Čínský novinář Jang Ťi-pin zveřejnil článek s ostrou kritikou čínského ministerstva propagandy, které mělo prsty v přepadení a zbití dvou novinářů. Tito novináři byli hrubě napadeni, když se pokoušeli zjistit podrobnosti o případu znásilnění číšnice v oblasti Pa-tung, provincie Chu-pej v centrální Číně.
Číšnice Teng Jü-ťiao zabila údajně 10. května jednoho ze tří stranických úředníků, kteří ji napadli a jsou obžalování z pokusu o znásilnění. Případ vzbudil velký zájem veřejnosti a vlnu sympatií, i když se vláda všemi prostředky snažila celou věc ututlat a zabránit reakcím veřejnosti.
Novinářka Kchung Pchu z čínského listu „Beijing News" a její kolega Wej I z týdeníku „Nanfang People's Weekly" byli brutálně napadeni okresní policií z Pa-tungu, když 28. května zjišťovali podrobnosti k případu znásilnění.
Wej I musel na nátlak policie podepsat prohlášení, ve kterém přiznal, že „dělal interview bez úředního povolení". Pak zničili jeho audio záznamy i fotografie.
Tato akce místních vládních úředníků šokovala čínská média i veřejnost. V „hlásné troubě" Číny, v Národním rádiu Číny CNR (China National Radio), byl vysílán rozhovor, a bylo to jediné médium, které o případu informovalo, ale i přesto to vyvolalo velkou vlnu rozhořčení a kritiky ze strany veřejnosti.
Netrvalo dlouho a linky k webové stránce CNR a jiným webovým stránkám byly zablokovány. Noviny, pro které napadení novináři pracovali, se však k případu nevyjádřily.
Jang Ťi-pin, manžel paní Kchung, také pracuje pro „Beijing News". Nedávno se v jeho blogu objevil článek s názvem: „Kdo podporuje násilí?", v němž ostře kritizuje ministerstvo propagandy:
„Kdo podporuje násilí?
Ti, kteří zbili mou ženu a jejího přítele, nejsou nic jiného, než zlomyslní psi. A já vím, komu ti psi patří.
Vy jste nařídili všem médiím, aby stáhla své novináře z případu znásilnění v Pa-tungu. Teng Kuej-ta, (jeden ze tří stranických úředníků, kteří byli do případu zapleteni a kterého Teng zabila), je jen psem, kterého jste vy vycvičili. On byl vaším psem. Nůž Teng Jü-ťiao se nezabodl jen do vašeho psa a zabil ho, ale on také rozpáral váš pláštík klamu, do kterého se po celá desetiletí halíte. Tohle vy všechno moc dobře víte, a proto vám to nahání strach.
Místní zločinci věděli o vašich příkazech o potlačování médií, takže se klidně odvážili napadnout novináře, kteří neposlechli a zůstali v Pa-tungu, čímž jednali v rozporu s vaším nařízením. A to vám bylo přirozeně známo. Proto jen kupředu, bijte lidi dál, aby tito zločinci měli co na práci. Někdy sice došlo k vyvrácení důkazů veřejností, ale z toho vy přece strach nemáte. Tak jako se neobáváte veřejného mínění, že ano? Měli jste vůbec někdy strach z veřejného mínění v uplynulých desetiletích?
Toho večera, kdy byla v Pa-tungu zbita moje žena i její přítel, se všechna média zahalila do mlčení a nikdo se neodvážil cokoliv zveřejnit. Všechna média mají z vás strach a také se bojí skutečnosti, že když ti dva novináři zůstali v Pa-tungu, jednali proti vašemu nařízení, a hned byli potrestáni.
Vy jste ochranným štítem pro všechny zkorumpované úředníky a zlovolné mocipány. Vy jste ti, co podporují násilí.
Zase jste jednou vyhráli. Ale jak se při tom cítíte? Dává vám to neustálé vyhrávání také pocit klidného svědomí? Máte okřídlený pocit, že jste zase dosáhli svého malého vítězství? Usmíváte se? Umíte se vůbec ještě smát? Nemyslím šklebit se, ale myslím ten výraz štěstí ve vašich tvářích, když vás vaše matka jako batole brala do náručí a utěšovala vás. Umíte si na to vzpomenout?
Já i ostatní novináři půjdeme dále svou cestou a budeme plnit své poslání, obohaceni o frustrace smíchané s optimismem. Je to náš úděl. Proč ale musím pořád a pořád jen zažívat vaše vítězství? Avšak za každým tím špinavým vítězstvím se schovává také strach ze zániku, ze zodpovědnosti a z pádu na zem. V průběhu času se z vás stali naši nepřátelé. Bývalý čínský prezident Liou Šao-čchi jednou řekl, že se dostanete do učebnic dějepisu.
Doba odplaty už nastává. Byl ve vašem životě alespoň jeden den, kdy jste se nemuseli bát a nežili jste v sebeklamu?
Co se nás týká, milujeme se navzájem a také milujeme tento svět, čím dál víc. Dokonce i kapka rosy na listě časně zrána nám způsobí radost. Vy ale takový pocit pochopit nemůžete."
Článek v Němčině
