Zdraví

Geneticky modifikovaný losos míří do prodejen v USA a Kanadě. Odpůrci varují před důsledky

2019-04-17T05:04:36+00:00

Spojené státy americké a Kanada se stávají prvními zeměmi světa, které budou prodávat geneticky modifikovaného (GM) lososa. Odpůrci GM varují před možným environmentálním dopadem, a také před nevědomostí spotřebitelů co kupují – GM ryba nebude označena.

Letos v březnu americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil americké společnosti AquaBounty Technologies dovoz jiker GM lososa z testovacího zařízení v Kanadě do chovné stanice v Alabamě (Indiana).

Prvních pět tun GM lososů (resp. AquAdvantage lososů) začala společnost prodávat v Kanadě v roce 2017. Počátkem letošního dubna schválila Environment Canada pro AquaBounty novou chovnou stanici na Ostrově Prince Edwarda. Dle společnosti by mělo zařízení produkovat až 250 tun masa ročně a první „sklizeň“ by měla být koncem příštího roku.

I když AquaBounty testuje svůj „produkt“ již přes dvacet let a dlouho usilovala o povolení v obou zemích, opozice z řad odpůrců genetické modifikace zůstává aktivní na obou stranách hranic. V současnosti čelí žalobě pobočka AquaBounty v Massachusetts. Žalobu podala americká koalice složena z environmentálních a rybářských organizací, které zpochybňují povolení FDA.

„Jde o vůbec první geneticky modifikované zvíře schválené pro lidskou konzumaci – to je velká věc,“ řekla Megan Westgateová, ředitelka anti-GMO projektu v Bellinghamu. Westgateová uvedla, že na webu FDA zanechaly nesouhlasný komentář téměř 2 miliony Američanů.

„Základem“ AquAdvantage lososa je losos atlantský, který obsahuje genetický materiál z lososa čavyča nebo-li lososa královského (pozn.: losos královský dosahuje cca 2x vetší velikosti než běžný losos atlantský) a slimule americké. Velikosti dospělého jedince dosáhne díky genetice již za 16 měsíců. Pro porovnání, losos atlantský roste do dospělé velikosti 30 měsíců.

Čtěte také:
Losos z farmového chovu: Cenově dostupnější, ale zdraví neprospívá

(Ne)označování GM produktů

Poprvé dostal AquAdvantage losos zelenou od FDA v roce 2015, ale o rok později blokovala vstup ryby na trh USA republikánská senátorka Lisa Murkowski, která požadovala zavedení označování produktu. Zákaz importu do USA byl zrušený v prosinci 2018 poté, co Kongres přijal zákon o standardech zveřejňování informací biotechnologickými firmami.

Nicméně, Westgateová upozornila na to, že tato pravidla vstoupí v platnost až v roce 2022. To v praxi znamená, že Američané do té doby nebudou mít ponětí, z kterého chovu lososa kupují. A i když pravidla vstoupí v platnost, zákon nevyžaduje jednoznačné označování, takže společnosti jako AquaBounty mohou použít pouze QR nebo jiný kód.

„Jestli chtějí tento produkt prodávat veřejnosti způsobem tutlajícím informaci o genetickém inženýrství, pak si myslím, že to ukazuje, že podstatná část veřejnosti si přeje vyhnout se jeho konzumaci,“ dodala Westgateová.

V Kanadě dosud zákonný požadavek na označování geneticky modifikovaných produktů není vůbec žádný. Průzkum veřejného mínění provedený Dalhousie University v roce 2018 ukázal, že 88,6 % dotázaných si myslí, že geneticky modifikované potraviny by se měly označovat.

Lucy Sharrattová, koordinátorka Canadian Biotechnology Action Network, uvedla, že dle jejich průzkumů odmítají prodávat GM lososa téměř všechny hlavní řetězce s potravinami v Kanadě a v USA odmítlo tento produkt prodávat 80 velkých řetězců.

Další obavy z genetického inženýrství

Dle opozičních skupin je dalším problémem riziko úniku modifikované ryby z umělého chovu do volné přírody, a s tím spojený možný negativní dopad na původní ryby. AquaBounty se brání tvrzením o značných bezpečnostních opatřeních, která provedla a také tvrzením, že vyvíjí technologii úpravy genů, která bude zabezpečovat 100 % sterilitu samiček.

Dalším znepokojením oponentů GMO v USA a Kanadě představuje precedent prodeje modifikované ryby, který otevře bránu pro další rozvoj GMO zvířat a jídla.

