Čínský znak 書 (shū) znamená knihu, dopis, psaný dokument nebo spisy.

書 je ideografická sloučenina, druh čínského znaku, který se skládá ze dvou nebo více částí s podobnými nebo různými významy, které společně tvoří nový znak.

Teorie o jinu a jangu, která se datuje do pradávných dob, vysvětluje povahu vesmíru z pohledu těchto dvou protikladných, ale navzájem se doplňujících nezávislých sil a principů. 陽 (yáng) je čínský znak spojovaný s tím, co je mužské, pozitivní a světlé. Jako podstatné jméno se běžně používá pro označení tradiční čínské teorie jinu a jangu, kde jang v přírodě představuje mužskou neboli pozitivní energii, zatímco jin (陰) představuje ženskou, tedy negativní energii.

Čínský znak 智 vyjadřuje schopnost správně mluvit každý den, symbolizuje život plný moudrosti, inteligence, učenosti a dobrého úsudku. (Epoch Times)

Čínský znak 智 (zhì)^[1] je symbol pro moudrost, inteligenci a znalosti. Znak sestává ze tří částí. Nahoře vlevo je radikál ^[2] 矢 (shǐ) neboli znak pro šíp nebo šipku a také znamená přísahu či slib. Vpravo nahoře je 口 (kǒu), radikál (znak) pro ústa. Dohromady tvoří tyto dva znaky větší znak 知 (zhī), který znamená vědět.

Znak 知 (zhī) napovídá výslovnost 智 (zhì) a znamená vyjadřovat se přesným způsobem a mít znalosti k tomu, abychom řekli to, co je pravdivé.

Ve spodní části znaku 智 (zhì) je radikál (znak) 日 (rì), který znamená slunce, den, nebo denní čas.

A tak spojení 知 a日vyjadřuje schopnost správně každý den hovořit, symbolizuje život plný moudrosti, inteligence, učení a dobrého úsudku.

V konfuciánském myšlení je tedy 智 jednou z nejzásadnějších ctností ze všech a jednou z nejvíce důležitých kvalit ideálu lidského charakteru spolu s 仁 (rén) - lidskostí či soucitem; 義 (yì) - spravedlivostí; 禮 (lǐ) - patřičností a 信 (xìn) - věrností a upřímností.

Slovní spojení 智仁勇 (zhì rén yǒng) odkazuje na moudrost, soucit a odvahu, což jsou tři nezbytné vlastnosti džentlmena definované Konfuciem v raném kodexu etiky.

Ostatní pojmy, které obsahují znak 智, jsou například 智力 (zhì lì) - intelekt nebo intelektuální síla; 智慧 (zhì huì) - moudrost, inteligence, nebo prozíravost ; 智能 (zhì néng) - moudrost a schopnost; 智謀 (zhì móu) - vynalézavost nebo inteligence zkombinovaná se strategií a 智齒 (zhì chǐ) – zub moudrosti.

智勇雙全 (zhì yǒng shuāng quán) popisuje člověka, který je jak moudrý, tak i statečný.

Přeložil: Pavel Porubiak 

[1] Výslovnost znaku 智 najdete zde. V levém rámečku klikněte na malou ikonku reproduktoru. Pro výslovnost ostatních výrazů zkopírujte čínské znaky do levého rámečku a pak klikněte na ikonku reproduktoru.

[2] Grafický komponent čínského znaku, pod kterým je znak tradičně uvedený v čínském slovníku. Někdy je sémantický, jindy fonetický, či dokonce je vyjmutou částí znaku.

Čtěte více v rubrice Čínské znaky

Znak 光 vyobrazuje oheň svítící nad mužem či osobu držící nahoře hořící předmět nebo světlo.

Čínský znak pro „světlo“ či „světlý“ 光 (guāng) se skládá ze dvou znaků: nahoře je znak 火 (huǒ), oheň a dole je znak 儿 (er or ér), což znamená syn nebo dítě a je zjednodušenou formou tradičního znaku 兒 (er nebo ér).

