Čínská modelka ukazuje nefritový přívěsek v hodnotě 1,2 milionu US dolarů. (Teh Eng Koon/AFP/Getty Images)

V listopadu byl v Irsku vydražen malý kousek bílého nefritu za cenu 630 000 eur. Je to pečetidlo, pocházející z doby čínské dynastie Čching, s vyřezaným zvedajícím se drakem. Pečetidlo přitom není větší než krabička od zápalek.

Cenové odhady dražitelů se pohybovaly pod 6 000 eur, ale nakonec se o skutečné překvapení v malém městečku Durrow postarali čínští dražitelé.

Dražba „Pečetidla s drakem“ pocházejícího ze soukromé sbírky v Paříži byla zahájena s počáteční nabídkou 2 000 eur, ale velice rychle došlo k neúprosnému souboji dvou dražitelů z Číny. Jeden nabízel telefonem z Pekingu a druhý přes internet z města Ťing-te-čen. Po dvaceti minutách bylo pečetidlo „přiklepnuto“ anonymnímu dražiteli z Ťing-te-čenu. 

Bílé pečetidlo s drakem tak překonalo více než dvojnásobně rekord dražby, který byl kdy za asijské umělecké dílo na aukci v Irsku zaplacen, informovaly o tom Irish Times.

Ale čím je nefrit tak zvláštní, že ho Číňané částečně považují za cennější než zlato?

Jedno čínské přísloví říká: „Zlato je drahé, ale nefrit má nedocenitelnou cenu.“ Jinými slovy – zlato rovná se bohatství, ale nefrit ztělesňuje něco, co vším tím zlatem a penězi koupit nelze. 

Podíváme-li se nejdříve na hmotná fakta, vidíme, že cena nefritu v Číně v posledních letech enormně vzrostla. Zatímco velmi čistý bílý nefrit z Chotanu (čínsky Che-tchien) stál v pozdních sedmdesátých letech ještě zhruba 100 jüanů za kilogram, současná cena za to samé množství přesahuje milion jüanů (cca. 123 000 eur). Nefrit z Myanmaru (dnešní Barma) má však desetkrát až stokrát vyšší cenu, než čínský bílý nefrit. 

„Anglický výraz ´jade´ je nadřazeným pojmem dvou minerálů jadeitu a nefritu,“ říká mineralog René Köhler. „Oba minerály se od sebe lehce liší vzhledem, tvrdostí a zpracovatelností. Podle oblasti se tak k dalšímu zpracování používá nefrit či jadeit.“

Obecný český název je nefrit. V Číně se nazývá čen jü, neboli „pravé jade".

Pro geology byl nefrit dlouhý čas považován za mysterium. Nacházel se pouze v řekách a v kamenech, takže jeho skutečný původ často zůstával hádankou. Dokonce i dnes existuje velmi málo nalezišť. 

Možná toto je důvodem, proč je nefrit v Číně vysoce ceněným minerálem už od doby kamenné. Ve své dlouhé umělecké i kulturní historii měl jako „královský drahokam“ zcela zvláštní význam. Číňané ho tradičně považují za symbol vysoké morálky. Jeho tvrdost symbolizuje moudrost a silnou vůli, jeho čistota symbolizuje upřímnost a jednoduchost. Jako symbol dobroty, krásy a vzácnosti byl používán pro výrobu různých kultovních postav i uměleckých předmětů. Také byl dáván do hrobu vysoce postavených členů císařské rodiny.

V nejstarším čínském slovníku je výraz „Šuo Wen Ťie C'", který znamená: „Nefrit, nejkrásnější ze všech kamenů, ztělesňuje pět ctností.“ Těmi pěti ctnostmi je míněna moudrost, spravedlnost, milosrdenství, skromnost a odvaha. V Číně jsou tyto ctnosti považovány za pět hlavních ctností. 

Od nefritového polštáře k Nefritovému císaři

Už v dávných dobách byl v nefritovém království, jak se Čína také nazývá, tento minerál považován za médium mezi pozemskou a nebeskou sférou. Nefrit měl lidem umožnit vstoupit do kontaktu s Bohy. Byl považován za symbol životní síly a podle moderní nauky o léčivých kamenech má uklidňovat a podporovat vnitřní rovnováhu. Nefrit má dopomáhat ke smíchu, a tím i k větší chuti do života a k vitalitě. 

„Dnes už nefrit nehraje tradiční roli jako ve staré Číně,“ říká Číňanka pracující v Německu. „Přesto je nefrit pro Číňany stále ještě velmi posvátný.“ Vědecká zkoumání prokázala zdravotní účinky nefritu v mnoha ohledech. Tak jsou dnes v Číně na trhu vedle rozmanitosti nefritových šperků i produkty pro zdravotní péči, jako například nefritové polštáře nebo předložky.

Co má Nefritový císař společného s nefritem?

Nefritový císař Jü-chuang získal na významu především v 11. století za vlády dynastie Song. Na jeho počest byly postaveny četné chrámy a paláce. Často je zobrazován v císařském dračím rouchu a je považován za jednoho ze San-čchingů, Tří čistých, kteří obývali „Tři čistá nebe“.  

V taoismu je Nefritový Císař považován za nejvyššího vládce nebes. Platí za nejvyšší princip nebes a všichni následující čínští císaři se považovali za syna Jü Ti (syna nebes). Tento nejvyšší princip nebes (Šang Ti) je tedy považován za nejvyššího Boha, za pra-nebeského pána, za stvořitele všeho.

