Falun Gong

Svědectví: Komunisté v Číně zavraždili mého otce. „Myslela jsem, že to je omyl, dokud jsem nespatřila jeho tělo.“

2019-04-25T17:04:23+00:00

Opustila Čínu, aby vyprávěla svůj příběh. Má důvodná podezření, že její otec zemřel při násilném odběru orgánů ve vězení

Deset policejních aut doprovázelo malou skupinku rodinných příslušníků, kteří v červenci 2014 přicházeli prohlédnout tělo zesnulého Chan Ťün Čchinga. Na místě nebylo povoleno používat kamery nebo fotoaparáty, přítomnost novinářů byla zakázaná.

Dcera zesnulého, slečna Chan Jü, ale nepotřebuje žádnou fotografii ani článek na to, aby si jasně vzpomněla, co v ten den viděla.

Při rozhovoru pro Epoch Times uvedla: „Otcovo tělo bylo extrémně hubené. Na tváři měl jizvy a pod levým okem mu chyběl kus tkáně. Celý obličej měl plný zeleno-fialových modřin.“

„Všimla jsem si dlouhé jizvy po skalpelu, kterou zašili černou nití. Jizva začínala na hrdle a pokračovala směrem dolů k hrudníku, kde ji zakrývalo oblečení, a tak jsem se mu pokusila rozepnout košili. Bohužel policisté mě zastavili a vyhodili ven,“ vzpomíná dívka.

Starší fotografie Chan Ťün Čchinga. (foto poskytla Chan Jü)

Do místnosti, v níž leželo tělo Chan Ťün Čchinga vpouštěli pouze dva lidi najednou. Neustále je sledovali dva policisté. Místnost se nacházela v budově, okolo níž policisté v uniformách utvořili kordon.

„Když tam vešla moje teta se strýcem, odtrhli otci knoflíky na košili a uviděli, jak jizva pokračovala od hrdla až k břichu.“

„Zatlačili mu na břicho a zjistili, že v něm nejsou žádné orgány, namísto toho bylo naplněné ledem.“

V té době ještě nikdo v zahraničí netušil, že Čínský režim zneužívá vězně svědomí k orgánovým transplantacím a umožňuje násilně odebírat jejich životně důležité orgány. Tato praxe byla odhalena kanadskými vyšetřovateli až v roce 2006 a široce diskutována jak v lékařských kruzích, tak na vrcholných vládních úrovních. Evropský parlament a Sněmovna reprezentantů USA přijali rezoluce odsuzující tuto praxi na přelomu let 2013 a 2014, tedy až po sedmi letech vyšetřování a opakovaných slyšeních.

Čtěte také: Londýnský tribunál vyslechl důkazy o násilných odběrech orgánů v Číně

Starší fotografie Chan Ťün Čchinga. (foto poskytla Chan Jü)

Pronásledování

Když byl otec slečny Chan Jü poprvé zatčen, ona a její bratr jen přihlíželi, když ho policisté vyváděli z domu a jak prohledávali a rozbíjeli věci po celém domě. V té době byla Chan Jü ještě normální 14letá teenagerka.

„Říkala jsem policistovi, že zatýkají dobrého člověka, ale on zvedl ruku, aby mě udeřil. Po měsíci zatkli i mou nevlastní matku, takže jsme zůstali doma sami, jen já a můj bratr.“

Rodiče Chan Jü byli zatčeni za praktikování Falun Gongu, též známého jako Falun Dafa. Jedná se o metodu pro rozvíjení těla a mysli, která obsahuje meditativní cvičení a učení o morálních hodnotách a rozvíjení charakteru. Nauky o ctnosti obsahují prvky buddhismu a taoismu, dvou velkých tradičních čínských náboženství. Na Západě, ale i v Číně, lékařské studie ukázaly vynikající účinky Falun Gongu na zdraví člověka. V Číně se však masová popularita této praxe stala „trnem v oku“ čínského režimu.

Lidé v Číně mohli Falun Gong více méně svobodně praktikovat až do roku 1999, kdy tehdejší vůdce komunistické strany Ťiang Ce-min přesvědčil členy politbyra, že Falun Gong představuje hrozbu jejich absolutní moci. 20. července 1999 začala v Číně státem řízená systematická kampaň na jeho vyhlazení.

Jak bylo řečeno, represe zasáhly také rodinu Chan Jü. Policie jim prohledala celý dům a zabavila všechny materiály související s duchovní praxí.

Policie ale ani potom nenechala rodinu na pokoji. Jednou Chan Jü zavolala kamarádka, která se věnovala Falun Gongu s prosbou, zda může přespat v jejich domě. Druhý den ji šla vyzvednout na smluvené místo, ale všimla si, že ji sleduje policejní auto, a tak pouze předstírala procházku kolem bloku a vrátila se domů.

Asi tak hodinu poté přišli k jejím dveřím další policisté a násilím vnikli dovnitř, do jejího domu. Prohledávali dům a vyslýchali ji kam šla, a co dělala. Bylo tedy jasné, že policie také odposlouchávala její telefon.

Dívka, která jí volala, se už nikdy neozvala.

„Dokonce i bez mých rodičů mě stále zastrašovali. V té době jsem se začala opravdu bát policie.“

Rodiče dětí, které s ní chodili do školy, řekli dětem, aby se Chan Jü a jejímu bratrovi vyhýbali. Měli strach, že by tak i jejich rodiny mohly být do pronásledování zapleteny.

Během tohoto období se její devítiletý bratr stal velmi introvertním a začal odmítat chodit do školy. „Trpěl více než já, protože byl ještě velmi malý,“ řekla Chan Jü v rozhovoru s Epoch Times.

Návrat otce

Když se její otec konečně vrátil domů, už to nebyl stejný muž jako před tím. Když ho odváděli do vězení, přísahal, že si udrží svoji víru.

Její otec si z vězení přinesl tíživé zážitky z neustálého mučení. Často ho bila vězeňská stráž. Jednou ho mučili deseti elektrickými obušky najednou.

„Když začal praktikovat Falun Gong, změnila se celá atmosféra v naší rodině,“ vzpomíná Chan Jü. „V té době jsem byla šťastná jako nikdy předtím.“

Ale po návratu z vězení se vrátil ke špatným zvykům, které už před mnoha lety opustil, když se začal věnovat duchovní praxi. Vrátila se zpět jeho agresivita, jakož i jeho hazardní zvyky a nadměrná konzumace alkoholu a kouření cigaret. Před tím, než začal praktikovat Falun Gong byl v místní komunitě známým chuligánem.

Návrat k víře a další zatčení

Otci se ale podařilo po čase zotavit a znovu se vrátil i ke svojí víře, která mu pomohla změnit se k lepšímu. Opět se vzdal svých špatných návyků a přísahal, že se bude držet své víry ve Falun Dafa.

Ačkoli to v té době ještě nevěděl, podle Chan Jü tehdy vlastně přísahal na svůj život.

Pan Chan Jün Čin zemřel 4. května 2004. Tři měsíce potom, co byl zatčen podruhé a naposledy.

Slečna Chan Jü tehdy o zatčení otce nevěděla, protože už nežila doma, ale stále ještě žila v Číně. Zpráva o jeho smrti se k ní dostala skrze nečekaný telefonát.

„Byla jsem úplně v šoku a panice. Nemohla jsem tomu uvěřit.“

„Nemohla jsem uvěřit, že zabili mého otce. Myslela jsem, že ten telefonát byl omyl, dokud jsem nespatřila jeho tělo.“

Hlas Chan Jü se začal třást. Museli jsme rozhovor na chvíli přerušit. „Nemohla jsem tomu uvěřit, dokud jsem neviděla jeho tělo a viděla jsem, že je opravdu mrtvý. V té době moje mysl explodovala. Nemohla jsem spát, a když jsem usnula, měla jsem noční můry,“ pokračovala.

„Často se mi o mém otci zdálo.“

Po otcově smrti propustili z vězení její nevlastní matku. To, co ve vězení zažila ji vystrašilo natolik, že se už nikdy neodvážila vrátit ke své víře.

Čtěte také: Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let

Dokument poskytnutý policejní stanicí v Pekingu ze 13. července 2004 uvádí, že soudní proces vedený proti Chan Ťün Čchingovi byl zrušen, protože zemřel ve vazbě. (Foto poskytla Chan Jü)

Cesta na západ za svobodou

Chan Jü praktikovala Falun Dafa se svými rodiči už jako malé dítě. Po otcově smrti však přestala.

Po několika letech se jí jedné noci v roce 2013 zdál podivný sen. Byl o jejím otci.

„Můj otec byl ve snu úplně jiný. Vypadal velmi zdravě a ostražitě. Řekl, že mě chce vzít na jedno místo. Zeptala jsem se ho kam, ale odpověděl jen pojď se mnou.“

„Přivedl mě před dva výtahy. Jeden jel nahoru a druhý dolů. Stál se mnou před tím, který směřoval nahoru. Snažil se mi říci, abych znovu objevila svoji víru, kterou jsem ztratila a zůstala jí věrná.“

Brzy po podivném snu, odcestovala Chan Jü do Hong Kongu. Ve městě jí čekal šok. Zjistila, že stále existují praktikující Falun Dafa. Tisíce jich proudili v ulicích Hong Kongu, mluvili s kolemjdoucími o násilí, které na nich páchá komunistický režim v pevninské Číně, o pronásledování a komunistické propagandě proti Falun Gongu.

Rozhodla se tehdy, že ještě jednou přijme svojí ztracenou víru.

Chan Jü cvičí meditační cvičení metody Falun Gong. (Foto poskytla Chan Jü)

Útěk do USA

V roce 2015 odcestovala do Spojených států, aby se zde zúčastnila setkání praktikujících Falun Dafa z celého světa. Do pěti dnů po návratu z USA zpět do Číny byla zatčena spolu se svými dvěma přáteli, kteří byli také následovníky Falun Gongu.

Byla vyslýchaná na policejní stanici, aby vypovídala o krátkém pobytu ve Spojených státech amerických. Policie ji připoutala ke kovové židli a neumožnila jí jíst ani pít po dobu jednoho dne.

Policie ji nakonec propustila, protože neměla dostatek důkazů, že praktikuje Falun Dafa.

Chan Jü si tehdy uvědomila, že je čas rodnou Čínu rychle opustit.

Firmy v Číně nyní vyžadují od zaměstnanců poskytnutí čísel jejich sociálního zabezpečení a telefony všech občanů jsou pod kontrolou bezpečnostních složek komunistické strany.

Pro svůj útěk si vybrala USA. Při otázku, proč uprchla právě do Spojených států, se Chan Jü zasmála. „Proč Spojené státy? Protože je tam svoboda.“

15. října 2018 slečna Chan Jü bezpečně přistála na půdě USA a požádala o azyl. Dnes ve věku 33 let žije v New Yorku.

„Můj první pocit po příchodu (do Ameriky) byl svoboda. V Číně jsem musela být velmi opatrná při čtení knih Falun Dafa. Nikdy jsem si je nemohla vzít s sebou ven. Zde mohu číst knihu v metru, cvičit v parcích, dokonce cvičit i před čínským velvyslanectvím. Nemusím se starat o to, že budu zatčena nebo pronásledovaná.“

„Ale abych byla upřímná, stále je ve mně část, která z Číny neunikla, protože pokaždé, když vidím policii, stále pociťuji iracionální strach.“

Čtěte také: ČR: Senát vyzývá k ukončení násilných represí v Číně a propuštění politických vězňů

Pokojný protest před čínským velvyslanectvím

Nyní každý den v dešti nebo sněhu stojí Chan Jü odhodlaně před čínským velvyslanectvím v New Yorku. Drží transparenty a rozdává letáky nesčetným cizincům. Je to podle ní její vlastním úsilí o šíření pravdivých informací o tom, co se v dnešní Číně skutečně odehrává, o útlaku a násilí páchaném čínským režimem.

Chan Jü praktikuje cvičení metody Falun Gong před čínským velvyslanectvím v New Yorku. Před ní je upevněn transparent s nápisem: „Falun Dafa je dobrý,“ kterým protestující reagují na očerňující propagandu čínské ambasády. (Obrázek poskytla Chan Jü)

Chan Jü doufá, že jednoho dne přinese spravedlnost náležitý trest lidem odpovědným za smrt jejího otce.

Z historických záznamů je patrné, co na začátku pronásledování Falun Gongu v Číně přikázal generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min: „Zničte jejich pověst, zničte je finančně, zničte je fyzicky.“

Ťiang Ce-min v Číně zavedl genocidní praktiky, které měl řídit takzvaný „Úřad 610“. Prohlášení vydaná úřadem naznačují povahu praktik používaných v praxi: „Žádná opatření nejsou příliš přehnaná“, „Žádná trestní odpovědnost pro ty, kteří je ubijí k smrti,“ „Smrt následovníka Falun Gongu ve vězení se počítá jako sebevražda,“ nebo „Okamžitě spálit tělo bez procesu potvrzování identity“.

Navzdory všemu, čím trpěla v rukou čínské policie, Chan Jü řekla: „Cítím... ve skutečnosti je policie dost žalostná. Opravdu neznají pravdu. Myslí si, že to, v co věří je správné, protože lidé jsou v Číně povzbuzovaní, aby nepřemýšleli samostatně (a pouze následovali příkazy).“

„Kdyby věděli, jací jsme lidé, nebyli by nás takto pronásledovali.“

Chan Jü vzpomíná na svého otce s hrdostí pokaždé, když si obleče jeho plášť. „Odolával pronásledování až do konce, jeho víru to nezlomilo.“

„Budu se také držet svého přesvědčení a šířit pravdu všude, abych zachránila více lidí, kteří žijí v Číně, kteří jsou pronásledovaní za to, v co věří. Moji přátelé jsou stále ve vězení.“

Překlad a redakční úprava původní zprávy newyorské The Epoch Times: Martin Konečný a Milan Kajínek

Čtěte také:

Senátor Václav Hampl: Dnes už nemáme pochyby – příznivci hnutí Falun Gong jsou v Číně zneužíváni k transplantacím

Čeští zákonodárci připravují novelu zákona o transplantační turistice v reakci na situaci v Číně

Žena unesena a mučena policií při návštěvě Číny. Co udělala?...

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

V čínskom väzenskom systéme používajú viac ako 100 metód mučenia

2019-04-18T12:49:47+00:00

Poznámka redakcie: Epoch Times uverejňuje sériu článkov odhaľujúcich mučenie, ktoré čínsky režim používa proti vybraným skupinám ľudí v Číne.

Ochrancovia ľudských práv uvádzajú, že mučenie a zneužívanie prenasledovaných skupín v Číne je stále nekontrolovateľnejšie. Niektoré metódy mučenia môžeme nájsť už v stredoveku, zatiaľ čo iné formy zneužívania, ako násilné odbery orgánov, sú v histórii neslýchané.

„Mučenie, tresty a iné kruté, neľudské alebo ponižujúce zaobchádzanie stále pretrváva vo všetkých prípadoch jednotlivcov uväznených čínskymi úradmi,“ uvádza správa Amnesty International z roku 2015 s názvom „Nekončiace prenasledovanie: Mučenie a nútené priznania v Číne. “

Uhryznutie psom je ďalšia používaná metóda mučenia. (Minghiu.org)

Obeťami najhorších metód zneužívania a mučenia v Číne sú väzni svedomia z duchovnej praxe Falun Dafa. Na základe niektorých výskumov viedla kampaň Komunistickej strany Číny zameraná na prenasledovanie stúpencov Falun Dafa k vybudovaniu taktiky perzekúcie aj u ďalších skupín. Strana začala Falun Dafa prenasledovať v roku 1999 kvôli jeho obrovskej popularite.

Vrážanie naostrených bambusových paličiek pod nechty. (Minghui.org)

„Úradníci riadiaci „ transformačnú “ kampaň v provincií Sin-ťinag [rodisko ujgurských moslimov] prichádzajú s takmer dvadsaťročnými skúsenosťami. Vo veľmi krátkom čase spustili a uplatnili masívnu kampaň, “ napísala v správe pre Jamestown Foundation o tvrdom zákroku čínskeho režimu v regióne Sarah Cooková, analytička z organizácie Freedom House.

100 metód mučenia

Pálenie elektrickým obuškom je najbežnejšou formou mučenia v čínskych väzeniach a v nápravných centrách na vymývanie mozgov. Obušky s výkonom až 300 tisíc voltov sa používajú pre maximálny účinok na citlivé časti tela ako ústa, genitálie, krk a spodná časť chodidiel.

Mučenie elektrickým obuškom. (Minghui.org)

V skutočnosti existuje viac ako 100 používaných metód mučenia. Toto potvrdili stúpenci Falun Dafa, ktorí prežili brutálne väznenie v Číne. Medzi ďalších väzňov svedomia v Číne patria okrem iných aj kresťania, tibetskí budhisti, ujgurskí moslimovia alebo demokratickí a ľudskoprávny aktivisti.

Injekcie s psychotropnými liekmi. (Minghui.org)

Internetová stránka Status of Chinese People, ktorá odhaľuje porušovanie ľudských práv v Číne, uvádza niektoré zo 100 metód mučenia používaných na väzňoch svedomia Falun Dafa – surové bitie, sexuálne zneužívanie, dlhodobé spútavanie v bolestivých pozíciách, vystavenie extrémnemu počasiu, nútené kŕmenie močom alebo výkalmi, popálenie cigaretami, svrab, samotka, obmedzovanie spánku, vrážanie ostrých bambusových paličiek pod nechty a uhryznutie psom alebo hadom.

Po dlhý čas zviazaný v bolestivých pozíciách. (Minghui.org)

Mnohé z metód mučenia majú dokonca svoje mená, ako napríklad „Malá klietka“ (spútanie obetí v malej klietke tak, aby nemohli ani stáť ani sedieť), „Pekelné uväznenie“ (zariadenie s putami a okovami, obete nemôžu chodiť, sedieť, používať toaletu alebo jesť), „Zakrytie búdy“ (dusenie) a „Mučenie ťahaním“ (obete sú opakovane ťahané po drsnej pôde).

Táto metóda mučenia spôsobuje extrémnu bolesť a vykĺbenie ramien. (Minghui.org)

Potom je tu známa "Tigria lavica", kde obeť sedí s natiahnutými a pevne zviazanými nohami o lavičku. Pod pätami obete sú umiestnené tehly alebo iné tvrdé predmety, pričom sa pridávajú ďalšie tehly, až kým sa remene neroztrhnú. Obrovský tlak spôsobuje neznesiteľnú bolesť.

Nútené sedenie na nerovnej dostičke. (Minghui.org)

Podľa stránky Minghui.org, ktorá dokumentuje prenasledovanie duchovnej metódy Falun Dafa čínskym režimom, môžu mať tieto metódy mučenia zničujúce fyzické aj psychické následky.

Praktizujúci Falun Dafa sú tiež vystavení psychickému mučeniu vo forme intenzívneho vymývania mozgov. Cieľom je zlomiť ich vôľu, aby sa vzdali svojej viery. To môže viesť k dlhodobej depresii a zúfalstvu.

Nútené kŕmenie soľou a vodou. (Minghui.org)

Minghui.org popisuje ďalšiu metódu mučenia a tou je vpichovanie injekcií s nebezpečnými látkami, ktoré poškodzujú centrálny nervový systém a spôsobujú neznesiteľnú bolesť, duševné poruchy a telesné postihnutie.

Ponáranie hlavy do vedra s výkalmi a moču. (Minghui.org)

Sexuálne zneužívanie

Okrem fyzického mučenia sa znásilnenie používa dôsledne a systematicky ako prostriedok na poníženie a traumatizovanie stúpencov Falun Dafa, uvádza Minghui.

Napríklad v notoricky známom tábore nútených prác Ma-san-ťia strážcovia hodili 18 žien do mužských ciel a nabádali mužov k znásilňovaniu, čo viedlo k smrti, zdravotnému postihnutiu alebo mentálnej nestabilite žien.

V celom systéme pracovných táborov, ktoré sú teraz už zatvorené, sa vyskytli početné prípady skupinového znásilňovania žien z Falun Dafa. Nevynechali ani deti. V roku 2002 bolo 9-ročné dievča, sirota po praktizujúcom Falun Dafa zabitého mučením, znásilnené tromi mužmi v psychiatrickej nemocnici Čchang-pching v Pekingu.

Na začiatku roku 2003 strážcovia v Ma-san-ťii mučili niekoľko hodín jednu stúpenkyňu Falun Dafa elektrickými šokmi na prsiach dvoma elektrickými obuškami. V dôsledku toho sa jej prsia úplne roztrhli.

Sexuálne zneužívanie vrátane skupinového znásilnenia strážcami alebo väzňami je bežnou metódou mučenia. (ilustrácia Minghui.org)

Ďalšie druhy sadistického sexuálneho zneužívania, ktoré spôsobili ženám nenapraviteľné fyzické a duševné poruchy zahŕňajú viazanie niekoľkých zubných kefiek dokopy a ich krútenie vo vagíne, púšťanie elektrického prúdu do bradaviek, pumpovanie chilli omáčky do vagíny, opakované trenie hrubého lana cez vagínu, dupanie na prsia obetí, opakované kopanie do pošvy a opakované bodanie alebo strkanie palice alebo iných nástrojov do vagíny.

Podľa Minghui vyzliekli strážcovia v ženskom tábore nútených prác v Š'-pa-li-che ženy donaha a zavesili ich za vagínu použitím krbových klieští, zatiaľ čo ich udierali do hrude a pŕs. Ich tváre pálili žeravými kliešťami.

Násilný odber orgánov

Odobratie životne dôležitých orgánov, pokým ste stále nažive, musí byť najextrémnejšia forma mučenia. A vždy končí smrťou. Čoskoro po začatí kampane Komunistickej strany Číny na likvidáciu Falun Dafa v roku 1999, začali využívať väzňov z tejto tradičnej duchovnej cesty ako zdroj orgánov na predaj.

Násilný odber orgánov, zatiaľ čo „darca“ stále ešte žije. (Minghui.org)

Kanadský vyšetrovatelia David Matas a David Kilgour uviedli v investigatívnej správe Bloody Harvest (Krvavá žatva) z roku 2006, že väzni svedomia Falun Dafa boli vo veľkom rozsahu zabíjaní pre svoje orgány, aby zásobili mimoriadne lukratívny transplantačný priemysel v Číne.

V júni 2016 Kilgour, Matas a americký publicista a vyšetrovateľ Ethan Gutmann vydali spoločnú aktualizovanú správu o pokračovaní násilných odberov orgánov v Číne. Zistili, že od roku 2000 vykonalo 169 oficiálnych transplantačných nemocníc v celej krajine viac ako milión transplantácií.

Skupiny obetí sú Falun Dafa, Tibeťania, Ujgurovia a kresťania, pričom priaznivci Falun Dafa sú zďaleka najväčšou skupinou. Gutmann odhaduje, že v čínskom väzenskom systéme je zadržiavaných 100 až 450 tisíc praktizujúcich Falun Dafa.

Oslovil vás tento článok? Dajte o ňom vedieť aj druhým, napríklad zdieľaním na sociálnych sieťach.

Preklad z pôvodného článku newyorské redakce.

Čítajte aj:

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let

Žena unesena a mučena policií při návštěvě Číny. Co udělala?...

2019-03-18T16:51:55+00:00

Epoch Times vydává sérii článků, jež odhalují metody mučení, které čínský režim používá proti skupinám lidí v Číně, podrobeným politicky motivovanému pronásledování. Dáváme obětem možnost vyprávět o utrpeních a újmách, které jim mučení způsobilo.

Je známo, že Kanaďan Michael Kovrig zadržený v Číně ve zjevném aktu odplaty za zatčení výkonné ředitelky společnosti Huawei, byl podrobován mučení. Dlouhým hodinám výslechu, spánkové deprivaci a zadržování v místnostech se 24hodinovým osvětlením.

Takový druh duševního nátlaku je pouze jednou ze zdokumentovaných metod psychologické manipulace používaných v čínském vězeňském systému. Často s ničivými účinky.

Následující příběh jsou vzpomínky čínsko-kanadské občanky jménem Jing Ču, která byla v Číně v roce 2001 podrobena 33 dnům nepřetržitého psychologického nátlaku a mučení.

Paní Jing Ču odcestovala v květnu 2001 z Montrealu do Číny, aby se podívala na svoji matku, která prodělala srdeční operaci. Ču ji velmi chtěla vidět.

Byla to její první návštěva Číny od chvíle, co se v roce 1997 odstěhovala do Kanady. Když se dostala na vlakové nádraží ve městě Kuang-čou, okamžitě ji zadrželi zaměstnanci ministerstva národní bezpečnosti. Poté byla převezena na neznámé místo, kde byla více než 30 dnů vyslýchána a mučena.

„Nebylo mi dovoleno vyjít ze dveří po celých 33 dní. Nebylo mi dovoleno nikoho kontaktovat ani telefonovat. Byla jsem naprosto izolovaná od vnějšího světa,“ vypověděla Ču, následovnice Falun Dafa, meditační praxe nazývané také Falun Gong, která je čínským režimem tvrdě potlačována od 20. července 1999.

Její rodiče na ni stále čekali a neměli tušení, kde je. Když se obrátili na místní úřady o pomoc, řekli jim, že nic nevědí.

Ču byla mezi tím pod dohledem 12 lidí, mužů i žen. Hlídali ji nepřetržitě, ve třech směnách, 24 hodin denně. Seděli vedle ní, když spala, používala toaletu nebo se umývala v koupelně.

„Nemohla jsem spát, tři lidi mě neustále pozorovali, v místnosti neustále svítila lampa o výkonu 120 wattů. Nikdy to nevypnuli,“ vzpomíná paní Ču.

„Každý můj pohyb, nálada, projev a emoce byly zaznamenávány a podávali o nich hlášení. Cítila jsem se velmi napjatá a nervózní. Používání toalety v jejich přítomnosti bylo ponižující a obtížné. Moje zdraví se začalo zhoršovat a můj vnitřní svět se měnil v chaos. Věděla jsem, že se mě snaží zlomit.“

Jing Ču na shromáždění před čínským konzulátem v Montrealu požadovala propuštění kanadské občanky Sun Čchien, která byla zadržena v Číně v únoru 2017. (The Epoch Times)

Během výslechu se konečně dozvěděla, co po ní vlastně chtějí. Každý den ji vyslýchali tři lidé, kteří prováděli pouze její výslech a neúčastnili se sledování v cele. V první řadě měli za úkol její „převýchovu“ a také z ní měli vytáhnout co nejvíce informací o všech známých z jejího adresáře.

Takzvanou „převýchovu“ následovníků Falun Gongu nařídil čínský režim v roce 1999, kdy se počet příznivců této buddhovské školy pohyboval mezi 70–100 miliony. Tehdejší generální tajemník komunistické strany označil Falun Gong za hrozbu absolutní moci a 20. července 1999 vyhlásil jeho celostátní zákaz.

Hrozby „profesora psychologie“

Ču měla ve vězení pouze dvě návštěvy. V obou případech se jednalo o muže, který prohlašoval, že je „profesorem psychologie“. Tento takzvaný „profesor“ jí nejprve sdělil, že donutil mnoho vězňů, kteří praktikovali Falun Gong, aby přestali cvičit.

Ty, které nepřesvědčil, údajně posílal do psychiatrických léčeben, aby tam podstoupili „psychiatrickou léčbu“.

Také ji varoval, že v Číně je snadné vytvořit falešné obvinění. Sdělil jí, že i slavný maršál Lidové osvobozenecké armády byl poslán do vězení, kde také zemřel.

„Začala jsem se bát, že mě pošlou na psychiatrii, protože jsem neměla v úmyslu se Falun Dafa vzdát,“ vzpomíná paní Ču. Podstatou metody Falun Gong jsou morální principy – pravdivost, soucit a snášenlivost, v čínské kultuře uznávané po tisíciletí. Následovníci Falun Gongu věří, že jsou podstatou lidské dobroty.

„Věděla jsem, že se mě snaží zastrašit, stále jsem se bála. Jasně jsem si uvědomovala, že to, co říká, je v Číně realita. Mnoho nevinných lidí bylo v posledních 50 letech komunistické vlády falešně obviněno a tvrdě pronásledováno z různých důvodů,“ říká paní Ču. „Obávala jsem se, že kdybych tady zemřela, nikdo by nikdy nevěděl, jak jsem zmizela nebo co se se mnou stalo.“

Podpora přátel a strach úřadů

Mezi tím její přátelé v Kanadě zahájili kampaň na její záchranu. Lidskoprávní akce byly tak silné, že se o nich zmínil jeden z jejích dozorců. Ču byla nakonec po 33 dnech „převýchovy“ propuštěna, ale Čínu ještě neopustila a zůstávala v domácím vězení v domě svých rodičů.

Před návratem do Kanady ještě úředníci předložili paní Ču formulář obsahující písemný příslib, že se v Kanadě nebude podílet na lidskoprávních aktivitách, které by šly proti čínské vládě. Měla také přislíbit, že bude vládní úředníky informovat o aktivitách v Kanadě, což mělo v praxi znamenat špehování pro rozvědku.

„Také mi hrozili, že pokud budu mluvit o tom, co mi v Číně stalo, ocitne se můj život a studium v Kanadě v ohrožení,“ řekla paní Ču, která takovou spolupráci odmítla.

Případ paní Ču je pouze jedním z mnoha a má také šťastný konec, zatímco mnohé další skončily smrtí zadržovaných.

Redakční úprava a překlad z původního článku newyorských The Epoch Times: Milan Kajínek

Podpořte prosím článek jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

Kanadská miliardářka zatčená v Pekingu za svoji víru vypovídala u soudu ostře sledovaného mezinárodními pozorovateli

Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let

Čínský právník Kao Č'-šeng je nezvěstný, v zahraničí získal další ocenění

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

2019-03-11T21:34:40+00:00

Právnik na poli ľudských práv Kao Č'-šeng uverejnil v decembri 2005 svoj tretí otvorený dopis najvyšším čínskym predstaviteľom. Žiadal v ňom zastavenie prenasledovania stúpencov Falun Dafa (známy tiež ako Falun Gong), ktoré Komunistická strana Číny spustila v roku 1999.

Čínský režim v roce 2019 zruší Úřad 610 pověřený likvidací duchovního hnutí Falun Gong

2019-01-08T20:17:51+00:00

Pronásledování duchovního hnutí Falun Gong trvá již téměř 19 let. Současná situace v Číně zrcadlí boj znepřátelených mocenských skupin uvnitř komunistické strany

Analýza zpráv

Komunistická strana Číny oznámila v loňském roce, že mezi dalšími plánovanými reformami bude rozpuštění Úřadu 610, vytvořeného za účelem řízení represí a pronásledování tradiční čínské duchovní praxe Falun Gong, založené na morálních principech buddhismu a taoismu, obsahující pět meditativních cvičení.

Úřad 610 byl pod neformálním názvem „Ústřední vedoucí skupiny pro řešení otázky Falun Gongu“ vytvořený 10. června 1999. Úřad začal plnit své poslání až 20. července 1999, kdy čínský režim vyhlásil zákaz Falun Gongu a spustil jeho celostátní pronásledování. Pravomoci úřadu byly později rozšířeny na další náboženské skupiny, což vedlo k jeho přejmenování na „Hlavní vedoucí skupinu pro řešení kacířských náboženství“.

Komunistická strana Číny (KS Číny) oznámila vloni 21. března řadu plánovaných strukturálních reforem stranických a státních orgánů. Reformy mají ještě více soustředit moc do rukou ústředního vedení s prezidentem Si Ťin-pchingem. Mezi seznamem změn zahrnujícím 60 položek figuruje také rozpuštění kanceláře 610 a dalších dvou organizací souvisejících s kampaněmi proti Falun Gongu a za „udržování stability“, eufemismu režimu pro prosazování politického a společenského řádu. Reformy mají být podle plánu dokončeny v březnu 2019.

Komunistická strana si k Falun Gongu od začátku represí v roce 1999 zachovává svůj neměnný postoj — jak to dokazují pokračující zatýkání, obtěžování a zinscenované soudní procesy s následovníky Falun Gongu. Čínský režim zrušením Úřadu 610 sice technicky vzato oslabuje represe duchovního hnutí, ale zároveň nepřiznává chybu a jinými prostředky jej i nadále pronásleduje.

Provozování úřadu je velice nákladné. Nevládní organizace Freedom House odhadla náklady na provozování poboček úřadu po celé Číně na 135 milionů USD ročně.

Dva čínští policisté zatýkají následovnici Falun Gongu na náměstí Nebeského klidu v Pekingu dne 10. ledna 2000. Pronásledování tradiční praxe pro zušlechťování těla a mysli známé jako Falun Gongu nebo také Falun Dafa pokračuje téměř 19 let. (minghui.org)

Je obecně známo, že pronásledování Falun Gongu je doménou čínského ex-prezidenta Ťiang Ce-mina a jeho mocenské skupiny, s níž současný prezident Si Ťin-pching vede lítý boj. Několik stovek členů mocenské frakce Ťiang Ce-mina skončilo ve vězení pod tíhou obvinění z korupce a zneužití moci.

Zrušení Úřadu 610 je tedy další položkou na dlouhém seznamu ukazatelů, že zatímco si strana nemůže dovolit přiznat chybu a přestat Falun Gong pronásledovat, hlavní hybatelé represí již byli reálně odstraněni. Nyní přichází na řadu rozložení struktury, která odčerpává značné finance a byla poháněna mocenskou frakcí, která již přichází o moc.

Represe Falun Gongu přinesly čínskému režimu těžké škody, protože se při nich pronásledovatelé dopustili vysoce závažných zločinů. Od poškozování zdraví, přes mučení s následkem smrti až k důvodným podezřením ze zneužívání vězněných následovníků Falun Gongu coby nedobrovolných dárců orgánů.

Tajná policie čínského režimu napadla člověka na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, který se věnuje meditační praxi Falun Gong . Snímek byl pořízen po červenci 1999. (Časopis Compassion)

Na bývalého vůdce Ťiang Ce-mina bylo u čínského soudu podáno na 2 miliony trestních oznámení, což je naprosto bezprecedentní. Vzhledem k tomu, že úřady dostaly příkaz oznámení přijímat, ukazuje to na jasný postoj současného vedení k ex-prezidentovi Ťiangovi a jeho násilné kampani na vyhlazení Falun Gongu.

Celostátní represe vypukly v době, kdy podle čínských vládních statistik počet příznivců Falun Gongu v Číně překročil hranici 70 milionů (podle jiných zdrojů až 100 milionů), což bylo o dost více než tehdejší počet členů komunistické strany.

Generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min, velký podporovatel zásahu proti studentům na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989 (známého také jako Masakr na Ťiananmen), na sjezdu Ústředního výboru KS Číny prohlásil, že „komunistická strana Falun Gong musí potlačit“, a obvinil Falun Gong z „boje se stranou a vládou o získání přízně lidu“ a nařídil „přísné zacházení“ s těmi, kteří se postojům strany nebudou chtít přizpůsobit.

V roce 2016 se svým jménem podepsalo 3 000 obyvatel z okresu Ťian-li v provincii Chu-pei pod trestní oznámení na bývalého čínského vůdce komunistické strany Ťiang Ce-mina a k podpisu připojilo otisky palce nabarveného červeným inkoustem. (Minghui.org)

Statistiky shromážděné pracovní skupinou pro lidská práva publikované na stránkách Falun Dafa Information Center uvádějí následující čísla: 450 000 až 1 milion následovníků Falun Gongu zadržovaných ve vězeňském systému Lao-kaj, 87 000 zdokumentovaných případů mučení, 4 258 zdokumentovaných obětí na životech.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times. Překlad a redakční úprava článku newyorské redakce Epoch Times: Milan Kajínek. Článek byl redakčně zkrácen.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

Veřejné slyšení v Senátu řešilo represe duchovního hnutí Falun Gong v Číně

Čína: Vyšetřovatelé otevřeně kritizují Úřad 610 přezdívaný „Čínské gestapo“

Úřad 610 – zbraň namířená proti Falun Gongu

Nástroje společnosti Huawei vyvinuté za účelem pronásledování Falun Gongu teď utlačují celou Čínu

2018-12-23T19:16:55+00:00

WASHINGTON – Zatímco západní svět pomalu rozpoznává potenciální bezpečnostní hrozbu, kterou představuje čínská telekomunikační společnost Huawei, řada specialistů na Čínu již dlouhou dobu ví, že firma vytváří totalitní nástroje vládnoucí Komunistické straně Číny. Čína vstoupila do nového věku totality za použití moderních technologií.

Huawei se ve své činnosti maximálně přizpůsobuje stranické politice a jejím otázkám včetně pronásledování věřících. Například v souvislosti s pronásledováním Falun Gongu (Fa-lun Kung), meditační praxe založené na hodnotách pravdivosti, soucitu a tolerance, vytvořila čínská telekomunikační společnost řadu nástrojů pro sledování občanů.

Musíš zaručit, že nebudeš praktikovat Falun Gong, jinak nejsi vítán!

V červenci roku 1999 zahájil tehdejší vůdce Číny Ťiang Ce-min kampaň na vymýcení 70 - 100 milionového duchovního hnutí Falun Gong. Ústředním motivem zákazu byly obavy komunistické strany, že velký počet občanů shledá tradiční morální učení atraktivnějším než ateistickou ideologii strany.

Jedna z čínských obyvatelů nyní žije v New Yorku a s praktikami společnosti Huawei má vlastní zkušenosti. Z důvodu ochrany svých rodinných příslušníků v Číně chce vystupovat pod pseudonymem - Mindy.

Když pronásledování hnutí Falun Gong v Číně začalo, Huawei vydal firemní pravidlo, že žádný z jejích zaměstnanců se nesmí Falun Gongu věnovat. Když tehdy navštěvovala poslední ročník na Zhejiang University, její spolužák z IT a zároveň příznivec Falun Gongu měl již před státnicemi uzavřen kontrakt se společností Huawei, která v té době horlivě nabírala slibné absolventy.