Čínský znak pro štětec. (Epoch Times)

Čínský znak 筆 (bǐ) původně odkazuje na štětcové pero vytvořené ze zvířecí srsti a bambusové rukojeti. Vrchní část znaku je bambus – radikál [1] (竹); nižší část 聿 je přejata z věšteckého rukopisu, který připomíná ruku držící bambusovou rukojeť.

Dnes čínský znak 筆 může znamenat různé druhy per. Když se spojí s jinými znaky, tvoří slova, která mají co do činění s psaním a kresbou, jako 筆名 (bǐ míng) - pseudonym, a 神來之筆 (shén lái zhī bǐ), božský výtvor.

Znak 筆 také značí spisovatelskou profesi. Tradiční čínská kultura byla široce známa jako „kultura předaná Bohy". Podle tradiční čínské víry byla každá profese, která v lidském světě existovala, vytvořena Bohy. Každou profesi měl na starosti Bůh, který vedl lidi přitahované daným povoláním (v západní křesťanské kultuře k tomu slouží svatí patroni).

Mladý muž v představení Shen Yun oslavuje dar bohů - štětcové pero. (S laskavým svolením Shen Yun)

Bůh pera, podobný múzám v západní kultuře, propůjčuje spisovatelům jejich inspiraci a spisovatelský talent. Příběh na toto téma znázornil například známý umělecký soubor Shen Yun v tanečním výstupu Legenda o štětci v roce 2011, který líčí, jak Bůh předal starověkým čínským lidem pero a spisovatelské schopnosti.

Existuje velmi známý lidový příběh o štětcovém peru s názvem Magické pero. Tento příběh je o chudém malém chlapci, který se jmenoval Ma Liang, který jednoho dne dostal štětec od Boha. Štětcové pero se používá také pro inkoustové kresby, a vše, co chlapec tímto perem nakreslil, vešlo v život.

Potom, co hoch obdržel tak vzácný dar, používal štětcové pero pouze ke konání dobra, jako k pomáhání slabým a udržování spravedlnosti, místo aby ho zneužil k získání slávy a peněz a k jiným osobním zájmům.

Přeložil: Pavel Porubiak

[1] Grafický komponent čínského znaku, pod kterým je znak tradičně uvedený v čínském slovníku. Někdy je sémantický, jindy fonetický, či dokonce je vyjmutou částí znaku.

Rubrika: Čínské znaky

夢 (mèng),  čínský znak pro „sen,“ je tvořen čtyřmi částmi a je ideografický[1]. Dvě vrchní části, (艹) a ( 罒 ) spolu připomínají tvar obočí nad lidským okem. Prostřední část ( 冖 ) je interpretována jako postel nebo střecha budovy; a nižší část 夕 je znak xī, který znamená večer.

Znak 學 (xué,), který znamená studovat nebo učit se, pochází z raného věšteckého, kostěného rukopisu, jenž byl převážně obrázkového charakteru. Rané složení znaku 學 představovalo jeho originální smysl – studovnu nebo místo, kde se mohou děti učit.

Znak 亂 (luan) se poprvé objevil jako bronzový rukopis na „ding" - trojnohých kotlících, vyráběných během dynastie Západní Čou (Zhou).

Levá strana znaku ukazuje jeho význam – hedvábná vlákna zamotaná na tkalcovském stavu. Později, pravá strana, radikál乚 (yǐ) značící podruhé nebo dvakrát přes, byla přidána do tohoto znaku, aby ukázala více zamotaných hedvábných vláken a lépe vyobrazila a více zdůraznila chaos.

Podle textu „ 朶huo Wen Jie Zi,” od autora Xu Shena, jenž vykládá jednoduché znaky a analyzuje znaky složené, byl původní význam znaku 雄寇 „otec malých ptáčků“ nebo malých samčích ptáčků. Levá strana znaku 厷執 (gōng) značí jak výslovnost, tak i daný význam, který je silný či mužský. Pravá strana je radikál 隹垰 (zhuī), který označuje ptáky.

V čínštině charakterem 羊 (yáng) se označuje jak ovce, tak koza. Tento charakter je piktogram, který vyobrazuje hlavu zvířete s dvěma rohy nahoře jako dominantním prvkem. Horizontální tah pod těmito rohy vyobrazuje uši, zatímco zbytek charakteru reprezentuje obličej.