Žánr: Drama o komedii
Režie: Viktor Tauš
Scénář: Petr Jarchovský
Hudba: Petr Ostrouchov
Hrají: Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Didier Flamand, Kati Outinen, Julie Ferrierová, Eva Jeníčková
Přístupnost: do 12 nevhodné
Jejich klauniády představovaly ostrůvky svobody uprostřed nehybné bažiny rezignace v komunistickém režimu bývalého Československa.
Zápletka
Na počátku kariéry vytvořili Oskar, Max a Viktor klaunskou skupinu Busters. Jejich klauniády představovaly ostrůvky svobody uprostřed nehybné bažiny rezignace v komunistickém režimu bývalého Československa.
Pak se však mezi třemi klauny cosi vážného odehrálo. Jak se ukáže, národem milovaní klauni se mezi sebou nedokážou vystát.
Nyní se Oskar po třiceti letech vrací z emigrace, aby v Praze uzavřel svoji uměleckou kariéru. Setkání s bývalými přáteli vede k nevyhnutelné vzájemné konfrontaci. Osud jim tak nabízí ještě jednu šanci, jak to naposledy pořádně roztočit. I po třiceti letech otázka zůstává stále stejná: Kdo se bude smát naposled?
„Oldřich Kaiser a Jiří Lábus jsou jednou z nejvýraznějších komediálních dvojic naší historie. Právě jejich spojení v rovnocenných rolích klaunů je největší hodnotou našeho filmu. Být klaunem je totiž něco jiného než být hercem. Klaun nemá roli, ze které by po představení mohl vystoupit. Klaun je živočišný druh, herec je profese," říká Viktor Tauš.
Hodnocení
Viktor Tauš (Sněženky a machři po 25 letech, Kanárek, Obsluhoval jsem anglického krále) jednal většinou intuitivně, ale co se týče obsazení, sázel na jistotu. Věděl přesně, koho by do rolí mohl obsadit. Nebál se proto ani zaletět do samotné Francie nebo vyzvat jednu z nejznámějších finských hereček. Odvážným štěstí přeje.
Na scénáři odvedl bezesporu dobrou práci Petr Jarchovský (Nevinnost, Kawasakiho růže, Medvídek). Umí příběh vyprávět velice otevřeným způsobem, aby měl divák možnost poznat hrdinu do hloubky.
Hudba Petra Ostrouchova (Želary, Občanský průkaz) přenáší především klasickou hudbu nebo hudbu z prostředí cirkusových manéží do prostoru jednotlivých pasáží filmu. Zvláštní, nešťastně znějící melodii například vložil do okamžiků s utrápeným Viktorem (Jiří Lábus), až se vám silně provrtávala do mysli. Tak autenticky jeho hudba působila.
Film vypráví o lidskosti a vzájemném odpuštění. Ve stáří si člověk už nepotřebuje nic namlouvat. Ve své přirozenosti si lidé bohužel až moc pozdě uvědomí, co způsobili v minulosti vlastním přičiněním.
Příběh nám dává nahlédnout do tajemství života, jak důležité je nepromarnit přítomnost okamžiku s lidmi, na kterých nám záleží. Nenechat se vtáhnout do iluzí úspěchu ega, protože to může být to poslední, co v životě jedince zůstane. Možná i proto se Oskar (Didier Flamand) vrací domů, aby se pokusil dát dohromady život, jenž byl dříve pro něj jen pouhou samozřejmostí.
Samotný autor snímku Boris Hybner se k filmu vyjádřil milým úsměvem a dodal, že se inspiroval nejen svými zkušenostmi, ale i u svých známých. Někteří z nich si dokonce prošli stejnou nemocí jako hrdina Max (Oldřich Kaiser). Snímek se však pokouší těžké okamžiky záměrně odlehčit humorem. Důležité je brát život s nadhledem nebo v tomto případě pohledem klauna. Děj plyne s lehkostí, příběh na sebe pozvolna navazuje a většinou nechává za sebe promlouvat své hrdiny.
Pokud jde o herecké výkony, letité zkušenosti herce Didiera Flamanda (Purpurové řeky, Kurýr Express) se na plátně prokázaly neúnavným emotivním výrazným hraním. Ani Julie Ferrier (Galimatiáš, Paříž, Turné) nezklamala. Tvůrci společně do filmu vkládali duši. Výborné herecké obsazení jim nahrálo do karet a díky tomu příběh nepůsobí křečovitě. Dočkáme se i lehkého humoru Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera (Tmavomodrý svět, Nemocnice na kraji města, Pouta).
Jiří Lábus (Kuky se vrací, Létající Čestmír, Rumburak) se svěřil s tím, že obdivoval herecký um své kolegyně pocházející až z Finska. Řekl Kati Outinen (Muž bez minulosti), že jako milovaná Viktorova žena hrála kontaktně, svýma očima, a přirovnal ji k české herecké kolegyni Ivě Janžurové. Myslím si, že pro samotné tvůrce se celkově film dotýkal jich samotných. Vzájemná spolupráce znamenala pro všechny velký umělecký zážitek.
Hodnocení: 
Co se zdá být tou nejhorší variantou, se v konečném závěru stává osvobozující pravdou.
Hlouběji do příběhu
Příběh začíná v Praze, kam se po letech vrací jeden z trojice slavných českých komiků nebo spíše klaunů. Je jím neohrožený Oskar (Didier Flamand), který měl jako jeden z mála odvahu za totalitního režimu opustit Československou republiku a objevit tak novou vlastní cestu.
Vybral si zemi známou právě pro její umělecké zázemí. Dobrovolně si zvolil Francii a s ní i nový život, přátele, také bezdětný vztah se ženou tolerantní a chápavou. Díky sdílení vášně pro stejnou profesi se Fabienne (Julie Ferrierová), životní Oskarova partnerka, stará o vyvoleného muže s láskou až se starostlivou úzkostí.
I když se zpočátku jeví Oskar jako hrdina, zanechal ve své minulé domovině spoustu nedořešených záležitostí, nejen angažmá v divadle, ale hlavně roztrženou rodinu, a závazky s tím spojené. Jak čas běžel, podepsal se na vývoji všech osobností, aniž by odloučení z rodné země hrálo roli.
Ač to byl právě hlavně Oskar, kdo zásadně změnil děj slavné trojice, každý z nich prožil život dle svého nejlepšího rozhodnutí. Max (Oldřich Kaiser) se musí postavit čelem k tělesně vážné nemoci, která ho postihla, a uvažuje po letech o změnách směru, jímž se ubíral. Založil si na stará kolena rodinu, pracuje neúnavně na propagaci svých her, přesto se nemůže smířit s faktem, že ho minulost dostihla a on je nyní postaven před rozhřešení upřímným pohledem do sebe sama.
Těžký osud se nevyhýbal ani zahořklému Viktorovi (Jiří Lábus), jenž získal za ženu vzácnou bytost. V nejlepších, zralých letech mu však onemocní na Alzheimerovu chorobu a má pocit, že ztrácí půdu pod nohama.
Jeden z Viktorových houževnatých studentů pantomimy si zajistí potřebné informace o Oskarově příjezdu, a vnímá tuto příležitost velmi pozitivně. S jejich svolením udělá se všemi rozhovor v naději, že se bývalí Busters dají znovu dohromady. Postupem času se dostává do hloubky vzájemně se prolínajících příběhů, a poznává skutečná fakta o tom, kdo bývalé nerozlučné přátelé opravdu rozdělil.
Film dále poukazuje na vnitřní boj všech zúčastněných. Hrdinové jsou postaveni před otázkou, stojí-li za to vůbec otevírat staré rány z minulosti a pouštět se do něčeho nového. Okolnosti je nemilosrdně tlačí do situací odvrácené strany zrcadla a jsou nuceni napravit staré hříchy a ulevit vlastnímu svědomí. Co se zdá být tou nejhorší variantou, se v konečném závěru stává osvobozující pravdou. Opět se shledává trojice výborných klaunů a nalézají k sobě cestu. Uleví se hlavně blízkým osobám, kterým po většinu času zůstávala jizva na duši. Mnohdy činy jednoho člověka mohou ovlivnit většinu.