Obchod Huawei v Pekingu. (GREG BAKER / AFP / Getty Images)

Avšak při finálním podepisování smlouvy daný student zjistil, že v pracovních podmínkách existuje doložka, která stanovuje, že všichni zaměstnanci musí zaručit, že nebudou Falun Gong praktikovat.

Smlouvu odmítl podepsat a v důsledku toto přišel o místo ještě předtím, než ho získal. Nešlo pouze o bod ve smlouvě – firma se proaktivně ptala všech budoucích kandidátů na pro čínský režim „citlivé otázky“.

Udávání

Mindin tehdejší manžel pracoval pro Huawei jako IT technik. I v jeho firemních materiálech se Falun Gong několikrát zmiňoval, ve smyslu - vaše víra se neslučuje s politikou společnosti.

Obdobný případ byl zmíněn na webových stránkách Minghui, shromažďující informace o pronásledování Falun Gongu v Číně. Wu Sia, tehdejší zaměstnankyně společnosti Huawei, byla spolu s kolegou vyslána do subdodavatelské továrny ve městě Su-čou.

Když její kolega zjistil, že cvičí Falun Gong, udal ji. Wu byla odvedena na policejní stanici a později přesunuta do vazební věznice. Poslední zpráva uvádí, že byla odsouzena k tříletému odnětí svobody v ženské věznici Nan-ťing, kde byla vystavena fyzickým a psychickým způsobům mučení a je ve špatném zdravotním stavu.

Další zaměstnanec Huawei, který byl pronásledován kvůli spojení s Falun Gongem, je Liou Kuang-žung. Podle zprávy webové stránky Minghui pracoval Liou v evropském ústředí společnosti Huawei Technologies v německém Düsseldorfu. Liou byl propuštěn v roce 2008 poté, co cestou do práce řekl svému čínskému spolupracovníkovi o pronásledování Falun Gongu a existenci hnutí za vystoupení z komunistické strany Číny (Tuidang).

Kolega zakrátko ohlásil jejich rozhovor svému vedoucímu, který si Lioua předvolal k pohovoru a řekl mu, že nemůže s čínskými zaměstnanci o těchto citlivých záležitostech hovořit, neboť firemní nařízení tuto věc jasně zakazují.

Cenzura a špehování

Huawei učinil v otázce pronásledování Falun Gongu mnohem víc než jen to, že ustanovil interní předpisy a kontrolu vlastních zaměstnanců. Pomáhal při tvořbě nástrojů, které čínský režim používal k vyhledávání, sledování a pronásledování Falun Gongu a později tyto odzkoušené nástroje použil ke sledování čínských občanů a k cenzuře informací.

V letošním roce byl na internetu publikován 172stránkový interní dokument společnosti Huawei s názvem VCM (video content management) Operation Guide. Jedná se o operační příručku, která má pomoci vyškolit internetovou „policii“ čínského režimu, aby dokázala sledovat, analyzovat a zpracovávat video-obsah v reálném čase.

Čínské policejní vozidlo zásahové jednotky zaparkované na náměstí Nebeského klidu. (GOH CHAI HIN / AFP / GettyImages)

Podle čínského komentátora Čchen S'-mina odhaluje tento dokument hlubokou angažovanost Huaweie na stranických projektech Golden Shield Project a Skynet System, jež slouží k blokování přístupu k informacím a sledování celé společnosti.

Blokováním informací čínský režim zabraňuje občanům, aby se dozvěděli o událostech probíhajících ve světě a masivním porušování lidských práv v jejich vlastní zemi.

Tyto nástroje pro stálý dohled slouží nejen k blokování přístupu k informacím, ale i detailnějšímu sledování jednotlivců.

Čchen dodal, že počáteční požadavek na vznik projektu Golden Shield Project přišel z Úřadu pro veřejnou bezpečnost a Úřadu 610, výkonných výborů Komunistické strany, jež byly pověřeny pronásledováním Falun Gongu.

Sociální ranking

Systém Skynet identifikuje pomocí technologie rozpoznávání obličeje jednotlivce a dohledá informace o osobě ve státní databázi. Tato databáze přiřazuje každému člověku sociální hodnocení, které značí, do jaké míry je jednotlivec zajedno s prioritami a hodnotami režimu.

Znalosti a kompetence, kterou si společnost Huawei vyvinula při vytváření tohoto rozsáhlého systému, mohou nyní být použity k shromažďování údajů i mimo Čínu.

Jü Čchao, americký programátor, prohlašuje, že mezinárodní společenství by mělo být velmi znepokojeno faktem, že Huawei může prostřednictvím svých zařízení a sítí hromadně shromažďovat údaje o všech koncových uživatelích. Tyto informace pak mohou být využity k sestavení sociálního hodnocení i pro cizince.

„Ačkoliv není moc pravděpodobné, že by čínský režim využil toto sociální hodnocení k zabránění koupě letenek cizincům, je docela možné, že skrz toto hodnocení získá velmi hluboké znalosti prakticky o všech jednotlivcích ve své databázi a v případě potřeby může tyto informace dále využít. A to je velmi, velmi znepokojující,“ dodal.

Překlad a redakční úprava původního článku newyorské redakce: Petr Matějček

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Kanadská miliardářka zatčená v Pekingu za svoji víru vypovídala u soudu ostře sledovaného mezinárodními pozorovateli

2018-10-23T13:23:16+00:00

Kanadská podnikatelka Sun Čchien (Sun Qian) vypověděla, že byla ve vězení mučena. Nečekané zatčení před osmnácti měsíci provedla skupina policistů, kteří vtrhli do její rezidence v Pekingu. Soudního procesu se přišli zúčastnit kanadští diplomaté, zástupci evropských ambasád a tisku.

Během mezinárodně sledovaného soudního procesu, který proběhl v čínském hlavním městě, prohlásila, že její „víra ve Falun Gong je, jak legální tak smysluplná“ a, že „všechny prvky a procedury v jejím případu jsou nezákonné“.

O její výpovědi informoval Nathan Vanderklippe, reportér listu Globe and Mail, který se dozvěděl podrobnosti od jejího právníka a rodinných příslušníků přítomných v soudní síni.

I když čínský režim sliboval otevřený soudní proces, do soudní síně se dostali pouze kanadští diplomaté. Zástupci evropských ambasád a médií do soudní místnosti vpuštěni nebyli. Soudní zřízenec jim údajně sdělil, že v místnosti už nejsou žádná místa k sezení. Podle sestry zadržené slečny Sun Zan v místnosti ještě v dubnu byly tři řady sedadel. Nyní zde byly pouze dvě, v nichž usedli kanadští diplomaté a členové rodiny. Zbytek byl obsazen policisty a lidmi, které paní Sun nikdy před tím neviděla.

Sun Čchien byla oficiálně obviněna z „užívání kultu k podvracení provádění zákona“, což je podle čínského právníka Lioua Lien-cheho značně vágní obvinění. „...stíhání praktikujících Falun Gongu je v rozporu právními zásadami, a právní článek namířený proti nim je chybný a jednoduše směšný,“ uvedl Liou Lien-che v rozhovoru s Epoch Times.

Pokud bude shledána vinnou, hrozí jí až sedmiletý trest odnětí svobody.

Pokud bychom chtěli soudní proces přeložit do srozumitelných souvislostí, jedná se o to, že čínský režim v roce 1999 zakázal praktikování meditační praxe Falun Gong, když se podle vládních statistik cvičebním formám Falun Gongu věnovalo na 70 milionů Číňanů. Fakty, že v té době bylo v Číně pouze 60 milionů členů komunistické strany a že zakladatel Falun Gongu vyučoval kromě cvičení také morálním principům z buddhismu a taoismu, pravděpodobně vedly ke znepokojení režimu nad masovou popularitou této praxe a jejímu následnému zákazu.

„Neudělala, nechtěla jsem a neudělám cokoliv ilegálního,“ prohlásila Sun Čchien u pekingského soudu Wenyuhe. K jejímu případu přitáhli pozornost zejména lidsko-právní organizace a kanadští občané, kteří žádali o pomoc kanadskou vládu.

Právník Li Ťin-sung, zastupující paní Sun Čchien, reportérovi Globe and Mail sdělil, že u soudu Sun Čchien promluvila o svém zadržování v zařízení, kde jí „zaměstnanci nedali ani kapku vody a ani zrnko rýže“, čímž narážela na stav, v jakém byla vězněna po svém zatčení. Již několik týdnů po jejím zadržení na veřejnost pronikly zprávy o tom, že byla mučena pepřovým sprejem a držena v samovazbě. (Více zde...) Prokurátor podle právníka „trval na tom, že nic takového neudělali“.

Kanadská miliardářka Sun Qian, spoluzakladatelka pekingské biochemické společnosti Leadman.

Právník Li Ťin-sung k vyjádření prokurátora poznamenal, že jeho tvrzení nebylo podepřeno žádnými důkazy, přestože ve vězeňském systému musejí mít k dispozici videozáznamy spojené s vyslýcháním a vězněním jeho klientky. „Samozřejmě, že mají videozáznamy. Prostě je nechtějí ukázat,“ uvedl právník pro Globe and Mail.

U soudu bylo dovoleno vypovídat pouze paní Sun Čchien. Každou z osob, které navrhoval předvést její obhájce, soudce zamítl předvolat.

