V budoucnosti budou moci počítače, se kterými denně pracujeme, rozpoznat, jak se cítíme - a to by mohlo pomoci zlepšit naši schopnost komunikovat s přístroji.
Tito výzkumníci z Univerzity v Cambridge v Anglii se snaží naučit počítače rozpoznávat naše emoce - tento jízdní simulátor měří stres a také to, jak stres ovlivňuje mimiku našeho obličeje.
Ian Davies výzkumník společnosti Affective Computing, tvrdí, že pokud je řidič přetížen, počítač auta může pomoci minimalizovat jeho rozptýlení.
„Řídíte-li auto a jste ve velikém stresu, nacházíte se ve velkém provozu a počasí je špatné, možná by nebylo dobré, nechat se ještě k tomu rušit zvonícím telefonem. Namísto toho jsme přišli s nápadem pozastavit zvonění telefonu a nechat se později upozornit, že se nám někdo snažil dovolat," říká Ian Davies.
Video poskytla nezávislá televizní stanice NTD Television
Komunikace však musí být vzájemná, a proto se tým snaží dosáhnout toho, aby počítače mohly komunikovat nazpět se stejným citovým uvědoměním.
Tadas Baltrusaitis vyvíjí virtuální osobnost pro uživatele počítačů, se kterou by mohli komunikovat - s někým, s kým by dobře vycházeli.
„Když přijdete do informačního centra a místo, aby tam seděl opravdový člověk, mohli byste se zeptat na cestu jen virtuální osoby. A pokud ta virtuální osoba vhodně reaguje na vaše citové narážky, když se usměje nebo se zatváří rozpačitě, pokud něco neví, mohlo by to zlepšit celý váš zážitek," Tadas Baltrusaitis.
Ale chápající obličej počítače nemusí být pouze virtuální.
Seznamte se s Charlesem - robotem, který dokáže zjistit, jak se cítíte.
Laurel Riek tvrdí, že se v podstatě snaží vštípit počítačům společenskou inteligenci.
„Pokud si dokážete představit, že máte doma jednotku mobilní pomoci, která vás přenese z vašeho vozíčku do jiného pokoje, nebo něco, co vám pomůže vyčistit si zuby, když budete paralyzovaní anebo neschopní hýbat rukama... hm - usnadnění tohoto druhu poznání a porozumění je opravdu velmi důležité pro mnoho skupin lidí." Laurel Riek.
Tým zaznamenává veliký pokrok. Na druhou stranu však přiznává, že čím je výraz tváře nebo gesto jemnější, tím těžší bude pro počítač jej rozpoznat.
Počítače, vítejte v našem světě!
