S kruhově vodorovnými oblouky – také známými jako ohnivé duhy – se lze setkat, když je slunce vysoko na obloze a mraky jsou naplněny šestiúhelníkovými částicemi ledu.
Tento ohnivý přírodní fenomén se typicky tvoří v jemných formách mraků ve vysokých nadmořských výškách.
Lze ho spatřit, jen pokud se slunce nachází alespoň 57,8 stupňů či ideálně 67,9 stupňů nad horizontem v době okolo poledne. To znamená, že v zimě ho spatřit nemůžeme, a také to znamená, že klíčovým faktorem pro jeho výskyt je zeměpisná šířka. Čím dále jsme na severu, tím menší je šance, že se nám podaří ohnivou duhu spatřit.
Například státy v USA, jako jsou Houston a Texas, mají dostatečně vysoko postavené slunce, a tedy podmínky spatřit ohnivou duhu 745 hodin v roce, zatímco Paříž má tuto možnost jen 230 hodin v roce.
Pokud bychom pokračovali dále na sever, tak v Copenhagenu v Dánsku je pro nás spatřit duhu nemožné, pokud se právě nenacházíme ve vysokých nadmořských výškách.
Co vytváří tento úžasný přírodní fenomén?
Spojení dvou faktorů: vysoko postavené slunce a přítomnost částic ledu v horní troposféře (vrstvě zemské atmosféry).
Krystaly musí mít nicméně specifickou formu. Nemohou být trojúhelníkové ani být v mnoha jiných z obyčejných tvarů – jako je deštník, kulka, hrot šípu, jehla, nebo ve hvězdnatých tvarech.
Musí to být šestiúhelníkové částice ledu jakoby ve tvaru desky a postavené vodorovně. Právě to je základní složkou ohnivé duhy.
Sluneční svit proniká stranami částice ledu a opouští základnu, čímž vytváří vícebarevný hranolovitý efekt.
Obvykle je ohnivá duha položena pod sluncem jako vodorovná čára s červenými pruhy navrchu. Čára se pohybuje nahoře na obloze spolu se sluncem a její barvy se zesilují okolo poledne.
Vzhledem k tomu, že formy oblaku jsou utvořené z pruhů a šmouh rozptýlených kousků mraků, je možné spatřit plné spektrum barev jen velmi vzácně. Tedy pouze v případě, že má mrak dostatečnou plochu.
Zde můžete zjistit, jaké máte ve své oblasti šance na spatření ohnivé duhy. (Anglicky)
Přeložil: Pavel Porubiak 
