Biopaliva se objevila jako odpověď na americkou a evropskou palivovou krizi, zároveň ale rostou obavy, že alternativní rostlinné paliva zapříčinila růst cen potravin. Jejich používání a vliv na globální oteplování bylo také předmětem diskuse na výročním summitu G8 v Japonsku.
Na začátku července se v britském listu Guardian objevily původně utajené zprávy Světové banky, přímo spojující světový nárůst cen potravin s výrobou biopaliv.
Ve zprávě ekonomického odborníka Světové banky Dona Mitchella se odhaduje, že biopaliva jsou přímo zodpovědná za skok v globálních cenách potravin o 75 procent.
Zpráva uvádí, že ceny energií a hnojiva představují pouze 15 procent, daleko méně než se odhadovalo dříve.
Zpráva popírá čísla americké vlády, která biopalivům připisují nárůst cen potravin o méně než 3 procenta, píše denník The Guardian.
V dubnu tohoto roku zavedla Británie právní předpisy, které vyžadují, aby všechny druhy benzínu a nafty zahrnovaly 2,5 procenta biopaliv. EU rovněž zvažuje dosažení zvýšení na 10 procent do roku 2020. Poptávka po biopalivu se tedy bude neustále zvyšovat.
Důsledky biopalivové politiky
Zpráva Světové banky je v souladu s dřívější studií biopaliv firmy Oxfam International. Studie s názvem „Další nepříjemná pravda" uvádí, že politika biopaliv se nepomáhá vypořádat se změnami klimatu či palivovou krizí a byla odpovědná za uvedení 30 milionů lidí na celém světě do chudoby.
„Politika biopaliv skutečně přispívá k urychlení klimatických změn a prohloubení chudoby a hladu. Bohaté země poptávají do svých pohonných hmot větší množství biopaliv čímž přispívají k prudkému vývoji inflace potravin,“ uvedl Jeff Atkinson, mluvčí Oxfam ohledně biopaliv v Austrálii.
Pšenice a kukuřice jsou v současné době hlavním zdrojem biopaliv a jsou klíčovou hnací silou rostoucích cen potravin, řekl pan Atkinson. Také věří, že biopaliva mají za následek zvýšené odstraňování vegetace v zemích jako je Brazílie a Indonésie, kde byly zřízeny plantáže pro výrobu palmového oleje, aby se uspokojila poptávka po bionaftě.
Racionální zacházení s otázkou biopaliv
„Zemědělství se stěhuje do oblastí, kde předtím nebylo... zasahuje do deštných pralesů, do rašelinišť, travních porostů, které dříve zpracovávaly velká množství oxidu uhličitého,“ sdělil pan Atkinson Velké Epoše.
Profesor Steve Halls, biolog a vědec z oblasti životního prostředí z Murdochovi university v Západní Austrálii řekl, že biopaliva mají obrovské možnosti, ale musí být vyráběna v mezích světové potřeby potravin a klimatických změn.
„Naší strategií musí být - sledovat tuto záležitost hlediska toho, jaké plodiny můžeme pěstovat, kde mohou být pěstovány a za jakých podmínek,“ uvedl pro Velkou Epochu.
Profesor Halls řekl, že biopaliva by mohla zvýšit význam chudších zemědělských oblastí, které nebyly životaschopné z hlediska výroby a zásobování potravinami.
„Pokud budeme produkci potravin doplňovat a nebudeme konkurovat prostoru pro její výrobu, a budeme-li využívat málo výnosnou půdu, jako je solná půda apod. pro pěstování plodin, které jsou pro lidi nebo zvířata v podstatě nepoživatelné, například některé z olejnatých plodin, může to potom být velmi výhodné, jak ekonomicky tak ekologicky,“ řekl.
Je třeba žít více celostní a kvalitativní způsob života
Celý svět musel přejít od ekonomiky závislé na fosilních palivech k začlenění rozmanitých zdrojů paliv, řekl profesor Halls. To zahrnuje olejnatá semena, která jsou zdrojem pro výrobu bionafty; cukrovou třtinu, jež je nejlepší na výrobu etanolu, a řasy, které mohou produkovat maziva, oleje a ostatní produkty na olejové bázi.
Profesor Hall věří, že se svět ocitl na prahu změny, kdy přechází od ekonomiky založené na výrobě fosilních paliv na ekonomiku bio-průmyslovou.
Uskutečnit to, však „bude vyžadovat zásadní posun v našem způsobu myšlení," řekl a „upustit od nákladného kvantitativního životního stylu a přiklonit se životnímu stylu, který je více celostní a kvalitativní.“
