Je to přesně ten druh televizního vysílání s jasně stanoveným scénářem, jaký používá čínská státní televize. Komentátor uvádí příběh: "Několik zločinců, podnícených a vedených dalajlámovou klikou, útočilo na lidi, ničilo, rabovalo a podpalovalo v centru Lhasy. Způsobili přitom velkou škodu na lidských životech a majetku."
Prohlášení jako je toto, které 23. března uvedlo dokumentární film o nepokojích v Tibetu, jsou v posledních dvou týdnech vysílána do domovů kanadských Číňanů skrze kanál oficiální televize komunistického režimu CCTV 4. Ten je v Kanadě šířen prostřednictvím kabelové televize Rogers.
Minulý týden vysílala CCTV 4 devětkrát denně zpravodajství, zaměřené na Tibet, v délce od několika do patnácti minut. Počínaje 10. březnem, kdy protesty začaly, uváděly všechny zprávy CCTV 4 pouze jednostranné informace.
Narozdíl od zpráv, že čínská policie násilně potlačila protesty Tibeťanů, CCTV 4 tvrdí, že čínské úřady postupovaly s "maximální zdrženlivostí," neoplácely útoky a dokonce ani "neodporovaly kritice či nadávkám".
Následovníky dalajlámy zpravodajství popisuje jako "zločinné výtržníky", páchající "zvěrstva" na nevinných lidech, kteří prý protestující "nenávidí."
"Jejich zlověstným úmyslem bylo využít příležitost blížících se pekingských olympijských her k podkopání stability a jednoty sociálního prostředí, při pokusu odtrhnout Tibet od mateřské země," uvedl hlasatel CCTV 4.
Jemná síla
Zatímco politická linie komunistické strany byla dříve omezená na média v pevninské Číně, nyní začíná dominovat také v čínsko-jazyčných médiích v zámoří. Vysílací smlouvy, jako je ta s Rogers Cable Inc. a rostoucí vliv na mnoho čínsko-jazyčných novin pomáhají Pekingu šířit oficiální zpravodajství.
Důkazem takového pokrytí je i manifestace, která se uskutečnila tento víkend v Torontu na Dundaském náměstí.
Organizátor manifestace "proti násilí", který žádá, aby byl označován pouze jako Chris, říká, že akce se snaží říci "pravdu o Tibetu".
Leták, propagující manifestaci, obsahuje právě obrázky vysílané CCTV s titulky jako "Mírumilovní tibetští demonstranti podpálili střední školu. 90% učeben bylo zničeno."
"Násilí v Tibetu způsobili Tibeťané," uvedl Chris při interview. "Bojují proti všem ostatním etnikům; chtějí prostě všechny vyhnat pryč... Čínská vláda neudělala nic špatného."
Chris je stejně jako jiní Číňané přesvědčen, že některé z největší čínských deníků v Kanadě (jako Sing Tao Daily) pravdivě informují o tom, co se skutečně v Tibetu děje.
Finanční vazby
Proč ale mnoho čínsko-jazyčných novin přijalo v nedávných letech předpojaté komentáře, které následují oficiální linii čínského režimu?
Americká nestranná expertní komise The Jamestown Foundation, která monitoruje hrozby pro demokracii a svobodu, analyzovala v roce 2001 vliv Pekingu na čínská zámořská média.
Zjistila, že tři ze čtyř hlavních čínských novin vydávaných ve Spojených státech, Sing Tao Daily, Ming Pao Daily News a The China Press, jsou pod přímým vlivem čínské komunistické vlády.
Čtvrtý, World Journal, je provozován mateřskou společností na Taiwanu a stále více se musí podvolovat tlaku pevninské Číny, uvedla nadace The Jamestown Foundation.
"Čínská média překroutila proti-vládní vzpouru na vzpouru proti-čínskou. Snaží se z toho udělat něco namířeného proti čínským lidem. Tohle ale není namířeno proti čínským lidem." - Tsering Wangdu Shakya, tibetský student z University of British Columbia.
Tři z těchto společností, Sing Tao, Ming Pao, a World Journal, vydávají tištěné noviny také v Kanadě.
"V rámci příprav na navrácení Hongkongu Číně v roce 1997, učinila čínská vláda na začátku devadesátých let tvrdé pokusy o získání několika hlavních mediálních agentur v Hongkongu. Realizovala je prostřednictvím kupců pocházejících odjinud, kteří mají úzké obchodní vztahy s Čínou," říká oficiální zpráva nadace.
V případě média Sing Tao poskytl režim finanční pomoc tehdejší majitelce Sally Aw Sianové, která se na konci 80. let dostala do finanční krize. Co následovalo, byla transformace novin na prokomunistické, do jejichž čela byl dokonce dosazen bývalý redaktor The People's Daily (oficiálních novin čínského režimu).
Ačkoliv je v Kanadě nyní Sing Tao většinově vlastněn společností TorStar, která vlastní také anglické Toronto Star, zprávy z Číny přejímá z mateřské společnosti Sing Tao v Hongkongu.
Dnes většina čínsko-jazyčných novin v Kanadě prosazuje pro-pekingský žurnalismus, velmi podobný tomu, který existuje v komunistické Číně. (Významnou výjimkou je čínská edice The Epoch Times - Velké Epochy.) Poslední protesty v Tibetu poskytují mnoho příkladů.
