Výstavy

Pod záštitou senátora Hilšera probíhá výstava ve Valdštejnské zahradě „Masakr na náměstí Nebeského klidu 1989“

2019-07-24T10:42:31+00:00

PRAHA – Senátor Marek Hilšer se podle jeho slov snaží více informovat veřejnosti o represivní a násilné povaze čínského režimu. Jednou z jeho aktivit je pořádání výstavy nazvané „Masakr na náměstí Nebeského klidu 1989“, která je zdarma přístupná veřejnosti ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR od 22. července do 31. srpna 2019.

Hlavním pořadatelem výstavy je Sinopsis, což je společný projekt Ústavu Dálného východu Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a AcaMedia z.ú. Senátor Hilšer výstavě poskytl záštitu a také turisty hojně navštěvované prostory Valdštejnské zahrady.

Výstava, která připomíná krvavé potlačení demonstrací na pekingském náměstí ze 4. června 1989, slibuje více než 40 unikátních fotografií, které během protestů na náměstí Tchien-an-men pořídili zahraniční novináři a agentury.

„Připomínka masakru v Pekingu by neměla být pouhým oživením dějinného faktu, ale závazkem vůči (dnešním) obětem totalitní zvůle, že nebudeme směňovat lidskou důstojnost a lidskost za ekonomické výhody,“

- senátor Marek Hilšer.

{youtube}tPgcrAsUn6Y{/youtube}

Kvůli masivní cenzuře takovéto fotografie v Číně na veřejnosti neuvidíte. Masakr na Tchien-an-men je jedním z nejcenzurovanějších témat v čínských státem kontrolovaných médiích a na čínském internetu.

Výstava bude dále putovat do Ostravy, Olomouce a Plzně. 17. listopadu se má podle plánu pořadatelů vrátit zpět do Prahy. V minulosti byla výstava k vidění na pražské Kampě od 4. června 2019 pod záštitou primátora Prahy Zdeňka Hřiba.

FOTOGALERIE (Senát), FOTOGALERIE (ČT24)

Článek byl upraven 25. července 2019

(Shora) Hovoří Kateřina Procházková, žurnalistka, Sinopsis. Martin Hála, sinolog, Sinopsis. Ve Valdštejnské zahradě probíhá výstava nazvaná „Masakr na náměstí Nebeského klidu 1989“, 22. července 2019, Praha. (Senat.cz)

Záběry z masakru na Tiananmen z roku 1989
{youtube}AGJoaHr2QdM{/youtube}

Čtěte také:

Reklama na foťák Leica odhalila masakr studentů z roku 1989 (video)

Kanadský žurnalista vzpomíná na masakr na náměstí Nebeského klidu v novém filmu

Čína: Zveřejněn seznam pachatelů masakru na náměstí Nebeského klidu

Touha po pravdě 25 let po masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu

Výpověď svědka masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu (videorozhovor)

Náměstí Nebeského klidu (Tiananmen) - vzpomínka na 4. čevna 1989

Čína: 38. armáda odmítla v roce 1989 masakrovat studenty

Mene Tekel a jeho projekt Cesty ke svobodě v chrámu Panny Marie Sněžné v Praze

2019-03-02T08:00:21+00:00

Praha — Vernisáž výstavy obrazů, moderovaná herečkou Deborou Štolbovou (občasnou moderátorkou TV Noe), otevřela vhled do mezinárodní putovní výstavy umělců pod názvem Zhen, Shan, Ren (Pravdivost, Soucit, Snášenlivost). Výstava je součástí mezigeneračního výstavního projektu Cesty ke svobodě.

Výstava obrazů: Bretaňské bárky plují v paláci Kinských

2018-12-27T14:44:27+00:00

Také jste si vždy mysleli, že ta husopaska na Brožíkově obraze je naše česká dívenka? Po mnoha letech můžete být vyvedeni z omylu – holčička s červeným čepečkem, jak v zástěrce pase husy, není česká, ale bretaňská. Obraz pasačky husí se mezi jinými také nachází v Paláci Kinských, kde od 16. 11. probíhá výstava BONJOUR, MONSIEUR GAUGUIN: ČEŠTÍ UMĚLCI V BRETANI 1850–1950. Výstavu připravila Národní galerie Praha ve spolupráci s Musée départemental breton.

Nejen Gauguin, ale již od počátku 19. století navštěvovali čeští malíři a výtvarníci Bretaň, západní pobřeží Francie, a okouzleni jeho malebností a divokou krásou vrhali barvy a tvary na svá plátna. Na počátku 19. století prvním malířem, který maloval v Bretani, byl Evžen Jettel, ten však je považován spíše za ve Vídni usazeného Rakušáka než za Čecha.

Následovali další čeští umělci, kteří mířili do oblasti. Wilhelm Riedel, Soběslav Pinkas, Jaroslav Čermák, Václav Brožík, Otakar Lebeda a další, jejichž díla z Bretaně zde naleznete. Neobvyklé obrazy z oblasti vytvořil také František Kupka. Malovali nejen pobřeží a mořský příboj, ale také obyvatele těchto rozeklaných útesů nebo drobných políček.

Bretaňské bárky od Jana Zrzavého. (Zdenka Danková / ET ČR)

Návrat domů – chudoba čiší z tohoto výjevu, je zde také vidět typická skříňová postel, útočiště prostých bretonských domácností. (Zdenka Danková / ET ČR)

Po nich následovali další, jako Kremlička, Kubín, Zrzavý. Jak uvádí František Kožík, Zrzavý Bretaň vlastně objevil pro nás. Jeho barevné bárky, spící lodi, kamenná stavení, kostelíky byly a jsou jedinečné – žádný z francouzských ani jiných vlivů na Zrzavého nezapůsobil, šel výlučně svou cestou

Překvapivé je, že lidi v bretonských krojích působivě znázornil také Alfons Mucha ve svých panó. Ženy decentně oděné v tmavém, ale každá bělostný čepeček na hlavě, navíc střihy čepců se měnily, jiné podle každé oblasti.

Vyšívané čepce, krajky, kroje, keltské zpěvy a přímořská kuchyně přitahovaly pozornost cestovatelů i výtvarníků, dnes turistů i fotografů. Náboženská procesí zvané pardony se konají i dnes a jsou v široké míře navštěvované.

Nosička vody od fr. autora Julese Bretona. (Zdenka Danková / ET ČR)

Přístav Ploumanac´h, Jan Zrzavý. (Zdenka Danková / ET ČR)

Tvrdé palice

Profesor Václav Patera, cestující ještě jako student počátkem 20. století pěšky po Bretani, konstatoval, že místní ženy jsou spíše škaredé, ale občas se dá potkat výjimka, krásná jako Maud z Lotiho románu Islandský rybář.

Bretonci jako lidé prostí, zpočátku nedůvěřiví, když posléze otevřou srdce, navážou přátelství s příchozími. Některé hlasy, zejména ze samotné Francie, opakovaly cosi o zaostalosti a nevzdělanosti Bretonců na pobřeží, avšak možná právě díky tomu tam zůstal zachován původní kámen na kameni, kamenná stavení, políčka, pastviny, rybářské přístavy až doposud pro dnešní zájemce o turistické výlety a místní zvyklosti.

Jako malý národ, jenž prošel těžkými dějinnými událostmi, a tamní specifické podnebí a životní podmínky zformovaly Bretonce podle jejich vlastního úsloví „jako žulu, která je podložím bretaňského pobřeží, a spíš se rozlomí, než by se ohnula“, tedy národ hrdý, odolný až tvrdohlavý.

Další obrázek z Bretaně, Jan Zrzavý. (Zdenka Danková / ET ČR)

Bárky. Při loučení s Bretaní pronesl Zrzavý: „Jako krajina, jako příroda má Bretaň větší cenu, než jiné...“ (Zdenka Danková / ET ČR)

Na účet Bretonců…

Cestou ve vlaku, když Václav Patera ještě v r. 1912 cestoval do Bretaně, slyšel vtipy o Bretoncích:
„Je třeba dvou Auvergnanů, aby se udělal jeden Bretonec.“

Ale J. Křička vyprávěl Fr. Kožíkovi, že roku 1926 cestou vlakem viděli poblíž francouzského nápisu vzkaz v bretonštině: „Nechte toho poučování, páni Francouzi.“

Také malíř Vojtěch Prassig se nechal „vidět“ cyklem kreseb o zaostalosti Bretonců, kterak „jí a spí se svými prasaty“, ale současně se satiricky kresebně trefoval i do ostatních umělců, kteří bretonský venkov přicházeli malovat.

Bratři Křičkové s sebou do Bretaně přitáhli Silvestra Hipmana, Jana Zrzavého, Věru Jičínskou.

Bretonský ženský kroj. (Zdenka Danková / ET ČR)

Jičínská se tam od r. 1926 vícekrát vracela a napsala: „Kroje bretaňské jsou trochu smutné (jen černá s bílým a sem tam barevná zástěra), ale tak hezkých typů a milých lidí, že bych se byla s velkou chutí usadila někam do pravé primitivní Bretaně, kde lidé místo talířů mají ve stole vyřezané vyhloubeniny...“

Malíř Jaroslav Čermák, kterého známe spíše z portrétů Černohorců, žil v Bretani dlouhý čas a kromě malování Bretonců se díky své fyzické kondici stal členem záchranného týmu, za což si ho Bretonci vážili možná více než pro jeho obrazy.

„Žiju jako ve snu, něco tak krásného jako Bretaň si nikdo nemůže vymyslit, kdo tu zemi druidů a dubů, skřítků a menhirů vlastníma očima nespatřil.“ Julius Zeyer, Pont-Aven, 1889

V 21. století zhodnotila kraj Marta Davouze : „Skoro každá vesnička tu má svůj příběh, skoro každý hřbitov desku vzpomínající na statečného, co nepřežil. Ne kdysi, v minulém století, ale včera nebo před týdnem.“ A dodává: „… až v Bretani jsem pochopila, jak velký je rozdíl mezi slovy pýcha a hrdost. ...Hrdost na rozdíl od pýchy není, nepotřebuje být předváděna. Je žita.“

Průřez stoletím malování bretaňského pobřeží, kraje tak podobného Vysočině u nás, jak jej popisoval Zrzavý, vás obohatí nesmírně mnoha pohledy, jak je podali čeští umělci během sta let, ze kterých vystavovaná díla pocházejí. Ocitnete se na chvíli v kraji milovaném pro jeho barvy a nepomíjející krásu.

Mladá Bretonka na pobřeží, Jaroslav Čermák 1876. (Zdenka Danková / ET ČR)

Alfons Mucha, reklama pro nanteské sušenky, 1897. (Národní galerie Praha)

„Výstava se předtím konala v Bretani, v Quimperu, byla tam celá řada obrazů z Národní galerie. Téměř vše, co tam bylo vystaveno, je vystaveno i v Praze, ale zde je výstava podstatně větší a bohatší,“ uvedla pro ET Mgr. Anna Pravdová, kurátorka výstavy, a dodává: „Jaké ohlasy na výstavu byly v Bretani? Velmi dobré, přišlo 29 000 návštěvníků.“

Ráda bych ohodnotila, že Národní galerie zde umístila zejména Zrzavého dávná díla, která odpočívala v depozitářích pro tuto výstavu. A Zrzavého jas a barvy září z jeho děl jako jeho vlastní království.

{youtube}nR9eU_tVbxE{/youtube}
Návštěvníci mohou být okouzleni, přeneseni na okamžik do samotné Armoricy.
Jako bychom se ocitli v na pobřeží – schází již jen zášlehy majáků, křik racků a hukot (gul) mořského příboje.

Vojtěch Preissig, z cyklu Le Paysan, 1902. (Národní galerie Praha)

Výstava v Paláci Kinských potrvá do 17. 3. 2019.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Anketa: Tradiční nebo moderní umění, jaké vás více oslovuje?

2018-12-16T17:13:10+00:00

Přinášíme sérii anket s duální nabídkou uměleckých děl. Můžete se pozorně zadívat a sami zhodnotit, u kterého díla se cítíte lépe.

Přitahuje a oslovuje vaše vnitřní já spíše tradiční kultura (klasika) anebo moderní či avantgardní kousky?

Začala výstava Paměť národa ke 100. výročí republiky

2018-10-06T22:42:15+00:00

V pondělí 1. října se na Letné otevřela výstava ke 100 letům naší republiky – moderní, plná světel, projekcí a samozřejmě silných příběhů 20. století. Na zahájení zahráli Vladimír Merta, Jaroslav Hutka, Thom Artway, Mirek Kemel s kapelou, Cermaque (Jakub Čemák), Michal Prokop + trio a další. Výstavu v prostoru pod bývalým Stalinovým pomníkem si můžete prohlédnout i ve větším klidu až do 9. 12. Přijďte se podívat, zve Post Bellum.

Do Prahy přijede kamion s příběhy konfidentů i těch, kteří spolupráci odmítli

V říjnu bude v Praze k vidění putovní výstava ANO/NE, kterou hostilo už šest evropských měst. Zajímavým způsobem vypráví příběhy lidí z šesti postkomunistických zemí, kteří řekli ANO spolupráci s tajnou policií, i těch, kteří zvolili NE a spolupráci odmítli. Můžete se podívat na „pavlač“, nahlédnout kukátky za dveře, za nimiž se odehrávají jednotlivé příběhy, na náměstí Míru v Praze.

Výstava Paměť Prahy 6 přiblíží stoletou historii Československa a Prahy 6

Tato výstava popisuje očima pamětníků zajímavé a méně známé události ze stoleté historie naší republiky, které se odehrály v Praze 6 nebo které prožili obyvatelé této městské části. Vypráví například o ruské bílé emigraci v době první republiky nebo likvidaci břevnovského kláštera po nástupu komunistů k moci. Slavnostně otevřena byla ve středu 3. října. K vidění bude v Galerii Skleňák v Praze 6 – Bubenči až do konce října.

Sbírková místa na Den válečných veteránů

Sice pomalu, ale přece – blíží se listopad, a tím pádem i Den válečných veteránů. Post Bellum hledá dobrovolníky, kteří pomohou se sbírkou.

Výstava Paměť Prahy 6 přiblíží stoletou historii Československa a Prahy 6. (Post Bellum)

„Chcete mít u sebe v obchodě nebo firmě kasičku s máky i vy? Od 1. do 11. listopadu budeme se sbírkou zase ve všech krajích. Vše potřebné vám vysvětlíme, doručíme a na konci si zase vyzvedneme. Chcete se zapojit a umožnit ostatním, aby si zrovna u vás pořídili červený mák a přispěli na další nahrávání vzpomínek hrdinů pro Paměť národa? Pokud ano, moc nás to těší!“

Napsat produkčnímu sbírky

V říjnu se konají výstavy:

od 3. do 31. 10., Výlohová Galerie Skleňák, náměstí Svobody 728/1, Praha 6

Představení Příběhy našich sousedů na 4+4 v pohybu

6. 10. od 18 hod., Desfourský palác Na Florenci 21a, Praha 1

Vlčí mák – symbol válečných veteránů. (Post Bellum)

Výstava „Paměť Olomouckého kraje”

do 9. 10., náměstí Osvobození, Zábřeh

Výstava „Když spadla železná opona”

do 14. 10., Vrchlického sady, Klatovy

Podle zdroje: TZ

Líbil se vám článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Výstava obrazů v Poslanecké sněmovně upozorňuje na pronásledování v Číně

2018-10-02T22:50:09+00:00

PRAHA – V prostorech Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky proběhla 2. října 2018 vernisáž mezinárodní výstavy obrazů nazvaná Umění pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.

Prostějovsko z nebe – výstava i kniha

2018-09-22T04:32:27+00:00

Ty nejkrásnější letecké pohledy na Prostějovsko si mohou prohlédnout návštěvníci obchodní galerie Arkáda v Prostějově. Od 27. srpna do 30. září 2018 se zde koná výstava leteckých fotografií v rámci projektu nově připravované knihy Prostějovsko z nebe z CBS Nakladatelství. Vstup je zdarma a výstava je přístupná každý den od 9 do 20 hodin.

„Prostějovsko leží uprostřed Moravy na západním okraji Hané. Díky tomu, že se rozléhá se na dvou rozličných oblastech Drahanské vrchoviny a Hornomoravského úvalu je jeho krajina pestrá. Na výstavě se návštěvníkům nabídne unikátní pohled na Plumlovskou vodní nádrž, zámek Čechy pod Košířem, Otaslavice, Brodek u Prostějova, ale samozřejmě i centrum města Prostějov a mnohé další. Na výstavu jsou srdečně zváni všichni, kteří mají rádi své okolí a rádi by si jej prohlédli z jiného úhlu,“ říká Blanka Imramovská, obchodní ředitelka vydavatelství CBS, www.cbs-cesko.cz.

Výstava se nachází v obchodní galerii Arkáda v Prostějově, která je otevřena každý den od 9 do 20 hodin. Nainstalována byla 18. srpna a návštěvníci mají možnost si ji prohlédnout až do 30. září. Jedná se o upoutávku na novou knihu leteckých fotografií Prostějovsko z nebe připravovanou CBS Nakladatelstvím.

Brodek u Prostějova. (www.kasparpr.cz)

Centrem Prostějovska je bezesporu elegantní město Prostějov, jehož historické centrum bylo prohlášenou památkovou zónou. Za zmínku stojí i Plumlovská vodní nádrž a Plumlovský barokní zámek. Přírodní krásy můžete obdivovat u zámku Čechy pod Kosířem. Rozsáhlý krajinářský park je považován za nejcennější objekt historické zeleně na Moravě. Do výčtu zajímavostí a krás Prostějovska nesmíme zapomenout na Hrdibořické rybníky, zámek Vřesovice, obce a města Kostelec na Hané, Konice, Drahany, Nezamyslice, Němčice nad Hanou, Protivanov a jiné. Právě region Prostějovska pohledem z nebe je nyní připravován v podobě nové knihy leteckých fotografií Prostějovsko z nebe, která rozšíří řadu knih v edici Česko z nebe. Publikace vyjde začátkem roku 2019.

CBS Nakladatelství je známé kromě leteckých knih, také výrobou ručně malovaných map jednotlivých regionů, ale i větších území. Dále se zabývá výrobou fotomap, orientačních plánů a dalších propagačních materiálů, jimž jsou podkladem letecké snímky nebo umělecká práce malířů.

Na knize Prostějovsko z nebe CBS Nakladatelství spolupracuje s partnery, což jsou města, obce, školy, organizace a firmy z tohoto regionu. Partneři spoluprací získají hodnotný dárek pro své obyvatele, žáky, zaměstnance, zákazníky a další osoby, kterým chtějí udělat radost poutavou knihou.

Místo konání výstavy:

Obchodní galerie Arkáda Prostějov, Konečná 23

Držovice

Zdroj: TZ

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Festival japonských umení v Košiciach

2015-03-12T23:21:12+00:00

Dňa 14. a 15. marca 2015 sa v Košiciach uskutoční podujatie Nippon víkend, ktoré je súčasťou Mesiaca japonskej kultúry v Košiciach. Počas soboty 14. marca budú v priestoroch Kultúrno-spoločenského centra na Jedlíkovej 7 premietnuté tri japonské filmy.

Podujatie sa uskutoční:

14.3.2015 od 9:00 do 16:30
15.3.2015 od 9:00 do 13:30

Kultúrnospoločenské centrum,
Jedlíkova 7, Košice
Vstupné: 2€

Už 8. ročník dvojdňového Japonského festivalu ponúkne okrem iného prednášky i ukážky bojových umení ju-jutsu, strategickej stolovej hry Go, japonských šachoch Shodji, vyskúšať si zložitosť umenia písma – kaligrafie.

Vystavená bude zbierka originálnych japonských nástenných zvitkov, praktické ukážky a etika používania najdokonalejšej a najsofistikovanejšej chladnej zbrane v dejinách – japonského meča.

Počas celého podujatia bude možné si zapožičať a vyskúšať japonské kimoná, pozrieť sa na výstavu bonsajov, zúčastniť sa prednášky o robotike, technike ako aj rozprávania o tvorbe manga a anime. Svoje umenie ponúkajú aj čajovníci – návštevníci môžu ochutnať rôzne druhy lahodných japonských čajov.

Podrobný program podujatia: tu

Zdroj: nipponvikend.sk
sk.emb-japan.go.jp

Výstava: Generál Luža padl se zbraní v ruce

2015-01-16T21:17:23+00:00

Vestibul brněnské budovy Univerzity obrany (UO), Kounicova 44, nabízí od 15. ledna výstavu připomínající armádního generála Vojtěcha Borise Lužu. Výstava potrvá do 6. února.

Vojtěch Luža se narodil v Uherském Brodě 23. března 1891; se zbraní v ruce padl 2. října 1944 v hostinci v Hřišti u Přibyslavi. Za první světové války se stal legionářem, dosáhl hodnosti generála, po demobilizaci stanul v čele československého protifašistického odboje.

Advent: Do muzea přijde Lucie, Barborka i Ambrož

2014-12-04T22:30:08+00:00

Věděli jste, že v prosinci nechodí jen Mikuláš, ale také Lucie, Barborka nebo Ambrož? Národní muzeum připravilo na druhý adventní víkend pestrý program, kde budete mít možnost je potkat!

České zvyky a tradice

Do Národopisného muzea – Musaionu (Letohrádek Kinských, Kinského zahrada 98,) přijdou v sobotu 6. prosince Lucka, Barborka a Ambrož a představí české tradice a zvyky spojené s Vánocemi. Hravé odpoledne vyvrcholí pohádkou pro děti Andělíček Toníček.

Lektoři představí některé vánoční zvyky, jakými jsou například věštění pomocí jablek a oříšků či stavba betléma. Ve výtvarném ateliéru si budou moci děti i dospělí vyrobit krásnou vánoční hvězdu. Připraveny jsou také zajímavé pracovní listy s adventní a vánoční tématikou i komentované prohlídky výstavy Venkov s kurátorem.

Západoasijské oslavy konce roku

Ázerbájdžánské tradice spojené s koncem roku poznají návštěvníci v neděli 7. prosince v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur (Betlémské náměstí). Těšit se mohou na voňavou ázerbájdžánskou kuchyni, lidovou hudbu, pestrobarevné národní kroje i tradiční ázerbájdžánské pohádky. Prohlédnout si budou moci také nově otevřenou výstavu Ázerbájdžán – čarovná země ohně.

Návštěvníci se dozvědí, jak si připomínají konec roku lidé v Ázerbájdžánu. Kromě příležitosti ochutnat ázerbájdžánskou kuchyni si mohou poslechnout vyprávění o slavném středověkém básníkovi Nizámím nebo tradiční ázerbájdžánské pohádky či se zúčastnit komentovaných prohlídek výstav Rituály smrti a Ázerbájdžán – čarovná země ohně, probíhajících v Náprstkově muzeu. Prohlídka bude spojená s ukázkou tradičního ázerbájdžánského tance. Výstavou provede PhDr. Jana Gombárová, Ph.D.

Po celé odpoledne budou k dispozici dětem i dospělým návštěvníkům tematické výtvarné ateliéry, kde si vytvoří zajímavé dekorativní předměty, inspirované výstavou o Ázerbájdžánu.