Věřil, že hluchota či jakýkoli sluchový handicap je stavem, který lze odstranit

První meziměstské telefonní spojení mezi New Yorkem a Chicagem, navázané v roce 1892. Díky práci učitele pro neslyšící získal Alexander Graham Bell znalosti o povaze zvuku a principech komunikace, které mu umožnily vynalézt telefon. (Fox Photos/Getty Images)
První meziměstské telefonní spojení mezi New Yorkem a Chicagem, navázané v roce 1892. Díky práci učitele pro neslyšící získal Alexander Graham Bell znalosti o povaze zvuku a principech komunikace, které mu umožnily vynalézt telefon. (Fox Photos/Getty Images)

Dnešní doba chytrých telefonů a informační společnosti je charakteristická rychlou, spolehlivou komunikací napříč jednotlivými kontinenty, jež probíhá v reálném čase. Avšak jaká myšlenka stála u vzniku telefonu?

Tento vynález vznikl jako důsledek práce profesora Alexandera Grahama Bella s neslyšícími lidmi a s lidmi s poruchami sluchu. Své ženě, která přišla o sluch během dětství, se snažil všemožně ulehčit život.

Jeho zájem o danou problematiku se začal prohlubovat, když začal pracovat pro svého tchána, ředitele školy pro neslyšící. Právě tehdy se začala většina jeho nápadů měnit v reálnou vizi. Zde na škole se seznámil s Helen Kellerovou, jejíž schopnost překonat vážné řečové a sluchové handicapy se dodnes považuje za velké vítězství lidského ducha. Kellerová byla americká spisovatelka, aktivistka a lektorka, která před druhým rokem věku ztratila zrak i sluch. Jako první hluchoslepý a němý člověk ukončila studium na Harvardově univerzitě.

Prostřednictvím práce s hluchými studenty se Alexander zaměřil na postup, jak docílit toho, aby došlo k průlomu v jejich komunikaci. Věřil, že hluchota či jakýkoli sluchový handicap je stavem, který lze odstranit. Nicméně i sto let po jeho smrti tyto populační problémy ztráty sluchu přetrvávají.

Historicky se rozsah telefonní komunikace rozšířil na mezinárodní úroveň. Avšak její základní prvek vedl také k pokrokům v léčbě sluchově postižených. Možnost promítnout něčí hlas na určitou vzdálenost přes tranzistory vedla k rozvoji naslouchadel a sluchových pomůcek.

V nadcházejících desetiletích po jeho smrti učinili vědci další pokrok v pomoci lidem, kteří ztrátou sluchu trpí, díky čemuž se cítí méně izolovaní a více spojeni s lidmi a zvuky, které milují.

Alexander Graham Bell (1847-1922). (Universal History Archive/Getty Images)
Alexander Graham Bell (1847-1922). (Universal History Archive/Getty Images)

„Měsíc lepšího sluchu a řeči“, který připadá na květen, je spojen právě s Alexandrem. Asociace Alexandra Grahama Bella pro nedoslýchavé a neslyšící chápe tento měsíc jako „příležitost pro rodiny, poskytovatele zdravotní péče a vzdělané odborníky, aby pochopili něco více o ztrátě sluchu v dětství a důležitosti včasné diagnózy a intervence“.

Nadace AG Bell se sídlem ve Washingtonu, podporuje vědecký výzkum týkající se prevence ztráty sluchu. Mezi nejvýznamnější úspěchy na tomto „poli“ v posledních letech patří dramatický skok kupředu, co se týče výkonnosti sluchových pomůcek. Tyto pomůcky kdysi vnímané jako těžkopádné a neohrabané, prošly zásadní změnou stylu a funkčnosti. Dnes se výroba těchto naslouchadel řídí módními trendy.

Jedna z nejnovějších sluchových pomůcek, která zvyšuje citlivost sluchu a minimalizuje nepohodlí, je „Moxi Kiss“, vyrobena společností Unitron. Naslouchátko je umístěno do zvukovodu a dodává přirozený zvuk skrz organický a flexibilní design.

Existují i takzvané vysoce technické kompenzační sluchové pomůcky (ALDS), které pomáhají uživatelům snížit nebo odstranit okolní hluk a umožnit dotyčné osobě slyšet pouze žádoucí zvuky.

Jedním takovým produktem je „The Decibel“ od Priestmana Goodla. Jedná se o přenosné zařízení, které umožňuje blokovat rušivé okolní zvuky, aniž byste si museli zesílit hlasitost na vašem MP3 přehrávači nebo notebooku.

Tyto technologické vymoženosti přibližují Bellovu myšlenku o vyléčitelnosti každé sluchové vady blíže realitě.


Přeložil: Petr Matějček small United Kingdom