Recepty

Tvarohové knedlíky s borůvkami

2019-07-17T11:16:40+00:00

Recept na nekynuté borůvkové knedlíky, nebo spíše taštičky, které vám nyní představíme, je jednoduchý, časově nenáročný a vděčný. Jinými slovy, vaše rodina či přátelé si je zamilují a vy budete stát na piedestalu slávy.

Doba přípravy i vaření vám dohromady zabere 30-45 minut (dle šikovnosti). Recept je pro 3 osoby.

Ingredience

250-270g polohrubé mouky
250g jemného tvarohu
1 vejce
špetka soli
3 lžíce oleje
cca 200g borůvek
moučkový cukr
máslo

Postup

V míse smícháme mouku, tvaroh, vejce, sůl a olej a uhněteme těsto. Mělo by být vláčné a zároveň by se nemělo lepit (kdyby se těsto lepilo, přidejte opatrně trochu mouky navíc a opět prohněťte).

Podkladovou desku poprášíme moukou a těsto vyválíme válečkem na rovnoměrnou tloušťku 2-3 mm (pro méně zkušené je lepší rozdělit těsto před válením na dvě půlky a vyválet každou část zvlášť kvůli velikosti). Poté z těsta vykrájejte kruhy – použijte k tomu obrácený hrníček nebo širší sklenici. Jen tak mimochodem, tohle je dobrá zábava pro děti. :) Zbytky těsta slepíme dohromady a znovu vyválíme a povykrajujeme.

Mezitím si připravíme borůvky, omyjeme je od nečistot a lístků a necháme okapat. Nejlepší je to udělat dostatečně dopředu anebo okapané borůvky položit ještě na ubrousek. Mokré borůvky by totiž mohly působit potíže při plnění a taštičky by se nám mohly odlepovat. Před plněním taštiček lesní plody smícháme s práškovým cukrem (pocitově), protože samy o sobě nejsou dostatečně sladké.

Na vykrojené těsto naklademe borůvky s cukrem tak, abychom byli schopni těsto spojit. Spoje dobře zmáčkneme, aby se nerozpojily.

Mezitím si necháme sevřít vodu, ať se nepřipravujeme o čas. Knedlíky/taštičky vložíme do vařící vody. Jakmile se začnou ve větší míře vynořovat na hladině, vaříme ještě další 3 minuty. Poté je z vody vytáhneme nebo vodu z hrnce slijeme.

A pak šup na talíř, posypeme práškovým cukrem a polijeme rozpuštěným máslem. Dobrou chuť!

Tip: Pro hodně mlsné jazýčky doporučujeme podávat se šlehačkou. A pokud máte borůvek více, můžete je rozmačkat nebo rozvařit s cukrem a ještě jimi přelít knedlíky.

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Recepty: Domácí anglické grilovací klobásky (video)

2019-05-22T20:07:12+00:00

Pravé domácí anglické sausages, lidově zvané „bangers“ nesmí chybět při žádné tradiční anglické snídani ani při grilování. Oblíbené jsou však i v sendvičích, s bramborovou kaší nebo zapečené v těstu. Sausages milují všichni Britové napříč všemi společenskými vrstvami.

Anglické klobásky jsou jiné než ty naše. Proč? Zaprvé se nesuší ani neudí. Připomínají bílé německé grilovací klobásy prodávané v supermarketech. Vyrábí se ze syrového masa a pak se grilují, pečou nebo osmahnou na pánvičce. Čili je třeba je tepelně zpracovat, nelze je jíst syrové.

Zadruhé nejsou tak hutné a masité jako ty naše, protože obsah masa je kolem 70 procent a zbytek je výplň v podobě chlebové strouhanky, vloček apod. plus koření a bylinky.

Čtěte také:
Vepřový bůček po čínsku (video)
Tzatziki
Voňavé, kořeněné chorizo hamburgery chorizo hamburgery

Existuje nepřeberné množství variant, takže se nebojte experimentovat. Do klobásek se přidávají strouhaná jablka, zvěřina, sušená rajčata... co jen budete chtít.

Maso si můžete samozřejmě nakrájet a namlet sami doma, ale v řeznictví vám to udělají za minutu a ušetří vám tím spoustu času. Většinou už mají u mlýnku nachystány kusy s ideálním poměrem tuku a masa. Kdyby ne, řekněte, že chcete, aby tam bylo zhruba 40 procent tučného.

Domácí grilovací klobásy anglického typu se nesuší ani neudí, ale rovnou se grilují nebo smaží. (Ondřej Horecký/Epoch Times)

Příprava: cca 45 minut

Na cca 30 klobásek budete potřebovat:

2 kila mletého vepřového masa
2,5 lžíce soli
2 lžičky bílého pepře
½ lžičky muškátového oříšku
1 lžička tymiánu nebo šalvěje (lze vynechat)
1 lžička zázvoru
2–3 hrsti čerstvých bylinek ze zahrádky (viz tipy)
půl hrnku ovesných vloček
voda (cca 70 ml)
1 balení střev na klobásky

Postup

Maso vložíme do větší mísy. Prosypeme solí. Přidáme bílý pepř, nastrouháme muškátový oříšek a přisypeme tymián, zázvor a čerstvé bylinky.

Potom přisypeme vločky a přilijeme trochu vody, ať jsou vločky vláčnější.

Pečlivě celou směs promícháme, aby se všechny suroviny dobře smísily. Odložíme mísu s masem do lednice.

U řezníka zakoupená střeva dobře promyjeme ve studené vodě a pak každé střívko vodou propláchneme. Nejlépe je vysvobodit si každé střevo z chumáče ostatních, lépe se s ním pracuje, a pak ho prolít vodou. Váha vody sama způsobí, že střívkem propluje rychle a snadno. Propláchnutá střeva si dávejte bokem a pak je opět dejte do vody, ať nezaschnou.

Z klobásek se dají vyrobit i malé jednohubky, kterým odolá jen vegetarián. Podávejte s hořčicí, kečupem nebo vaší oblíbenou omáčkou. (Ondřej Horecký/Epoch Times)

Plnění klobásek

Na stůl nebo židli si připevníme klasický masový mlýnek a nasadíme na něj plnící nástavec na klobásky, který seženete například v domácích potřebách. Protože maso už máme namleto dopředu, protlačovací kotouč (šajbu) potřebovat nebudeme.

(Foto: Ondřej Horecký / Epoch Times)

Pod mlýnek si umístíme tác, plech nebo jinou nádobu, kam klobásky položíme. Nástavec před prvním použitím namastíme olejem, aby se střívko snadněji navlékalo. Natlačíme maso do mlýnku a točíme klikou, dokud se maso neobjeví na konci nástavce. To zabrání vzniku vzduchových bublin.

Na jednom konci střívka uděláme uzel a druhý navlečeme na klobáskovací nástavec. A nyní přichází fáze, kdy se vám bude hodit další pár rukou. Zatímco jeden tlačí masovou směs do mlýnku, druhý odebírá a posouvá střívko.

Střívko plníme rovnoměrně a tak, aby nebylo příliš napěchované. Musí být poměrně měkké. Asi 5–10 centimetrů před koncem zastavíme mletí, střívko vyvlečeme a uděláme opět na konci uzel.

Nyní každých asi 10 centimetrů prsty střívko zmáčkneme, aby vznikl bod bez masa a pak zatočíme klobásou jedním směrem. Tím se oddělí jeden článek klobásy. Další článek zatočíme zase druhým směrem. Tímto způsobem pokračujeme od jednoho konce k druhému, až máme dlouhý štrůdl klobás.

Hotové klobásy uložíme v lednici až do dalšího použití. Vydrží tam několik dní. Před zpracováním klobásy nastříháme v místech, kde jsme střívko zatočili.

Klobásky se grilují nebo smaží z každé strany, dokud nejsou pěkně dohněda.

Přejeme dobrou chuť!

{youtube}UFLwevoekaI&t{/youtube}

Tipy:
Pro děti snižte dávku pepře na polovinu.

Tradičně se do klasického sausage dává šalvěj, ale samozřejmě můžete přidat cokoliv, co zrovna na zahrádce roste (šalvěj, mladé kopřivy, pažitka, petrželová nať, rozmarýn…). Když nemáte čerstvé bylinky, můžete použít i sušené nebo mražené.

Klobásy se dají dobře zamrazit. Rozdělte si je na menší porce po pár kusech, ať jsou vždycky po ruce na rychlou snídani nebo svačinu.

Zajímavost:
Proč se v Anglii říká klobáskám „bangers“? Pramení to ze slova „bang“ - práskat, bouchat. A to je přesně to, co dříve klobásky dělaly, protože o maso byla nouze a klobáska tak obsahovala spoustu dalších ingrediencí včetně vody. Ale i dnes čas od času uslyšíte, jak vám sausage při smažení na pánvi „vystřelí“ a divoce prská.

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Polévka z raného zelí – dobrá na hubnutí

2019-04-29T06:57:08+00:00

Tato polévka by rozhodně neměla chybět na vašem jarním či letním jídelníčku. Je lehká a osvěžující. Více než vhodná, když chcete po zimě shodit nějaké to kilečko. To ale neznamená, že jako hlavní chod po naší zelné polévce zařadíte vepřové výpečky anebo svíčkovou ze šesti...

Recept: Vepřový bůček po čínsku (video)

2019-03-20T07:26:15+00:00

Oblíbený čínský pokrm Dong Pu Rou (čti tung pchu žou) se sice dlouho připravuje, ale rozhodně stojí za to. Aromatický, nasládlý a vydatný, s příjemnou kombinací masa a tuku, takový je dušený vepřový bůček v čínském stylu.

Pokud děti nebo partner pečený bůček obyčejně nejí, je možné, že u tohoto receptu udělají výjimku. Recept údajně vymyslel známý čínský poet Su Tung Pcho z dynastie Sung, který si rád vypil něco ostřejšího.

Jako mnoho jiných čínských receptů, i tento obsahuje rýžové víno shaoxing (šao-sing), ale nebojte, víno se v průběhu vaření vypaří. A pro ty z vás, kdo alkohol nemusí, máme i bezalkoholovou variantu (viz tipy na konci).

Čas přípravy: cca 15 minut

Čas vaření: cca 2–2,5 hodiny

Co budete potřebovat:

1 kg bůčku bez kosti (i s kůží)
4 stonků jarní cibulky
3 cm zázvoru
6 stroužků česneku
5 lžic světlé sojové omáčky
4 lžíce tmavé sojové omáčky (pro alternativy viz Tipy)
7 lžic rýžového vína (pro alternativy viz tipy)
70 g tmavého cukru
2 lžíce oleje
voda

Bůček si nakrájejte na 4–5 cm dlouhé pásy. Ty vhoďte do vřící vody. Vařte 5-10 minut.

Mezitím si nakrájejte omytou cibulku na asi 5 cm dlouhé kusy. Oloupejte zázvor a nakrájejte na větší plátky. Česnek oloupejte a rozdrťte.

Suroviny na bůček po čínsku. (Ondřej Horecký / Epoch Times)

Bůček vytáhněte a promyjte ve studené vodě. Utěrkou maso osušte a nakrájejte na asi 5centimetrové kusy. Snažte se, aby to byly čtverce.

V hrnci nebo větším woku rozehřejte olej. Přihoďte cibulku, zázvor a česnek. Restujte asi 1 minutu, než se uvolní aroma.

Přilijte hrnek (250 ml) vody a hrnec přikryjte. Vařte 10 minut.

Přidejte sójovku, víno a cukr. Promíchejte, zakryjte pokličkou a vařte dalších 5 minut.

Vložte všechno maso a přilijte vodu tak, aby bylo maso téměř plně ponořené.

Až začne voda znovu vařit, snižte plamen na minimum, přikryjte pokličkou a nechejte mírně probublávat jednu hodinu.

Po hodině zkontrolujte stav tekutiny. Pokud maso není ponořené, obraťte ho a vařte další 1-1,5 hodiny, dokud není maso krásně měkké.

Tradičně se Dong Pu Rou podává s rýží a pak čoi, ale je samozřejmě na vás, jakou přílohu si zvolíte, ať už jsou to nudle, brambory anebo cokoliv jiného.

Video recept: Bůček na čínský způsob
{youtube}Ryd4w0X_cQU{/youtube}

Tipy:

Nemusíte shánět světlou a tmavou sojovou omáčku. Tyto dva druhy se v čínské kuchyni používají často, ale pokud si koupíte kvalitní omáčku japonského stylu (shoyu, tamari), stačí vám jenom ta, tj. 9 lžic. Jestli vás sojová omáčka zajímá víc, máme o ní celý článek.

Čínské rýžové víno je kulinářská pomůcka a není určeno k popíjení. Je jiné než hroznové víno a také se chutí liší od japonského saké. Pokud si alkohol nepřejete vůbec, vřele doporučuji použít místo vína rýžový ocet smíchaný s vodou v poměru 60:40. Rýžové víno dostanete v asijských potravinách, rýžový ocet ve zdravých výživách, popř. větších supermarketech.

Čtěte také:

Sójová omáčka – královna asijské kuchyně (+ recept)

5 způsobů, jak snadno a rychle oloupat česnek

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Černé zlato z Itálie: Jak rozpoznat pravý balzamikový ocet + recepty

2018-10-25T14:30:56+00:00

MODENA, Itálie — Z krajiny Gucci a Ferrari pochází další vývozní artikl, o němž si leckdo může myslet, že ho dobře zná: aceto balsamico neboli balzamikový ocet.

Zřejmě jste přinejmenším zahlédli láhve s tímto octem v supermarketech, ale málokdo si uvědomí, že tak jako se ve velkém kopírují italské značkové kabelky, existují i padělky balzamika, které těží z popularity pravého produktu.

Falšovaná i nefalšovaná verze balzamikového octa možná vypadají podobně, ale chuť, jež se skrývá uvnitř, je diametrálně odlišná. Padělky mohou chutnat štiplavě, s pachutí kovu a obsahovat umělé přísady.

Plody Révy vinné na výrobu balzamikového octa musí být zkvašené, uvařené a zkoncentrované. (foto poskytlo Consorzio Balsamic Vinegar of Modena)

Opravdový balzamiko je nádherně vyrovnaný a dokonale se v něm snoubí sladkost s kyselostí. Kromě toho musí být vyráběný v omezené geografické oblasti za přísných podmínek.

Kde se vyrábí

Turisté, kteří do Itálie vyrazí poprvé, si to namíří rovnou do Říma, Florencie a Benátek, aniž by jim došlo, že minuli jeden z nejproslulejších gastronomických regionů Itálie – Emilia-Romagna.

Modena je známá svým bohatým kulinářským dědictvím. (Deborah Yun / The Epoch Times)

Stále větší slávy se dostává Modeně a jejímu oslavovanému šéfkuchaři Massimu Botturovi, jehož restaurace se považuje za jednu z nejlepších na celém světě.

Jako každý král kuchyně ví, že kvalita ingrediencí je pro vytvoření dokonalého gastronomického zážitku nesmírně důležitá. V kraji Emilia-Romagna najdete to nejlepší, od proslulého parmezánu (Parmigiano-Reggiano) až po parmskou šunku. Mezi tuto elitu patří i místní balzamikový ocet.

Dávný původ

Původ balzamikového octa lze vystopovat až do dob starých Římanů. Již v časech, kdy Julius Cézar vedl vojenské kampaně proti Galům, Římané vařívali vylisované hrozny, aby si udržely delší životnost. Výsledkem byl krémový ocet, o němž se říkalo, že má léčivé účinky, které dezinfikují zažívací trakt. V kuchyni se tato přísada používala jako sladidlo.

Ve středověku a v době renesance považovali Italové balzamikový ocet za nevýslovný luxus. Každá rodina měla vlastní recept a tajné zásoby, kterých si zajedno užívali na banketech, a za druhé schraňovali pro budoucí generace.

Teprve v druhé polovině 19. století se recept ustálil na jednu jedinou metodu.

Jak rozeznat pravý od padělku

Pravý balzamikový ocet je chráněn právními předpisy a má vlastní ochrannou známku, buď formou chráněného označení původu (PDO) nebo chráněného zeměpisného označení (PGI), která uděluje Evropská unie. Při nákupech proto sledujte loga jednoho z těchto označení.

Balzamikový ocet z Modeny nosící chráněné zeměpisné označení zraje kratší dobu než jeho ocet s chráněným označením původu a je levnější a také se hodí pro všestrannější použití. (foto poskytlo Consortium for the Protection of Balsamic Vinegar of Modena)

Existují tři autentické druhy balzamikového octa: dva tradiční s chráněným značením původu (jeden z Modeny a druhý z regionu Reggio Emilia. Oba zrají alespoň 12 let a adekvátně k tomu odpovídá i cena.) a potom balzamikový ocet z Modeny s chráněným zeměpisným označením, který zraje kratší dobu a také méně stojí.

Chráněné označení původu (vlevo) a chráněné zeměpisné označení (vpravo), které byste měli na každém pravém balzamiku najít.

Navíc, druhý typ, tedy ocet s chráněným zeměpisným označením, je dvojího druhu: obyčejný, který zraje minimálně 60 dnů a vyzrálý (aged), který zraje více než tři roky.

Narozdíl od padělků se na nálepkách nesetkáte s žádnými dalšími pompézními přívlastky jako „výběrový“, „klasický“ nebo „superior“. Stejně tak tam nenajdete žádné cifry uvádějící dobu zrání.

Jak se vyrábí

Balzamikový ocet z Modeny se vyrábí z hroznového moštu, který je zkvašený, uvařený a zkoncentrovaný. Samotné hrozny mohou pocházet pouze z vybraných odrůd: Lambrusco, Sangiovese, Trebbiano, Albana, Ancellotta, Fortana a Montuni.

K moštu se pak přidává minimálně deset procent vinného octa a trochu archívního octa staršího alespoň 10 let.

Balzamikový ocet z Modeny zraje v sudech vyrobených z vzácných dřevin. (Deborah Yun / The Epoch Times)

Když se tekutina přetvoří do octa, nechá se zrát v sudech. Sudy musí být vyrobeny ze dřeva – obvykle kaštanového, dubového, morušového nebo jalovcového - což dané značce propůjčuje její specifický charakter. Modenský balzamikový ocet je certifikován jako takový až poté, co projde přísnými testy.

Jak ho používat

Balzamikový ocet má vskutku všestranné použití. Jeho vyzrálá kyselinka společně s jemnou sladkostí krásně dovrší řadu pokrmů. Funguje stejně dobře u slaných jídel i u dezertů (skvělý je na jahodách nebo na vanilkové zmrzlině) a dokonce si našel cestu do koktejlů jako Krvavá Mary nebo Spritz.

Klasická kombinace balzamika s parmezánem nabízí dokonalý chuťový zážitek. (Channaly Philipp / The Epoch Times)

Jeden z nejjednodušších typů, s čím balzamiko zkombinovat, pochází přímo z regionu Emilia Romagna: se sýrem Parmigiano-Reggiano. Výsledek je neuvěřitelně dokonalé snoubení slané, kyselé a sladké chuti.

Tady je několik receptů, které svědčí o všestranné využitelnosti balzamikového octa:

Avokádo plněné ovocem a zeleninou s kapkami balzamikového octa

Avokádo plněné ovocem a zeleninou a pokapané balzamikovým octem z Modeny. (poskytlo Consortium for the Protection of Balsamic Vinegar of Modena)

Příprava: 20 minut

2 zralá avokáda
250 g ananasu, melounu a hrušky
250 g zeleniny: fenykl, mrkev, cuketa, ředkev
5–6 datlových rajčat
1 stonek čerstvé máty
1 kousek zázvoru
1 limetka
sůl
pepř
balzamikový ocet z Modeny (s chráněným zeměpisným označením)
extra panenský olivový olej
jedlé kvítky nebo klíčky (lze vynechat)

Ovoce si nakrájejte do mísy, pokud možno na rovnoměrné kousky. Na stejnou velikost nakrájejte všechnu zeleninu.

Rajčata si rozkrojte na polovinu, odstraňte semínka a zbytek nakrájejte na malé kousky.

Všechno smíchejte dohromady, osolte a opepřete.

Oloupejte a nastrouhejte zázvor a pak z něj vymačkejte šťávu do misky nebo hrnku. Přidejte limetkovou šťávu, dvě lžíce balzamika a 4 lžíce olivového oleje.

Šlehátkem si všechno pár minut vyšlehejte. Tekutinu pak vylijte na ovoce a zeleninu, přidejte nadrobno natrhané nebo nasekané mátové lístky. Promíchejte a nechte marinovat 10 minut.

Avokáda si rozkrojte na polovinu, pecku vyhoďte a dužinu vydlabejte, aniž byste poškodili slupku. Dužinu rozmixujte, přidejte ke zbytku surovin a promíchejte.

Vzniklou směs naplňte zpátky do avokádových slupek. Přidejte pár kapek pravého balzamikového octa, popř. jedlé kvítky nebo klíčky.

Karbanátky z mrkve a quinoi

Karbanátky z mrkve a quinoi. (poskytlo Consortium for the Protection of Balsamic Vinegar of Modena)

4 porce

100g quinoi
150g mrkve
30g nasekaných lískových oříšků
2 vejce
1 lžíce nasekané petržele
česnek
1 bio citron
4 lžíce crème fraîche
1 avokádo
1 trs řekviček
2 lžíce modenského balzamikového octa

Quinou dobře promyjte v cedníku. Pak ji 10 minut vařte v osolené vodě. Odstavte, přikryjte hrnec a nechte 5 minut odpočívat. Potom slijte vodu a quinou dejte do mísy.

Oloupejte mrkev a nadrobno ji nastrouhejte. Přidejte ke quinoi a promíchejte. Pak přidejte oříšky, vejce a petržel. Dochuťte trochou citronové kůry, solí, pepřem a balzamikem.

Ze směsi vytvarujte karbanátky o tloušťce asi 1,5 a šířce asi 5 cm. Lehce karbanátky přitlačte, např. obracečkou, aby se mírně zploštily.

Osmahněte na pánvi s troškou oleje, dokud nejsou obě strany upečené dozlatova.

Avokádo nakrájejte na plátky, pokapejte šťávou z citronu, osolte a opepřete. Ředkvičky nakrájejte na tenké plánky a trochu je posolte.

Hotové karbanátky podávejte ze zeleninou jako přílohou a s crème fraîche. Vše pokapejte balzamikem.

Rizoto s dýňovou kaší, balzamikem a lískovými oříšky

Rizoto s dýňovou kaší, balzamikem a lískovými oříšky. (foto poskytlo Consortium for the Protection of Balsamic Vinegar of Modena)

Příprava: 30 minut

300g dýně (pouze dužina)
1/4 cibule
1,5 lžíce olivového oleje
300g rizotové rýže (Superfino Carnaroli)
1 litr zeleninového vývaru
30g másla
30g pravého parmezánu, nastrouhaného
60g lískových oříšků, orestovaných, oloupaných a nasekaných
balzamikový ocet z Modeny
čerstvý tymián

Dýni nakrájejte na čtverečky. Vhoďte do hrnce, přilijte sklenici vody, špetku soli a vařte, dokud není dýně měkká. Rozmixujte ručním mixérem a odložte bokem.

Cibuli nakrájejte nadrobno a smažte dozlatova v hrnci (pánvi), ve kterém budete připravovat rizoto.

Přihoďte rýži a pár minut míchejte, dokud rýže není mírně opečená. Přilijte horký vývar tak, aby všechnu rýži zakryl. Nechte vařit na mírném ohni, až se tekutina absorbuje (cca 15 minut), přidejte naběračku vývaru a lžíci dýňové kaše.

Postupně takto přidávejte všechnu kaši a vývar.

Uvařenou rýži odstavte, přidejte máslo a parmezán. Podávejte s trochou posypky v podobě nasekaných oříšků, přidejte pár kapek balzamika a čerstvé lístky tymiánu.

Recepty sestavila Licia Cagnoniová, poskytlo Consortium for the Protection of Balsamic Vinegar of Modena.

Přeložil O. H.; Zdroj zde.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Velikonoční bochánek

2017-04-16T06:24:57+00:00

Velikonoce – svátky jara, a víte odkud pochází tento název? Z „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a datum Velikonoc připadá na neděli po prvním jarním úplňku. A též symboly toho svátku – je jich opravdu mnoho – tak např: zajíček, beránek, kříž, oheň a svíce, pomlázka, vajíčko, pentle a mašle, řehtačka, květiny a i jídlo, bez kterého si tyto svátky už nedovedeme představit.