Sharrattová také sdělila, že AquaBounty plánuje své chovatelské aktivity rozšířit i do Brazílie a Číny.

Obavy z konzumace GM lososa rozptyluje mluvčí AquaBounty tvrzením, že FDA na základě posouzení dat rozhodla, že jejich losos je stejně bezpečný a má stejnou výživovou hodnotu jako nemodifikovaný losos atlantský. Nicméně, Sharrattová a Westgatová zpochybňují provedenou bezpečnostní studii vzhledem k jejímu původu.

Redakční úprava a překlad původního článku newyorské redakce: J. S.

Čtěte také:

První geneticky upravený živočich schválen do prodeje

Obří korporace Monsanto prohrála právní při s hnutím Avaaz. Soudce ji poučil o demokracii a svobodě projevu

První geneticky upravený živočich schválen do prodeje

2015-11-30T11:35:18+00:00

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil 19. listopadu, aby se geneticky upravený losos začal prodávat na pultech obchodů ve Spojených státech.

Rychleji rostoucí verzi lososa vytvořila společnost AquaBounty, která dostala zelenou po dvaceti letech od podání žádosti. Geneticky upravené plodiny se už dnes v USA vyskytují v obchodním řetězci běžně, nicméně u živočišného GM produktu jde o první schválený exemplář.

„FDA pečlivě analyzoval a vyhodnotil data a předložené informace... týkající se AquAvantage Salmon a rozhodla, že splnili předepsané požadavky pro schválení včetně toho, že potrava z této ryby je bezpečná ke konzumaci,“ uvedla Bernadette Dunhamová z FDA.

Podle úřadu má losos stejnou nutriční hodnotu jako běžný losos atlantský a nemá ve srovnání s ním žádné „biologicky relevantní rozdíly“. AquaBounty zkombinovala růstové hormony z tichomořského lososa s DNA oceánské ryby podobné úhoři ve snaze vytvořit růstové hormony, které pracují po celý rok, a proto rostou rychleji než přírodní druhy. Velikost GM lososa je ovšem stejná.

Problémy se značením

Když uspořádal deník New York Times v roce 2013 anketu, tři čtvrtiny Američanů uvedly, že by geneticky modifikovanou rybu nejedli. Přesto je pravděpodobné, že si řada spotřebitelů, kteří jsou proti této myšlence, rybu stejně koupí.

Označování GM produktů je v současnosti v USA dobrovolné a výkonný ředitel AquaBounty řekl Washington Post, že jeho firma bude s největší pravděpodobností označovat svoji rybu jako „losos atlantský“, jelikož prodávat jedinou GM rybu na trhu je z hlediska marketingu „nebezpečný“ tah.

Stejný průzkum ukázal, že 93 procent Američanů podporuje označování GM výrobků, přesto se kroky vedoucí k legislativní úpravě zastavily. Hlasování o povinném označování GMO selhalo postupně v Kalifornii, Washingtonu, Oregonu a Coloradu.

Kongres zatím pracuje na legislativní úpravě, která by preventivně zamezila jednotlivým státům vyžadovat od výrobců GMO povinné značení. Údajným záměrem je zabránit narušení zásobovacího řetězce a zvyšování cen v důsledku nejednotnosti předpisů.

V červenci schválila sněmovna reprezentantů zákon o bezpečném a přesném označování potravin, který podpořily obě strany. Podobná podpora se očekává také od senátorů. Kritikové zákon označují za Zákon DARK – Deny Americans the Right to Know (Zákon o zamítnutí Američanům právo vědět, pozn. redakce). Prezident Obama o této věci příliš nemluví, přestože při své volební kampani v roce 2007 prohlašoval, že každý Američan má právo vědět, zda jsou jejich potraviny geneticky modifikované.

Odsouzení z řad aktivistů

Aktivisté brojící proti GM produktům schválení geneticky upraveného lososa tvrdě odsoudili. Jejich hlavní obavou je, aby ryba neunikla do přírody a neohrozila existující stavy lososů.

AquaBounty ovšem tvrdí, že takové riziko neexistuje, protože všechny její ryby jsou sterilní samice, které se navíc chovají v zařízeních na pevnině. Lidé z ekologické organizace Friends of Earth však namítají, že jakmile bude GM losos schválen, bude daleko snadnější změnit chovné praktiky v budoucnu.

