Zdraví

Geneticky modifikovaný losos míří do prodejen v USA a Kanadě. Odpůrci varují před důsledky

2019-04-17T05:04:36+00:00

Spojené státy americké a Kanada se stávají prvními zeměmi světa, které budou prodávat geneticky modifikovaného (GM) lososa. Odpůrci GM varují před možným environmentálním dopadem, a také před nevědomostí spotřebitelů co kupují – GM ryba nebude označena.

Letos v březnu americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil americké společnosti AquaBounty Technologies dovoz jiker GM lososa z testovacího zařízení v Kanadě do chovné stanice v Alabamě (Indiana).

Prvních pět tun GM lososů (resp. AquAdvantage lososů) začala společnost prodávat v Kanadě v roce 2017. Počátkem letošního dubna schválila Environment Canada pro AquaBounty novou chovnou stanici na Ostrově Prince Edwarda. Dle společnosti by mělo zařízení produkovat až 250 tun masa ročně a první „sklizeň“ by měla být koncem příštího roku.

I když AquaBounty testuje svůj „produkt“ již přes dvacet let a dlouho usilovala o povolení v obou zemích, opozice z řad odpůrců genetické modifikace zůstává aktivní na obou stranách hranic. V současnosti čelí žalobě pobočka AquaBounty v Massachusetts. Žalobu podala americká koalice složena z environmentálních a rybářských organizací, které zpochybňují povolení FDA.

„Jde o vůbec první geneticky modifikované zvíře schválené pro lidskou konzumaci – to je velká věc,“ řekla Megan Westgateová, ředitelka anti-GMO projektu v Bellinghamu. Westgateová uvedla, že na webu FDA zanechaly nesouhlasný komentář téměř 2 miliony Američanů.

„Základem“ AquAdvantage lososa je losos atlantský, který obsahuje genetický materiál z lososa čavyča nebo-li lososa královského (pozn.: losos královský dosahuje cca 2x vetší velikosti než běžný losos atlantský) a slimule americké. Velikosti dospělého jedince dosáhne díky genetice již za 16 měsíců. Pro porovnání, losos atlantský roste do dospělé velikosti 30 měsíců.

Čtěte také:
Losos z farmového chovu: Cenově dostupnější, ale zdraví neprospívá

(Ne)označování GM produktů

Poprvé dostal AquAdvantage losos zelenou od FDA v roce 2015, ale o rok později blokovala vstup ryby na trh USA republikánská senátorka Lisa Murkowski, která požadovala zavedení označování produktu. Zákaz importu do USA byl zrušený v prosinci 2018 poté, co Kongres přijal zákon o standardech zveřejňování informací biotechnologickými firmami.

Nicméně, Westgateová upozornila na to, že tato pravidla vstoupí v platnost až v roce 2022. To v praxi znamená, že Američané do té doby nebudou mít ponětí, z kterého chovu lososa kupují. A i když pravidla vstoupí v platnost, zákon nevyžaduje jednoznačné označování, takže společnosti jako AquaBounty mohou použít pouze QR nebo jiný kód.

„Jestli chtějí tento produkt prodávat veřejnosti způsobem tutlajícím informaci o genetickém inženýrství, pak si myslím, že to ukazuje, že podstatná část veřejnosti si přeje vyhnout se jeho konzumaci,“ dodala Westgateová.

V Kanadě dosud zákonný požadavek na označování geneticky modifikovaných produktů není vůbec žádný. Průzkum veřejného mínění provedený Dalhousie University v roce 2018 ukázal, že 88,6 % dotázaných si myslí, že geneticky modifikované potraviny by se měly označovat.

Lucy Sharrattová, koordinátorka Canadian Biotechnology Action Network, uvedla, že dle jejich průzkumů odmítají prodávat GM lososa téměř všechny hlavní řetězce s potravinami v Kanadě a v USA odmítlo tento produkt prodávat 80 velkých řetězců.

Další obavy z genetického inženýrství

Dle opozičních skupin je dalším problémem riziko úniku modifikované ryby z umělého chovu do volné přírody, a s tím spojený možný negativní dopad na původní ryby. AquaBounty se brání tvrzením o značných bezpečnostních opatřeních, která provedla a také tvrzením, že vyvíjí technologii úpravy genů, která bude zabezpečovat 100 % sterilitu samiček.

Dalším znepokojením oponentů GMO v USA a Kanadě představuje precedent prodeje modifikované ryby, který otevře bránu pro další rozvoj GMO zvířat a jídla.

Sharrattová také sdělila, že AquaBounty plánuje své chovatelské aktivity rozšířit i do Brazílie a Číny.

