Co pohání boom čínských investic v zahraničí

Hlavním důvodem odlivu čínského kapitálu je vyhnout se značným ztrátám doma v důsledku ekonomické krize nebo tyto ztráty alespoň minimalizovat.

Zahraniční investice opouštějí Čínu

Drtivá většina zahraničních investorů v Číně omezuje od roku 2009 stavy, zavírá a zbavuje se svých investic. Jen v továrním městě Tung-guan zavřelo brány v letech 2008 až 2012 celkem 72 tisíc podniků. V roce 2014 to byly další čtyři tisíce a v říjnu 2015 odešlo z města přes dva tisíce tchajwanských firem. Celkem tak skončilo bez práce na pět milionů lidí.

Ke stažení zahraničních investic došlo různými způsoby, ale důvod byl vždy stejný – továrny v Číně už nejsou ziskové. Před časem vydaly Americká obchodní komora a obchodní komora EU zprávy, v nichž si stěžovaly na zhoršení čínského investičního prostředí. Jednou ze stížností USA bylo, že Čína nastavila „zábrany“ k omezení amerických firem v Číně. Tyto zábrany zahrnují zahájení série vyšetřování zahraničních společností a vydání Zákona o státní bezpečnosti, která omezuje použití zahraničních technologií, což vedlo k vážnému narušení důvěry u zahraničních společností.

Jakoby chtěli podpořit výše zmiňované stížnosti, pět prestižních světových výrobců oznámilo v posledních dvou dnech letošního května plány na stažení investic nebo opuštění Číny. Jedná se o Chicheng Communication, největšího globálního výrobce kovových krytů na smartphony,  Dongguan Xinda, výrobce maskota olympijských her v Londýně, Triumph International, jedna dobře známá německá firma ve městě Jan-čcheng v provincii Ťiang-su a dceřiná firma Philipsu v Šen-čenu vyrábějící osvětlení.

Čínské investice v zahraničí

Většinu čínských investic v zámoří uskutečňují státní podniky. Přestože skončilo 90 procent těchto investic se ztrátami, jak uvádí některé zdroje, režim spoléhá na tuto strategii v naději, že vyřeší vysokou závislost Číny na vnějších zdrojích.

Také čínský soukromý kapitál si hledá investiční příležitosti a vysoké zisky v jiných zemích. V roce 2011 se soukromé společnosti podílely na zahraničních investicích Číny pouze 11 procenty, ale k roku 2015 už to bylo 41,2 procent. Když se však podíváme na projekty a země, v nichž se investovalo, je zřejmé, že hlavním účelem odlivu soukromého čínského kapitálu byly zajišťovací obchody.

Podle zprávy China Foreign Investment Market Report za rok 2015 vzrostly zahraniční investice Číny v oblasti realit o 41,5 procenta a dosáhly rekordních 21,37 miliard USD. Většina z těchto investic spolykala Malajsie (2,52 miliardy USD) v závěsu s Hongkongem, Spojenými státy, Austrálií a Singapurem.

V dubnu 2016 vydaly Rhodium Group a Státní výbor pro americko-čínské vztahy zprávu New Neighbors Update, kde uvádějí, že ke konci roku 2015 dosáhl počet amerických firem s čínským kapitálem čísla 1 900. Tyto společnosti přímo zaměstnávají na plný úvazek přibližně 90 tisíc Američanů. Hlavními terči investičního zájmu jsou nemovitosti, finance, technologie, filmový, zábavní a energetický průmysl.

Spojené státy vůbec přitahují největší množství čínského kapitálu a velká část z něj připlouvá prostřednictvím programu EB-5. Vízum EB-5 zajišťuje jedincům, kteří investují do amerického podnikatelského subjektu alespoň milion dolarů, a zaměstnají alespoň deset pracovníků, že automaticky získají pro sebe a svou rodinu povolení ke stálému pobytu. Většinu z žadatelů o vízum EB-5 tvoří investoři z Číny. Ke třetímu kvartálu 2015 schválily americké úřady 6 498 žádostí o účast v tomto imigračním programu.

Lze si vydedukovat, že pravým účelem odlivu čínského kapitálu z Číny jsou zajišťovací operace (hedging). Pokud vás o tom nepřesvědčí ani výše uvedené body, tady je další důkaz: podle mediálních zpráv se v květnu zvýšily meziroční čínské vývozy z Hongkongu o 242 procent. Ti, kdo ví, jak Číňané perou špinavé peníze, jsou si vědomi, že tento import-export obchod je fiktivní a uskutečňuje se za účelem přesunu majetku do zahraničí.

Přesuny majetku směrem ven vedou ke ztrátám na devizovém trhu a devizový trh se může stát pro čínskou ekonomiku obrovským bolehlavem. Zároveň to vyvolává otázku, zda čínská vláda opravdu podporuje zahraniční investice.

Režim si rozhodně nepřeje, aby k takovým masivním odlivům soukromého kapitálu docházelo. Čínským manažerům finančního sektoru je jasné, že rychlý úbytek rezerv na devizovém trhu povede k rizikům na dalších stěžejních trzích, jako na akciovém, dluhopisovém, realitním, private equity a dalších a také se zvýší rizika v čínském finančním sektoru.

Existuje však několik důvodů, proč čínská vláda nemůže zamezit odlivu kapitálu. Prvním je, že Peking se stále ještě snaží přitáhnout zahraniční investice, a nemůže proto zakázat posílání peněz ze země. Druhým důvodem je, že ti, kdo si nashromáždili obrovské množství peněz a chtějí je převést, jsou lidé z komunistické strany a jejich rodiny. Úřady proto mohou zavést omezení pouze v jiných oblastech, například uvalit daně na finanční transakce, aby stabilizovaly volatilitu kapitálového trhu a předešly finančním rizikům.

Řečeno ve zkratce, zaplavování světa čínskými penězi, místo aby poháněly čínskou ekonomiku, neprobíhá zas až tak dobře, jak to popisují západní média. Za čínskou strategií „vyrazit do světa“ se kupí zahořklost a frustrace.

Che Čching-lien (He Qinglian) je prominentní čínská publicistka a ekonomka. Momentálně žije ve Spojených státech a je autorkou knihy China’s Pitfalls (Nástrahy Číny), která se zabývá korupcí během ekonomické reformy Číny v 90. letech a knihy The Fog of Censorship: Media Control in China (Cenzurní mlha: kontrola médií v Číně), kde rozebírá manipulaci tisku a omezování svobody tisku. Autorka pravidelně píše o společensko-ekonomických otázkách dnešní Číny.

Přeložil: Ondřej Horecký; zdroj: