Že umění není jen pro zábavu a odpočinek, ale dokáže také podporovat dobrou věc, o tom jsou milovníci kultury jistě přesvědčení. Příklady, kdy tomu opravdu tak je, zapadnou, ale většinou pod přívalem senzačních denních zpráv plných negativity, které mají větší šanci získat pozornost čtenářů a diváků. Proč si ale čas od času neudělat radost i pozitivní zprávou?

Že to jde, dokazují v poslední době tanečníci souboru Laterny magiky: vlastní iniciativou i účastí na projektech, které pomáhají upozornit na problémy současné společnosti. V říjnu rozdávali radost hned dvakrát: dětem z dětského domova, které pozvali na návštěvu do divadla, a na tanečním happeningu, který vznikl pro zviditelnění právě probíhající konference o lidských právech Forum 2000. A to není ještě zdaleka vše.

Rozdávat radost z umění

Dvě říjnová sobotní představení inscenace Kouzelný cirkus měla na Nové scéně slavnostnější ráz, než je obvyklé. Tanečníci Laterny magiky na ně totiž pozvali mladé diváky z Dětského domova Krásná Lípa, kteří tak měli příležitost udělat si výlet do Prahy a poznat unikát českého divadelnictví, jakým Laterna magika se svou pětapadesátiletou historií je. Členové souboru dětem zakoupili vstupenky a pozvali je i do zákulisí na prohlídku divadla.

Na odpolední představení 4. a 11. října dorazily skupinky dětí s hodinovým předstihem, aby stihly exkurzi po Nové scéně, a po představení se pak děti ještě pokaždé krátce setkaly s tanečníky na jevišti. Návštěva dětí se uskutečnila z iniciativy členky souboru Laterny magiky Sandry Danielové, která své kolegy motivovala. „O Dětském domově v Krásné Lípě jsem se dozvěděla od svého dlouholetého kamaráda Matěje Rychlého, který je reportérem TV Prima a tento dětský domov podporuje už několik let. Snaží se jim pomáhat, dělá sbírky, vozí dětem pozornosti. Když jsem přemýšlela, jak také pomoci, napadlo mě, že bychom jim měli připravit spíš nějaký zážitek, na který hned nezapomenou. My tanečníci děláme naši práci s radostí, a tak se s nimi můžeme o trochu té radosti podělit, když je pozveme do divadla. Organizace se hned ujal vedoucí souboru LM Pavel Knolle a zapojili se prakticky všichni tanečníci.“

Pavel Knolle byl dětem také průvodcem. Dozvěděly se o historii souboru Laterny magiky, mohly se podívat i do technického zázemí, prohlédnout si nejmodernější projekční techniku Nové scény nebo si v kostymérně vyzkoušet masky. Z návštěvy dětí na Nové scéně vznikla také pro TV Prima krátká zpravodajská reportáž.

Pro děti z Krásné Lípy byla návštěva představení Laterny magiky jejich prvním setkáním s divadlem a s tancem na jevišti. Inscenace Kouzelný cirkus, kterou měly možnost vidět, se na repertoáru drží nepřetržitě plných 37 let, ale pro nové návštěvníky neztrácí své kouzlo a klasické principy Laterny magiky stále udivují. Po první návštěvě byli inscenací a atmosférou v divadle tak nadšeni, že chtěli jet druhý víkend znovu a jak s úsměvem vyprávěla ředitelka Dětského domova Jana Dykastová, už dlouho se její svěřenci nechovali tak vzorně jako v týdnu, který obě představení dělil. Návštěva takto vděčného publika je výjimečná i pro samotné tanečníky. „Tanečníkům se hned hraje lépe, když vidí, že jsou tu nadšení diváci, kteří by se jinak na takové představení vůbec nedostali. Sami máme obrovskou radost, když máme vnímavé publikum a děti jsou neuvěřitelně vděčné,“ uzavírá Sandra.

Havel Forever

Hned v neděli 12. října se roztančilo Václavské náměstí a Laterna magika nemohla chybět. Happening s pracovním názvem „Havel Forever“ byl připraven jako flashmob – tímto termínem se označuje velmi krátká předem naplánovaná akce, které se zúčastní větší počet lidí a má často charakter hudebního nebo tanečního vystoupení, koná se na veřejnosti pro překvapení diváků, bez předchozího ohlášení. Přípravy na takovou akci sice probíhají neveřejně, ale o to důkladněji. A o co šlo tentokrát?

Happening se uskutečnil v rámci zahájení konference Forum 2000, která probíhá v Praze od 12. do 15. října, jejím letošním podtitulem je „Nespokojená demokracie“, a opět se diskutuje o lidských právech na celém světě. Zakladatelem nadace Forum 2000, která konferenci pořádá, byl prezident Václav Havel, a právě k připomenutí jeho památky a humanistických ideálů vznikla krátká performance. Účastníci se symbolicky převlékli do červených triček se jmény osobností, které bojují za lidská práva ve světě dnes. Přes sto tanečníků i dobrovolníků se sešlo přímo pod sochou svatého Václava, kde společně vytvořili živé tančící srdce za zvuku písní Lou Reeda, Velvet Underground a Beatles.

Celá akce vznikla z podnětu Martina Vidláka, Ivo Šilhavého a v produkci Radky Proškové. Zúčastnit se mohl kdokoli, kdo se naučil jednoduchou choreografii a přišel alespoň na jednu ze zkoušek, ale hlavní úkol, tedy zformovat a udržet tvar pohybujícího se srdce patřil profesionálům. Tohoto úkolu se zhostili tanečníci Laterny magiky s pomocí členů Bohemia Baletu a dalších dobrovolníků. O organizaci zkoušek a choreografii se postarala tanečnice a choreografka Nataša Novotná, výkonná šéfka souboru 420PEOPLE. Happening byl na místě nafilmován pod dozorem režiséra Jana Hřebejka a záznam bude brzy k dispozici na internetu.

Laterna magika podpoří projekt Srdcerváči

Do třetice všeho dobrého se Laterna magika rozhodla podpořit známý projekt Srdcerváči, úspěšnou kampaň Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). Zapojí se do něj už podruhé.

V projektu Srdcerváči nejde o klasické dárcovství nebo sponzoring, ale o zprostředkování zážitku „s přidanou hodnotou“. Jako protihodnotu za finanční příspěvek si dárce může vybrat nevšední dárek či zážitek ze srdcerváčského katalogu, který nelze běžně koupit a který poskytují instituce, firmy, ale i jednotlivé osobnosti. V minulém roce se Srdcerváčům podařilo získat téměř 500 000 korun a najít práci pro více než 600 lidí. Výtěžek je věnován na podporu nových pracovních příležitostí pro lidi, kteří neměli tolik štěstí a kvůli svým handicapům těžko hledají zaměstnání.

Mezi jiným se také dárci mohou vydat na představení Laterny magiky a kromě návštěvy inscenace Vidím nevidím na Nové scéně se podívat i na zkoušku, prohlédnout si zákulisí a setkat se s umělci. Inscenace Vidím nevidím je určená dětem a jejich rodičům, v níž kromě hlavní představitelky dětské role účinkují oblíbení herci Linda Rybová a Tomáš Měcháček spolu s tanečním souborem Laterny magiky.

Nové představení divadla Laterna magika je inspirováno životem fotografa a vynálezce Eadwearda Heliose Muybridge. Tento muž věnoval celý svůj život fotografování a stál u začátku vývoje filmu. Inscenace se zabývá především jeho sázkou, kterou učinil na dostizích. Má pomocí fotografie dokázat, že kůň má při pohybu v jednom okamžiku všechny čtyři nohy ve vzduchu. Muybridge intenzivně pracuje a přemýšlí nad tím, jak technicky provést zachycení pohybu koně.

Laterna magika zaznamenala úspěchy na Světové výstavě v kanadském Montrealu v roce 1967 nebo v japonské Osace v roce 1970. S programy, vytvořenými specielně pro tyto příležitosti pak divadlo cestovalo po celém světě. V polovině sedmdesátých let byla Laterna magika přidružena k Národnímu divadlu v Praze. Toto specifické divadlo k vyjádření jednotlivých témat a příběhů nepoužívá slova, ale pracuje s kombinací projekce, tance, hudby, světla a tmy, pantomimy, černého divadla a dalších prvků.

„Autoři vystoupení neřeší morální otázky ani vztahovou etiku, zaměřují se na samotný život, živelnou sílu, která pohání mládí směrem kupředu." Na scéně divadla Laterna magika se již od roku 2002 tančí projekt studentů FAMU, který s sebou přináší duši současných mladých lidí, jejich běh městem, graffiti na zdech a především intenzivní vztahy mezi mužem a ženou.

Interaktivní technologie představení Antikódy v Laterně magice si 25. 6. mohli vyzkoušet i diváci. (Petr Šváb/Epoch Times)

Divadelní inscenace Antikódy na prknech Nové scény Národního divadla v Praze nabídla včera divákům možnost nahlédnout do zákulisí interaktivních technologií, na kterých je představení do velké míry založeno.

Pozoruhodné možnosti nástrojů, které umožňují herci jen pouhým pohybem přímo ovládat velkoplošnou projekci na jevišti, už na první pohled nabízejí studnici nápadů pro divadelní tvůrce, avšak zastavme se nejprve u představení samotného...

Antikódy

Interaktivní technologie představení Antikódy v Laterně magice umožňují třeba rukou rozhrnovat hromady písmen po projekčním plátně. 25. června 2013 (Petr Šváb/Epoch Times)

Antikódy jsou původně experimentální básnickou sbírkou Václava Havla. Jedná se o typogramy, tedy básně, kde jsou samotná slova, písmena či znaky využity jako grafický prvek. Odráží se v nich autorova povaha i postoje a nezřídka nesou satirický obsah, ať už společenský nebo protirežimní. Najdeme zde ale i myšlenky filosofické, úsměvně podané s trochou ironie.

Režisér Braňo Mazúch se nechal tímto souborem poezie inspirovat k vytvoření experimentálního tanečně-divadelního kusu. Přestože se mu relativně daří na scénu převádět některé Havlovy myšlenky a nápady, méně úspěšný je už v oblasti humoru, lehkosti a nadhledu, díky kterým jsou básně tak příjemným čtením. Výsledkem je tedy poněkud náročné představení pro velmi hloubavého diváka, který se s vypětím intelektuálních sil dopátrá autorova odkazu.

Technologie

Interaktivní technologie představení Antikódy v Laterně magice umožňují třeba rukama psát na obří klávesnici psacího stroje na projekčním plátně. 25. června 2013. (Petr Šváb/Epoch Times)

Kde vidím největší devizu, jsou právě interaktivní technologie v představení použité. Zvláštní beseda tvůrců s diváky umožnila 25. 6. nahlédnout do zákulisí, kde jsme odhalili ne příliš složitou soustavu tří počítačů, infračervené kamery, projektoru a hlavně tzv. Airscan – zařízení, jež vytváří laserovou stěnu schopnou zaznamenat místo, kde se uživatel stěny dotkne. Díky tomu mohou herci na jevišti pouhým dotykem projekčního plátna přímo ovládat, co se na projekci odehrává.

Infračervená kamera pak umožňuje podle nasvícení odhalit, kde přesně se herec na jevišti nachází, a ten pak může projekci ovládat samotným pohybem po scéně.

Jak působivé vypravěčské možnosti interaktivní projekce nabízí, můžeme vidět například v představeních newyorského souboru Shen Yun Performing Arts.

Představení Antikódy by se tedy dalo chápat jako jistou sondu do současných možností těchto interaktivních technologií – experiment s jejich využitím. Pro divadelní tvůrce tak může být vynikající inspirací.

Možná nás v jevištním umění čeká období digitálních revizit, filmových projekcí přímo ovládaných herci na jevišti, či dokonce samotnými diváky – necháme se překvapit. Zdá se však, že již přišla doba, kdy i divadelní představení potřebují svého programátora.

Malá Agátka prosí tatínka, aby jí vyprávěl, o tom jak byla malá. Schová se mu do náručí, ale místo pozorného poslouchání mu napovídá, doplňuje a předbíhá. Určitě ten příběh slyší už po „stopadesátéosmé“... byl jednou jeden listonoš, který na kole rozvážel dopisy v malém městě.

Premiéru nového představení Laterny magiky nazvaného Legendy magické Prahy mohli diváci vidět již 3. března. Dostal jsem se až na jednu z jeho prvních repríz a dojmy z celého díla mám především pozitivní. Nový multimediální projekt vychází z jednoho z titulů Černého divadla Jiřího Srnce, který běžel v devadesátých letech pod názvy Ahasver, Timewalker nebo Pražský chodec.

Jak autoři naznačují, je tato inscenace, dramatický balet, inspirována skutečnými osudy proslulého dobrodruha a diplomata Giacoma Casanovy a vznikala pod režijním vedením Juraje Jakubiska (Báthory).Příběh se vine skrze řadu Casanovových milostných eskapád a odhaluje divákovi několik morálních protikladů. Hrdina musí učinit rozhodnutí tváří v tvář výzvám, před které jej osud několikrát postaví.

Obecně se traduje, že se člověku těsně před smrtí promítne před očima celý jeho život, a právě nad tímto jevem se rozhodl rodák z francouzského Lyonu Jean-Pierre Aviotte, který byl několik let šéfem baletního souboru Laterny magiky, pozastavit. V tanečním představení nazvaném Rendez-vous představuje Aviotte toreadora zápasícího s býkem v aréně. Zraněný toreador klesá k zemi pod smrtelným zraněním a pomalu zápasí se smrtí a propadá se do světa duchů a rozličných vizí. Aviotte se pokouší pomocí obrazů, kostýmů a tance zobrazit toreadorův souboj se smrtí, jeho poslední okamžiky života a fantaskní stavy mysli umírajícího.

U příležitosti padesátého výročí oficiálního zahájení umělecké práce souboru Laterny magiky a po úspěšném vystoupení na Expu 58 se na Novou scénu Národního divadla přeneslo představení nazvané Cocktail 008. Tento obrazný koktejl toho nejlepšího z repertoáru Laterny magiky je samostatným dílem, které připomíná turistickou návštěvu české metropole se vším všudy.