Recept: Paella – báseň španělské kuchyně

2016-09-03T08:29:22+00:00

Triumf španělské kuchyně není snadné u nás napodobit, protože sehnat dobré mořské plody není zcela obvyklé. Paella – jedna pánev, jeden kotlík. A v něm se nachází vše. Jak prosté. Ale – na pojídání paelly nikdy nebudete sami. Vždy se pojídá ve společnosti blízkých, ať už doma, nebo v přírodě. Jejím domovem je soubor čtyř historických španělských provincií, souborně nazývaný Levante.

Paella se připravuje 300x jinak. Nejjednodušší recept je následující:

Potřebujeme:

200 g šunky (nebo uzené krkovice, kousky kuřete, králíka, ryby...)

strouhaný sýr

cibule

česnek

4 zralá rajčata

2 papriky

zelený hrášek

asi 400 g rýže

olej

sůl

muškátový ořech

šafrán (kurkuma)

tymián

slávky, krevety...

Doma v kuchyni si vše připravíme snadno. Pokud jdeme vařit do přírody, potřebujeme k tomu kotlík a trojnožku k jeho zavěšení.

Náhradou za šneky a krevety v paelle mohou být docela dobře houbičky. (Z. Danková / ET ČR)

Příprava:

Na oleji osmažíme česnek a cibuli na kostičky, přidáme šunku nebo maso a mícháme obsah pánve (nebo kotlíku). Přidáme rajčata, papriky a opranou rýži. Osolíme. Zalijeme vodou nebo vývarem a dusíme. Ke konci přidáme šneky, slávky nebo předvařené žampiony. Zcela na konec zasypeme hráškem a strouhaným sýrem. Přidáme koření a sledujeme, zda je rýže už měkká. Celkově vaříme asi 20 minut.

Někomu paella může připomínat rizoto, nemá být ani ostrá, ani mdlá. Nejdražší položkou v ní je šafrán. Můžeme jej však nahradit kurkumou, která pokrmu také dodá žlutou barvu.

Říká se, že pokud paellu bude vařit sto Španělů, připraví sto různých paell. Avšak pokud se sejde sto Levanťanů, vznikne nikoliv sto, ale tři sta paell. Levanťan uvaří paaellu vždy jednu pro sebe, druhou pro manželku, třetí pro tchyni.

Název vychází ze speciální pánve zvané paellera či paella. Výsledný pokrm svou barevností připomíná barokní šperk. A chuť? Vyzkoušejte sami.

Přejeme dobrou chuť.

Tip na závěr: Příprava Paelly je, co se surovin týče, poměrně finančně náročná. Než však na přípravu receptu úplně rezignujete, projeďte si letáky některých hypermarketů, v dnešní době to jde i online.

Recept: Žlutočervená polévka

2016-08-08T18:21:49+00:00

Někdy už opravdu nevíme, jakou polévku rychle uvařit k obědu. Nemáme kost, kousek masa ani kořenovou zeleninu. Tak jak si poradíme?

V létě je to snadnější. Doma většinou máme po ruce vždy kousek cibule, vejce, rajčata, krupici, omastek. Tak zkusíme „barevnou polévku“, která se v létě na stole dobře vyjímá.

Potřebujeme:

1–2 vejce

olej nebo máslo ke smažení

cibule

rajčata

paprika

mražený (nebo čerstvý) hrášek

hrubá krupice nebo pšeničný bulgur

Koření: Vegeta, muškátový květ, kurkuma, provensálské koření

sůl

Nejprve na oleji usmažíme pokrájenou cibulku, pokud máme i mrkev, přidáme mrkev. Dolijeme vodou, nakrájíme rajčata nebo papriku a vložíme do polévky. Krátce povaříme. Zavaříme 1-2 hrstky krupice nebo vypraný bulgur (bulgur vaříme ještě asi 12 minut). Přidáme zelený hrášek, pokud máme, a koření.

Nakonec rozklepneme a rozmícháme do polévky vejce.

Polévka vás osvěží, bulgur a vejce zčásti zasytí.

Dobrou chuť.

