Podněty od spotřebitelů ke kontrole podezřelých potravin rostou meziročně o 100 procent. Svědčí to o rostoucím zájmu veřejnosti o kvalitu a bezpečnost potravin.
Za loňský rok 2012 došlo oproti roku 2011 ke dvojnásobnému počtu podnětů ke kontrole, které občané oznámili Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Epoch Times to řekl mluvčí inspekce, Pavel Kopřiva, s tím, že stejný trend trvá i letos.
Po řadě potravinových skandálů a zvýšené medializaci celé problematiky je patrné, že spotřebitelé situaci na trhu s potravinami sledují se zvýšenou pozorností a navíc jsou odhodláni jednat. V potravinářství se vyskytuje celá řada nešvarů. Těmi statisticky nejčastějšími prohřešky je špatné nakládání s potravinami, kdy prodejce neskladuje zboží tak, jak má, nebo ho prodává po záruční lhůtě. Dalším velmi častým přestupkem je falšování potraviny, to jest nahrazování suroviny jinou méně hodnotnou surovinou, aniž by byl o tom zákazník adekvátně informován.
Jak však celou věc řešit? Jak se může jedinec bránit? "Prvním faktorem pro zlepšení situace na trhu je aktivní a informovaný spotřebitel. Dalším nezbytným faktorem je účinný státní dozor. Oba dva faktory podporují poctivé a bezproblémové výrobce," soudí Kopřiva.
Jak jsme psali v předchozím článku, napříč společností vzniká celá řada iniciativ, které mají zvýšit povědomí konzumentů o tom, co jedí a jak lze situaci změnit vlastním přičiněním. Na zvýšený zájem zareagovala SZPI založením webu PotravinyNaPranýři.cz, kde transparentně uveřejňuje všechny nevhodné položky, které se jí podařilo zachytit.
Návštěvnost stránek hovoří sama za sebe. Od jejich vzniku v červenci 2012 zaznamenaly přes 2,2 milionu návštěv. "Zájem médií a spotřebitelů je skutečně balzám na naše opotřebované nervy," prohlásil v pořadu Apetýt Českého rozhlasu Brno Jindřich Pokora, ředitel odboru laboratoří a certifikace SZPI. Web je trnem v oku některým nepoctivým společnostem, kterým se veřejné pranýřování nelíbí a snaží se inspekci zastrašit svými právníky. Té se však zatím všechny případy podařilo ustát, uvedl Pokora.
Inspekce podle něj hodlá brzy spustit novou sekci stránek, kde budou naopak uvedeny ty vzorky, které úspěšně kontrolami prošly. Tím by se spotřebitelům měla usnadnit orientace v tom, kteří zpracovatelé a obchodníci jdou cestou jakosti.
Pokud má zákazník podezření, že výrobek nesplňuje stanovené normy, nemusí hned věc hlásit úřadům. Může nejdřív zkusit na nesrovnalost upozornit vedoucího prodejny a teprve když se nedočká nápravy, může případ nahlásit inspekci. A protože ne každý má čas studovat etikety každého výrobku, Pokora radí najít si svého oblíbeného výrobce, který nepoužívá tolik aditiv, a toho se držet.
Co se týká nahlášených podnětů, "prověřen je každý podnět obsahující potřebné informace", říká Pavel Kopřiva. Ostatně to inspekci nařizuje zákon. Výše pokuty je určena velikostí šarže "hříšné" potraviny a dalšími faktory a může dosáhnout až stovek tisíc korun.
Informovaný a aktivní spotřebitel ví, co má právo očekávat od své oblíbené potraviny, a pokud nejsou jeho očekávání naplněna, je připraven jednat. To nejmenší, co může udělat, je, že si nekoupí značku, která jeho jakostní požadavky nesplňuje. Kde není poptávka, není ani nabídka a když spotřebitelé nebudou nekvalitní potraviny kupovat, prodejci nebudou mít zájem je nabízet. Časem by se tak, doufejme, mohl snížit i počet stížností spotřebitelů a změnit celkový stav v potravinářství.
