Pátého dne po zničujícím zemětřesení v Číně jsou jeho oběti stále v beznaději. Jen málo z nich dostalo denní potřeby a zdravotnický materiál.
V současné době začal čínský režim organizovat dodávky darů, které věnovali domácí obyvatelé. Mnoho lidí však nevěří vládnímu řízení dodávek pomoci a obávají se, že jejich dary by mohly skončit v kapse zkorumpovaných úředníků. Žádají o nezávislé distribuční kanály, které by doručily pomoc přímo do postižených oblastí.
Pan Huang Qi, majitel čínských internetových stránek Human Rights Watch - „64Tianwang,“ sdělil Velké Epoše: „Tchaiwanské charitativní organizaci - nadaci Tzu Chiho, byl odepřen vstup a možnost distribuce pomoci přímo na místě. Orgány v Chengdu zdůraznily, že soukromé organizace by měly respektovat nařízení vlády, které vyžadují, aby byla veškerá pomoc centrálně kontrolovaná vládou.“
Huang také uvedl, že jeden právní aktivista, Huang Xiaomin, byl zadržen na 14 dnů z toho důvodu, že přijel do oblasti zemětřesení, aby pomoc sám distribuoval.
Někteří uživatelé internetu v Číně si také stěžovali, že byla pomoc zadržena místním zastupitelstvem, čímž se dodávky nedostaly k těm, kdo je potřebovali nejnaléhavěji.
Potřebujeme peníze - potravin a přikrývek je ve skladech dost
Dívka, která si na internetu říká Amanda, vyprávěla o vlastní zkušenosti: „Šla jsem včera do Shenfangu a do Pengzhou s přítelem z realitní společnosti. Společnost mého přítele plánuje darovat deset milionů yuanů (přibližně 23 mil. Kč). Když se o tom vláda doslechla, místní vedení se s námi okamžitě setkalo na výjezdu z dálnice a uspořádalo pro nás večer hostinu. Podle jejich chování byste rozhodně neřekli, že tuto oblast zasáhla nějaká pohroma.
Šéf úřadu pro civilní záležitosti dokonce vyndal láhev Wulianye (známé značky čínského likéru) - byli jsme tím tak rozhněvaní, že jsme mohli stěží jíst. Když slyšeli, že náš dar bude ve formě zboží, ihned nám řekli, že to, co potřebují, jsou peníze. Potravin a přikrývek je prý již ve skladech mnoho.“
„Tohle je skutečná situace. Zprávy o katastrofách, které jsme viděli, byly cenzurované, všechny pěly chválu. Když jsme rozdávali potraviny obětem tváří v tvář, všichni jsme byli smutní, když jsme viděli, že tolik z nich nemá nic k jídlu, někteří z nich byli stále ještě od krve.“
Pan Huang Qi, který je přímo v zasažené oblasti, říká: „Pro soukromé organizace je velmi těžké doručit darované zboží. Jediným kanálem pro doručování mají být úřady. Nezáleží na tom, jak režim propaguje svoje úspěchy při záchraně, mnoho lidí jim nedůvěřuje kvůli korupčním skandálům, které se udály při katastrofách v minulosti, kdy bylo doručování pomoci také řízeno ústředně.“
Huang také říká, že ví o mnoha lidech, kteří jasně vyjádřili, že nevěnují peníze, pokud by měly být doručeny skrze oficiální kanály.
Profesor Sun Wenguang ze shandongské univerzity Velké Epoše sdělil: „Všechny vládní systémy začaly s dodávkami ve velkém měřítku až v posledních dvou dnech, některé pracovní svazy dokonce uspořádaly schůze, aby přinutily své zaměstnance něco darovat. Některé svazy odhalily svým zaměstnancům, že jim to nařídily vyšší orgány.“
Sun k tou dodal: „Mnozí chtěli pomoci, ale nebyli ochotni darovat peníze vládě v obavě z pokoutních transakcí, kvůli kterým by nebyly doručeny do rukou obětí. Mnozí lidé si stěžují, že úřady zmonopolizovaly kontrolu nad dodávkami a že systém není průhledný a stále omezuje nezávislé úsilí o poskytování pomoci v této záležitosti. Někteří dokonce zahájili bojkot aktivit na vybírání darů, které organizují funkcionáři.“
Pan Huang Qi je toho názoru, že nejdůležitější je vytvořit k obětem přímou cestu.
Proslulý čínský demokratický aktivista Wei Jingsheng navrhl, že „jediná cesta k vyřešení tohoto problému je tlačit na čínský režim, aby otevřel dveře nevládním organizacím, které by se zapojily do záchranných prací. Ihned po zemětřesení odepřel režim vstup zahraničním záchranným týmům, ale o tři dny později [režim] ustoupil - žádný tlak, žádné změny.“
