Dospívající lidé, kteří jsou nedostatečně vystaveni rannímu světlu, mají tendenci chodit spát pozdě v noci a podle první studie svého druhu z této oblasti dopadají hůře v normovaných testech.
„Když dospívající tráví více času v budovách, pak opomíjejí důležité ranní světlo potřebné ke stimulaci 24hodinového biologického systému těla, který reguluje cyklus usínání a probouzení se,“ oznamuje Dr. Mariana Figueirová, pomocná profesorka a vedoucí programu Centra pro výzkum světla (Lighting Research Center (LRC), pozn. překladatele) na Rensselaerově polytechnickém institutu a vedoucí výzkumník v nové studii, o které je tento článek.
„Dospívající, kteří zanedbávají ranní světlo, jdou do postele později, mají méně spánku a v normovaných testech nedopadají dobře. Začali jsme tomu říkat syndrom mladé noční sovy.“
Ve studii, nedávno publikované v Neuroendokrinologických listech, Figueirová a ředitel LRC Dr. Mark Rea objevili, že 11 žáků osmé třídy, kteří si nasadili speciální brýle určené k zabránění styku krátkovlnného (modrého) ranního světla s jejich očima, zaznamenalo po pěti dnech celkově půlhodinové zpoždění ve spánku.
„Jestliže ráno odeberete modré světlo, zpozdí to příchod melatoninu, hormonu který říká tělu, kdy je čas noci,“ řekla Figueirová. „Naše studie ukazuje, že příchod melatoninu se zpozdil okolo 6 minut každým dnem, ve kterém byli dospívající ochuzeni o modré světlo. Příchod spánku nastává obvykle asi 2 hodiny po příchodu melatoninu.“
Výzkumníci poukazovali na to, že dnešní školy mají těsný rozvrh, požadující po studentech být ve škole poměrně brzy ráno. Takto lehce přijdou o ranní světlo, protože dorazí do školy před svítáním nebo v jeho průběhu.
Navíc, školy s velkou pravděpodobností neposkytují dostatečné množství elektrického či denního světla k nahrazení potřeby světla ranního, myslí si Figueirová. Řekla, že navíc ke spacím zákonitostem nedostatek ranního světla může také ovlivňovat tělesnou teplotu, bdělost, apetit a hormony.
„Podle naší studie však může být situace ve školách rapidně změněna záměrným dodáním denního světla, které je obsaženo v krátkovlnném, nebo modrém světle,“ řekla Figueirová a dodává, že její bádání by mělo mít významné důsledky pro školní design.