Možná tedy nejvyšší ctnosti - moudrost, spravedlnost, milosrdenství, skromnost a odvaha - představují tuto prapůvodní tvůrčí sílu. Vezmeme-li v úvahu, že každý císař Číny je pozemským synem Nefritového císaře, pak se přímo nabízí, že každý čínský císař je nebem vyslaný posel Nejvyšších ctností – a tím je současně i symbolem pro vysokou morálku. 

Myanmar:  Dělník promývá nefrit pro aukci. (Khin Maung Win/AFP/Getty Images)

Každá aukce drahých kamenů přináší Myanmaru více než 100 milionů US dolarů a tím je i zdrojem hlavních příjmů země. (Frederic J. Brown/AFP/Getty Images)

Šanghaj: nefritové přívěsky na veletrhu šperků v roce 2008. (Paula Bronstein/Getty Images)

Myanmar: barmský obchodník prodává nefritové kameny na trhu. (Paula Bronstein/Getty Images)

Myanmar: rubíny a nefrity. Nefrit existuje v mnoha barevných odstínech.  (AFP/Getty Images)

Fu-čou, Čína: bílá nefritová socha Šákjamuniho, dar od barmského krále v době dynastie Ming (1368-1644). (Teh Eng Koon/AFP/Getty Images)

 

Chotan, Čína: kus nefritu je očištěn, formován a vyřezáván. (Mike Clarke/AFP/Getty Images)

Hongkong: pečetidlo z bílého nefritu, vyřezané v roce 1796 k abdikaci císaře Čchien-lungu, má hodnotu od 1,9 – 2,6 milionu US dolarů. (Frederic J. Brown/AFP/Getty Images)

 

Přeložila: Bohumila Chocholová

 

Čtěte také:

Rubrika drahé kameny

Příběhy ze staré Číny: Navrácení nepoškozeného nefritu

Příběhy ze staré Číny: Jak Sun Jang poznal tisíci-mílového koně

 

Opracovaný opál z Queenslandu. (Opals-On-Black.com/Flickr.com)

Staří Řekové si opálu vysoce cenili; skoro jako diamantu. Římané ho nazývali králem drahokamů, protože v sobě nese barvy ostatních drahých skvostů. Uznávali ho jako symbol čistoty a naděje. ,,Žádný jiný drahokam není svým vzhledem příjemnější očím,“ takto se nad drahým opálem rozplývá římský učenec a přírodovědec Plinius (23-79 nl). Římský filozof Julius Solinus ve svém díle Polyhistor zase popisuje opál jako záhadný kámen šedesáti barev se silnými magickými vlastnostmi.

Charakteristika opálu

Název opál pochází ze sanskrtu, ze slova „upala“, což v překladu znamená vzácný kámen. V řeckém pojetí „opallios“ znamená pozorování změny barvy. Opál na rozdíl od jiných kamenů netvoří krystaly, je to ztuhlá gelovitá hmota obsahující asi 10% vody.

Skutečně krásný černý opál, ze kterého se v budoucnosti budou dělat šperky. (Opals-On-Black.com/Flickr.com)

Zajímavostí je, že zahříváním se jeho barva může měnit a ztrátou vody se může změnit na křemen.Jediným evropským nalezištěm opálu s vyhlášenou kvalitou bylo dlouho východní Slovensko (Dubnické opálové doly), kde se těžil před 150 lety ve velkém množství. Hlavním a stálým producentem opálu je od 19. století Austrálie. Další známé lokality jsou v USA, Brazílii, Mexiku a v Jižní Africe.

Z dávné historie

Ve středověku se opál označoval jako ophthalmios (kámen oka) a používal se k léčbě očních onemocnění. Ženy blondýny nosily opálové náušnice či náhrdelníky, aby jim nezešedivěly vlasy.Jistá legenda mluví o tom jak Napoleon dal své Josefině opál s červenými záblesky, který nazval "hořící Trója", a požádal

"Opál přináší neštěstí" - negativní mýtus

Náušnice z opálu. (Opals-On-Black.com/Flickr.com)

Možná jste slyšeli, nebo se dočetli z historie, že opál přináší smůlu a neštěstí. Takové fámy se rozšířily po celém světě začátkem 19. století. Příčinou se stal román Waltera Scotta s názvem Anne Geierstein. Hlavní postava, paní Hermiona, nosila okouzlující opál ve vlasech. Podle její nálady se opál měnil. Když byla nazlobená, ohnivě červeně blikal, a naopak krásné zářil, když byla šťastná. Jednou se kámen pokropil kapkami svěcené vody a ztratil svou jiskru. V té době Hermiona onemocněla a kámen si vzala s sebou do postele. Na druhý den se zjistilo, že z klenotu zůstala jen hromada popela. Po tomto příběhu opál získal negativní reputaci skoro na celých 50 let a poptávka po něm poklesla až o 50%!

Barevnost a odrůdy opálu

Existují dvě odrůdy opálu: drahý opál, který se projevuje hrou duhových barev (opalizací). Vyskytuje se ve vícero barevných odstínech. Naproti tomu tzv. obyčejný opál bývá neprůhledný a neprojevuje opalizaci.

Podle barvy dále známe několik odrůd opálů, jako např. bílý opál, černý opál, ohnivý opál (s červenými záblesky), girasol (průsvitný), huspeninový opál (modrosivý a modrý), harlekýnový opál (průsvitný), kamenný opál (modrá barva), stromový opál (prosvítají v něm rozvětvené kresby) nebo gejzír (našedlý, zemitý) atd..

Existuje i odrůda opálu nazývaná hydrofán, která se vyznačuje schopností absorbovat tekutiny a tím se stane průsvitným. V minulosti mu evropští cestovatelé dali výstižný název "hadí kámen indických fakírů".

Opál - mystické a léčivé vlastnosti

Opál. (Opals-On-Black.com/Flickr.com)

Podle astrologie opál přináší štěstí lidem narozeným ve znamení Rak, Váhy, Ryby a Štír. Zároveň velmi pozitivně ovlivňuje lidi narozené v říjnu. Pojmenování "kámen šťastných snů a proměn" vyplývá z jeho vnitřní skryté energie. Tento barevný kámen pozitivně působí na udržování metabolismu v rovnováze. Údajně také zlepšuje zrak a pomáhá při různých infekcích, poruchách ledvin, depresích, trávení a nádorových onemocněních.

Opál je velmi citlivý na slunce, teplo a náhlé změny teplot, které mohou způsobit popraskání. Čistíme jej pod proudem vlažné vody. Nejlépe se dobije v noci, když je měsíc v úplňku.

Čtěte také:

Drahokamy - úvod

Drahé kameny a jejich léčebné účinky – litoterapie

Prsten Shalimar vytvářel indický designér Nirav Modi více než rok. Stojí dva miliony dolarů a je osazen 1,25karátovým diamantem obklopeným vykládanými bílými a růžovými diamanty. (Se svolením Argyle Diamond Mine)

Argylské růžové diamanty jsou jedny z nejexkluzivnějších drahokamů na světě a jako takové jsou obvykle rezervované pro lidi, jako je dánská princezna Mary, Nicole Kidmanová nebo Jennifer Lopezová, která má stále 6,5karátový růžový diamant v zásnubním prstenu od Bena Afflecka.

Růžové diamanty jsou extrémně vzácné. Jejich hodnota je dvacetkrát vyšší než u bílých diamantů. Do oběhu se jich formou tendru dostane asi jen 50 kusů ročně. Podle mluvčí společnosti Argyle Pink Diamonds, Josephine Archerové, se tyto drahé kameny staly investičním artiklem, který se momentálně považuje za nejkoncentrovanější formu bohatství na mezinárodních trzích.

„Opravdu zde mluvíme o nejlimitovanějším produktu světa,“ sdělila Archerová Velké Epoše. Na výročních aukcích se scházejí ti nejvyhlášenější klenotníci, obchodníci s diamanty a investoři, kteří o tuto vzácnost soutěží.

Proč ta výjimečnost?

Růžové diamanty se nachází v odlehlé a drsné Kimberley, oblasti v severozápadní Austrálii. Právě odsud, z dolu Argyle Diamond, pochází 90 procent světové produkce těchto unikátních drahokamů.

Argylské růžové diamanty se podílejí na celosvětové produkci pouze jednou desetinou procenta. To ale není jediný důvod, proč jsou tak vzácné a přitažlivé. Nikdo přesně neví, co těmto drahokamům dává jejich záhadnou barvu. Barva většiny diamantů pochází ze stopových prvků ve skále, ale u růžových diamantů tomu tak není. Nejrozšířenější teorie se vztahuje ke způsobu vzniku drahokamů. Růžové diamanty pocházejí z jedněch z nejstarších odkrytých hornin na světě a vytváří se při větším působení tlaku než bílé diamanty.

Odlehlá oblast severozápadní Austrálie – Kimberley. „Diamanty jsou za těmi skálami!“ (Se svolením Wala Reinharta)

Většina geologů věří, že intenzita tlaku mění strukturu diamantu, vytvářejíc jinou krystalovou mřížku, která láme světlo na dolním konci duhového spektra. „Takže dostanete tyto nádherné růžové a fialové barvy, modré a purpurové a na konci tohoto spektra také červené, což jsou ty nejvzácnější barvy v přírodě,“ vysvětlila Archerová.

Růžové diamanty jsou také mnohem tvrdší než ty ostatní a jejich vybroušení vyžaduje ruku specialisty.

Objevení naleziště Argyle

„Mluvíme tady o 300 tisících čtverečných kilometrech. Během deseti let, které nás vedly k Argyle, jsme sesbírali 15 tisíc vzorků, pokaždé s použitím vrtulníku. Je to velmi nákladné, protože je to území je hodně odlehlé,“ prohlásil Atkinson.Argyle je jedno z nejbohatších nalezišť diamantů na světě. Najít ho nebylo vůbec lehké. Prohledány byly tisíce čtverečných kilometrů červené a hnědé země pokrývající zbytky miliony let starého vulkánu, ale geolog Warren Atkinson vytrval. Domníval se, že diamanty by tam měly být, ale netušil, že bude muset vynaložit deset let svého života, aby je našel, ani to, že to bude tak vytyčující okamžik pro něj i celý průmysl.