Obavy z konzumace GM lososa rozptyluje mluvčí AquaBounty tvrzením, že FDA na základě posouzení dat rozhodla, že jejich losos je stejně bezpečný a má stejnou výživovou hodnotu jako nemodifikovaný losos atlantský. Nicméně, Sharrattová a Westgatová zpochybňují provedenou bezpečnostní studii vzhledem k jejímu původu.

Redakční úprava a překlad původního článku newyorské redakce: J. S.

Čtěte také:

První geneticky upravený živočich schválen do prodeje

Obří korporace Monsanto prohrála právní při s hnutím Avaaz. Soudce ji poučil o demokracii a svobodě projevu

13 potravin, které mají protirakovinné účinky

2019-03-08T23:36:42+00:00

Spojitost mezi stravou a rakovinou je již dlouhou dobu nedílnou součástí onkologického výzkumu.

Studie Americké společnosti pro boj s rakovinou (ACS) potvrzuje okřídlené pořekadlo: Jsme to, co jíme. Strava bohatá na protirakovinné látky může mít hluboký dopad jak na prevenci, tak na léčbu tohoto onemocnění.

15 mýtů o zdravém stravování, kterým jste pravděpodobně věřili

2019-02-26T07:35:17+00:00

Rozhodli jsme se posvítit si na 15 běžných mýtů o stravování, které na internetu kolují, a objasnit vám, jak to vlastně s těmi tvrzeními je... Vitamín C je látka, kterou tělo používá k výživě kostí, svalů a krevních cév. Lidský organismus vitamín C nevytváří, nicméně ho lze získat ze stravy, často z citrusového ovoce, bobulovitých plodů a zelené zeleniny.

Košík plný selské zeleniny nabízí jinou cenu...

2018-11-29T07:18:16+00:00

Více lidí si dnes láme hlavu, jak zdravě jíst a kde zakoupit produkt vypěstovaný opravdu poctivě. Jestliže čteme v denním tisku, jak je společnost prostoupena kardiovaskulárními chorobami nebo onkologickými a dalšími onemocněními, klademe si otázku: Nedopadnu také tak? A co mohu udělat?

Češi mají zájem kupovat zeleninu, pěstovanou za použití ekologických metod a bez užívání agrochemikálií. Na druhou stranu však uznávají, že ve většině případů nemají možnost připlatit si odpovídající sumu za bio kvalitu. Na to nyní reaguje e-shop s potravinami Košík.cz, který zavedl do portfolia zeleninu z takzvané „integrované produkce“. Zákazníkům tak nabídne kvalitu blížící se bio certifikaci, avšak za výrazně dostupnější ceny.

Suma a kvalita

Certifikaci IPZ mohou získat již více než deset let všichni čeští a moravští pěstitelé, kteří splní podmínky stanovené Zelinářskou unií Čech a Moravy. Ta zakazuje nadužívání pesticidů, které se u velkoprodukce mohou dostat přímo do zeleniny.

Proti škůdcům tak zemědělci bojují způsoby, které využívali na základě zdravého selského rozumu už jejich předkové. Plodiny na polích obměňují, takže nedochází k nadměrnému výskytu plevele nebo škůdců, zároveň nesází do sousedství takové, které by mohly zeleninu poškodit přenosem chorob. Pravidelně testují kvalitu půdy a zjišťují, zda se v ní nenachází nadlimitní množství látek. Norma je přitom výrazně přísnější než v případě velkoprodukce.

Košík.cz věří zelenině z integrované produkce. „Zdravá selská“ zelenina je bez chemie a za dostupnou cenu.

Košík.cz v současnosti zavedl osm nejpoptávanějších druhů zeleniny. S příští sezonou by se však měla nabídka výrazně rozrůst. V rámci nové filosofie „Jednoduše pro všechny“ by z IPZ zeleniny Košík rád udělal protiváhu české i světové bioprodukci, kterou nabízí a která má spíše prémiový charakter.

„Pro Čechy je kvalita zeleniny a ovoce na prvním místě. Naprostá většina našich zákazníků v průzkumech potvrzuje, že má zájem kupovat a podporovat pěstitele, využívající ekologické metody. Zároveň však zmiňují, že s ohledem na rozpočet svých domácností často nemají šanci platit vždy ceny za zeleninu v biokvalitě,“ zmiňuje Tomáš Jeřábek, šéf Košík.cz.

Závoz zeleniny z Košíku. (PR agentura FYI Prague)

„IPZ zelenina tento problém skvěle řeší. A budeme rádi, pokud tímto způsobem podpoříme i české a moravské pěstitele, kteří se rozhodli jít při hospodaření správnou cestou.“

Kvalitu IPZ produkce potvrzují i nezávislé testy. Například ten, který realizovala Vysoká škola chemicko-technologická, nezjistil v průběhu dvou let u 43 % vzorků zeleniny žádné pozůstatky pesticidů, u zbytku byly hodnoty takzvaných reziduí hluboko pod povoleným limitem. Košík.cz je e-shop s potravinami, drogerií a potřebami pro domácnost.

Více na: https://www.zucm.cz/svaz-pro-ipz-2/integrovana-produkce/

Zdroj: Tisková zpráva, FYI Prague

Rozhovor: Martin Prokop o projektu Z farmy domů – plýtvání má zabránit unikátní myšlenka

2018-10-22T19:45:38+00:00

V roce 2014 založil Martin Prokop malý farmářský obchod s myšlenkou podpořit výhradně malé české farmy a producenty. „V maloobchodu se člověk stále pohybuje v situacích, kdy má zboží příliš mnoho nebo ho má nedostatek,“ říká Martin Prokop, který přišel se způsobem, jak neplýtvat potravinami, a přesto uspokojit požadavky zákazníka.

Dnes nabízí projekt Martina Prokopa nazvaný Z farmy domů u 87 prověřených místních dodavatelů (farem), které dodávají na objednávku zralé ovoce a zeleninu pěstované bez pesticidů a herbicidů. Projekt také garantuje výrobky neobsahující žádné přidané látky, a navíc je možné okamžitě vyhledat farmu nebo projekt, které produkty dodávají.

S myšlenkou na podporování zdravého způsobu života, šetrného přístupu k přírodě, ekologického zemědělství a chovu se podařilo vytvořit prodejní síť, která je schopna dovážet potraviny z řady českých farem až do domova zákazníka.

Martin Prokop doufá, že se nový přístup u lidí více uchytí a spotřebitelé dají přednost nákupu od českých ekofarem a biofarem, aby je nákupem finančně podpořili, udělali něco sami pro sebe konzumací zdravé stravy a udělali něco pro další generace podporou šetrného zacházení s přírodou a se zvířaty.

Níže nabízíme krátký rozhovor se zakladatelem projektu Z farmy domů.

Můžete krátce představit váš projekt Z farmy domů?

Cílem projektu je nabízet lidem (v tuto chvíli zatím jen v Praze) kvalitní potraviny, produkované menšími, výhradně našimi (českými) producenty. Projekt je unikátní v systému fungování, kdy u čerstvých potravin nejsou žádné potraviny skladem, nýbrž vznikají (jsou vyráběny, sklizeny, apod.) tzv. na zakázku. Tedy vzniknou pouze tehdy, pokud si je někdo objedná. Je to v podstatě jediný možný způsob absolutního neplýtvání, poněvadž není vyprodukováno nic, co si někdo nejprve neobjednal.

Projekt Z farmy domů nabízí výrobky z malých českých farem. (Facebook / Z farma domů)

Proč jste se rozhodl projekt realizovat?

Už téměř čtyři roky provozujeme kamennou prodejnu s farmářskými výrobky a de fakto od začátku nás hodně trápily odpisy (účetní i faktická likvidace neprodaného zboží). Jednak je to tedy faktická ekonomická újma a současně, když vidíte na vlastní oči, kolik práce zabere něco poctivě vypěstovat, vyrobit (sýr, jogurt) nebo třeba upéci kváskový chléb, a pak to má skončit někde v „koši“, bolí vás z toho u srdce a říkáte si, v jakém blázinci to žijeme.

Na jedné straně obrovská nadprodukce a plýtvání, na straně druhé miliony lidí trpící hladem. Osobně věřím, že pokud by se naší společnosti podařilo alespoň část produkce vyrábět na základě reálné poptávky, výrazně by se tím snížilo faktické plýtvání. To má obrovský přesah! Myslím tím to, že vyhozený jogurt není jen ten jogurt. Ale kromě lidské práce je to vodní stopa, uhlíková stopa, krmivo, obal, atd, atd. A to pro naše dodavatele (rozuměj v rámci zfarmydomu.cz) nikdo nevozí sóju z Indonézie. Nejen v tom je krása lokálnosti.

Jaké výrobky v rámci vašeho projektu nabízíte?

Zejména se snažíme nabízet čerstvé potraviny, tedy mléčné výrobky (kravské, kozí i ovčí), maso, ryby, kváskové pečivo (i bezlepkové nebo celozrnné), zeleninu z Polabí, apod. Nicméně lidé si v rámci naší filosofie (tedy primárně česká, menší produkce) chtějí nakoupit na „jednom místě“ už i mouku, zapečené müsli, mošty, med, marmelády, aj. Aktuálně dokonce rozšiřujeme nabídku i o EKO drogerii, EKO čistící prostředky, přírodní kosmetiku a mýdla. Samozřejmě vše opět od menších, českých maloproducentů. Možná by to mohlo vypadat jako uhnutí z konceptu, nicméně každý, kdo už je „políben“ přemýšlením o potravinách, mi jistě potvrdí, že toto téma je komplexní.

Je moc fajn, pokud si začnu dávat pozor na zbytné konzervanty a podobnou chemii v jídle. Pokud ale na sebe budu patlat konvenční drogerii, je to jen poloviční řešení problému. A i zde samozřejmě platí, že přírodní základ všech těchto věcí je opět mnohem šetrnější k naší planetě a k budoucím generacím. No a aby toho nebylo málo, je zde ještě otázka obalů. A to je (a bude) velké téma a hodně práce. Snažíme se tedy zakomponovat do nabídky i tuto tématiku. Nyní tak u nás najdete třeba bambusové termohrnky na kávu / čaj, síťovky, sáčky na pečivo nebo OZ. A další aktivity budou následovat ;-)

{youtube}4Kb_QSsuk9w{/youtube}

Máte na výrobky nějaký přísnější „metr“? Tím myslím například, nabízíte i vejce, které jsou od nosnic krmených GMO rostlinami pěstovanými za použití vysokého množství herbicidu Round Up (glyfosátu)?

Rozhodně je pro nás kvalita bytostně důležitá. Sledujeme složení výrobků a snažíme se eliminovat ty, kde je zbytečně cokoliv „navíc“. Znám se s většinou producentů osobně. To mi umožňuje poznat jejich způsob uvažovaní. Vidím, jak fungují. Téměř všichni neskutečně tvrdě a usilovně pracují a své práci obětují sebe a často i své rodiny. Neméně důležité je, že stálost kvality testujeme na sobě. Jíme pouze potraviny od nás. Nikam jinam už nechodíme. Pokud by se v kvalitě cokoliv změnilo, hned to zaregistrujeme. A takto to vždy fungovalo. Každý producent si držel kvalitu, protože jakmile by polevil nebo něco ošidil, v rámci své lokality by byl podnikatelsky (i společensky) vyřazen. A takto konec konců vnímám i nás. Nyní máme relativně omezené možnosti, ale brzy bych si chtěl, ve spolupráci s producenty, nechat některé výrobky testovat.

Chci zkrátka, aby značka zfarmydomu.cz (a samozřejmě i obchod) byla pro lidi určitou jistotou. Garancí. Něčím, na co se mohou spolehnout. To dnešní společnosti chybí a myslím, že tím celkem trpíme. Jinak vejce máme podle počasí „1CZ“, neboli od českých slepiček z volného výběhu. Když je příliš velká zima a slepice nenesou (přirozený jev), bereme vejce od rodiny Králů, kteří mají podestýlkový chov. Obě farmy pak používají vlastní krmné směsi, u kterých je samozřejmostí absence herbicidů.

Projekt Z farmy domů nabízí výrobky z malých českých farem. (Facebook / Z farma domů)

Co říkáte na názor, že ukončit používání herbicidů a významně podpořit rozvoj ekozemědělství mohou právě spotřebitelé, tedy lidé, kteří každý den něco nakupují pro své domácnosti? Prostě tím, že budou nakupovat produkty ekozemědělství a nebudou kupovat produkty pěstované na herbicidech, krmené geneticky modifikovaným krmivem (GMO) a podobně?

Jednoznačný souhlas. Jsem zastáncem aktivity „zespoda“. Popravdě, nevím moc o pozitivních změnách, které by vznikly na popud zákonodárců. Zde navíc hraje proti udržitelné cestě síla „vyšších“ zájmů, a tak vlastně jiný způsob, než aktivita (=bojkot konvence a dát si práci s hledáním „alternativ“) ze strany spotřebitelů moc nevidím. Zde to bude více o tom, že poptávka pomůže vytvořit nabídku.

Nakolik podle vás vyjde odběr z vašeho obchodu pro 4člennou rodinu (třeba z Prahy) za jeden měsíc, pokud by odebírali jídlo pouze od vás?

To je různé. Jiné to bude, pokud se bavíme o rodině s dětmi ve školce / na prvním stupni ZŠ, jiné u rodiny s puberťáky. Hodně záleží na tom, jak často jedí členové rodiny maso – je rozdíl, zda máte maso 2x denně nebo jednou za dva dny. Zda se v rodině vaří a nebo se budou kupovat „hotovky“. Zda si sladké napeču, nebo koupím. Zda není v rodině někdo třeba celiakik nebo jiné alergie / intolerance. Obecně budeme někde na 10 tisících. Super je, že pár lidí už nám potvrdilo, že u nás ušetří. Důvody pro jejich tvrzení jsou dva.

Jednak jim stačí pro zasycení méně potravin, za druhé nekupují nesmysly. Tedy jednak ty povrchní akce „2+1 zdarma“, jogurty za 4,90 a pak také ty „nástrahy“, které na vás číhají na cestě k pokladně / u pokladny. Takže dá se na to podívat i takto více komplexně, ne jen skrze číslo. Osobně si myslím, že je to o prioritách – raději si (dětem) koupím méně (kvalitního) oblečení a ušetřené peníze investuji do zdraví a energie mé rodiny. Věřím, že tento přístup se mi vrátí například v absenci užívání léků ;-)

S čím se právě potýkáte a co vidíte momentálně jako největší výzvu pro váš projekt?

Edukace lidí, osvětlování některých faktů, které byly doteď (chtěně) tabu. Náš základní problém je, že od malých producentů nakupujeme za ceny, za které supermarkety prodávají. Například jogurt nakoupíme za 15 Kč a prodáváme za 22 Kč. Problém to však přestane být ve chvíli, kdy více lidí pochopí jednoduchý fakt, že málo produkce bude vždy o něco dražší než ta „linková“. Na oplátku však získáváte kvalitu, které v super velkých objemech nikdy nedosáhnete. Je to úplně jiná výživová hodnota.

Osobně věřím, že pokud to někomu, kdo k produkci má vztah, prochází rukama, je to úplně jiná energie. Řetězce fungují na bázi super nízké nákupní ceny a relativně levné prodejní ceny, kde ale stále realizují poměrné slušné marže. Jenže v tomto systému není prostor pro kvalitu – pokud chcete prodávat jogurt za 12 Kč, který nakoupíte za 5 Kč, nevejdete se zde s kvalitními základními ingrediencemi. Prostě to není opravdový jogurt, ale pouze taková hra na jogurt. Takže ve chvíli kdy lidé „pochopí“, budeme mít mnohem snazší pozici!

Děkujeme za rozhovor.

Pokud se vám článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Nový výzkum odhaluje účinek probiotik ve střevech

2018-10-08T21:04:50+00:00

Účinek probiotik závisí z velké části na bakteriích, které se již v zažívacím traktu nacházejí, zjistili vědci díky vzorkům získaných ze střev lidí.

Biopotraviny s příběhem: Hledání dobré stravy i nezávislosti

2017-06-24T13:03:18+00:00

Ještě před nedávnem žili lidé v úzkém spojení a souladu s přírodou. Hospodařili na své půdě a starali se o prostředí, které je obklopovalo. Svůj čas a energii věnovali jen na to nejnutnější k přežití. Dodržovali tradice a následovali přirozený koloběh přírody. Stravovali se prostě a střídmě, využívali vlastní zdroje a jedli to, co rostlo v blízké oblasti. Dosahovali tak soběstačnosti a určité nezávislosti.

Označování potravin za „zdravé“ může být často jen marketingový trik, ne realita

2017-06-23T14:57:03+00:00

Zdravá strava – zní to jako takový základní pojem. A přitom se jeho výklady tak liší.

Například společnost Kind kdysi tvrdila, že jejich tyčinky vyráběné z ovoce a ořechů jsou „zdravé“, ale v roce 2015 se toto označení ocitlo pod palbou kritiky. Americká FDA (ekvivalent naší Státní zemědělské a potravinářské inspekce) zaslala firmě varovný dopis, v němž požadovala, aby bylo slovo „zdravý“ staženo. Důvod? Tyčinky nespadaly do oficiální definice, a to kvůli obsahu tuku.

Ořechovo-ovocné tyčinky od Kind jsou složeny převážně z mandlí a obsahují až 13 gramů tuku na jednu porci. To je daleko za třemi gramy, které FDA povoluje potravinářským firmám, aby mohly výrobek označit za „zdravý“.

Ilustr. záběr. (Andrew Burton / Getty Images)

FDA určuje rovněž limity na sodík a cholesterol, ovšem cukr není nijak omezen. Na základě těchto kritérií může být nízkotučný produkt s vysokým obsahem cukru označován za „zdravý“, ale přirozeně tučné potraviny, jako losos nebo avokádo, tuto výsadu nemají.

