Členové jihosúdánské volební komise v severním Dárfúru vykládají volební materiál doručený vrtulníkem OSN/AU. Referendum o oddělení jihu země od severu proběhne od 9. - 15. ledna. (UN Photo/Olivier Chassot)
Členové jihosúdánské volební komise v severním Dárfúru vykládají volební materiál doručený vrtulníkem OSN/AU. Referendum o oddělení jihu země od severu proběhne od 9. - 15. ledna. (UN Photo/Olivier Chassot)

Největší africká země se už připravuje na rozdělení na dva suverénní státy navzdory tomu, že referendum v Jižním Súdánu ještě neproběhlo. Sever i jih státu doufají, že jim rozdělení přinese trvalý mír.

Referendum proběhne od 9. - 15. ledna a zúčastnit se ho může 3,9 milionu registrovaných voličů z Jižního Súdánu a dalších přibližně dvě stě tisíc jich bude volit ze severu nebo ze zahraničí.

Súdán si prošel 22 lety občanské války, která oficiálně skončila v roce 2005 podepsáním mírové dohody mezi dvěma hlavními politickými stranami - Stranou národního kongresu na severu a Lidovým osvobozeneckým hnutím Súdánu na jihu. Posledním krokem k naplnění dohody je právě nedělní referendum.

„Lidé se 9. ledna jednou a pro vždy rozhodnou o tom, co chtějí se svou zemí udělat, jakou vládu chtějí a tím ukončí zdroj všech konfliktů," prohlásil Dr. Francis G. Nazario, zastupující jihosúdánskou vládu v Bruselu.

Jižní Súdán chtěl podle delegáta rozdělení už od získání nezávislosti v roce 1956, protože Jižané se cítili být severem vyloučeni z rozhodování o vlastním osudu.

„Súdán byl od začátku definován jako arabský a islámský, což vylučovalo naprostou většinu lidí v zemi, kteří arabští ani islámští nejsou."

Lidé na jihu mají blíže k národům subsaharské Afriky a namísto islámu vyznávají převážně původní animistická náboženství nebo křesťanství.

I když je rozdělení pro jih státu považováno za symbol svobody, není to záruka, že konflikty ustanou.

Nico Plooijer, manažer africké sekce v holandské organizaci IKV Pax Christi, se domnívá, že konflikty budou hrozit zejména podél hranic mezi severem a jihem, který je bohatý na ropu. Jedná se o oblasti kolem Abyei, Kordofanu a Dárfúru.

Podle Plooijera, který situaci v Súdánu monitoruje dlouhé roky, nosí v zemi zbraně velké množství lidí, a právě jeho organizace se je snaží přesvědčit, aby je odevzdali.

„Naléháme na lidi, aby se zbraní vzdali dobrovolně. Po referendu bude ještě méně důvodů, aby lidé na ulicích zbraně nosili."

Co udělá Bašír

Súdánský prezident Umar al-Bašír slíbil referendum podpořit bez ohledu na výsledek, což někteří vidí jako pozitivní krok k nastolení míru, ovšem jiní jsou odlišného názoru.

„Nikdo nedokáže předpovědět, co prezident Bašír udělá. Je známo, že ustoupil od mnoha slibů, které v minulosti učinil," komentuje Jacob J Akol, redaktor nezávislého mediálního projektu Gurtong Trust Media Project, který sídlí v Džubě v Jižním Súdánu.

Bašír vládne zemi tvrdou rukou diktátora od roku 1989 a roku 2008 byl za genocidu v Dárfúru Mezinárodním trestním soudem obviněn z genocidy a zločinů proti lidskosti. V Dárfúru zemřelo mezi třemi až čtyřmi sty tisíci lidí.

Odborníci očekávají, že situace na severu se po referendu změní v ještě represivnější formu vlády, protože se bude prezident a jeho blízcí snažit upevnit moc a rozdrtit všechny známky opozice vůči němu.

Návrat uprchlíků

Očekává se, že do nově vzniklého státu se do půl roku vrátí až 1,5 milionu uprchlíků. Podle Aymana Eliase Ibrahimu, jihosúdánského reportéra pracujícího pro chartúmský deník The Citizen vydávaný v angličtině, čeká na navrátilce i domácí nedostatek potravin a pitné vody. Říká, že základní sociální služby jsou buď nedostatečné nebo vůbec neexistují.

Dalším problémem je fakt, že většina uprchlíků neví, jak se ve venkovském prostředí uživit, protože se od vyhnání živili ve městech nádenickou prací, prodejem čaje nebo vařením místního alkoholu.

Jejich návrat domů pro ně může být jako nový začátek, avšak příliv tak velkého množství lidí může novou zemi destabilizovat.

„Když se lidé během období míru vrátili z Ugandy a Keňi, vrátili se do míst, kde se narodili, a to přineslo napětí mezi nimi a obyvateli, kteří tam vždy žili," varuje Plooijer.

Představitelé jihosúdánské vlády prosí o pomoc mezinárodní společenství a schválili asistenci USA, Africké Unie a dalších partnerů v oblasti i v Evropě.

Prezidentem nového státu se stane dosavadní prezident autonomní oblasti Jižní Súdán, Salva Kiir Mayardit, s tím, že volby prezidenta se naplánují do blízké budoucnosti.

Mezinárodní pomoc

V přípravě na referendum pomáhají Súdánu mezinárodní organizace.

Kouider Zerrouk, mluvčí mise OSN v Súdánu, uvedl, že OSN provedlo během pár týdnů 96 letů do padesáti různých míst, kam doručovaly volební materiál.

Mise EU v Súdánu hlásí, že bude mít na místě 120 pozorovatelů.

Article in English