Teď, když povstalecké síly v Libyi smetly i poslední baštu Kaddáfího, hlavní město Tripolis, a pátrají po plukovníkovi, kde se dá, i Čína začíná obracet karty a připojovat se k západním velmocím v uznání rebelů jako nové nastupující moci v zemi.
Sázení na mírovou kartu
Protesty proti Kaddáfímu začaly začátkem roku jako reakce na Jasmínovou revoluci v Tunisku. Demonstrace byly diktátorem krvavě potlačeny a následně se od něj začali odvracet i jeho vládní činitelé. Ačkoliv povstalecké síly nemohly ze začátku se státní armádou soupeřit, situace se začala měnit v okamžiku, kdy přišla mezinárodní pomoc.
Rada bezpečnosti OSN 17. března schválila intervenci na ochranu libyjských civilistů. O dva dny později začaly letecké útoky proti plukovníkovi a jeho silám. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí 20. března prohlásila: „Mrzí nás, že slyšíme, že byla použita síla. Čína zaujímá stálý postoj, který je proti použití vojenských sil v mezinárodních vztazích."
Oficiální státní periodikum, čínský People's Daily (Lidový deník), šlo dokonce tak daleko, že srovnávalo nálety NATO s Irákem. 21. března zveřejnil komentář: „Bombardování Libye západními zeměmi má vypadat, jakože je „pod pláštíkem humanismu", přitom je to úplně jasná invaze podobná tomu, co se událo v Iráku. Lid světa, včetně toho čínského, takové chování nemůže tolerovat."
Váhavá změna postoje
Povstalecké jednotky postupně sílily, a když se 20. srpna dostaly do Tripolisu, setkaly se jen s malým odporem. Přesto byl vysoce postavený armádní důstojník a zároveň profesor na čínské Státní obranné univerzitě, Zhang Zhaozhong, přesvědčen, že se libyjský vůdce ubrání. Na vojenském kanále čínské státní televize CCTV následného dne prohlásil: „Kaddáfí povstalcům odolává již pět měsíců. Domnívám se, že nebude mít problém vydržet další rok."
Oficiální tón čínské vlády ale brzy nabral drastický obrat. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí, Ma Zhaoxu, 22. srpna, poté, co povstalci prohlásili, že mají hlavní město pod kontrolou, na tiskové konferenci oznámil, že čínská vláda „respektuje volbu libyjského lidu". Kritika západních států ale i nadále pokračuje jako doposud. Čínský odborník na mezinárodní vztahy, Li Shaoxian, v ten samý den uvedl pro People's Daily: „Vojenské zásahy západu mají ekonomické a politické důvody. Politicky chtějí, aby se Libye dala západní demokratickou cestou, ekonomicky se zaměřují na libyjské naftové a plynové zdroje."
Hra na obě strany
Čínský režim měl s libyjským diktátorem rozsáhlé ekonomické vztahy. Podle čínského ministerstva obchodu měla asijská velmoc v Libyi rozjetých 50 stavebních projektů v hodnotě 18,8 miliard dolarů. Všechny tyto projekty musely být po začátku povstání zastaveny a většina zaměstnanců byla poslána zpět do vlasti.
Dalším důležitým zájmem je pro Čínu nafta. Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií na začátku srpna zveřejnilo data, podle kterých Čína dováží 55,2 procent svých naftových zásob, což je víc, než USA. V současnosti pochází z Libye pouhé tři procenta černého zlata, které putuje do Číny. Byly to čínské naftové společnosti, které těžbě libyjské nafty za Kaddáfího vlády dominovaly, a do země je nepozval nikdo jiný než sám plukovník.
Jak se vojenská a politická situace pro Kaddáfího vyvíjela k horšímu, Rusko 24. května uznalo rebely podporovanou Národní přechodnou radu jako vyjednávacího partnera. Tímto krokem zůstala Čína jedinou zemí, která byla k povstalcům v opozici, proto po vzoru Ruska začala také s rebely jednat. Komunistická média v zemi, jako Xinhua (Nová Čína) a China News, změnily terminologii a „povstalci proti vládě" se stali „vojenskou silou opozice".
Čínští diplomaté v různých částech světa se v uplynulých dvou měsících setkali se členy Rady, které dokonce pozvali do Číny. Zda tento nedávný příval aktivity pomůže čínskému režimu k zachování svých pozic v Libyi, zůstává otázkou. Podle nedávných zpráv médií se někteří členové Národní přechodné rady vyslovili proti tomu, aby čínské firmy nadále libyjskou naftu těžily. Tito jedinci upřednostňují obchodovat se společnostmi, které podporovaly povstalce už od začátku.