Certifikovaná dietetička Lauren Blakeová z Wexnerovy kliniky při Ohio State University říká, že kvůli měřítkům FDA to došlo do situace, kdy potravina může být výrobci sice oficiálně označena za „zdravou“, ale paradoxně vůbec nebýt dobrá pro zdraví lidí.

„Můžou vyrobit produkt, který má nízké kalorie, nízký obsah cukru nebo tuku, ale za jakou cenu? Z čeho se ten skutečný výrobek opravdu skládá? Je to izolovaná sója? Umělý cukr? Umělá barviva? Tomu bych zdravá potravina neříkala,“ podotýká Blakeová.

Studie publikovaná vloni v Časopise Akademie výživy a dietetiky zjistila, že potravinové produkty s označením jako „nízkotučné“, „bez tuku“ a „se sníženým obsahem soli“ jsou často horší co do výživové hodnoty než běžná jídla a nápoje.

Definice zdravého

Americké úřady vytvořily definici toho, co je zdravé, v devadesátých letech, v období, kdy bylo v módě všechno nízkotučné. Tato definice odráží vědecké chápání té doby. Debata kolem tyčinek Kind však úředníky z FDA přiměla zamyslet se na interpretací „zdravých“ potravin, a zvažují proto nyní změnu.

„Nová definice ,zdravých potravin‘ je součástí celkového plánu, jak spotřebitelům poskytnout informace a nástroje, jež jim umožní si snadno a rychle zvolit potraviny na základě toho, co je v souladu se zdravotními doporučeními pro veřejnost a podpořit rozvoj zdravějších potravin v potravinářském průmyslu,“ uvedla FDA v tiskovém prohlášení.

Někteří odborníci na výživu však argumentují, že každá definice bude zavádějící. Výživová expertka Marion Nestleová z New York University uvedla, že snahy předefinovat, co je a co není zdravé, není o sémantice, ale o marketingu. „Člověk by si myslel, že každá minimálně zpracovaná strava z rostlin, stromů, zvířat, ptáků nebo ryb by prošla, avšak ,zdravá‘ potravina je marketingový pojem pro zpracované potravinářské výrobky, ne pro potraviny,“ napsala Nestleová pro New York Times.

Také Blakeová varuje své klientky, aby se nenechaly zaslepit prodejními triky potravinářských firem. „Nemyslím si, že je férové používat slovo ,zdravý‘, když se bavíme o potravinách s vysokým podílem zpracování,“ říká dietetička.

„Zdravé“ je slovo, které pracuje s psychologií spotřebitele. Naznačuje pocit oběti, kdy si místo smetanového jogurtu dáte nízkotučnou verzi. Oh, jak zodpovědné. Studie však ukazují, že „zdravá“ volba může ve skutečnosti vést k přejídání. Článek v časopise Spotřebitelský výzkum například uvedl, že řada lidí se domnívá, že zdravé znamená méně vydatné, a proto jíme více.

Jedna fáze studie spočívala v experimentu, kdy tři různé skupiny dostaly popcorn označený třemi různými štítky – zdravý, nezdravý a výživný. Jedinci v každé skupině dostali za úkol sníst tolik popcornu, aby se najedli. Popcorn byl ve všech případech naprosto identický, a přesto ho ti ve zdravé skupině snědli nejvíce a ve výživné skupině nejméně.

Racionální mysli by mohlo připadnout hloupé, že by štítek mohl mít takovou moc, a přesto je to pravda. Dokonce i účastníci experimentu, kteří v úvodním dotazníku nesouhlasili s tvrzením, že zdravé pokrmy jsou méně výživné, stejně jedli více, když dostali popcorn se štítkem „zdravý“.

Jíst zdravě nestačí

Ve starých kulturách lidé věřili, že optimální zdraví musí být postaveno na rovnováze a tato myšlenka přetrvala dodnes. Podle ústavy Světové zdravotnické organizace je zdraví definováno jako „stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, a ne jako pouhá absence choroby či neduživosti.“

Žena při nákupech na trhu s čerstvými potravinami na newyorském Manhattanu. (Samira Bouaou / The Epoch Times)

Američané se dnes o zdraví zajímají více než kdy předtím, ale studie publikovaná vloni časopisem Mayo Clinic Proceedings zjistila, že zdravý životní styl vede méně než 3 procenta Američanů. Téměř 40 procent dotazovaných jedlo zdravou stravu, ale jen hrstka (20 procent u mužů, 30 procent u žen) jich splňovala všechna kritéria: jíst dobrou stravu, nekouřit, alespoň dvě hodiny náročného cvičení za týden a nízký obsah tělesného tuku.