Trojce růžových diamantů ve tvaru srdce z řady Argyle Semper tvoří vzácnou nabídku. Každý rok se na veřejné aukci společnosti Argyle Pink Diamonds prodá pouze 50 takovýchto kousků. (Se svolením Argyle Diamond Mine)

Průlom přišel v roce 1979. Atkinson a jeho tým sesbírali tři vzorky půdy vzdálené mezi sebou pět až deset kilometrů. V prvním vzorku byly nalezeny dva diamanty, v tom druhém tři a třetí vzorek ukrýval pět drahých kamenů. Něco takového bylo doslova neslýchané a tak se Atkinson vybral zpět na „místo činu“.

„Překračoval jsem mraveniště a na jeho povrchu byl usazený diamant,“ vzpomíná geolog. Nejenom, že stál na vrcholu nejbohatšího diamantového naleziště světa, ale nevědomky v té době také objevil pole nejvzácnějších diamantů na této planetě – růžových diamantů.

Čtěte také:

Král drahokamů - diamant

Drahokamy - úvod

Semínka granátového jablka se rozsypala a zakořenila hluboko do lidské historie, podobně jako jeden z nejpopulárnějších drahokamů světa.

Krystal červeno-hnědého topazu. (Wikimedia Commonst)

Topaz se řadí mezi dvanáct nejznámějších drahých kamenů světa a je ceněn pro svou dokonalou průhlednost. Ve šperkařství má své tradiční postavení jako ušlechtilý kámen klenotníků. Své pojmenování zřejmě dostal podle sopečného ostrova v Rudém moři Topazos (v současnosti ostrov Zebirget). V sanskrtu zase slovo ,,tapas“ znamená oheň.Řadíme ho mezi nejtvrdší přírodní minerály, na Mohsově stupnici tvrdosti zastává osmou příčku (diamant má desátou).

Topaz v rozmanitých  barvách

Tento drahý kámen se proslavil i pro svou široce spektrální barevnost, která je způsobena příměsemi kovů. Nejcennější je zlatožlutý (označovaný jako sherry) a růžový (označován jako brazilský rubín). Na současném trhu si udržuje popularitu modrý topaz, který obvykle prochází tepelnou úpravou nebo ozařováním. Obvykle pak bývá kvůli stejné barvě často zaměňován s akvamarínem. Nevyrábí se synteticky, ale napodobuje tepelnou úpravou jiných kamenů (vypálením ametystu vznikne španělský topaz s barvou citrínu).Tento klenot se vyskytuje i v zajímavých odstínech vínově žluté, medově žluté, zlatohnědé a zelené barvy. Bezbarvý topaz se zavedl používat jako náhrada diamantu (např. v královské portugalské koruně byl použit bezbarvý topaz Braganza, který váží 1 680 karátů).Topaz patří mezi snadno dostupné drahé kameny a dodnes jsou zachována velká naleziště, v nichž se vyskytuje v dokonalých krystalických útvarech. K proslulým nalezištím patří Brazílie, USA, Rusko, Ukrajina, Srí Lanka a Afrika.

Mystické vlastnosti

Vybroušené barevné variace topazů. (Wikimedia Commonst/Michelle Jo)

Řekové věřili, že topaz má moc zvýšit sílu a jejich nositel se mohl stát neviditelným v době nebezpečí. Egypťané ho nosívali jako amulet ochraňující je před zraněním.V tomto vzácném kameni se skrývá silná magnetická a fyzická energie. Například pokud přejdete topazem přes popel, působí jako magnet a nachytá ho na sebe. Přidává se do hrotů magických hůlek v kombinaci s přírodní mědí.Ve starověku se věřilo, že Měsíc silně působí na vyzařování kamene. Za blížící se bouře drahokam elektrizuje a vytváří silné magnetické pole, které propůjčuje svému majiteli jasnovidné schopnosti.Jak víme, drahé kameny se od dávné minulosti přiřazují k jednotlivým měsícům roku. topaz je spojován s měsícem listopadem a reprezentuje planetu Venuši. Podle astrologického zvěrokruhu se váže k znamením Štír, Střelec, Lev, Ryby a Vodnář.

Léčivé vlastnosti

Podle litoterapie topaz dokáže umírnit a zkrotit divoké emocionální chování. Pomáhá nám opustit různé předpojaté pocity, zvyklosti a je oporou v hledání nových cest. Odstraňuje naše zkostnatělé myšlení a snaží se zlepšit naše vnímání pro potřeby druhých. Zároveň vnáší do života svého nositele vitalitu, zásobuje ho energií a tím zpomaluje proces vyčerpanosti.Dokáže prý zmírnit deprese, zbavit nás nervozity a stresu. Přikládáním kamene na postižené místo pomáhá při trombózách a křečových žilách. Má pozitivní vliv na trávení a zlepšuje chuť k jídlu.

Gigant mezi drahokamy

Největšího vybroušený žlutý topaz. (randys-jewelry.com)

Americké muzeum Smithsonian se může pochlubit unikátní sbírkou největšího vybroušeného žlutého topazu (Americký zlatý topaz) a zároveň největšího vybroušeného drahokamu světa vážícího více než 22 892 karátů (4,56 kg). Za zmínku stojí i unikátní kus neopracovaného Freemanovho topazu, který v syrovém stavu vážil 50,3 kg.

Čtěte také:

Drahé kameny a jejich léčebné účinky – litoterapie

Drahokamy - úvod

Dokonale vybroušený zeleno-modrý akvamarín. (wikimedia)

Kdysi se věřilo, že je kamenem bohyně moře Amfitrité, která byla manželkou řeckého boha Poseidona. Tento drahokam prý v sobě skrývá lehkost modrého nebe a temnou hloubku oceánu. V minulosti ho námořníci nosili jako talisman, aby je ochraňoval před utonutím a dodával odvahu na dlouhých plavbách po širém moři.

Tímto kamenem vody je akvamarín (z latinského aquamarine = voda moře) - modrozelená odrůda berylu, která bývá označována také jako zelený safír. V přírodě se může vyskytovat ještě v odstínech zelené, světlomodré a vzácně i žluté barvy. K největším nalezištím tohoto klenotu patří Brazílie, Indie, Pákistán, Rusko a USA.

Na akvamarínech se v 19. století cenila nejvíce jejich zelená barva s odstínem modravé mořské vody. V dnešní době jsou nejlépe hodnocené azurovo-modré a tmavomodré odrůdy, které se těží v Brazílii, Nigérii a na Madagaskaru. Největší krystal akvamarínu se našel v roce 1910 v Brazílii, vážil 110,5 kg a byl pak rozdělen na několik menších kamenů.

Označení „zelený safír" má akvamarín nejen kvůli své barvě, ale často se používal i jako levnější náhrada smaragdu nebo safíru. Nedávno se na základě hlubšího gemologického (gemologie - nauka o drahých kamenech) výzkumu zjistilo, že na Svatováclavské koruně byla místo zeleného safíru použita modrozelená odrůda berylu - akvamarín.

Akvamarín a jeho léčebné účinky

Přírodní křišťál akvamarínu. (René Gervers/flickr.com)

V minulosti se věřilo, že tento kámen prozáří duši člověka a odstraní z ní temnotu. Byl označován jako kámen dobré pohody a používal se k potlačení hněvu a deprese.

Podle litoterapie se nošením akvamarínu na hrdle dokáží odstranit blokády spojené s komunikací a vyjadřováním. Uvolňuje dýchací cesty a pomáhá při senné rýmě. Vložením do úst utlumuje bolesti zubů, čelistí a dásní. Tento vzácný kámen pomáhá i při snižování zadržování vody v organismu a tím harmonizuje činnost ledvin.

Kámen se čistí pod tekoucí vodou a měl by se chránit před přímým sluncem, protože může ztratit krásnou bleděmodrou barvu a oslabit účinnost svého působení.

Podle astrologického horoskopu akvamarín bývá spojován s planetou Merkur a váže se k hvězdným znamením Vodnář, Ryby, Váhy a Blíženci.

Opracování akvamarínu teplem a ozářením

Ve šperkařství se průsvitnost a barevnost některých drahokamů může zvýraznit nebo změnit jejich zahřátím-vypálením. Využívají se při tom různé způsoby, např. vhození kamene do ohně, pečení a pražení nebo použití speciálních zařízení. Takto se pak tepelnou úpravou zelený akvamarín přemění na vyhledávanější modrý.

Radioaktivní prvky, které jsou přítomny uvnitř zemské kůry, působí přirozeným zářením na drahé kameny několik milionů let. Dokáží tímto působením ovlivnit jejich unikátní barvu. V současnosti se používá umělá radiace, která trvá několik hodin, čímž se dosáhne požadovaného zbarvení vzácného klenotu.

Mýty o akvamarínu

Římané věřili, že vyrytá postava žáby do akvamarínu pomůže usmířit nepřátele a zároveň z nich udělat přátele. Nejvhodnější dárek ženicha, který daroval své nevěstě ráno po svatbě, byl právě akvamarín. Podle tradice se věřilo, že přinese nevěstě štěstí a bohatství do manželského života.

V křesťanské éře byl tento klenot spojován s apoštolem Tomášem a samotný akvamarín tehdy symbolizoval „moře a vzduch". Tento světec totiž uskutečnil dlouhé výpravy po moři až do Indie, aby tam kázal o spáse.

Čtete také:

Drahokamy – Safír

Král drahokamů - diamant

Drahé kameny a jejich léčebné účinky – litoterapie

Drahokamy - úvod

Prsten se smaragdem. (Jaime Abell/SXC)

Lidská civilizace od nepaměti obdivovala nádheru a dokonalost přírody. Drahokamy jsou toho důkazem - jejich krása je nadčasová a zahalena do roušky tajemství. V dávné Indii Mogulská královna používala na omlazení a zkrášlení svého zevnějšku vůně, oleje a různé pleťové prášky vyrobené z přírodních drahokamů. Očím dodával přírodní jas např. smaragdový, safírový nebo tyrkysový prášek, který se používal místo dnešních očních stínů. K nejvzácnějším drahokamům patří kromě diamantu i zelená odrůda berylu - smaragd (z řeckého smaragdos = zelený). Svou typickou zelenou barvou, která je dána přítomností chrómu a vanadu, se často přirovnává k jarním výhonkům trávy. V přírodě se vyskytuje i v odstínech modrozelené a žlutozelené.

Zřídkakdy najdeme bezchybné a čisté smaragdy. Největším problémem tohoto klenotu jsou praskliny a citlivost na světlo. Pokud se čistý smaragd dostane z naleziště na vzduch, většinou se zakalí a popraská. Proto se impregnuje rostlinným olejem nebo pryskyřicí, aby se zalily jeho vnitřní trhlinky.

