Image

Jednotky lidověosvobozenecké armády na předměsí Yining v uygurské autonomní oblasti Xinjiang, severozápadní Čína. (AP/SITA)

Peking v neděli oznámil největší meziroční nárůst svého vojenského rozpočtu za posledních deset let a pokračuje v 19letém trendu každoročního zvyšování výdajů na armádu o dvouciferná procenta, což přitahuje pozornost a vzbuzuje znepokojení mezinárodního společenství, nejznatelněji USA, Japonska a Tchaj-wanu.

Mluvčí komunistického režimu Jiang Enzhu před reportéry ve Velké lidové síni ospravedlňoval nárůst výdajů o 44,9 miliardy amerických dolarů (tedy o 17,8 procenta) především výdaji na zvyšování platů, přídavků na bydlení a také vylepšení zbrojního arzenálu pro "obranné operace":

"Čína je připravena vydat se po cestě mírového pokroku a usilovat o obranný vojenský postoj," uvedl Jiang podle listu Los Angeles Times. Prohlásil také, že vojenský rozpočet komunistického režimu je vzhledem ke státnímu rozpočtu docela nízký, ve srovnání se zeměmi jako USA, Francie a Německo.

Mnozí kritici však věří, že, stejně jako u bývalého Sovětského svazu, se uváděný vojenský rozpočet komunistické Číny podstatně liší od skutečných výdajů na armádu, přičemž odhady skutečného rozpočtu míří k dvounásobku až čtyřnásobku uváděné částky, která činí 180 miliard amerických dolarů. Podle Defense Industrial Daily se obecně předpokládá, že čínský režim má druhý největší rozpočet armády na světě.

Japonsko a Spojené státy briskně zpochybnily "oficiální" motivy za vojenskou expanzí Pekingu. Japonský vedoucí tajemník vládního kabinetu Yasuhisa Shiozaki uvedl, že by se komunistický režim měl "mnohem více snažit" při zprůhledňování své obranné politiky. Tchaj-wan, země, která pravděpodobně nejvíce ze všech cítí tlak vojenské síly Čínské komunistické strany, vyjádřil věci mnohem otevřeněji. Joseph Wu, předseda tchajwanské Rady pro záležitosti pevninské Číny, řekl, že rostoucí kapacita Pekingu v oblasti raketového arzenálu, námořních jednotek a protidružicových zbraní je hrozbou pro Tchaj-wan a zbytek světa.

"Čína se nyní snaží dát najevo svou moc, nebo se pokouší, aby toho byla schopna v budoucnu," řekl dr. Paul Monk, generální ředitel Austhink Consulting a bývalý vyšší zpravodajský analytik australské Obranné zpravodajské organizace (DIO).

"Spojené státy a Japonsko by se mohly cítit méně nepříjemně, kdyby Čína zároveň jasně říkala, že zdůrazňuje mírové a konstruktivní vztahy se všemi, kterých se to týká, a zároveň kdybychom neviděli žádné rozpory mezi tím, jak se rozvíjejí její kapacity, a touto rétorikou. Stále je tam však mezera."

Zatímco komunistická Čína ospravedlňuje své vojenské výdaje srovnáváním s jinými zeměmi, zejména s USA, dr. Monk říká, že toto srovnání není přiměřené, vezmeme-li v úvahu rozdílné geopolitické role obou zemí. "Spojené státy dlouhou dobu hrály ohromnou úlohu v zabezpečování bezpečnosti většiny světa, včetně oceánů, což je nesmírně nákladné, Čína ale nic takového nedělá," uvádí Monk. "Výdaje na to, co Čína tvrdí, že dělá, by se měly srovnávat jen s výdaji, které USA vynakládají na obranu svého kontinentálního území."

Dr. Monk říká, že zatímco Západ často zaujímá pozitivní postoj k myšlence Číny, která obnovuje svou slávu po letech ponížení pod nadvládou koloniálních mocností, růst a ambice čínského komunistického režimu představují vážné problémy. "Snahy Číny o čelní mocenské postavení v Asii a možná na světě představují způsob myšlení, který může vést k vážným potížím," uvedl Monk.