Opiové pole v Aghánistánu - ilustrační foto. (wikimedia)
31. prosince, druhý den její návštěvy v Afghánistánu, projela hraničním přechodem Torkham, spojující zemi se sousedním Pákistánem, aby se setkala s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím, se kterým 1. ledna probírala zajištění afghánské hranice.
Afghánsko-pákistánská hranice, též známá jako Durandova linie, se táhne oblastí o délce 2 640 kilometrů, již ze severu lemují hory a na jihu zase pouště. Jde o "oblast zvláštního bezpečnostního zájmu“, protože na obou stranách hranice stojí soupeřící kmeny. Podle zprávy Národního úřadu pro výzkum (NBR) je "čtvrtina drog vyprodukovaných v Afghánistánu vyvezena ze země přes pákistánskou hranici".
V loňském roce odstartovalo Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) řadu operací, které zvyšují šance úspěšně zakročit proti přepravcům opia, chemikálií na výrobu výbušnin a jiných nezákonných materiálů přes afghánské hranice.
DHS se v Afghánistánu snaží zesílit zabezpečení hranic a vytvořit účinnější celní systém. "Budování a udržování účinného systému hraničních přechodů má zásadní význam pro stabilitu a bezpečnost v Afghánistánu," řekla Napolitanová v tiskové zprávě.
Poslední den loňského roku dorazilo na torkhamský hraniční přechod spolu s ministryní i šest dalších úředníků. Ti rozšíří řady více než deseti členů celní a hraniční správy USA a agentů imigračního a celního úřadu, kteří, podle tiskové zprávy Ministerstva vnitřní bezpečnosti, školí afghánskou vládu v tom, jak správně zabezpečit hranice.
Podle tiskové zprávy se k nim v následujících měsících připojí ještě další agenti.
V boji proti obchodu s drogami na afghánsko-pákistánské hranici stojí několik překážek, přičemž na čelních příčkách seznamu vévodí korupce.
Podle zprávy Royal United Services Institute (RUSI), skupiny pro výzkum v oblasti obrany a bezpečnosti, prokázala vláda na pákistánské straně hranic „narůstající schopnost vypořádat se s bezpečnostními problémy při přechodu hranic i s ochranou zásobovacích linek“, přesto však má stále „problémy při kooperaci mezi vojenskými a bezpečnostními silami při zajišťování smluvní ochrany konvojů“.
I navzdory tomu je však Pákistán, co se bezpečnosti na hranicích týče, daleko před Afghánistánem. Zpráva uvádí, že zatímco Pákistán "zavedl řadu nových hraničních přechodů, díky nimž zachytí a neutralizuje významné množství členů al-Káidy a talibanských ozbrojenců, a zastaví velké množství narkotik," afghánská armáda a policie zůstává neschopna bezpečnost v pohraničí zajistit.
Ilegální obchody
Afghánsko-pákistánská hranice je velmi citlivou oblastí. "Afghánsko-pákistánská hranice je místem rozličných regionálních napětí a palčivých problémů - z nichž některé trvají už desítky let," uvádí zpráva NBR.
A dodává: "Na výrobě opiového máku v Afghánistánu se velkou měrou podílí celá řada aktérů, včetně Talibanu, veškerých složek afghánské vlády, vymahačů práva, mocných hráčů v pozadí a kmenové elity."
Tato zóna je jednou z klíčových oblastí pro tzv. "narko-džihád", což je označení užívané pro teroristický obchod s drogami jednak za účelem financování a také coby prostředku, jak oslabit vlády.
"Narko-džihád zvyšuje šance, že povstání potrvá déle, a zároveň povede k posílení velkých hráčů v obchodě s narkotiky, který pak zajišťuje trvalé oslabení ústřední vlády v Afghánistánu", uvádí zpráva NBR.
Afgánistán je zdrojem 90 procent světového opia, přičemž většina je propašována skrze pákistánské hranice. Afghánistán je také druhým největším výrobcem konopné pryskyřice, a dalšího kontrabandu, jako např. pašování nelegálně vytěženého dřeva, starožitností či padělání cigaret, uvádí zpráva.
Afghánský obchod s drogami hraje významnou roli v boji proti USA a jejich snaze odstranit z místní správy korupci. Zároveň narušuje i výcvik afghánské armády a policie, protože drogy jsou mezi členy afghánských bezpečnostní složek hojně rozšířeny.
"Zneužívání drog afghánskou armádou a policií je i nadále problém," uvádí zpráva z úřadu zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu, ze dne 29. června 2010.
"Výsledky drogových testů z února 2010, ke kterým došlo při personální inventarizaci majetku afghánské policie, ukázaly, že u 17 procent testovaných policistů byly zjištěny pozitivní výsledky na užívání drog," uvádí zpráva s tím, že v tom nejextrémnějším případě kouřila afghánská jednotka sta policistů marihuanu zcela otevřeně a odmítali provádět jakékoliv operace nebo dokonce opustit areál.