Osmnáctinásobný světový šampion v silovém trojboji, Robert Herbst, se domnívá, že nálepka „zdravá potravina“ v lidech vzbuzuje dojem, že aby měli zdravé tělo, stačí konzumovat tento typ pokrmů. „Lidé hledají snadný způsob ke zdraví, kde by se obešli bez dřiny a potu,“ uvedl pro Epoch Times Herbst.

Poctivé označování výrobků

Podle Blakeové by úřady mohly dělat víc, aby veřejnost povzbudily ke zdravějším stravovacím návykům. Například označení na potravinách by mohlo jasně rozlišovat mezi uhlohydráty přirozeně se vyskytujícími v potravinách (ty se nacházejí v nezpracovaných rostlinných produktech) a mezi rafinovanými cukry (oblíbená přísada potravinářských firem). Technicky jde v obou případech o uhlohydráty, ovšem jejich dopad na organismus může být razantně odlišný.

Blakeová by si přála, aby se úřady u složení potravin víc zaměřily na zvýrazňování chemických látek, barviv, konzervantů a běžných alergenů, místo aby dělaly takový povyk kolem tuku, proteinu a uhlohydrátů. Sama svým klientům doporučuje jíst co nejvíce potravin, které nálepku se složením nepotřebují – čerstvé ovoce, zelenina, libové maso, semena a ořechy.

Klíčem ke zdravému stravování proto podle Blakeové není sáhnout v regále vždy po „zdravé“ variantě, ale spíše se co nejvíce vyhýbat nezdravým potravinám a rychlým občerstvením. Ve společnosti, kde žijeme, není snadné tuto radu vždy dodržet, ale přesto bychom se měli snažit, aby nezpracované a čerstvé potraviny tvořily většinový podíl našeho jídelníčku.

„Řekněme, že jíte za týden poctivé, čerstvě připravené jídlo v 90 procentech případů. A pak si vyrazíte s kámoškou o víkendu a dáte si dortík. Možná, že to není zrovna ta nejzdravější věc, ale celkově si vedete stejně skvěle, protože je to o tom, jaké jsou vaše souhrnné vzorce stravování,“ vysvětluje americká dietetička.

Zdroj:

Čtěte také: Biopotraviny s příběhem: Hledání dobré stravy i nezávislosti

Co vyvolává mlsnotu a jak s ní bojovat?

2016-11-11T20:14:45+00:00

Mlsnota je velmi intenzivní touha konzumovat konkrétní pokrm. Této touze odoláváme opravdu těžce. Chuť na jídlo není to stejné jako hlad, protože hlad lze uspokojit požitím prakticky jakékoliv potraviny.

Silné chutě na jídlo jsou velmi běžným jevem. Jedna studie s více než tisícovkou respondentů ukázala, že je zažívá 97 procent žen a 68 procent mužů. Většinou k nim dochází odpoledne a navečer a v průměru dvakrát až čtyřikrát za týden.

Nedostatečná výživa?

Dlouho se mělo za to, že chutě na jídlo jsou způsobeny snahou těla napravit nutriční nedostatečnost nebo omezování některých potravin. Podle této teorie je chuť na šťavnatý steak znamením, že tělo potřebuje železo nebo bílkovinu. Chuť na čokoládu může zase znamenat, že lidem chybí fenyletylamin, chemická látka, které se dává do spojitosti s romantickou láskou. Fenyletylamin se ve velkých dávkách nachází v čokoládě.

Teoreticky je možné, že chutě na některá jídla vyvolává nedostatek vitamínů. Silný nedostatek vitamínu C vedl dřív u námořníků, kteří neměli zásoby čerstvého ovoce a zeleniny, ke kurdějím. Jistý britský kaplan psal o osudech lidí na moři, kteří trpěli kurdějemi, a zmiňoval, že tito jedinci měli velkou chuť na ovoce. Když se ho konečně dočkali, byli „z toho nejrozkošnějšího luxusu“ silně dojati.

Námořníci trpící kurdějemi měli údajně velkou chuť na ovoce. (Volné dílo)

Obecně je však třeba podotknout, že neexistuje žádný důkaz, který by spojoval naše běžné chutě s nutriční nedostatečností. Předně se ukázalo, že když lidé drží dietu, mlsnota není tak silná.

