Simone Veilová (Francie), První presidentka Evropského parlamentu, 1979 - 1982. (evropsky-parlament.cz)
Simone Veilová (Francie), První presidentka Evropského parlamentu, 1979 - 1982. (evropsky-parlament.cz)
Na úvod čtvrtého plenárního zasedání v pondělí 9. března 2009 předseda Evropského parlamentu (EP) Hans-Gert PÖTTERING připomněl Mezinárodní den žen[1] a nutnost i nadále podporovat práva žen na celém světě a ve všech oblastech.

"Musíme učinit hodně pro to, abychom podpořili rovnoprávnost a více zapojili ženy do politiky a rozhodování, a to jak na národní, tak místní i evropské úrovni,“ uvedl. Vyzdvihl rovněž význam účasti žen na volbách do EP, která je podle jeho slov důležitá pro demokratický vývoj v EU i pro naší společnost.

V souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009 a v kontextu mezinárodního dne žen 8. března provedla Evropská komise a Evropský parlament sociodemografický výzkum veřejného mínění Eurobarometr s cílem zjistit rozdíly v postojích žen a mužů k Evropským volbám a aktivitám Evropského parlamentu.

Průzkum ukazuje, že ženy mají větší obavy ze stávající ekonomické situace, než muži, a to jak na národní, tak na evropské úrovni. Tyto výsledky jsou ovlivněny zejména třemi následujícími faktory.

 Nicole Fontaineová (Francie), presidentka Evropského parlamentu, 1999 - 2002. (evropsky-parlament.cz)
Nicole Fontaineová (Francie), presidentka Evropského parlamentu, 1999 - 2002. (evropsky-parlament.cz)
Míra zaměstnanosti žen v EU v roce 2007 byla průměrně o 14% nižší než u mužů, v České republice se jednalo o rozdíl 17.5%.
míra nezaměstnanosti žen v EU v roce 2008 byla průměrně o 0.9% vyšší než u mužů, v České republice šlo o rozdíl 2.2%.
Průměrný platový rozdíl mezi oběma pohlavími v EU činil v roce 2007 17.4%, v České republice se jednalo o rozdíl 23.6%.  Tyto intenzivnější obavy žen o stávající ekonomickou situaci se zdají promítat i do jejich postoje k euru. Euro se těší významně menší podpory u žen, než u mužů (57% ku 65%).

Co se týče preferovaných témat evropských voleb, nebyl zaznamenán výraznější nesoulad v názorech mezi muži a ženami. Ačkoliv se názory obou pohlaví na nejzávažnější témata lišily co do pořadí, shodli se muži a ženy v tom, že hlavními tématy evropských voleb by měla být především zhoršující se ekonomická situace. Konkrétně patřily mezi tři nejčastěji jmenovaná témata nezaměstnanost, ekonomický růst a inflace a kupní síla.

Průzkum také ukázal, že ženy by byly rády, aby se Evropský parlament více zabýval otázkami, které se jich bezprostředněji dotýkají, jako je ochrana spotřebitele a veřejného zdraví, kdežto muži rozeznávají širší škálu problémů, které odpovídají jejich hlubšímu zájmu o politiku.  Evropský parlament by se podle nich měl zabývat především bojem proti terorismu a klimatickými změnami.

Předseda Evropského parlamentu na závěr úvodu čtvrtého plenárního zasedání připomněl smutný osud řady žen v ozbrojených konfliktech. "Znásilňování žen nesmí být považováno za válečnou zbraň,“ zdůraznil v tomto ohledu.


[1] Mezinárodní den žen (MDŽ) bývá někdy uváděn jako socialistický svátek. Vůbec se však nejedná o nějaký svátek uměle vyrobený minulým režimem, ale o mezinárodně uznávaný den stanovený k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1909. Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, usiloval o volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.

Zdroj: tisková zpráva EP, wikipedie