„Když vidím svoji dceru, jak je vězněná a trpí celým tím procesem, jsem z toho velmi, velmi smutná,“ řekla matka paní Sun Čchien. „Žít v zemi, jako je tahle, bez svobody lidských práv, je mi jí opravdu líto. Cítím bolest.“

Miss Kanada Anastasia Lin spustila petiční akci za její propuštění. Žádá premiéra Justina Trudeaua, aby se zasadil o její propuštění. Petici dodnes podepsalo více než 41 tisíc lidí.

„Tuny podobných případů,“ říká právník

Případ paní Sun Čchien není podle Chuanga Chan-čunga, jednoho z právníků, kteří její případ v minulosti zastupovali a byli čínskými vládními úřady přinuceni odstoupit, „není nijak zvlášť neobvyklý“.

„Každý rok v Číně procházejí soudy tuny podobných případů,“ uvedl Chuang Chan-čung.

I tak podle Chuanga je vlastně její případ světlou výjimkou, protože jí bylo umožněno projít soudním procesem, a dokonce u soudu svědčit, což je podle něho, ale i dalších čínských právníků, spíše raritou. Čínské úřady se podle Chuanga s ideologickými případy vypořádávají „velice brutálně“.

„Nyní tento druh nenávisti vyjadřují mnohem civilizovanější formou než předtím,“ uvedl Chuang.

Je možné, že se případ vyvíjí neobvykle díky přítomnosti kanadských diplomatů a mezinárodní pozornosti.

Podle Huanga je v Číně odsouzeno 99 % obviněných a čínské úřady v praxi selhávají při prosazování vlastních zákonů, které libovolně porušují.

Matka paní Sun Čchien se pokoušela podat v Číně obvinění proti pekingským policejním orgánům za uvěznění a mučení své dcery. Nejvyšší prokuratura v Pekingu však dosud odmítala připustit podání stížnosti, natož se případem hlouběji zabývat. Více zde...

Policista stojí 5. března 2016 před Velkou síni lidu v Pekingu. (Fred Dufour / AFP / Getty Images) Průkaz s fotografií paní Sun Čchien. (The Epoch Times)

Mučení ve vězení

Právní zástupce paní Sun sdělil, že jí v záchytném centru svázali ruce a nohy ke kovové židli, aby se nemohla hýbat. Policejní důstojník jí poté nepřetržitě stříkal do očí a tváří pepřový sprej, zatímco ostatní důstojníci ji bili a kopali. Podrobnosti o jejím případu zveřejnily webové stránky Minghui.org, které již více než patnáct let informují o průběhu represí následovníků Falun Gongu v Číně.

O průběhu jejího zadržování bylo dále zjištěno, že jí po dobu třinácti dnů 24 hodin denně byla na ruce umístěna pouta a nebylo jí dovoleno vyměnit si oblečení, které bylo podle všeho nasáklé pepřovým sprejem. Celá procedura znamenala bolesti z mučení pepřovým sprejem a spoutání rukou za zády jí znemožnilo si rukou protřít oči, přičemž oblečení nasáklé pepřem jí stále uvolňovalo do dýchacích cest a očí dráždivé látky. Více zde...

Ilegální pronásledování

Právníci, kteří zastupovali paní Sun v minulosti a byli donuceni případ opustit, prohlašují, že její pronásledování a pronásledování dalších následovníků Falun Gongu za jejich víru je v rozporu s čínským právem.

Čínské úřady v těchto případech často implementují článek 300 čínského trestního zákona. Článek 300 konkrétně uvádí: „užívání kacířského náboženství k podkopávání provádění zákona“. Tento značně vágní právní předpis, který čínský režim vydal a používá především ke stíhání praktikujících Falun Gongu, je podle právníků nesmyslný a rovněž právně neplatný. I-jang Sia, starší ředitel oddělení výzkumu a politiky právnické nadace Human Rights Law Foundation, považuje článek 300 a jeho interpretace za právně neplatné, neboť jsou v rozporu s článkem 36 čínské ústavy.

Článek 36 zaručuje čínským občanům náboženskou svobodu. Když režim používá právní předpisy zaměřené na následovníky Falun Gongu, „není to prosazování zákonů, ale páchání represivní politické kampaně“, říká I-jang Sia.

Čínský režim se podle I-jang Siena také nemůže opřít o žádné právní předpisy, které opravňují jeho vládní úřady nebo stranické orgány k identifikaci toho, co nazývají jako „kacířské náboženství“, a proto „Nejvyšší lidový soud a Nejvyšší lidový prokurátor nemají pravomoc definovat, co je kacířské náboženství ve výkladech zákona, tím méně mohou oprávnit jiné odbory k tomu, aby tak učinily“.

„Kromě toho čínské soudy nikdy neprokázaly, jakou implementaci zákona následovníci Falun Gongu porušují,“ uvedl I-jang Sia.

Reakce kanadské vlády

„Kanadští úředníci byli případem Sun Čchien zasaženi, když se o něm poprvé dozvěděli,“ řekl Stefano Maron, mluvčí Global Affairs Canada. „Kanadští představitelé tuto věc přímo projednávali s čínskými protějšky, včetně obvinění ze špatného zacházení.“

Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová během slyšení ve sněmovně 17. května 2017 prohlásila, že její povinnosti vůči kanadským občanům uvězněným v zahraničí, včetně paní Sun Čchien, jsou „nesmírně závažné“.

Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová během slyšení ve sněmovně 17. května 2017 prohlásila, že její povinnosti vůči kanadským občanům uvězněným v zahraničí, včetně paní Sun Qian, jsou „nesmírně závažné“. (The Canadian Press / Adrian Wyld)

Irwin Cotler, bývalý liberální poslanec a ministr spravedlnosti, říká, že je důležité, aby si čínské úřady uvědomily, že nemohou beztrestně porušovat práva kanadského občana. „Domnívám se, že předseda vlády se vyjádřil, že neexistuje žádný rozpor mezi pěstováním obchodu a ochranou lidských práv, a toto je případová studie o tom, jak můžeme jít na konferenci a podpořit obchod, ale ne na úkor lidských práv,“ řekl Cotler v rozhovoru s Epoch Times.

Petr Kent, konzervativní poslanec a bývalý ministr životního prostředí, řekl, že by Trudeau měl zdůraznit obavy Kanady ohledně zadržování paní Sun a dalších příznivců Falun Gongu. „Víme, že pokud jde o [Sun], byla zadržena, trpěla tím, co lze řádně charakterizovat jako mučení a špatné zacházení,“ potvrdil Kent zprávy o jejím fyzickém napadání během zadržení.

„Domnívám se, že by předseda vlády měl zdůraznit legitimní znepokojení Kanady nejen v tomto jediném případě, ale i ohledně porušování práv ostatních čínských Kanaďanů nebo rodin Čínských Kanaďanů, kteří jsou pronásledováni pouze za svoji víru,“ dodává Kent.

Pozadí případu, nevěra a úklady o majetek

Případ nabírá poněkud bulvární nádech ve chvíli, kdy paní Sun odhalila roli jejího manžela za jejím obviněním. Pan Shen Guangqian ji údajně podváděl s 25letou, s níž zosnovali plán, jak ji připravit o majetek a sami převzít prosperující firmu, uvedla matka paní Sun Čchien.

Po jejím zatčení došlo k převedení majetku na účet jejího manžela, bez jejího vědomí. Podle paní Sun se její manžel obrátil na policii, aby ji udal a využil pronásledování duchovního hnutí Falun Gong k jejímu uvěznění. Podle ní zfalšoval její podpis v době, kdy byla ve vězení, aby mohl její finance převést na svůj účet. V této věci přijalo několik čínských soudů trestní oznámení na pana Shena Guangqiana.

Globe and Mai se na Shena Guangqiana obrátil, aby se k situaci vyjádřil, ten však nereagoval.

Čína bez cenzury: Kanadská miliardářka unesena a mučena v Číně
{youtube}S-DTDMB_q5g{/youtube}
Pořad Čína bez cenzury, který moderuje Chris Chappell, vysílá ve formátu pozdní noční šou, která mísí humor s vážnou analýzou čínské politiky a společnosti. Rovněž pravidelně otevírá témata potlačování čínských obyvatel vládnoucím komunistickým režimem, včetně témat považovaných za „citlivá“.

Pokud se vám článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

Další skandál: Čína unesla kanadskou miliardářku do vězení za to, že se věnuje meditační praxi Falun Gong (video)

Právníci zastupující Kanaďanku vězněnou v Číně pod tlakem opustili její případ

Matka zadržené kanadské občanky se pokouší žalovat pekingskou policii za její mučení a věznění

Kanada – Poslanci žádají premiéra: Zasaďte se o vydání Kanaďanky vězněné v Číně za její víru

USA: Ministr zahraničí Tillerson kritizoval Čínu za mučení a věznění věřících

Protestujú v Londýne non-stop už 140-tisíc hodín. Odídu iba pod jednou podmienkou

2018-10-05T18:58:23+00:00

Neďaleko od rušnej Oxfort Street na ulici Portland Place sa odohráva niečo mimoriadne. Začalo to už pred 15 rokmi. Zatiaľ čo my spíme v teplej posteli alebo si užívame život, jedna skupina ľudí tu čelí nepriazni počasia, aby upozornila svet na utrpenie druhých.

Piateho júna 2002 usporiadala skupina meditujúcich ľudí pokojný protest oproti čínskemu veľvyslanectvu v Londýne. Jej cieľom je informovať verejnosť o prenasledovaní duchovnej praxe Falun Gong čínskym režimom. Od toho dňa sú tam už stále.

Tento tichý protest už prebieha viac ako 16 rokov. Ak to prepočítame na hodiny, je ich už viac ako 140-tisíc. Aktivisti sa počas protestu striedajú.

Prečo sú takí vytrvalí? A čo ich úsilie už prinieslo?

