Ilustrační foto. (Flickr.com/Chadica)
Červen a červenec zaznamenal vzestup teplot o 1,5 stupně Celsia a v srpnu a září došlo ke zvýšení teplot o 3 stupně Celsia, což z velké části způsobilo rychlejší tání ledu. „Tato poslední sezóna tání byla opravdu výjimečná, někde se tání protáhlo až o 50 dní nad průměr,“ uvedl vedoucí studie Dr. Marco Tedesco, ředitel laboratoře procesů v kryosféře z městské univerzity v New Yorku.
Hlavní město Grónska Nuuk zažilo v roce 2010 nejteplejší jaro od roku 1873, kdy se zde začaly pořizovat záznamy. Celkově byl holý led vystaven slunečním paprskům dříve a po delší dobu, než tomu bylo v uplynulých letech.
„Samotný led je mnohem tmavší než sníh a pohlcuje více solárního záření,“ říká profesor Tedesco. „Další zpětné vazby, které zkoumáme, zahrnují vliv jezer na povrch ledovce; vliv prachu a sazí, usazených na ledovcovém štítu a jak roztátý led na povrchu ovlivňuje odtékání ledu do oceánu.“
Vědci v minulosti zaznamenali, že tání ledu v Grónsku by mohlo přispět ke zvyšování hladiny oceánů po celém světě. Výzkumníci tvrdí, že pokud by se led z Grónska všechen rozpustil, hladina oceánů by se tím pádem zvedla až o 6 metrů, což by vyústilo v povodně a katastrofu pro velké množství měst. Nicméně tento scénář se pravděpodobně v příštích několika letech nevyplní.
Dr. Martin Sommerkorn, specialista WWF na klima, uvedl pro ScienceDaily, že „hladina moří stoupne nejvíce o jeden metr do roku 2100, a to hlavně kvůli tání ledovců.“
Dodal, že „tento proces se tím však nezastaví – čím déle budeme váhat s omezením skleníkových plynů, tím více bude tání a stoupání hladiny oceánů pokračovat.“ Pro Washington Post dále řekl, že loni odtálo přes 530 gigatun, což je skoro dvojnásobek průměrných 274 gigatun, které byly naměřeny mezi lety 1958-2009.
Čtěte také:
