridě, jenom aby už nepronásledovali  pár zbytků osamělých Indiánů, jeho lidi.

Čemu říkáte „koncentrák“?

Míním indiánskou rezervaci. To je pouze měkčeji vyjádřeno, koncentrační tábor pro indiánskou menšinu. Vyhlazovací koncentrační tábor. Myslím tehdejší, dnes je situace trošku jiná, ale ne o moc... Trošku jo.

Jiná je v tom, že už nejde o vyhlazovací tábor, protože oni tam dostávají najíst, mohou odejít, kdy chtějí, mohou přijít, kdy chtějí. Ale – jsou politikou Spojených států motivováni k tomu, aby zůstávali, aby se moc nerozvíjeli, aby o nich nebylo moc slyšet. V rezervaci dostávají svoje dávky a dárečky v podobě chlastu, a taky burgery.

Indiánská rasa nemá enzymy vůči alkoholu

Je podporován morální úpadek Indiánů. Na jedné straně je podporují - jsou nějaké kroky v tvoření a obnovování indiánské kultury. V rezervaci jsou zajištěni, dostanou dávky potravin, mají zajištěn určitý přísun peněz na cokoliv…  Na straně druhé je jim nabízen alkohol, ale vůči alkoholu oni nemají imunitu, nemají enzymy na odbourávání alkoholu. (Toto podporuje americká demokratická vláda...)

Mají takovou „opici“ tři dny, alkohol je cílená zhouba. Když se oni napijí, je tam dost vražd. Když jsem mluvil s někým z Ameriky, říkal jsem, že mám rád tuhle kulturu. Ale faktem je, že když v noci vyjížděli k těmto případům, tak to vždy byli opilí Indiáni.

Indiáni neměli vousy. Proč?

Měli vousy málo, protože indiánský genofond … předpokládám, že pochází někdy z doby ledové. Lidé severoamerického kontinentu přišli vlastně z území dnešní Asie. Když to tak řeknu, oni mají čtyři chlupy ve třech řadách. Takže oni si vousy vytrhávají. Dělají to proto, že jich mají prostě pár.

Kdyby byli plnovousatí jako bělošská rasa, nebyli by schopni to vše vytrhat. To nelze.

Běloši jsou prostě více vousatí. A také jsou kmeny, které si fousy pěstují, těch pár fousů. Na severozápadě jsou kmeny, které mají náčelníka, jenž vypadá trochu jako Čankajšek.

Ocasem z urzona si Indiáni pročesávali vlasy. Je to podobné zvíře jako známý dikobraz, chlupaté zvíře, které má ostny. Takže jeho ocas funguje jako hřeben, jako kartáč, a navíc je to trochu mastný, takže se tím vlasy také udržují.

V USA ještě žijí čistokrevní Indiáni. Nejsou jen míšenci. Stále ještě existují Indiáni. To je potěšující. Málokdo s nimi chce být – totiž uzavřít sňatek. V Americe – jsou prostě „póvl“.

Původní obyvatelé Ameriky jsou považováni za póvl.


Zbývá se toho ještě hodně naučit a zopakovat o indiánské kultuře. Děkujeme za rozhovor!

Indiánským životem v ČR může žít každý, kdo projeví zájem. Může si objednat dovolenou, pobyt v táboře pod stanem, s plnou penzí. Více informací naleznete zde.

 

20141120indiani1
Indiánští koně na pastvě kolem tábora. (Z. Danková/ET ČR)



Čtěte také:
Rozhovor s Igmú, Indiánkou z Čech