Hlavní protagonista Robert Mikluš. (Divadlo Husa na provázku)
Hlavní protagonista Robert Mikluš. (Jakub Jíra)

Režie: Jan Mikulášek

Autor: Thomas Mann

Hudba: Petr Hromádka

Dramaturgie: Barbora Gregorová

Scéna a kostýmy: Marek Cpin

Hrají: Robert Mikluš, Jan Kolařík, Ondřej Jiráček, Pavel Zatloukal, Ivana Hloužková, Petra Bučková, Milan Holenda, Anežka Kubátová, Gabriela Štefanová, Martin Donutil, Vladimír Hauser a Tomáš Sýkora

 

Hra o životě a osudech geniálního skladatele Adriana Leverkühna z pera věhlasného německého spisovatele Thomase Manna byla poprvé uvedena na česká divadelní pódia. Stalo se tak díky nadějnému mladému autorovi Janu Mikuláškovi, který se opětovně spojil s Husou na provázku, aby oživil vrcholný Mannův román - Doktor Faustus - a zdramatizoval jej do divadelní podoby.

„Tentokrát jsem věděl, co chci a co jsem si uložil: nic menšího než román své epochy, oděný do příběhu vysoce prekérního a hříšného života umělce." T. Mann

Odvolávám Beethovenovu devátou...

Hudební skladatel Adrian Leverkühn se v mládí vědomě nakazil syfilisem. Jeho život se zmítá mezi stádii této nemoci, z toho vyplývajícími představami, obrovským nadáním a touhami na poli hudební kompozice. Doba navíc nepřeje umění, ve vzduchu je cítit nástup blížícího se fašismu a společnost (nejen umělecká) čelí úpadku morálních hodnot. Leverkühn hnaný touhou po dokonalém hudebním díle uzavře smlouvu s „ďáblem". Sebedestruktivní cesta pochybností a talentu se prolíná v dramatickém souboji až do konce Leverkühnova života na pozadí blížící se neméně dramatické etapy dějin.

Zabili jsme Boha, Bůh je mrtev...

Inscenace Doktor Faustus čelí svou naléhavostí důležitým otázkám lidstva - boje dobra a zla uvnitř člověka samotného, jeho sebeprosazení na úkor „zaprodání duše", a přitom souběžně trefně ilustruje pád společnosti čelící těžké zkoušce v podobě morální apokalypsy – nástupu fašistické zvůle k moci. Výstižně to dokresluje nietzscheovské zvolání samotného Leverkühna: "Zabili jsme Boha. Bůh je mrtev." Doktor Faustus se dotýká Faustovského tématu okrajově - Leverkühn bojuje se svými vnitřními démony, Ďábel je pouhým přeludem jeho mysli zmítané těžkou nemocí.

Hra na skleničky nebo na city?

Mikulášek zvolil nelehké téma. Mannova předloha svou složitostí servíruje komplikované dialogy, chrlí změť myšlenek, které jsou pro diváka často obtížně zpracovatelné. Do toho zní poutavá hudba Petra Hromádky, často v doprovodu tria složeného z klavíru, houslí a violoncella. Zajímavý prvek do děje vnáší Ďábel, který prochází jevištěm a jednotlivé aktéry snímá primitivní kamerou. Divák vidí snímané postavy na plátně nad jevištěm. Scéna z dílny Marka Cpina je doslova černobílá – bílé pozadí dokreslují herci oblečení do černých společenských kostýmů. Dramatický spád scéně dodává i hra na skleničky s vodou, na které ve vypjatých momentech hrají samotní herci. Otazník zůstává nad účelem umělých tetování motýlů, které mají herci na různých částech těla, a které odhalené nemilosrdně snímá kamera samotného Ďábla.

Herecké výkony nezklamou...

Herecké výkony zde působí jaksi kompaktně – herci jak v jednotlivcích, tak jako skupina vytváří celek, který má silný potenciál. Robert Mikluš zdařile ztvárňuje Adriana Leverkühna ve všech jeho podobách. Pere se o život, o svůj cíl, o dokonalost, ale i padá jako poražený a zničený člověk. Neméně zdařile mu sekunduje Jan Kolařík jako Serenus Zeitblom, jeho přítel a učitel. Výborné zde jsou i sestry Roddovy – Clarissa (Anežka Kubátová) a Ines (Petra Bučková). Zvláště Anežka Kubátová v roli neúspěšné herečky překvapí. Gabriela Štefanová si s noblesou střihla dvojroli prostitutky a Leverkühnovy lásky Esmeraldy.

Mikuláškův Doktor Faustus není pro určen každého. Na své si přijdou nároční diváci, kteří mají rádi vypjatá a naléhavá filosofická sdělení. Náročnost a hlavní myšlenku celého projektu dobře vystihují slova F. Nietzscheho: " Každý, kdo někdy postavil nějaké nové nebe, našel potřebnou sílu pouze ve svém vlastním pekle."


Doktor Faustus

Divadlo Husa na provázku

Premiéra: 4. a 5. dubna 2012

 

Čtěte také:

Divá Bára z Městského divadla Brno – nespoutaná, živelná a divoká

Tichý Tarzan z Provázku – zdařilé herectví o fantomovi erotické fotografie