Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný
USA, 2010, 92 min
Režie: Mike Mitchell
Hrají: Mike Myers (David Novotný), Cameron Diaz (Kamila Špráchalová), Eddie Murphy (Tomáš Juřička), Antonio Banderas (Aleš Procházka), Walt Dohrn
Letní filmový 3D festival dostává po úspěšném Toy Story 3 další očekávaný přírůstek - závěrečný díl neméně úspěšné animované série pod názvem Shrek: Zvonec a konec (Shrek: Forever After). Co si pro nás tedy parta ze studia „snílků" (DreamWorks) připravila?
Dobrosrdečného morouse Shreka (Mike Myers / David Novotný) netřeba představovat. Ve čtvrtém pokračování jej nacházíme v jeho útulném stavení s milující ženou Fionou (Cameron Diaz / Kamila Špráchalová) a třemi „shrečaty". Jenže po roce rodinného života a přízni zanícených fandů jej nahlodává jakýsi staromládenecký stesk po svobodě. A právě v té chvíli, kdy pohár jeho snášenlivosti přeteče, objeví se na scéně mrzký Rampelník (postavička z pohádek bratří Grimmů - v originále Walt Dohrn). Ten nabízí Shrekovi magický obchod - jeden den života opravdového zlobra výměnou za jediný den ze Shrekovy minulosti. Jenže není den, jako den...
Těžko mohu v dnešní době vyčítat filmu jistou zkratkovitost. Úvod jsem vnímal jako až schématický. Snad by pár minut navíc prvním několika scénám neuškodilo, abychom lépe pochopili, co se Shrekovi honí hlavou, ale co naplat - stopáže 90 resp. 93 minut se tvůrci drží už od jedničky a s posledním dílem je jasné, že přes to vlak nejede. Časový pres je pak v druhé části filmu zcela záměrný - celý se odehrává v jediném dni, který Shrek od Rampelníka dostal.
Vtip
Čtvrtý Shrek nabízí dost vizuálního humoru, ovšem v ústním projevu jsem ho zas tak moc nenašel. Tedy stále se dočkáme vtipných momentů, zvláště Oslíkovy narážky mi utkvěly v paměti, ovšem třeba u Fiony mi humor vysloveně scházel - její postava jako by byla příliš vážná. Někdo by také mohl říci, že vpustit Shreka do paralelního „co kdyby" světa byla vlastně záminka pro reprízu osvědčených scén z minulých dílů. Já jsem toto podezření neměl. Jistě, stejná scénka podruhé může působit jako znovuzalitý čajový sáček, v případě Shreka bych ale podotkl, že povedený čaj barví šálek i napodruhé. Tedy ano, zasmál jsem se, místy pousmál.
Něco pro oko
Poslední Shrek je 3D, což bude u animáků do budoucna pravděpodobně již úzus. Prvních pár okamžiků jsem prostorové efekty se zájmem pozoroval, ale postupem času jsem je přestal výrazněji vnímat. Jen semtam v akčních scénách. Možná to ale byl tak trochu záměr. Distributor zmiňuje, že „filmaři nechtěli obětovat příběh a hraní a vytvořit z toho jen 3D představení". To mi v podstatě vyhovovalo. Místy jsem si spíš chtěl brýle sundat, abych měl na plátno lepší výhled - jenže to u 3D filmu samozřejmě nejde - na obraze pak vidíte „duchy". Nějaké detaily animace jsem, upřímně řečeno, v tempu filmu nestihl postřehnout. Jen Kocour, jak je z plakátů patrné poněkud domestikovaný, mi pořád připadal nějak nepřirozený - jako by na něm to bříško ne a ne fungovat. Moc se mi ale líbil trochu zanedbaný Oslík - živá, roztomilá postavička, skvěle animovaná, řekl bych.
V českém znění...
Dabing a potažmo překlad do češtiny je, mohu-li soudit, silnou stránkou Shreka. Dokonce mi přišlo, že české podání někdy působilo důvěryhodněji, než originál. Jedině snad Kocour v botách, jakkoli Aleš Procházka odvedl dobrou práci, ve mně stále vyvolával touhu po hlase Antonia Banderase.
Myšlenka
Walt Dohrn shrnul myšlenku příběhu takto: „V prvním filmu se Shrek učí mít rád sám sebe, ve druhém filmu se učí, co to je být součástí rodiny, ve třetím poznává, že musí jako manžel a otec přijmout jistou zodpovědnost. Ve čtvrtém a posledním filmu je pak konfrontován se závažnou otázkou: jaké by to bylo, kdyby se jeho život odvíjel jinak?" Můj dojem byl, že čtvrtý díl hovoří o nesobeckosti - žití pro druhé. Další stránkou bylo prostředí. Shrekův svět už od začátku těží svůj humor z toho, jak obrací známé pohádkové motivy naruby - hlavní hrdina je zlobr, princezna se po polibku promění ve zlobryni - Rampelníkův svět, kde se většina „čtyřky" odehrává, jsem ve světě Shreka chápal jako odraz úpadku - uschlé stromy, podlý diktátor u moci, úpadek hodnot a pokleslá zábava (viz. „perníčkové zápasy"). Je zde znát kritika diktatury a jemná, možná i neúmyslná satira současné společnosti.
Závěrem
Čtyři filmy, Cena Akademie za nejlepší animovaný film, dva televizní speciály (jeden se ještě zpracovává), muzikál na Broadwayi, řada ocenění za animaci a vizuální efekty - to je, slovy distributora, bilance shrekovské série. Shrek: Zvonec a konec stále má svůj vtip, poněkud těží z minulých dílů, trochu neohrabaně (můj dojem) hraje na city a po myšlenkové stránce jsem jasně chápal, co má na srdci. Příjemná letní oddechovka, s výjimkou trochy brutality stále vhodná pro celou rodinu.
Hodnocení: 
Trailer
Premiéra 15. července 2010, film na * ČSFD * IMDb * oficiálním webu
