V poslední době přibývá lidí, které trápí zapomnětlivost a poruchy koncentrace. Poruchy paměti postihují lidi různého věku a poprvé se začínají projevovat ve věku od 25 let až do 49 let. V této době začíná docházet k rychlejšímu odumírání mozkových buněk. Často se nám to zapomínání i docela hodí, pokud prožíváme nějaké nepříjemné zážitky a situace. Leckdy však zapomínání život komplikuje. Dá se s tím vůbec něco dělat?
Co je to paměť?
Paměť patří mezi schopnosti člověka oživit a prožívat minulou zkušenost se součastným uvědoměním si toho, že přítomné je oživením. Paměť je založena na procesu vštěpování, uchovávání a vybavování si prožité zkušenosti. Paměť dělíme také podle délky zapamatování na dlouhodobou a krátkodobou, dále se dělí podle způsobu ukládání informací na akustickou, vizuální a sémantickou. Další druhy dělení je na paměť na logickou a mechanickou.
Proč zapomínáme?
Zapomínáme proto, abychom mozek nezatěžovali nadbytečným množstvím informací. Proces zapomínání je v podstatě formou "úklidu," kdy se mozek zbavuje zbytečných a nepotřebných informací a zároveň uvolňuje místo informacím novým.
Zapomínání je proces postupný - asi do jedné hodiny od přijetí nové informace zapomeneme cca 40 % obsahu. Za dalších dvanáct hodin přijde na řadu ztráta dalších deset procent zapamatovaného a po delší době - pokud si to nezopakujeme - zůstane z původní informace pouhých 3 - 5 %.
Lze se bránit zapomínání?
Pokrok dnešní moderní společnosti včetně mobilů, počítačů a moderních technologií se významně podílí na zapomínání a nárůstu počtu lidí s poruchami paměti, jako například stařecká demence a Alzheimerova choroba. Paměť, která není dostatečně trénovaná, lehce zleniví. Proto zapomínáme, trpíme poruchami koncentrace, roztržitostí atd. Mnohé vědecké výzkumy potvrdily, že pokud se paměť trénuje, mohou se zpomalit nebo oddálit poruchy stárnutí a poškození paměťových a mozkových činností.
Křížovky, sudoku, hlavolamy...
Lékaři a vědci, zabývající se pamětí a jejími poruchami, přišli s poznatkem, že pravidelné učení nebo trénování mozku pomocí luštění různých numerických hádanek, hlavolamů, sudoku a křížovek výrazně udržuje paměť v dobré kondici i v pozdním věku. Stačí se tréninku a procvičování paměti věnovat denně po dobu několika minut.Výborným prostředkem, jak zlepšit paměť, je komunikace. Možná také proto nemají někteří lidé v profesích pracujících s lidmi takové potíže s pamětí ( patří sem např. zdravotníci, politici, novináři, sociální pracovníci,...) jako lidé, kteří příliš nekomunikují s druhými lidmi. Čtení knih podporuje paměť a lepší schopnost vyjadřování. Významný podíl pro dobrou paměť mají různé relaxační techniky.
Zapomínání jako projev nerovnováhy obou mozkových hemisfér?
Podle řady odborníků, kteří se zabývají poruchami paměti, na vině stojí mimo jiné i nedostatečné propojení obou mozkových polokoulí. Pokud používáme více jednu hemisféru, než druhou, hrozí, že dojde k jejímu přetížení, a to může být spouštěčem zapomínání. Každá hemisféra totiž pracuje s jiným druhem informací.
Paměť v dobré kondici
Jak jsme již zmiňovali, nejúčinnějším prostředkem ke zlepšení paměti je její trénování. Paměť také stimulují některé vitamíny, minerály a potraviny. Mezi nejznámější "posilovače" paměti patří lecitin. Obsahují ho především sojové boby, pšenice, vaječné žloutky nebo rybí maso. Dalším prostředkem zlepšujícím paměť je gingko biloba. Tento prastarý strom zvyšuje prokrvení mozku a udržuje ho v dobré kondici. Další stimulant mozkové činnosti - kyselina glutamová (mléčné výrobky, soja, pšenice,...) zase dodává mozku potřebnou energii. Aminokyselina fenylalanin, nacházející se v mléce, mase, sýru a vejcích, stimuluje mozkovou činnost pomocí adrenalinu. RNA kyselina prodlužuje životnost mozkových buněk. Významně činnost mozku zlepšují mastné kyseliny Omega 3, které se nacházejí především v rybách. Pozitivně působí kofein, guarana nebo skořice. Z alternativních metod se považuje za pozitivní prvek na zlepšení paměti aromaterapie, zvláště vůně z růží. Kakao a čokoláda jsou rovněž stimulanty paměťových procesů.
Vitamíny a minerály pro lepší činnost mozku
Řada vitamínů a minerálních látek podporuje činnost mozku, a tím zlepšuje paměť a jiné funkce. Jde o vitamíny skupiny B, vitamín C, E, Beta karoten, vápník, hořčík, zinek, selen, chrom a mangan. Samozřejmě zde platí, že vitamíny by mělo tělo dostat v přírodní podobě, než v tabletách a doplňcích stravy.
Techniky pro lepší paměť
Dnes existují spousty kurzů, které nabízejí možnost zlepšování a tréninku paměti. Některé techniky, které podporují lepší paměť, zde ve stručnosti naznačíme.
-
Dechová cvičení - kyslík a jeho funkce při učení jsou dobře známé. Pokud má mozek dostatek kyslíku, lépe se učí a více si pamatuje. Technika, která je založena na střídavém zadržování dechu, umožňuje zvýšený přísun kyslíku do mozku, a tím jeho lepší prokrvení.
-
Mnemotechnika - znamená způsob vytvoření nějakého pojítka mezi prvky, které si potřebujeme zapamatovat (např. čísla zaměnit za slova, tvoření vět,...)
-
Plné soustředění - pokud svou pozornost zaměříme pouze na jedinou věc, můžeme si ji lépe zapamatovat.
-
Spolupráce mozkových hemisfér - zavřenýma očima si představte vlevo písmeno A, napravo si představujte číslo 1; vlevo pokračujte písmenem B a vpravo zase číslem 2. Takto postupujte až k písmenu Ž, kde se vymění strany písmen a čísel - vlevo si budete představovat čísla a vpravo zase jednotlivá písmena.
Nepřátelé paměti
Existují látky a vlivy, které mají výrazně negativní vliv na paměť - je to alkohol, kouření, drogy a nedostatek tekutin. Také vysoký obsah tuků v potravě negativně ovlivňuje funkce paměti a schopnost učení. Na poruchách paměti a roztržitosti se významnou měrou podílí stres.
Nezoufejte proto, když vás trápí, že zapomínáte nebo jste roztržití a nesoustředění. Záleží jenom na vás, jestli necháte svoji paměť zakrnět a zlenivět nebo ji budete vytrvale trénovat. Třeba o vás nakonec jiní řeknou, že máte paměť jako slon...
