Oopart neboli Out Of Place ARTefact (česky nezařaditelný artefakt) je termín používaný pro desítky prehistorických objektů, nalezených na nejrůznějších místech světa, které jsou, když se díváme na jejich stupeň technologie, úplně v rozporu s jejich věkem, určeným na základě fyzických, chemických a (nebo) geologických důkazů. Oopart artefakty jsou pro konvenční vědce často frustrující, zato pro dobrodružné badatele a jedince se zájmem o alternativní vědecké teorie jsou naprostým potěšením.
V roce 1991 spustil nález mimořádně drobných, spirálovitých částeček poblíž břehů ruských řek Kožim, Narada a Balbanju debatu, která trvá dodnes. Tyto záhadné miniaturní součástky naznačují, že před třemi sty tisíci lety mohla existovat kultura, schopná vyvinout nano-technologii.
Tyto vyrobené součástky byly původně objeveny během geologického průzkumu, probíhajícího kvůli těžbě zlata v uralských horách. Nalezené kusy zahrnují spirály, cívky, osy a jiné neidentifikovatelné komponenty.
Podle analýzy ruské akademie věd v Syktyvkaru jsou největší nalezené kousky z mědi, zatímco ty nejmenší z wolframu a molybdenu.
Největší objekty měří tři centimetry a nejmenší 0,0025 mm a mnohé z nich vykazují proporce „zlatého řezu". Jejich tvar naznačuje, že to nejsou kovové zbytky vyskytující se v přírodě, nýbrž vyrobené objekty. Vlastně se zjistilo, že jsou nezvykle podobné stejným miniaturním komponentům současné nano-technologie.
Někteří lidé tvrdí, že tyto maličké komponenty jsou jen pouhé úlomky z testovacích raket, vypouštěných z nedaleké plesetské vesmírné stanice, ovšem Moskevský institut určil, že jsou příliš staré na to, aby mohly pocházet z moderní výroby.
V roce 1996 doktorka E. W. Matvějevová z Ústředního vědeckého a výzkumného ústavu geologie a těžby cenných kovů v Moskvě napsala, že komponenty jsou, navzdory svému stáří v řádech tisíců let, technického původu.
Kousky byly nalezeny v hloubce mezi třemi a dvanácti metry, v geologické vrstvě 20 000 - 318 000 let.
Jak mohli lidé strojově vyrobit takové nepatrné součástky v tak dávné době a na co je používali? Někteří lidé se domnívají, že cívky dokazují, že lidská rasa byla v pleistocénu na vyspělém stupni technologie, jiní zase tvrdí, že nálezy jsou práce mimozemšťanů.
Artefakty byly studovány ve čtyřech různých zařízeních v Helsinkách, Petrohradu a Moskvě, ale další výzkumy těchto drobných částí zřejmě skončily v roce 1999, kdy zemřel hlavní badatel tohoto nálezu - Dr. Johannes Fiebag.