Recepty: Žebrácká polévka

2016-07-20T10:28:34+00:00

Nejsme žebráci, „žebráckou polévku“ si však můžeme uvařit. Pokud nám zbývá ztvrdlý sušený chleba, jeho kousky nám k tomu dobře poslouží.

Potřebujeme:

menší kousky sušeného tvrdého chleba i s kůrkou

cibule

česnek

sůl

máslo

zeleninový vývar nebo kostka bujónu

majoránka

vejce

smetana

Cibuli s česnekem nakrájíme na drobno, na másle osmažíme dozlatova. Vsypeme do hrnce s vodou. Kousky chleba rozvaříme v osolené vodě, přidáme zeleninový bujón nebo kostku, můžeme i rozmixovat. Rozklepneme vajíčka, zamícháme a můžeme podávat.

Kdo se chce „rozšoupnout“, může si do talíře na stole přidat i smetanu.

Žebrácká polévka nabízí různé obměny. Dá se vařit z kořenové zeleniny a cibule spolu s chlebem, pak propasírovat přes síto a přidat kousek másla. Když máme houby, můžeme vařit s houbami. Jako zavářku možno přidat ovesné vločky.

Pamětníci ji znají, v rozhlasovém pořadu „Bejvávalo“ se o ní také mihla zmínka, že se kdysi vařívala speciálně pro sekáče na poli jako posilující pokrm.

Recept: „širmkúchn“ – německý svatební koláč

2016-07-06T06:11:55+00:00

U statkářky ve vsi mívali pekárnu. Když někdo chystal svatbu, sešly se ženy v pekárně, Němky s Češkami, a zde jakoby mimochodem, při pečení si předávaly recepty. Někdy si zadělaly těsto doma – a sešly se k pečení zase v této pekárně. Dnes již jen pár pamětnic pamatuje, že české i německé recepty se takto předávaly, nejvíce je odtud znám pajerský koláč. Samozřejmě šlo o dobu předválečnou.

Podle ústně dochované tradice u „širmkúchenu“ jde o německý svatební koláč. Pochází z Jihlavska, kde dříve býval tzv. německý ostrov. Porozumění pro jeho název, pravděpodobně zkomolený, zatím nemáme.

Tento luxusní koláč je poměrně vysoký, peče se v hlubokém plechu. Obsahuje tři nádivky – makovou, ořechovou a povidlovou.

K pečení potřebujeme:

1 kg polohrubé mouky

250 g másla

kostku droždí

špetka soli

100 g cukru do těsta

4 žloutky

mléko

do drobenky:

mouka hrubá

máslo

cukr

do nádivek:

mletý mák

umleté vlašské ořechy

švestková povidla

cukr

mléko

Zaděláme tužší kynuté těsto a necháme vykynout.

Připravíme si nádivky – mletý mák i ořechy spaříme mlékem, lehce zamícháme s cukrem a krátce povaříme, každou náplň zvlášť.

Z těsta vyválíme 4 placky velikosti plechu, první dáme na dno pekáče a plníme. Každou placku propícháme vidličkou, aby se během pečení nenafoukla. Placky nám oddělují jednotlivé nádivky. Prvně klademe makovou nádivkou, potom ořechovou, nakonec dáme navrch povidlovou. Poslední plackou pokryjeme povidla a zasypeme ji drobenkou a dáme upéci.

Můžete ho vyzkoušet na příští svatbě.

Dobrou chuť!

Aktualizováno 14. 7. 2016: Od jihlavského badatele, p. Mojmíra Koláře, jsme se dověděli: Název koláče „širmkúchn“ (něm. Schirmkuchen) byl odvozen od původně glazovaného pekáče z hrnčířské hlíny, na kterém se dříve peklo. Koláč se pekl o svatbách, ale i u dalších slavnostních příležitostech. Dochovaly se ještě dva recepty s trochu jinou variantou jedné z nádivek – nakrájená jablka nebo nastrouhaná čokoláda.
Zda je Schirmkuchen tradiční německá kuchyně, k tomu pan Kolář podal vysvětlení: Řekl bych, že Schirmkuchen patřil k tradiční regionální jihlavské kuchyni obou národností. Podobné koláče se pekly/pečou i v jiných částech tzv. Sudet, př. jižním Německu a v oblasti rakouského Waldviertelu.