Friends of the Earth uvedli, že šedesát potravinových řetězců slíbilo, že nebudou geneticky upraveného lososa prodávat, ale například velkoobchodní gigant Costco se ke slibu přidat odmítl.

Aktivisté varují, že tím, že FDA schválilo umělého lososa do prodeje, nastaví precedent pro dalších třicet pět druhů geneticky modifikovaných ryb, které jsou právě ve vývoji, a stejně tak pro podobně vyvíjená kuřata, prasata a skot.

Originální článek:

Je TTIP pouze „špatným vtipem“ nebo obchodní úmluvou století?

2015-11-16T11:45:43+00:00

Pokud se zrovna chystáte posnídat nebo večeřet, dobrou chuť by vám mohla pokazit zpráva, že dovozové potraviny mohou mít příchuť ractopaminu nebo obsahovat GMO (geneticky modifikovaný organismus) a jiné látky, jež jsou v EU nepřípustné. Pokud by vstoupila v platnost současná podoba nové smlouvy o volném obchodu mezi USA a Evropou, tzv. TTIP (Transatlantická obchodní a investiční úmluva mezi Evropskou unií a Spojenými státy), mohlo by se stát, že byste si na svém talíři pochutnali právě na ractopaminu. Ten je látkou, kterou američtí farmáři podávají prasatům a jež se kvůli řadě vedlejších účinků nesmí v současné době v EU používat. Pojedli byste ractopamin, aniž byste o tom věděli, protože výrobce by již neměl povinnost vás o složení produktu informovat.

Prozatím se kolem smlouvy TTIP vyskytuje několikero nejasností, nebo lépe řečeno, informace jsou omezeny a jednání dosud probíhala spíše za zavřenými dveřmi.

Jak psal britský deník Guardian, v Bruselu je vyhrazena speciální místnost a pouze v ní mohou politici přečíst, co návrh smlouvy TTIP obsahuje. Podle Britských listů mezitím sta tisíce lidí v Berlíně, v Amsterodamu i jiných evropských městech protestovaly proti plánované euro-americké dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Ekologické organizace, charitativní instituce a opoziční strany zdvihají varovně prst, že dohoda není demokratická. Podle ekologů a dalších odborníků dohoda ohrožuje záruku bezpečných potravin a nekoresponduje s ekologickým normami. Hrozí také dovoz potravin GMO, kterému se Evropa dosud brání.

Jednou z pozitivních zdůvodnění Evropské komise je to, že TTIP by mohla vést k růstu ekonomiky EU o 120 miliard euro, tj. o 0,5 procenta HDP.

„Pokud standardy, které platí v EU, padnou za oběť vyjednávání TTIP, budeme mít chemikálie ve svém oblečení a v našich řekách dál.“

Lukáš Hrábek (Greenpeace) říká ke smlouvě ke smlouvě TTIP: „V zásadě nemáme nic proti nápadu, že by USA s Evropskou unií měly mít vypracovanou obchodní dohodu, ale smlouva TTIP v současné podobě bohužel nesplňuje podmínky, které by tato úmluva měla mít. Smlouva, která vzniká v tajnosti za zavřenými dveřmi, jde na ruku velkým korporacím a nese s sebou spoustu rizik pro životní prostředí.

I když TTIP ovlivní život každého z nás, je úmluva vyjednávána tajně a bez dohledu veřejnosti. Uniklé dokumenty přitom naznačují, že obavy ze zhoršení evropských standardů jsou oprávněné.

Greenpeace dlouhodobě upozorňuje na nebezpečné a toxické jedy, a tím se podílí na zpřísňování těchto norem (např. REACH). Uvedu konkrétní případ z České republiky – naše pobočka upozornila na fakt, že v českých řekách se nachází nebezpečný nonylfenol a jeho ethoxyláty – chemikálie, které se uvolňují při praní dováženého textilu. Po usilovné kampani Detox zakázala Evropská unie dovoz oblečení s těmito látkami a oděvní firmy po celém světě budou muset přejít na ekologické alternativy. Pokud ale standardy, které platí v EU, padnou za oběť vyjednávání TTIP, budeme mít tyto chemikálie ve svém oblečení a v našich řekách dál.

Už jen projednávání smlouvy brzdí přijímání užitečných norem a regulací. Snaha dojednat smlouvu s USA, které mají v oblasti ochrany veřejnosti před chemikáliemi velmi laxní a starou legislativu, byla například zneužita k zablokování přísnější evropské regulace endokrinních disruptorů, tedy látek ovlivňujících hormony. Veřejnost si proto na lepší ochranu před látkami spojovanými s rakovinou, neplodností a vývojovými vadami bude muset ještě počkat,“ řekl pro ET zástupce Greenpeace) v ČR.