Smaragd v historii

Nebroušený smaragd. (wikimedia)

Pověst hovoří o nenalezeném pokladu Inků, ve kterém se nachází nádherný smaragd velký jako slepičí vejce. Začátkem 16. století byli španělští dobyvatelé obdarováni krásnými smaragdy Indiánů žijících v Jižní Americe, kde později vznikla největší světová naleziště smaragdů (Bogota, Kolumbie).

V Egyptě se věřilo, že pokud se had podívá na smaragd, okamžitě oslepne. Starověký dějepisec Herodotos popisuje smaragdový sloup v Heraklově chrámu, který v noci svítí a jeho světlo oslepí každého hada. Někteří lidé tvrdili, že smaragd posiluje zrak a chrání před slepotou. Při zánětech očí se do očních koutků dávaly malé smaragdové perly. Zachovalá písemná sbírka říká, že císař Nero používal na sledování gladiátorských zápasů broušený smaragd. Dominikánský učenec Albertus Magnus považoval smaragd za ochránce nevinnosti. Tento drahokam prý dokáže prozradit nevěru mezi partnery tím, že změní svou barvu nebo praskne.

Podle astrologie je smaragd kamenem, který přísluší lidem narozeným v měsíci květen. Jeho zelená barva posiluje naději a nesmrtelnost. Podporuje lásku, přátelství a harmonii mezi partnery. Přináší štěstí a lásku znamením Býk, Blíženci, Beran a Štír.

Léčivé účinky smaragdu

Podle litoterapie smaragd posiluje srdce a celý imunitní systém. Pomáhá při bolestech hlavy, páteře, epilepsii, snižuje krevní tlak a zlepšuje zrak. Nové poznatky ukazují jeho pozitivní účinky při infekčních chorobách - chřipka, angína, průjem a otravy. Důležité upozornění: smaragd je citlivý na teplo, nemůže se čistit párou a ultrazvukem. Snažíme se ho jen velmi krátce nabíjet na nepřímém slunci.

Jak dokázat pravost smaragdu?

V smaragdových krystalech během růstu nebo po jejich vykrystalizování mohou vznikat uzavřeniny (praskliny). Příčinou jsou většinou jiné minerály, které rostly současně s drahokamem a vyplňují jeho trhlinky. Obvykle připomínají pírka, křidélka hmyzu nebo otisky prstů. Uzavřeniny jsou považovány za kazy, ale na druhé straně pomáhají např. při rozlišování pravých smaragdů od syntetických. Pomáhají také gemologovi (gemologie - nauka o drahých kamenech) zjistit původ a lokalitu výskytu drahokamu.

Guinnesův smaragd

K největším nalezeným smaragdům v syrovém stavu (tedy v krystalech) patří 1 759 karátů vážící Guinnesův smaragd. Tento gigant se našel ve městě Coscuez v Kolumbii a je ve vlastnictví národní banky v Bogotě.

Čtěte také:

Drahokamy – Safír

Drahé kameny a jejich léčebné účinky – litoterapie

Safírový prsten. (Wikimedia Commons/Stanislav Doronenko)

,,Obloha je gigantický modrý safír, do kterého je vsazena naše Země,“ říká starověká legenda. Peršané zase věřili, že Země odpočívá na obrovském safíru, jehož odlesky daly obloze její modrou barvu.Safír - název tohoto drahokamu je arabského původu (sapphyros - modravý) a řadí se k odrůdám korundu. Tento bratr rubínu se vyskytuje v přírodě v různých barevných odstínech a může být dokonce i bezbarvý. Jeho pestrá barevnost je způsobena příměsemi oxidů kovů.

Druhy safírů

Nejstarší cejlonské safíry se vyznačují světle modrou barvou a pocházejí z naplavenin řek na Šrí Lance. Najdeme je na krásných špercích ze starého Říma, Byzance a středověké Evropy.Už při malé příměsi železa vzniká růžovo-oranžový safír nazývaný padparadža, což je sinhálské slovo pro lotosový květ. V Barmě a ve východní Africe najdeme vzácné růžově až téměř rubínově zbarvené safíry, což je zase způsobeno příměsemi chrómu.Žlutě zbarvený safír se dříve nazýval orientální topas a zelený safír se od středověku až do 19. století označoval jako orientální olivín.

Trochu  z historie

V pozdějším buddhismu (hinajána) se safír považoval za kámen, který zklidňuje myšlenky a pomáhá mnichovi při meditaci. Podle indické pověry, kdo nosil tento drahokam, byl ochráněn vůči chorobám a nebezpečí poštípání hadem nebo škorpiónem.Antický lékař Galenus doporučoval nošení safíru jako amuletu proti zimnici a na zvýšení potence.V západní mystice, gnostické a křesťanské, je safír symbolem božské moudrosti a čistoty. Svatý Jeroným o něm řekl, že zmírňuje hněv boží. Safírový amulet na krku měl u jeho nositelů vzbuzovat dobré myšlenky, očistit srdce a posílit víru. Čím zářivější byl drahokam, tím pevnější byla víra jeho nositele.Ve 12. století vydal papež Inocenc III. příkaz, aby prsteny biskupů a církevních hodnostářů byly zhotoveny právě ze safíru. Tímto klenotem byl podle židovské tradice zdobený i prsten krále Šalomouna.

Hvězdný - asterický safír

Hvězdný safír. (Wikimedia Commons)

Drahé kameny se opracovávají broušením povrchu na více rovných ploch - takzvaných fazet. Brusič se musí snažit o co nejdokonalejší výbrus, aby zvýraznil jedinečný jas každého drahokamu. Po vybroušení může vzniknout na kameni zvýšený odlesk světla ve tvaru hvězdy, který nazýváme asterizmus. Tento jev je způsoben odrazem světla od drobných vláken rutilu (oxid titanu), které se nacházejí uvnitř kamene. Takto vzniká hvězdný (asterický) safír, který může mít 4 nebo 6 paprsků.

Léčebné účinky

Podle litoterapie, nauce o léčbě kameny, je safír drahokamem vnitřního klidu a napomáhá tělu dostat se do psychické rovnováhy. Jeho vnitřní síla koncentrace pozitivně ovlivňuje naši nedočkavost. Uklidňující modrá barva safíru napomáhá i při nespavosti. Vyčištěný safír se může přikládat přímo na postižená místa při nádorových a vředových onemocněních kvůli utišení bolesti. Pomáhá prý snižovat krevní tlak, teplotu a krvácení. Safírová voda se používá např. v kosmetice na čištění pleti, na zpevnění nehtů a také proti vypadávání vlasů.Podle hvězdné astrologie náleží Saturnu a znamením Býka, Panny a Váhám.

Přírodní a umělá imitace safíru

Safír byl už v dávné minulosti zaměňován s jinými velmi podobnými drahokamy - akvamarínem, topasem nebo turmalínem. Podrobnějším výzkumem se nedávno zjistilo, že např. na svatováclavské koruně a korunovačním kříži je jeden safír nahrazen modrým akvamarínem.Nejběžnější umělá imitace safíru je modré sklo nebo bezbarvý křemen. Takové dokonalé napodobeniny safíru se vyskytují např. na ardénském kříži z 9. století, který se nachází v Norimberském muzeu.

Čtěte také:

Drahokamy - Akvamarín

Drahé kameny a jejich léčebné účinky – litoterapie

Drahokamy - úvod

Ilustrační foto, 1,41-karátový rubín z klenotnictví Sartor Hamann, Lincoln, USA. (wikimedia)

"Z jarní rosy rubín spadl do srdce ženy milované ..." - mistři pera dokáží ve svých dílech popsat krásu a lásku tím nejrozmanitějším způsobem. Hledají různá přirovnání v pozemské čisté přírodě, aby nám odhalili její dokonalost a mystičnost.

Díky své červené barvě patří rubín mezi nejvzácnější drahokamy světa. Název pochází z latinského Rubeus - červený. Byl označován jako kámen holubičí krve. Může mít i různé barevné odstíny, od růžové přes purpurovou až po hnědočervenou. Tuto barevnou variaci způsobují příměsi chrómu a železa. Patří mezi korund podobně jako jeho bratr safír. Řadí se tedy tvrdostí na deváté místo hned za diamantem podle Mohsovy stupnice tvrdosti.

Rubín v legendách

Lidé v dávných dobách měli silnou víru pro věci nadpozemské. Věřili, že drahokamy spadly vysoce z nebes a jsou darem Bohů. Proto k nim a také k jejich nositelům je třeba mít patřičnou úctu. Nošení královské koruny z drahých kamenů a rubínů příslušelo pouze králům, kteří byli nejvyššími spojenci s duchovním světem. Proto se jim i v minulosti říkalo osvícený král, který vládne spravedlivě z vůle Boží.

Z minulosti se traduje, že rubín dokáže ochránit lidi před neštěstím a odhání noční můry. Asijští bojovníci zase věřili, že nošení rubínu jim zajistí nezranitelnost v boji. Ve 14. století byl symbolem ochrany majetku a majiteli zajišťoval dobré postavení ve společnosti. Na východě se věřilo, že šperky rubínů dokáží odehnat smutek a přitáhnou radost do života.

Podle litoterapie rubín umožňuje léčit různé blokády na srdci a rozproudí zablokované emoce ve vztazích. Obsah chrómu pomáhá při obnovení rovnováhy cukru v krvi (cukrovce) a pozitivně ovlivňuje chronickou únavu těla. U žen napomáhá při regulaci menstruačního cyklu. Vládcem rubínu je planeta Mars a podle hvězdného zvěrokruhu přináší stabilitu a prosperitu znamením Lva, Raka, Střelce a Štíra. Sběrači, kteří v minulosti hledali drahé kameny, neměli kromě hole, lopaty, koše a ostrého zraku žádnou jinou výstroj. Metody třídění říčních sedimentů s proutěnými koši se používají v oblasti Mogok v Barmě dosud. Našly se zde nejkvalitnější rubíny světa. Barmskému králi byl právem udělen titul ,,Pán rubínů".

Nejznámější rubíny

Největší rubín na světě byl nalezen v Indii (Bengalore), jmenuje se Raviratna a má váhu 3 553 karátů. Ze samotného názvu tohoto skvostu vyplývá, že přísluší Ravimu nebo-li Slunci. V Grónsku byl v roce 2007 nalezen 440 karátový skvost. Po jeho vybroušení, které trvalo 10 měsíců, se hodnota tohoto drahokamu vyšplhala nad 11 milionů korun.

