Čínský vojenský letoun narazil 3. června do úbočí hory v jihovýchodní části čínské provincie An-chuej. Všech 40 pasažérů zahynulo. Čínský zpravodajský systém (CNS) ohlásil, že šlo o dopravní letadlo, zatímco zpravodajská agentura Sin-chua psala, že letoun „plnil misi“.

Čínská média nevysvětlila, o jakou misi šlo nebo co bylo příčinou havárie. Zahraniční média označila za možnou příčinu technickou závadu, protože v době nehody bylo dobré počasí.

Vůdce komunistické strany Chu Ťin-tchao poslal telegram s přáním upřímné soustrasti rodinám posádky a nařídil okamžité vyšetřování příčiny neštěstí. Kuo Po-siung, stálý komisař Politického úřadu Centrálního výboru ČKS a místopředseda Centrálního vojenského výboru nyní vede vyšetřování.

Chuang Tung, vojenský komentátor z Macaa, řekl, že je nemožné, aby Kuo Po-siung, vysoký generál centrálního vojenského výboru ČKS, vedl vyšetřování, pokud šlo o dopravní letadlo. Letoun musel mít na palubě velmi důležité osoby a havárie měla velmi negativní dopad na Osvobozeneckou armádu. Zemřelo 35 techniků a pět členů posádky, což může brzdit nejdůležitější vojenské programy v Číně.

Hongkongské Metro rádio ohlásilo výpovědi svědků, kteří říkají, že dva zemřelí neměli vojenské uniformy. Přestože oficiální média ČKS tvrdí, že šlo o dopravní letadlo, Hongkongský denník Ta Kung Pao říká, že to byl letoun se systémem včasného varování Phalcon (AWACS). Tchaj-wanské zdroje také uvádějí typ letadla, jako KJ-2000. Centrální zpravodajská agentura citovala Lu S‘ čchinga, mluvčího Informačního centra pro lidská práva a demokracii (ICHRD), který také tvrdí, že šlo o typ KJ-2000 vybavený AWACS.

ICHRD identifikovala jednoho s pasažérů jako Čchen Čchiou-sü-a, inženýra 38. Výzkumného ústavu čínské Electronic Technology Group. Na palubě byli také universitní profesoři, což by znamenalo, že vojenské projekty probíhají na universitách. Znamenalo by to, že čínské výdaje na zbrojení jsou daleko vyšší, než udávají oficiální statistiky. Mnoho důležitých vojenských výzkumů probíhá mimo armádní rozpočet a jsou financovány soukromými výzkumnými ústavy.

Oficiální výdaje na čínskou armádu byly v r. 2006 283,8 mld. jüanů (x3 Kč) a proti roku 2005 se zvýšily o 14 procent. Avšak londýnský Mezinárodní ústav strategických studií říká, že na zbrojení šla v Číně částka o 70% vyšší.