Petícia za zastavenie prenasledovania Falun Gongu v Číne u protestného stánku oproti čínskej ambasáde. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Falun Gong alebo Falun Dafa je starobylý meditačný systém, ktorý bol v Čine v 90-tych rokoch veľmi populárny. Vďaka svojim povestným zdravotným účinkom sa mu venovalo aj mnoho vysokopostavených funkcionárov komunistickej strany. Hlavná kniha učenia Falun Gongu sa nazýva Zhuan Falun. Z nej sa stal začiatkom roku 1996 bestseller a už o tri roky dosiahol (podľa štátnych médií) počet stúpencov tejto duchovno-cvičebnej disciplíny až 100 miliónov.

Jeden z aktivistov medituje oproti čínskému veľvyslanectvu v Londýne. (©YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Jeho rýchlo sa šíriaca popularita však vyvolala vo vtedajšom vodcovi Komunistickej strany Číny, Ťiang Ce-minovi, silnú závisť a nenávisť. Preto 20. júla 1999 prikázal Falun Gong „vyhladiť“.

Turisti si z autobusu prezerajú protestný stánok Falun Gongu v Londýne. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Bezpočet stúpencov nezákonne zatkli a zavreli do väzenia. Knihy s učením Falun Gongu sa verejne pálili ako za Veľkej kultúrnej revolúcie a štátna propagandistická mašinéria začala vo veľkom chrliť očierňujúcu kampaň.

Transparenty Falun Gongu so slovami „Pravdivosť, súciť, znášanlivosť“ na Námestí nebeského pokoja v Pekingu. (© The Epoch Times)

Tisíce ľudí bolo umučených na smrť, pretože sa nechceli vzdať svojej viery a mnohým ďalším boli násilne odobraté orgány kvôli lukratívnym transplantáciám pre zahraničných klientov. Napriek tomu, že prenasledovanie prebieha dodnes, turista sa s ním bežne nestretne.

Meditujúci demonštranti na Portland Place v Londýne sa dokážu do utrpenia svojich spolupraktizujúcich v Číne vcítiť. Vedia, aké tvrdé zaobchádzanie sa im dostáva v „Ríši stredu“ a odmietajú protesty ukončiť, pokiaľ prenasledovanie v ČĽR nebude ukončené.

Meditujúca Falun Gongu pri proteste v Londýne. (© Legends Unfolding)

O londýnskom proteste bol natočený aj dokumentárny snímok Candlelight Across the Street, v ktorom jeden z aktérov hovorí: „Keď sú podkopávané základné hodnoty ľudstva – pravdivosť, súcit, tolerancia – ublíži to nám všetkým.“

O proteste v Londýne bol natočený dokumentárny snímok Candlelight Across the Street. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Teploty v Londýne sú niekedy pod nulou, častý je aj dážď či sneh. Aktivisti sa striedajú väčšinou po 3-4 hodinách. Hlavné nočné zmeny zvyknú byť dosť nepríjemné, čo mal možnosť zistiť aj francúzsky fotograf Phil Le Gal, ktorý tam strávil 24 hodín.

„Ukázalo mi to odhodlanie tých protestujúcich a počasie, ktorému musia čeliť každý deň, každý rok, od veľmi chladného až po upršané,“ vyhlásil Le Gal.

Jedna z hrdiniek filmu, mladá číňanka Amy, ktorej rodičia si vo väzení odsedeli niekoľko rokov. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

V spomínanom dokumentárnom filme je obzvlášť silný príbeh Amy. Obaja jej rodičia boli zatknutí a poslaní do väzenia za to, že nesúhlasili s prenasledovaním Falun Gongu v Čine. Raz keď sa Amy vrátila domov zo školy, neznámy muž jej dal ruku na ústa a zašepkal: „Buď ticho. Prišli sme zatknúť tvoju matku.“

Otec Amy si stále odpykáva 15-ročný trest.

Otec Amy na fotografii z vězení. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Odrazu vyrastať bez milujúcej starostlivosti svojich rodičov bolo pre Amy veľmi ťažké. Musela si v sebe vypestovať veľkú odolnosť, ktorej svedkami môžeme byť pri sledovaní dokumentu. K protestu na Portland Place sa pridala v rámci svojich snáh zachrániť otca a ďalších ilegálne uväznených praktizujúcich.

Amy cvičí Falun Gong u protestného stánku v Londýne. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Keď bola Amy ešte v Číne, občas dostala povolenie otca navštíviť. Raz jej povedal: „To čo teraz robím je na to, aby mohla tvoja generácia žiť v lepšom svete.“

Aktivistka Jü-tung Kao medituje v rámci svojej nočnej zmeny u velvyslanectva. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Ďalšom postavou vo filme je Jü-tung Kao. Raz strávila pri protestnom stánku tri dni a tri noci, pretože snehová víchrica zastavila dopravu a tak ju nemal kto prísť vystriedať. Preto sa rozhodla, že ich ako koordinátorka tejto akcie zastúpi.

Štvrté ráno poprosila ochranku vo vedľajšej budove Spolku kráľovských architektov, či by si tam nemohla umyť vlasy a trochu sa upraviť. Potom išla rovno do práce. Kolegovia v robote sa jej potom spýtali, či bola niekde na dovolenke, lebo doslova žiari.

Jü-tung Kao hovorí s okoloidúcimi. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Jü-tung rada medituje v daždi: „Niektorí ľudia sa radi v daždi prechádzajú. Považujú to za romantické. Ja keď v daždi meditujem, mám pocit niečoho transcendentálneho.“ Dodáva však, že keď prší niekoľko dní po sebe, je to ťažké, pretože oblečenie je neustále vlhké.

Jeden z prvých meditujúcich, ktorí sa k protestu pridali, bol Luo Jüan, odborný asistent na Middlesex University. Posledných 10 rokov si vždy vezme sobotnú nočnú zmenu. Priznáva, že najťažšia je pre neho zima. „Niekedy je jedno, čo na sebe máte, premrznete tak či tak.“

Jedna z účastníčiek londýnského non-stop protestu medituje počas nočnej zmeny. (© Legends Unfolding)

Turistický sprievodca Siao-lung Lin si tiež bráva nočné zmeny. „Hlavne v zime sa rozklepete, už keď otvárate dvere auta. Ale v Číne prechádzajú praktizujúci Falun Gongu prenasledovaním vo väzení. V porovnaní s nimi to nič nie je.“

Siao-lung Lin si bráva nočné směny. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

Za uplynulých 16 rokov si protest získal veľkú podporu okoloidúcich. Niektorí napíšu odkaz s vyjadrením podpory, iní prinesú nejaké jedlo či pitie, alebo kvetiny. Tisíce z nich podpísali petície, ktoré majú pomôcť ukončiť prenasledovanie a násilné odoberanie orgánov v Číne.

Podpisom petície vyjadrujú okoloidúci podporu Falun Gongu a zároveň vyzývajú vládu a OSN k nátlaku na čínsky režim. (© YouTube Screenshot / Legends Unfolding – 傳奇時代)

PODPÍŠTE PETÍCIU

Páči sa vám tento článek? Podporte nás prosím jeho zdieľaním na sociálnych sieťach. Zdroj.

Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let

2018-09-22T04:42:35+00:00

Žena byla mučena na příkaz úředníků komunistické strany. Zemřela o dva měsíce později v důsledku mučení, uvádí zpráva zveřejněná v září 2018.

Po 19 letech represí v Číně duchovní hnutí Falun Gong stále žije

2018-07-20T15:14:31+00:00

Již devatenáct let čelí duchovní hnutí Falun Gong v Číně tvrdým represím ze strany tamního komunistického režimu. I když v Číně v posledních desetiletích dochází ke změnám v oblasti ekonomiky a obecně se uvádí, že zde nastává socialismus s čínskými rysy nebo kapitalismus s čínskými rysy, právě oním čínským rysem je přetrvávající totalitní vedení země.

Přetrvávající masivní cenzura informací od tisku, přes televizní a rozhlasové vysílání až po internet. Rozvoj kapitalismu rovněž neukončil pronásledování disidentů, věřících skupin nebo obhájců lidských práv.

Pojďme se blíže podívat na duchovní hnutí, které v Číně nečekaně přestálo celostátní pronásledování a od července 1999 v Číně přetrvalo dodnes.

Falun Gong, také nazývaný Falun Dafa, je metodou určenou ke kultivaci či rozvoji těla a mysli, zveřejněnou panem Li Hongzhim v jeho rodném čínském městě Čchang-čchunu roce 1992.

Falun Gong obsahuje pět meditativních cvičení (podobných tradičním čínským čchi-kungovým cvičením pro zdraví) a také nauky o rozvoji charakteru zahrnující mimo jiné morální principy vyučované v buddhismu a taoismu, které mají lidé praktikující Falun Gong v každodenním životě dodržovat.

{youtube}sZ_7GjD8o_Y{/youtube}

Li Hongzhi, o jehož raném životě se ví jen to, že pracoval v různých povoláních a zabýval se studiem různých duchovních směrů, upravil metodu po několik generací předávanou z mistra na žáka a předal ji veřejnosti. Úpravy prastaré metody, kterou Limu předal jeho mistr, měly učení zpřístupnit lidem, kteří nemohou žít mnišským životem, ale musejí každý den chodit do práce a starat se o rodinu.

Falun Gong si u čínské veřejnosti získával stále větší popularitu, až došlo k jeho rozšíření po celé Číně. Kolem Liovy metody postupně vzniklo masové hnutí, které už v roce 1998 čítalo podle čínských vládních statistik na 70 milionů Číňanů. Metoda mimo jiné slibovala zlepšení zdravotního stavu, dosažení klidu mysli a morální pozvednutí.

