Kromě úklidu se musí na sváteční dny nakoupit: kuřata, kachny, ryby, maso, ovoce a sladkosti. Lidé také nakupují dárky pro své přátele a příbuzné, děti jsou vystrojeny v nových šatech.
Celá rodina se sejde večer před Novým rokem. V severní Číně si tradice vyžaduje pojídání mnoha knedlíků nazývaných „ťiao c'", což zní stejně jako výraz pro „pospojitost".
Číňané na jihu si pochutnávají na sladkém koláči z rýžové mouky, jež symbolizuje spokojený život a pokrok. Čínské slovo pro koláč a pokrok zní stejně - „gao."
Dalším tradičním jídlem je ryba, protože jeho homonymum znamená „hojnost." Hlava a ocas ovšem musejí zůstat netknuty, aby se zajistila celistvost. Přesně o půlnoci pak začínají ohňostroje.
Děti nosí v první den nového roku nové šaty a přejí svým rodičům šťastný nový rok. Děti také podle tradice přijímaly peněžní dary, obvykle umístěné do červené obálky. Druhý a třetí den jsou rezervovány pro návštěvu rodiny a přátel, kterým se blahopřeje do nového roku.
Ulice jsou v tomto období tradičně zalidněny diváky sledujícími lví a dračí tance, které symbolizují žádost o dobrou úrodu. Drak představuje déšť a lvi kývající hlavami mají zahánět příšery.
Příšera Šuej
Některé novoroční tradice pocházejí z pověstí o příšerách. Jedna z takových bajek vypráví o příšeře Šuej, která se v noci plíží do domů, kde pohladí děti po čele, probudí je a způsobí jim bolest hlavy.
Děti po takovém doteku zešílí a rodiče proto drží ochranou hlídku u postele svých dětí. Tomuto hlídkování se říká šuejská hlídka.
Podle lidové bajky žil v provincii Če-ťiang poctivý a hodný pár, který nemohl mít dlouhá leta děti. Nakonec se jim jedno narodilo, když už byli docela staří.
Jedné novoroční noci rodiče bděli, aby svého potomka ochraňovali před Šuej. Hráli si s rudým papírkem a osmi mincemi, aby neusnuli, ale nakonec všichni upadli do říše spánku. Mince zabalené do rudého papíru spadly na polštář dítěte.
Příšera Šuej se zjevila a zrovna když se chystala pohladit dítě po čele, rodiče se vzbudili. Šuej si uvědomila, že její pokus o posednutí dítěte selhal, shrábla rudou obálku a utekla. Rodiče příběh vyprávěli všem vesničanům a od té doby všichni rodiče dávají na polštáře svých dětí rude obálky s mincemi. Těmto penězům se říká "ja šuej čchien" neboli peníze na poražení příšery Šuej.
Tento zvyk se datuje do dynastie Han. Mince z té doby mají vyryty na jedné straně slova jako "zažeň kalamity a špatné věci" a „dlouhý život, bohatství a štěstí," zatímco na zadní straně jsou vyobrazeny podobizny zvířat, např. draka pro sílu, fénixe pro moc, ryby pro bohatství a želvy pro dlouhověkost.
Období mezi 1. a 15. lednem
Podle čínského lunárního kalendáře se považuje období mezi 1. a 15. lednem za nejpříznivější. Toto je čas pro předvedení zvýšené úcty božstvům. Všichni lidé, od těch nejprostších až po císaře, pálili prvního dne lunárního roku vonné tyčinky, jejichž stoupající kouř má vyjadřovat úctu k bohům. Tento zvyk se stále udržuje na Tchajwanu, kde jsou chrámy na Nový rok přeplněny a i v pevninské Číně počet návštěvníků chrámů opět stoupá.
Domácí obyčej vyžaduje obětování ovoce, které se umístí vprostřed obývacího pokoje a tento akt je doplněn děkovnými modlitbami k bohům na zemi i na nebesích. V modlitbách se nezapomíná ani na předky.
Domácí úklidy a přípravy jsou podle etikety vyžadovány mezi 23. a 30. prosincem, zatímco mezi 1. a 5. lednem se žádné uklízení provádět nesmí, aby se nevymetlo štěstí z domu. Prvního a druhého ledna se také nesmí prát, protože to jsou narozeniny vodních božstev. Vdaná žena může navštívit příbuzné svého chotě za jeho doprovodu pouze druhého a třetího ledna. Kdyby tak učinila prvního, čtvrtého nebo pátého ledna, mohla by uvrhnout rodinu do bídy nebo přivodit jinou smůlu.
Oslavy čínského Nového roku vrcholí lampiónovým festivalem 15. ledna (podle našeho kalendáře 28. února).
Article in English
Doporučujeme:
Starý čínský kalendář a jeho taje
Soubor Shen Yun - návrat prastaré čínské kultury