Důvěrně známá slova
The Epoch Times přezkoumaly tucty článků z The World Journal, Ming Pao Daily a Sing Tao Daily a objevily shodný vzorec zpravodajství, které v otázce událostí v Tibetu papouškuje oficiální stanoviska Čínské komunistické strany. Tato média se silně opírají o zdroje čínské vlády a ve svých zprávách používají doslova pobuřujících citací.
Policie bývá vyobrazena jako nenásilná a téměř pasivní, "extrémně zdrženlivá," a "neoplácející, když je napadána." Rané zprávy z Tibetu sice popisují, že tu byli přítomni vojáci; ti prý nepotlačovali protestující, ale "zametali cesty a uklízeli ulice" (Sing Tao, 15. března, str. 18).
Tibeťané jsou pokaždé popisováni jako "násilní, zlomyslní a zodpovědní za ubití policistů k smrti" (Ming Bao, 21. března). Jiné zprávy obviňují Tibeťany ze "zabíjení nevinných civilistů".
Reportáže v novinách nepřetržitě opakují pekingskou verzi, že "dalajláma stojí za krutým zločinným násilím v Tibetu" a omílají tvrzení režimu, že existují rozsáhlé důkazy, které to dokazují - aniž by ony důkazy citovaly.
Zpravodajství těchto médií přejímá rétoriku čínských státních médií, jež popisují tibetskou exilovou vládu jako "falešnou" a při popisu událostí ve Lhase užívají termín "vzpoura", které evokuje násilí spíše než slova "protest" nebo "nepokoj".
V konečné analýze vytvářejí články dojem, že zdrženlivá policie dělala to nejlepší, co mohla, aby zadržela násilnické a proti-čínsky naladěné Tibeťany, kteří organizovaně útočili na čínské obyvatele, vojáky a policisty ve Lhase.
V článcích chybějí souvislosti, jež by uváděly důvody protestů, Tibeťané jsou v nich vyobrazení jako lidé "hluboce angažovaní v drancování, žhářství a zabíjení", navíc v době, která by jinak pro Tibet byla "nejlepšími časy v dějinách" ( World Journal, 16. března, str. 17).
Zdá se, že tyto zprávy nalezly mezi Číňany v zámoří svou odezvu. Mnoho čínských lidí v demokratických zemích věří, že Tibeťané jsou plně zodpovědní za nepokoje.
Článek ve World Journal říká, že organizátoři manifestace "proti násilí" obdrželi tisíce komentářů na svoji webovou stránku.
Lidská práva
Aktivisté, zabývající se lidskými právy v Číně, jsou ovšem znepokojeni.
"Jsme velice rozrušeni faktem, že čínští lidé po celém světě, včetně Kanady, jsou tak dezinformovaní," řekl Michael Craig, předseda China Rights Network.
Pan Craig zaznamenal, že v tom samém dni, kdy se svět dozvídal o stovkách zabitých a "stovkách a stovkách" zatčených Tibeťanů, dopisy v Globe and Mail uvedly, že Číňané v Číně i po světě se bouří proti tibetským lidem, které považují za "násilnické separatisty".
"Je strašná ostuda, že propaganda čínské vlády funguje," říká Craig. Tsering Wangdu Shakya, tibetský student z University v Britské Columbii, je přesvědčen, že kromě tohoto důvodu možná někteří Číňané vidí podporu tvrdého zákroku jako "dobrou příležitost, jak následovat stranu".
"Čím více spolupracujete s čínskou vládou, tím více ve vás vidí svého člověka," řekl, a dodal, že viditelná spoluúčast může čínským studentům pomoci získat po návratu do Číny lepší zaměstnání.
Zatímco podle čínských médií byly protesty naplánované dalajlámou a "násilnými separatisty", Shakya se domnívá, že skutečný důvod leží ve vzrůstajících rozdílech mezi bohatými a chudými, které vyvstaly jako vedlejší produkt hromadného stěhování Číňanů do Tibetu. Jejich příliv do země prakticky odstavil Tibeťany na vedlejší kolej.
"Čínská média přišla s tím, že jde o proti-čínskou (místo protivládní) vzpouru. Snaží se z toho udělat něco namířeného proti čínským lidem. Tohle ale není proti čínským lidem."
Shakya řekl, že propast mezi bohatými a chudými je z celé Číny nejvíce patrná právě v Tibetu. Komunistické kádry jsou na tom bohatém konci, zatímco Tibeťané na tom chudém, říká.
Podobné stížnosti nejsou v čínských médiích, které v této věci prověřovali zaměstnanci Velké Epochy, vůbec zmíněny.
To možná vysvětluje, proč jsou čínští imigranti (jako Chris), kteří spoléhají na pravdivost těchto média, tak zaujatí. Chris navíc dodává, že manifestace měla mezi lidmi "velkou odezvu".
Ti, kdo Tibet v Kanadě podporují, vidí situaci ze zcela jiného úhlu. Lobsang Khedup, prezident Kongresu tibetské mládeže (Tibetan Youth Congress) to shrnul slovy:
"Čínští lidé trpí pod komunistickou nadvládou tak jako my."
