V sobotu 29. září začala oficiálně obchodovat China Investment Corp., státní investiční společnost. Podle oznámení bude organizace zodpovědná za správu a zlepšení výnosů z 200 miliard dolarů čínských zahraničních rezerv.
Do čela společnosti se postaví bývalý náměstek ministra financí Lou Ťi-wej a bývalý místopředseda Národní rady pro fond sociálního zabezpečení, Kao Si-čching. Na tiskové konferenci to uvedl náměstek ministra organizace Ústředního výboru komunistické strany Wang Er-čcheng.
Agresivní investice v zahraničí
Podle zprávy BBC z letošního května Čína utratila 3 miliardy dolarů za necelých deset procent podílu ve společnosti The Blackstone Group; a v červenci se spojila s podílovými fondy Temasek Holdings of Singapore a Čínskou stavební bankou (která je ve vlastnictví státu), aby za další 3 miliardy dolarů koupila 5procentní podíl třetího největšího věřitele v Británii, Barclays.
Hovoří se o plánech společnosti investovat do těžařského giganta BHP Billiton, aby získala silnější zastoupení na světovém trhu se zdroji energie.
Zahraniční vlády projevují znepokojení
Nedávné transakce čínského svrchovaného majetkového fondu (sovereign wealth funds - SWF) již vzbudily pozornost v Evropě a Americe. Německá kancléřka Angela Merkelová jednou prohlásila, že SWF se obvykle používají s politickými, nebo jiným cíly, čímž se liší o soukromých fondů, kde bývá motivací návratnost investice. Přestože je Merkelová obvykle silnou zastánkyní svobodného trhu, při jedné příležitosti zmínila, že její vláda se poohlíží po opatřeních na „ochranu“ německých společností před skupováním zahraničními SWF, zvláště těmi čínskými a ruskými, nebo států z oblasti Perského zálivu.
Podle zprávy Financial Times Washington požádal Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, aby pro SWF zřídily kodex dobrých mravů.
Kvůli ohromnému obchodnímu přebytku již čínské zahraniční rezervy překročily ty japonské a na konci června se pohybovaly kolem 1,33 bilionu dolarů, přičemž míra inflace v Číně stoupla na desetileté maximum s růstem indexu spotřebitelských cen jen v srpnu o 6,5 procenta. Čína potřebuje investovat v zahraničí, aby uvolnila inflační tlaky a rovněž tlak na přehodnocení svého jüanu.