„Myslím, že máme hájit, čeho jsme již dosáhli.“

Zeptali jsme se Klause Mike Hübnera (Strana zelených):

V čem spočívá hlavní nevýhoda TTIP pro Evropu, konkrétně pro Čechy?

„Je tam jasná snaha vytvořit společný trh mezi EU a USA, zónu, která by byla bez cla, a vytvořit prostě volný obchod. Nebezpečí spočívá v tom, že jednání o smlouvě jsou tajná. Jen europoslanci mají možnost zjistit, co smlouva obsahuje, je to velmi obsáhlý materiál a zřejmě pouze v anglickém jazyce.

Problém není v tom, že ubude clo, ale v tom, že standardy, které platí pro různé produkty, jako potraviny nebo kosmetiku v Evropě, neplatí pro USA. Jako příklad mohu uvést – v Evropě při výrobě kosmetiky je zakázaných asi 200 látek, protože jsou zdraví škodlivé. Amerika zakáže jen 20 takových látek. Otázkou je, jestli naše standardy při volném trhu nebudou porušeny. Obáváme se, že smlouva bude obsahovat přiblížení těch standardů, tj. – že ustupujeme. Některé standardy budeme muset zrušit či snížit tak, aby ten americký produkt zde mohl být prodán. Např. chlorované kuřata nebo maso zvířat, kterým byly aplikovány hormony. Snížením standardů může být ohroženo zdraví konzumenta. Myslím, že bychom se měli držet těch kritérií, které máme. Jako strana zelených říkáme ´jasně ne´ tomu zatajování.“

Kdo vlastně je pověřen projednáváním euro-americké dohody?

„Myslím, že Evropská komise má zformovanou pracovní skupinu. Politické strany zatím mohou vyjádřit svoje stanoviska k návrhu smlouvy, který však není vcelku přístupný veřejnosti.

Kontroly veterinární nebo jakosti kosmetiky nejsou v USA tak přísné. Mám dojem, že ekonomický růst vládne nad vším. Četl jsem zprávu, že čeští zemědělci se začínají bránit. Ještě před pár měsíci o TTIP nikdo moc nevěděl. Díky různým kampaním se za 3-4 měsíce povědomí o TTIP rozšířilo a zemědělci začínají tušit. Myslím, že máme hájit, čeho jsme již dosáhli. Máme přísné kontroly na vše, dobře víme, co znamená mít špatné potraviny.

Pokud by smlouva prošla... například kuřata, která koupíme v supermarketu, nebudou dobrá. Víte, někdo si najde zdravé potraviny, ty budou pořád k dostání – ale budou ještě dražší v tom poměru. Farmáři budou mít jehněčí maso, ale budou to mít těžší a pro nás drahé. Ale mne to zajímá spíš z hlediska budoucnosti svých dětí a dalších generací,“ dodává Klaus Mike Hübner.

V sousedním Německu a v dalších evropských zemích během posledního roku sílí opozice proti dohodě. Kritikové poukazují na to, že dohoda poskytne příliš mnoho pravomocí multinacionálním firmám na úkor spotřebitelů a zaměstnanců, ubere slušné pracovní podmínky 600 tisícům lidí, zkrátí jim dovolenou a zanese nežádoucí přínosy americké potravinové kultury apod.

Greenpeace mezitím již spustili petici adresovanou vládě ČR s tím, že věří, že „smlouva, která tak dalekosáhle zasáhne do našich životů, by měla být projednávána otevřeně, demokraticky a s informovaným souhlasem lidí, jejichž životů se dotkne; měla by proto být schválena parlamenty jednotlivých států EU“.

Geneticky modifikované plodiny – jaké existují, kde se prodávají a co se pěstuje u nás

2014-10-13T20:03:54+00:00

Přinášíme vám stručný přehled geneticky upravených plodin, kde se pěstují a s jakými se můžeme setkat u nás.

V současnosti schválené a komerčně využívané typy geneticky upravených plodin:

kukuřice – po sóji nejrozšířenější GM plodina používaná zejména jako krmivo, a to i v České republice, kam se dováží ze Severní a Jižní Ameriky. Geneticky upravená kukuřice přichází v největší škále odrůd ze všech GM plodin a setkáme se s ní i v ČR. Jí osázená plocha se však od roku 2008 neustále snižuje. Zatímco v roce 2008 to bylo 8 380 hektarů, v roce 2013 už jen 2 560 hektarů. V EU je jejím největším pěstitelem Španělsko, přičemž Německo a Francie produkci GM kukuřice na svém území zakázaly úplně.

sója – nejrozšířenější GM plodina. Většina světové produkce sóji je geneticky upravená. U druhého největší producenta, Spojených států, tvoří podíl GM sóji 90 procent. Dalšími významnými producenty jsou země jižní Ameriky, i když Brazílie produkuje nejvíc konvenční (ne-GMO) sóji na světě). Sója se široce využívá v potravinářství (sojový lecitin, sojová mouka, sojový olej aj.), ale především jako krmivo. V této podobě se s ní setkáme i v České republice, kde ji farmáři široce využívají, vedle GM kukuřice, ke krmení hospodářských zvířat.

bavlník – geneticky upravená verze od firmy Monsanto produkuje vlastní insekticid, který rozkládá, tak jako mnohé další komerčně využívané GM plodiny, vnitřnosti škodného hmyzu. Transgenní bavlník se používá zejména v Indii, která je největším vývozcem bavlny na světě a kde vědci vyvinuli také vlastní, indické verze GM bavlníku. 93 procent veškeré produkce bavlny v Indii je podle Wikipedie geneticky upravené. Největší producent bavlny na zeměkouli, Čína, rovněž GM bavlník široce využívá.

řepka olejná – vyvinutá v polovině 90. let v Kanadě, kde dnes jasně dominuje (min. 90%) celkové produkci. V menší míře se pěstuje také v USA, Austrálii a několika dalších zemích. Řepka se používá na přípravu margarínu, výrobu oleje, bionafty a jako krmivo. V EU není komerční pěstování ani využití GM řepky povoleno.

cukrová řepa – vyvinutá v roce 2008 Monsantem si získala okamžitou oblibu u amerických farmářů. Do dvou let převálcovala běžnou cukrovku a dnes má v USA 95procentní podíl na celkovém objemu cukrové řepy. Rostlina je odolná vůči herbicidu Roundup a přináší proto vyšší výnosy.

brambory – pěstuje se odrůda Amflora vyvinutá německým chemickým koncernem BASF, ale pouze mimo EU. Kvůli vysokému obsahu škrobu se používá převážně pro technické účely, ale je povoleno i její využití jako krmivo. Odrůda od Monsanta, NewLeaf, byla schválena, ale kvůli nulové poptávce se v současnosti nepěstuje. Ruský výzkum ukázal vážné poškození orgánů u testovaných potkanů živených touto odrůdou. Britští vědci letos dokončili vývoj a výzkum odrůdy odolné plísni.

tabák – patří ke snadno geneticky modifikovatelným rostlinám. Pěstuje se v řadě zemí, polní pokusy se prováděly i v České republice, nicméně ke schválení došlo pouze v USA, kde se pěstuje varianta se sníženým obsahem nikotinu.

papája – geneticky modifikované kultivary odolné viru vytvořila Havajská univerzita koncem 90. let ve snaze pomoci místním farmářům. Dnes tvoří transgenní papája tři čtvrtiny celkové produkce tohoto pro Havaj komerčně důležitého ovoce. V asijských zemích pracují na vývoji odrůd odolných tamním virům. GM papáje se mohou prodávat pouze v USA a Kanadě.

GM plodiny ve fázi vývoje a testování nebo čekající na schválení:

rýže – na vývoji GM rýže se pracuje v několika zemích. Zatím není možné vzniklé transgenní kultivary využívat komerčně, a to nikde na světě, přesto se objevily případy, kdy se tato rýže otevřeně prodávala v čínských supermarketech. Evropská unie již několik let opakovaně posílá zpět do Číny nalezené vzorky rýže kontaminované GM odrůdou.

banány – novinka na poli GM plodin, stále ve vývojové fázi. Poslední testy na dobrovolnících proběhly v červenci 2014. Jde o druh zeleného banánu k vaření (plantain), široce používaného v tropických zemích, do kterého bylo přidáno vyšší množství vitamínu A (beta karotenu). Tohoto vitamínu se údajně nedostává lidem v Ugandě, což má nový druh banánu vyřešit. Výzkum financuje Bill Gates.

jablka – geneticky upravené odrůdy jablek se mají začít prodávat pod marketingovým označením Arctic Apple již letos. Její tvůrci čekají na schválení od amerických a kanadských úřadů. Jablko je upraveno tak, aby nehnědlo a neztrácelo živiny jako vitamín C, fenoly a antioxidanty, tvrdí firma OSF.

rajčata – první transgenní rostlina, která se dostala na pulty obchodů už v roce 1994. Odrůda prodávaná pod značkou FlavrSavr měla zaručit delší zralost, byla však nakonec propadák. Britští vědci nyní pracují na fialových rajčatech obsahujících tmavý pigment, jenž by měl přinést stejné zdravotní účinky jako např. borůvky a údajně obsahovat protirakovinné látky. Vědci doufají, že se jim podaří získat schválení ke komerčnímu využití v Severní Americe do dvou let.

pšenice – v současnosti se nikde na světě nepěstuje GM pšenice určená k prodeji, přesto se letos do médií dostala zpráva, že testovací zrnina od Monsanta byla objevena po deseti letech v sousedním státě, kde kontaminovala jedno pole. Některé asijské státy následně zamrazily nákupy americké pšenice z obavy před kontaminací. Na výzkumu GM pšenice se pracuje v několika zemích, žádost o schválení však nebyla dosud podána nikde.

arašídy – GM odrůda je ve vývoji, zatím nebyla podána žádost o schválení. Odrůda být mimo jiné bez-alergická. Polní pokusy se provádějí v USA, Číně, Indii.

Krmivo pro drůbež bez GMO? V Česku seženete jen stěží

2014-02-26T07:31:12+00:00

Krmné směsi pro drůbež nabízené v českých obchodech obsahují takřka bez výhrady GMO suroviny. Chovatelé, kteří nechtějí nic podobného svým opeřencům podávat, tak nezbývá, než si obstarat krmivo vlastní nebo zaplatit nehorázné sumy za těžko dostupné bio-krmivo.

První GMO jablko na světě má být snadno rozeznatelné, na trh má vstoupit brzy

2013-12-28T11:19:43+00:00

Regulační úřady USA jsou v nejbližších měsících připraveny schválit první geneticky modifikované jablko. To se má na pultech obchodů objevit už v roce 2014.

Jablko vyvinula firma Okanagan Specialty Fruits (OSF) pod názvem Arctic Apple. Má být dostupné nejprve v odrůdách Golden a Granny Smith, později přibudou odrůdy Fuji, Gala a další. Výhodou GMO jablka je, že po rozříznutí nehnědne.

Proč protestuji: Módní návrhářka na pochodech proti GMO

2013-11-07T21:54:56+00:00

Tento rok jsem se již podruhé zúčastnila pochodu proti korporátnímu gigantu Monsanto a jeho GMO plodinám, které jsou z pohledu zodpovědných vědců brány jako špatné a zdraví škodlivé. První celosvětový pochod proběhl 25. května, druhý 12. října. Je velice povzbudivé vidět, jak lidé pomalu začínají chápat škodlivý dopad GMO plodin na lidské zdraví i na přírodu, a postupně se do těchto pochodů zapojují.

Potravinářské giganty v USA dávají miliony, aby zabránily značení GMO

2013-11-03T19:15:40+00:00

Voliči v americkém státě Washington 5. listopadu rozhodnou, zda se zde jako v prvním státě USA bude od výrobců a prodejců vyžadovat povinné označování geneticky upravených surovin. Teprve nedávno vyšlo na veřejnost, které velké potravinářské firmy utrácejí miliony dolarů na to, aby značení GMO zabránily.

Pět GMO propadáků

2013-11-01T07:03:12+00:00

Jakmile dostanou povolení, američtí vědci začnou s pokusy na posledním druhu GMO plodiny, pomerančích. Tato nová odrůda pomerančů navržená výzkumníky z Cornellovy univerzity se podobá ostatním rostlinám genetického inženýrství v tom, že si vytváří vlastní pesticid.

Čínští vědci netrpělivě žádají industrializaci GMO

2013-10-28T19:30:55+00:00

Čínští vědci tlačí vládu, aby jednala rychleji v průmyslovém využití geneticky modifikované rýže. Čínské ministerstvo zemědělství v poslední době financovalo řadu pokusů s GMO – krmení opic a prasat transgenní rýží nebo veřejné ochutnávky takové rýže s cílem dokázat lidem bezpečnost těchto plodin.