Seriál o významných událostech čerpá ze světové historie a se záměrem udržovat obecné povědomí a paměť poukazuje na historická ponaučení a připomíná významné osobnosti.
ČR – Právě včera, 4. dubna, jsme si mohli připomenout výročí vzniku Severoatlantické smlouvy, jež byla stvrzena podpisy ve Washingtonu 4. dubna 1949 a která položila základ pro vznik NATO. V jeden den tehdy spojila deset evropských a dva severoamerické státy za účelem vzájemné spolupráce a obrany. Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem vstoupila do NATO o padesát let později. Ve městě Independence v americkém státě Missouri 12. března 1999 ministři zahraničí předali své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko tehdy zastupoval Jan Kavan, ministr zahraničí v tehdejší české vládě nynějšího prezidenta Miloše Zemana.
Během ceremoniálu tehdy český ministr zahraničí přislíbil: „Jsme odhodláni nebýt pro NATO břemenem, nýbrž právě naopak. Jsme připraveni splnit naši část odpovědnosti a závazku členských států a dostát všem povinnostem, které z členství vyplývají.“
Česká republika svůj slib opravdu dodržela
„Důkazem není jen aktivní účast naší země ve všech aliančních misích a její integrace do politických i vojenských struktur Aliance, ale i naše aktivní zapojení do politického a vojensko-politického rozhodování,“ napsal před čtyřmi lety v knize 10 let členství České republiky v NATO tehdejší prezident Václav Klaus.
Podle náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Petra Pavla dnes již můžeme naprosto jednoznačně říci, že vstup do NATO byl krokem správným směrem.
„Posunul ji kvalitativně mílovými kroky dopředu. Celá armáda se za tu dobu od základů změnila,“ uvedl Petr Pavel.
Na tiskové konferenci k výročí vstupu ČR do Severoatlantické aliance potvrdil jeho slova ministr obrany Vlastimil Picek. Čeští vojáci mají podle V. Picka doma i ve světě velmi dobré renomé. Nelze opomenout, že v zahraničních misích získali mnoho cenných zkušeností. Za dvacet let existence novodobé armády se vystřídalo téměř 25 tisíc vojáků a jen v misích KFOR to bylo osm tisíc – stejně jako v posledních misích v Afghánistánu.
Modrá vlajka s růžicí kompasu
Příslušnost k modré vlajce s bílou růžicí kompasu ovlivnilo vývoj české armády asi nejvýrazněji. Ta od roku 1999 prošla radikálními změnami – včetně zrušení základní vojenské služby a profesionalizace.
Vstupem do NATO podle náčelníka Genrálního štábu začal přerod českého vojska na armádu zcela jiného typu, nejen přezbrojením na novou, moderní techniku, ale také mentálně.
„Jsem rád, že za těch čtrnáct let k této změně myšlení došlo skutečně na všech úrovních. Všichni vojáci dnes jsou schopni uvažovat - řečeno vojenskou terminologií - na stejné vlnové délce jako naši dlouhodobí partneři v NATO,“ zdůraznil.
Podle generála Pavla ovlivnilo armádu také pořízení nové techniky, jež vojáky činí schopnými spolupracovat efektivně s aliančními partnery. „Měla také za následek několikanásobné zvýšení účinnosti našich jednotek v operacích a zároveň znamenala i zvýšení jejich ochrany,“ doplnil.
Nyní se již Američané učí od Čechů
Členství v NATO je pro ČR zavazující na účast v operacích. Pod hlavičkou Aliance se naši vojáci zapojili například do misí na Balkáně, v Iráku, Kuvajtu, v Pobaltí, kde střežili vzdušný prostor, a samozřejmě v Afghánistánu. Působení v této zemi mělo a má na české vojáky velice pozitivní dopad na mnoha úrovních – od materiálního vybavení až po nabyté zkušenosti, z nichž čerpají i koaliční partneři.
Pozoruhodné je např. to, že zatímco v počátku operace Češi k americkým vojákům vzhlíželi jako k téměř nedostižnému vzoru, v poslední době se situace obrátila. „Američané, kteří byli v Afghánistánu poprvé nebo podruhé, si chodili pro zkušenosti za našimi vojáky, a častokrát jim to i zachránilo život.“
Čtěte také: Obama nominoval generála vojenského letectva na post nového velitele NATO