V jedné studii byla skupina obézních lidí omezena 12 týdnů na dietu s velmi nízkými kaloriemi. Měli dovoleno konzumovat pouze maso, ryby nebo drůbež. Všechno ostatní bylo zakázáno. Během této diety se znatelně snížilo jejich bažení po nízkotučných potravinách, potravinách s vysokým obsahem proteinu a po složených sacharidech. Nedošlo k žádnému navýšení chuti na zakázaná jídla.

Mlsnotu může, zdá se, zarazit omezení určitého typu jídla. Studie nízkotučných a nízkosacharidových diet u obézních lidí zjistila, že omezení sacharidů mělo za následek snížení návalů chutí a omezení tuků zase snížilo chutě na tučné pokrmy.

Kdyby byla teorie o nutriční nedostatečnosti opravdu pravdivá, nevysvětluje, proč vedou některé potraviny, které jsou bohatší na živiny, k menším návalům chuti než jiná jídla. Například sýr čedar nebo salám mají daleko vyšší obsah fenyletylaminu než čokoláda, ale rozhodně nevyvolávají zdaleka tak silné chutě.

Co způsobuje chutě na jídlo?

Má se za to, že chutě na konkrétní jídlo pochází z kombinace sociálních, kulturních a psychologických faktorů. V Severní Americe lidé nejvíc touží po čokoládě, ale jinde to tak není. V Egyptě mají chutě na čokoládu jen jedno procento mladých mužů a 6 procent mladých žen. Japonky zase mají větší chutě na rýži a sushi, což odráží vliv tradičních potravin a kultury.

Japonci mají víc chutě na sushi než na čokoládu, protože jde o pokrm, který konzumují pravidelně. (Volné dílo)

Důležitá je podstata vztahu mezi konkrétními potravinami a chutěmi. Chutě se mohou vynořit, když se spotřeba určitých potravin zkombinuje s hladem. V jedné studii byla část účastníků výzkumu vybídnuta, aby jedla čokoládu jen tehdy, když jsou mezi jídly hladoví. Za dva týdny se u nich vyvinula větší chuť na čokoládu než u skupiny, která jedla čokoládu jen po jídle, když už byli plní.

Další teorie má za to, že se chutě mohou vynořit za specifických podmínek, například při emočních stavech. Bylo dokázáno, že chutě jsou častější u jedinců, kteří vykazují vyšší míru stresu. Vynořují se rovněž důkazy, že chutě ovlivňují i mikroby v našich střevech.

Jak mlsný jazyk ovládnout

Jak jsem popisoval výše, návaly chutí lze zredukovat tím, že omezíte některé druhy potravin. Uvedená studie obézních pacientů s omezeným příjmem sacharidů a potravin s vysokým obsahem cukru zjistila, že stravovací preference a do menší míry i chutě na jídlo, byly potlačeny po dobu dvou let. To znamená, že jde o dlouhodobý efekt.

Změna jídelníčku samozřejmě není snadná. Je to otázka silné vůle. Mohou vám pomoci různé kognitivní techniky. Vědci například rozdali 110 milovníkům čokolády pytlík s čokoládami, aby ho při sobě nosili jeden týden. Polovina skupiny dostala školení o „kognitivní restruktualizaci“, technice, kdy člověk zpochybňuje nepřesné myšlenky a nahrazuje je myšlenkami přesnějšími.

Druhá skupina dostala školení v technice vnímavosti, tzv. „kognitivní zklidnění“. Účastníkům bylo řečeno, aby své myšlenky neměnili a místo toho je jen pozorovali a snažili se sami sebe vizualizovat jako oddělený subjekt od svých myšlenek.

Na konci studie vyplynulo, že u lidí v druhé skupině byla třikrát větší pravděpodobnost, že si čokoládu odepřou než u jedinců v první skupině. Technika vnímavosti funguje tak, že se člověk od svých myšlenek distancuje místo aby se je snažil vymýtit a nahradit.

Vincent Ho je ředitelem klinických projektů na Western Sydney University v Austrálii. Tento článek byl původně publikován na serveru The Conversation.

Přeložil: Ondřej Horecký; zdroj:

Palma olejná – co dává a co způsobuje

2016-04-27T20:00:54+00:00

Firma Johnson & Johnson byla založena v roce 1886. Působí jako globální americká farmaceutická firma, mimo jiné vyrábí také zdravotnické prostředky a toaletní a hygienické zboží.

21. dubna její sídlo na pražském Smíchově navštívili aktivisté Greenpeace, aby jejímu vedení společně osobně předali 12 000 podpisů lidí z České republiky, kteří se zapojili do testu.