24. května 1996 skupinové cvičení ve Wuhanu, Čína. (clearwisdom.net archiv)

Začátkem roku 1995 se Li Hongzhi rozhodl přestěhovat do Spojených států.

Většina následovníků Falun Gongu v Číně věřila, že jejich praxe je naprosto legální, neboť diskuse ve vysokých politických kruzích o otázce potlačování hnutí nebyly jednoznačné. Kritice ze strany státních médií, které Falun Gong začaly očerňovat, čelili pokojnými protesty a objasňováním základních bodů metody a také toho, že se Falun Gong nezapojuje do politiky.

Násilný zásah policie a zatčení 50 příznivců Falun Gongu při pokojném shromáždění ve městě Ťien-ťinu 23. dubna 1999 motivoval mnoho příznivců Falun Gongu k cestě do nedalekého hlavního města Pekingu, kde chtěli podat stížnost u Státního úřadu pro odvolání. Zaměstnanci policejního oddělení ve městě Ťien-ťinu jim totiž sdělili, že pokud chtějí požádat o propuštění zadržovaných, musejí se obrátit na Peking, protože příkaz k zásahu přišel odtud.

25. dubna se před Státním úřadem pro odvolání v Pekingu shromáždilo více než 10 tisíc lidí, aby předali zaměstnancům úřadu požadavek na propuštění zadržovaných následovníků Falun Gongu, požádali o ukončení zasahování do aktivit Falun Gongu a zrušení vydaného zákazu publikování knih zakladatele Falun Gongu.

25. duben 1999. Shromáždění následovníků Falun Gongu v ulicích poblíž Čung-nan-chaj. (The Epoch Times)

Poblíž Státního úřadu pro odvolání stojí sídlo ústředí čínské vlády v takzvaném „zakázaném městě“ neboli vládní čtvrti Čung-nan-chaj. Rostoucí dav přítomné policejní jednotky nasměrovaly do ulic uvnitř Čung-nan-chaj. Tehdejší premiér Ču Žung-ťi vyzval shromáždění, aby vyslalo zástupce, s nimiž by mohl osobně jednat. Premiér dal pokyn k propuštění zadržených v Ťien-ťinu a ujistil zástupce, že vláda se nechystá Falun Gong zakázat. Shromáždění se pokojně rozešlo.

Tehdejší generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min nebyl s postupem premiéra spokojen a později označil shromáždění za ohrožení vlády a čínská státní média událost dramatizovala názvem „obklíčení Čung-nan-chaj“. Na setkání stálého výboru politbyra Čínské komunistické strany Ťiang Ce-min prohlásil, že „komunistická strana musí potlačit Falun Gong“, a rozeslal starším funkcionářům strany dokument, v němž zmiňoval nutnost potlačení Falun Gongu. Později obvinil Falun Gong z „boje se stranou a vládou o získání přízně lidí“ a nařídil „přísné zacházení“ s těmi, kteří se nebudou chtít postojům strany přizpůsobit. Ústřední výbor na základě jeho projevu vydal rozhodnutí o zákazu a potlačení Falun Gongu.

V noci z 19. na 20. července 1999 se uskutečnila blesková celostátní vlna zatýkání a ráno 20. července začala státem řízená média masově šířit nenávistnou propagandu namířenou proti Falun Gongu.

V lednu 2001 došlo k sebeupálení pěti lidí, podle režimu přívrženců Falun Gongu, na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Západní média po bližším přezkoumání pozadí události označila incident za pravděpodobně zinscenovaný čínským režimem za účelem očernění pověsti Falun Gongu. Asociace Falun Gong sídlící v zahraničí uvedla, že lidé, kteří se zapálili na náměstí, nebyli následovníky Falun Gongu a že jejich učení sebevraždu zakazuje.

Čínská média prohlásila, že záběry ze sebeupálení pořídila CNN, což byla lež, protože kameraman CNN je nepořídil. Reportér Philip Pan z Washington Post zašel do rodného města dvou údajných následovníků Falun Gongu a zjistil, že paní Liu Chunglin, která pracovala v karaoke baru jako tanečnice (prostitutka), Falun Gong nikdy nepraktikovala. Její dceru, kterou údajně zapálila na náměstí, prý často bila. Kameraman CNN, který byl poblíž události, vypověděl, že na místě žádné děti neviděl. Čínský režim po události nedovolil žádným západním médiím, aby uskutečnila rozhovory s těmi, kdo zapálení přežili. Veškeré informace a záběry šířené o události běžely výlučně pod taktovkou Čínské státní televize CCTV. Přidejme ještě fakt, že na záběrech z události, okolo těch, kteří se zapálili, stáli policisté s hasicími přístroji a okamžitě po vzplanutí začali zapálené hasit.

{youtube}cek-6yplMAE{/youtube}

Vyprovokovaný protest?

Pokud se vrátíme k protestu z 25. dubna 1999, žurnalista Ethan Gutmann, který byl v té době v Pekingu a shromáždění pozoroval, později během slyšení v Evropském parlamentu uvedl, že shromáždění (či protest) mohlo být záměrně vyprovokované některými vysoce postavenými členy komunistické strany.

Při retrospektivě událostí vidíme, že celá událost začala ve městě Ťien-ťin. Tamní univerzitní profesor publikoval v místním univerzitním časopise článek, který obviňoval Falun Gong z negativních účinků na zdraví. Tento univerzitní profesor, jak se později ukázalo, byl švagrem generálního tajemníka státní rady Luo Kana, který prosazoval represe a zákaz Falun Gongu již od roku 1994.

Po publikování článku se před univerzitou shromáždilo několik set následovníků Falun Gongu, podali redakci časopisu vysvětlení a požádali o stažení článku. V době, kdy shromáždění setrvávalo před univerzitou, dorazil na místo policejní oddíl. S jedním z členů oddílu uskutečnil Ethan Gutmann rozhovor a zjistil, že policie dostala pokyn, aby potlačila násilné protesty před univerzitou. Když ale dorazili na místo, uviděli pouze poklidné shromáždění. I přes hlášení o stabilizované situaci dostali opakovaný rozkaz k silovému potlačení a rozehnání shromáždění. Jednotka se tedy na shromáždění vrhla, několik lidí zbila a 50 z nich zatkla.

Policejní úřad v Ťien-ťinu potom lidi, kteří přišli žádat propuštění zadržených, přímo směřoval do Pekingu.

To všechno nasvědčuje podezření, že by mohli Lou Kan a Ťiang Ce-min použít univerzitního profesora (švagra Luo Kana) k vyvolání protestů a následným násilným zásahem policie vyprovokovat ještě tvrdší reakci ze strany Falun Gongu.

Dalším podivným úkazem bylo, že jinak velmi těsně uzavřené ulice vládní čtvrti Čung-nan-chaj byly přesně 25. dubna 1999 v den protestu bez normálně přítomných kontrolních stanovišť, přes která můžete projít pouze po předložení legitimace přítomné hlídce. Jak to, že právě v den shromáždění směřovala policie účastníky shromáždění do ulic „zakázaného města“, které je jinak veřejnosti přísně uzavřeno?

Zatýkání následovníků Falun Gongu na Náměstí nebeského klidu v Pekingu, 1999. Na fotografii vpravo dole drží následovníci Falun Gongu transparenty s morálními principy Falun Gongu vyjádřenými třemi čínskými znaky Čen, Šan, Žen - Pravdivost, Soucit, Snášenlivost. Policista jim je vytrhává z rukou. (minghui.org)

Důsledky represí

Od začátku represí zdokumentovaly stránky Minghui, monitorující vývoj represí v Číně, na 4073 ověřených obětí na životech. Jména zesnulých jsou zveřejněna ve zdrojovém článku v čínštině. Skutečný počet obětí je podle expertů a lidskoprávních organizací mnohem vyšší, ale není prozatím možné je všechna doložit.

Podle dostupných vyšetřovacích zpráv ^[1] zašlo zneužívání vězněných následovníků Falun Gongu tak daleko, že kromě případů fyzické likvidace dochází také k odebírání jejich vnitřních orgánů, které jsou následně prodávány k transplantacím v rámci činnosti čínských transplantačních center. Čínské úřady tato obvinění dosud nedokázaly fakticky vyvrátit předloženými důkazy, pouze je opakovaně popřely. Výsledky zprávy posuzoval jak Evropský parlament, tak Sněmovna reprezentantů USA a označili je za důvěryhodné. K situaci se vyjádřili také další parlamentní a kongresní uskupení. ^[2]

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

Od meditace k mezinárodnímu fenoménu – Falun Gong

Protestní akce před čínskou ambasádou v Praze. „Ukončete pronásledování Falun Gongu!“

POZNÁMKY:

[1] Vyšetřovací zpráva Krvavá sklizeň (Bloody Harvest – Revised Report into Allegations of Organ Harvesting of Falun Gong Practitioners in China / David Kilgour and David Matas (2007)
On-line: http://organharvestinvestigation.net/

Shrnutí sedmiletého terénního výzkumu publicisty a spisovatele Ethana Gutmanna v knize Jatka (C-press 2014).
On-line: http://www.cpress.cz/jatka-3/

Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest / Slaughter – An Update / Kilgour, Matas, Gutmann (2016), anglicky
On-line: https://endtransplantabuse.org/an-update/

State Organs – Transplant Abuse in China (Seraphim Editions, 2012)
On-line: https://seraphimeditions.com/product/state-organs-transplant-abuse-in-china/

[2] Seznam všech přijatých parlamentních a kongresových rezolucí ve věci transplantační chirurgie v Číně. On-line:https://endtransplantabuse.org/parliamentary-congressional-resolutions/