Europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová zaslala v pátek 28. 3. 2008 otevřený dopis předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi ohledně situaci v Tibetu. V něm úvodem oceňuje stanovisko vlády ČR, které odsuzuje brutální násilí páchané na demonstrantech v Tibetu a žádá jeho okamžité zastavení. Poslankyně ale současně poukazuje na fakt, že přes mnohaletou kritiku politiků je hrubé porušování lidských práv v Číně a násilí používané režimem včetně mučení či trestu smrti stále aktuální realitou. Ekonomické vztahy mezi Čínou a EU se zatím nadále rozvíjejí a upevňují. "Tibet je pouze špičkou ledovce brutálních represí." říká poslankyně. "Může se nicméně stát katalyzátorem postupných změn ze strany čínské vlády, pokud ta bude vystavena důslednému politickému tlaku," apeluje na předsedu vlády Zuzana Roithová.
K tomu je podle poslankyně nezbytné, aby se evropští státníci sjednotili nejen v proklamaci odsuzující násilí, ale aby byli také schopni učinit silné politické gesto a to nehledě na provázané ekonomické zájmy.
Zákaz olympiády? Ne, politický bojkot při zahájení her
Dopis dále pokračuje přímou výzvou premiérovi: "Dovoluji si Vás, pane premiére, požádat, abyste zvážil vyhlášení politického bojkotu olympijských her v Pekingu. Návrh znamená veřejně odmítnout svou účast jako předsedy vlády ČR na zahajovacím ceremoniálu, pokud bude Čína pokračovat v kulturní i fyzické genocidě páchané na Tibeťanech."
Stále sílící výzvy k politickému bojkotu her v případě, že se nezmění postoje čínské vlády k nejzákladnějším lidským právům (na život, svobodu víry, svobodu projevu, na právní ochranu), se odrazily i ve středečním jednání Evropského parlamentu. Návrh jeho předsedy Hanse-Gerta Pötteringa na politický bojkot zahájení her byl podrobně diskutován a podpořen řadou poslanců napříč politickým spektrem. Podle poslankyně je toto gesto důležitým testem politiků, nakolik Evropa bere lidská práva jako princip, překračující hranice, tedy jako záležitost nás všech, anebo zda se v případě Číny uplatní selektivní přístup.
Za silnější hlas české diplomacie
"Cílem tohoto gesta není nic více a nic méně než ukončení represí, propuštění politických vězňů v Tibetu a neodkladné zahájení dialogu mezi čínskou vládou a zástupci tibetské exilové vlády a dalajlámou o takové míře autonomního uspořádání, která vrátí Tibeťanům právo na kulturní a duchovní nezávislost a důstojný život," říká v závěru dopisu Zuzana Roithová.
Dopis vznikl nejen jako odezva občanů EU na násilí v Tibetu a v Číně. Reaguje také na situaci v Evropském parlamentu, kde mnozí poslanci žádají podobné silné politické kroky vůči Číně, ale nejspíše také odpovídá politické situaci v České republice. Zde vláda i prezident násilí v Tibetu a porušování lidských práv v Číně sice odsoudili, současně však Mirek Topolánek zrušení své návštěvy OH v Pekingu "spíše zvažuje" a prezidentova neúčast na OH není podle jeho slov politickou hrozbou či výstrahou. Dopis tedy přesně naráží do Achillovy paty (nejen) české politiky výzev, "nedotažených" v praxi. Ty se stávají proklamativními a prázdnými ve chvíli, kdy na ně nenavazují konkrétní kroky, nebo kdy je dokonce následné politické činy popírají.
Zuzana Roithová se k tématu lidských práv ve spojitosti s Čínou vyslovila již v říjnu 2007. Tehdy podpořila protesty před čínskou ambasádou v Praze proti násilí na poklidně protestujícím obyvatelstvu a buddhistických mniších v Barmě. V zaslané zdravici tehdy mimo jiné směrem k Číně řekla: "... je třeba podniknout zásadní kroky proti Číně, která blokuje mandát OSN k zahájení jednání s vojenskou juntou. A to i za cenu hrozby sankcemi, které možná krátkodobě zhorší euročínské obchodní vztahy. Země, která stojí o partnerství s Evropou, země, která dostala důvěru mezinárodního společenství a může organizovat olympijské hry - symbolizující přátelství a férové jednání - musí respektovat společné hodnoty i v praxi. Vyzývám českou diplomacii, aby to Pekingu připomínala o to hlasitěji, že jsme sami zemí, která s totalitou svůj boj svedla v nedávné historii a měla by si pamatovat, jak byla zahraniční podpora důležitá."
