18. srpna dosáhl čínský trh s cennými papíry svého devítiměsíčního minima. Reakce odborníků jsou smíšené.
Hlas Ameriky píše, že jak šanghajský, tak shenzhenský složený index se propadl, přičemž shenzhenský index již klesl pod 2 900 bodů. Přitom nedávno byla jeho hranice 3 000 bodů označena za zlomový bod, kdy investoři ztratí důvěru a začnou své akcie prodávat.
Analýza Huatai Securities, kterou cituje agentura Reuters, usuzuje, že podobná nestálost na čínské burze bude pokračovat, jelikož vzpamatování trhu a politika režimu ohledně cenných papírů jsou v současnosti stále nejasné.
Přímé zahraniční investice v Číně klesly o 35,7 procenta oproti červenci loňského roku, jak v pondělí 17. srpna uvedl mluvčí ministerstva obchodu Yao Jianon. Ministerstvo navíc zmiňuje, že Čína zaznamenala významný pokles přímých zahraničních investic i za minulý měsíc (červenec).
Ředitel Výzkumného oddělení zahraničních obchodních vztahů Výzkumného centra rozvoje pod Státní radou, Zhang Xiaoji, prohlásil, že krátkodobé analýzy zahraničních investic nemají smysl.
„Spuštění jednoho nebo dvou velkých projektů ovlivní data, která z trhu přicházejí," citovala Zhanga státní tisková agentura Xinhua (Nová Čína). Zhang ale také připustil, že jelikož se teprve musí vzpamatovat celá globální ekonomika, Čína bude určitě negativně zasažena.
Zhang Weijing, profesor Školy managementu Guanghua na Pekingské univerzitě, se domnívá, že v roce 2040 bude Čína představovat čtvrtinu světové ekonomiky.
Jiní věří, že takový závěr je příliš optimistický, s tím, že jak čínská ekonomika, tak ekonomiky ostatních zemí na celém světě čelí vážným problémům.
Gordon Chang, americký odborník a analytik čínského sociálního rozvoje, vysvětlil v rozhovoru pro Hlas Ameriky, že po studené válce směřoval celosvětový podnikatelský trend k mezinárodnímu obchodu. V současnosti je ale trend právě opačný a Čína potřebuje restrukturalizovat svůj ekonomický rámec, což za současných okolností není jednoduchý úkol.
Podle něj je třeba, aby se Čína i mezinárodní společenství podívaly realitě do tváře a při svých posudcích a rozborech nebraly v úvahu tu část čínských oficiálních dat, která zjevně neodpovídají skutečnosti.
Chang zmínil dva problémy oficiálních statistik: „První a také nejdůležitější je velká nestálost čínské ekonomiky, s níž statistické metody nebyly schopné udržet krok. Za těchto okolností nejsou metody sbírání dat zdaleka kompletní."
Druhý problém, který uvádí, je, že „čínská vláda neříká pravdu".
Podle Changa jsou čínské oficiální statistiky za konec minulého a začátek tohoto roku „naprostý zmatek". Na jednu stranu připouštějí pokles dovozu, vývozu, daňových příjmů státu, zahraničních investic, produkce elektrické energie atd., přitom ale stále tvrdí, že hrubý domácí produkt roste.
Čínský ekonom Li Yining v rozhovoru pro agenturu Xinhua zmínil, že čínská ekonomika čelí třem překážkám. Prvním je klesající vývoz v důsledku stavu světové ekonomiky. Druhým je pomalejší růst domácí spotřeby, než se původně očekávalo. Třetím je relativně pomalý proces restrukturalizace ekonomiky.