Alchymisté se pokoušeli vyrobit drahé kameny odnepaměti. Průlom nastal až v 19. století, kdy se francouzskému chemikovi A. Verneuilemu podařilo vynalézt postup syntetické výroby rubínů. Ve speciální pícce roztavil práškový oxid hlinitý v kyslíko-vodíkovém plameni při teplotě 2 000 stupňů, až postupně začaly vznikat krystalky rubínu, které měly hruškovitý tvar. Tato metoda výroby je používána dodnes.

Po čtyřiceti letech manželství se slaví rubínová svatba. Toto jubileum znamená, že manželé jsou si blízcí jako dvě kapky krve. Podle tradice by měl manžel svou polovičku obdarovat právě krásným šperkem z rubínů.

Čtěte také:

Drahokamy – Granát

Král drahokamů - diamant

Drahé kameny a jejich léčebné účinky – litoterapie

Drahokamy - úvod

Diamant - oblíbený šperk králů. (ilustračné foto: Shyle Zacharias)

Daleko na východě si spokojeně žil farmář Al-Hafid. Jednou se mu dostal do uší příběh buddhistického mnicha o nádherných diamantech. Rozhodl se tedy, že se je vypraví hledat. Prodal farmu a vydal se na cestu. Prošel celý Blízký východ a středomoří, ale nic nenašel. Sklíčený a bez peněz se vrhnul do vln Atlantiku z Gibraltarské skály. Farmu koupil nový farmář, který jednou v blátě u studny zakopl o jakýsi kámen. Rychle zjistil, že je to diamant, a postupně jich tam objevil doslova celé pole. A právě tak vzniklo největší ložisko diamantů Kohinoor v Golconda (Indie). Jak se říká, pod lampou bývá největší tma.

Jak se rodí diamant?

Naše Země, na níž se vyvinula dnešní lidská civilizace, skrývá ve svých hlubinách nejrozmanitější poklady světa. Vzácný a krásou nehynoucí diamant je toho hmatatelným důkazem. K jeho vzniku je zapotřebí obrovský tlak a vysoká teplota v hloubce 100 km pod povrchem země. Na povrch se může dostat např. při výbuchu sopky spolu s roztavenou lávou. Ročně se ve světě vytěží asi 26 tun diamantů.

Ve starověku lidé věřili, že diamant je ochránce proti otravám jedem a dokáže je vyléčit. Majitele tohoto skvostu dělá bohatými. Kdo ho prý nosí, nebojí se nepřátel a ani mylného bojování. Podle astrologie prý diamant přináší hojnost a štěstí hvězdným znamením Váhy, Rak a Beran.

Původ názvu diamant pochází z arabského slova al-mas (nejtvrdší), resp. z řeckého adamas (nezničitelný, nepřemožitelný). Diamant byl milovaným kamenem panovníků, byl symbolem moci a bohatství a měli za to, že je také ochraňuje. Nicméně, mnozí vladaři, kteří chtěli vlastnit např. jeden z nejvzácnějších diamantů - Kohinoor, zaplatili za tuto touhu svým životem. Říká se, že z dvaceti vládců Hindustanu, kteří vlastnili tento diamant, bylo osmnáct zabito. Kohinoor váží 191 karátů a patří mezi nejčistší nalezené diamanty na světě.

Pro labužníky naporcovaný Cullinan. (wikimedia/Chris 73)

Jaký je největší diamant světa?

Jednou se hlídač diamantových polí v Jižní Africe vybral na procházku po nalezišti. Téměř se mu zastavil dech, když se z jedné stěny cosi zablesklo. Přišel blíže a nožem ze zdi vybral diamant, který měl 3106 karátů. Dostal název na počest majitele, "Cullinan" a stal se největším nalezeným diamantem světa. Jeho dalším majitelem byl anglický král Eduard VII. Později z něj vyrobili devět krásných diamantů, z nichž dva největší vlastní anglická královská rodina.

Tvrdý jako diamant...

Diamant je průhledný krystal uhlíku. Na Mohsově stupnici tvrdosti mu patří prvenství s číslem 10, což ho řadí mezi nejtvrdší přírodní materiály. Je ho možné poškrábat pouze jiným diamantem. V mnoha zemích se používá do zásnubních prstenů a svatebních obrouček díky dlouhotrvajícímu lesklému povrchu i při každodenním nošení. To ho právem řadí mezi krále materiálů ve šperkařství.

Kvalita diamantů v tomto oboru se určuje podle čtyř důležitých vlastností, karátů (1 karát = 200 mg), čirosti, barvy a výbrusu. Diamant musí mít jas a jiskru. Techniky broušení diamantů byly vyvíjeny po staletí; dosažení nejdokonalejšího výbrusu je vědou i uměním. Cílem je, aby se co nejvíce projevily barevné záblesky světla, tzv. oheň.

Legenda na závěr

Kromě lidí prý i samotní bohové měli úctu k drahokamu a dali mu zázračnou moc a sílu. Ilustruje to i jedna indická legenda o Čase: K jednomu gigantickému diamantu přiletí jednou za tisíciletí velký pták, který ho pootočí klepnutím svého zobáku. Když se tento král drahokamů celkem otočí kolem své osy, přejde na zemi jedno období Času ....

Čtěte také:

Růžový diamant – o třídu lepší drahokam