Detail kresby „Andělská píseň“ z roku 1881 od W. A. Bouguereaua. (volné dílo)
Detail kresby „Andělská píseň“ z roku 1881 od W. A. Bouguereaua. (volné dílo)

Hudba vyjadřuje podstatu života a jeho událostí, a je to přesně tato univerzalita, co hudbě dává její vysokou hodnotu jako všeléku na naše hoře. 


Nedávno, když jsem byla v New Yorku, zavolala jsem si taxík. Celé auto pulsovalo skladbou od Jay-Z. To dunění bylo tak hlasité, že jsem cítila otřesy v samém srdci, a když už to vypadalo, že mi vypadnou plomby ze zubů, řekla jsem řidiči, ať mi zastaví.

Zvuk je formou energie, a ta může buď tvořit nebo ničit. Je to už přes dvacet let, co toto tvrzení začal zkoumat japonský vědec, doktor Masaru Emoto, začal zkoumat. Zajímalo ho, jaký účinek mají zvuky na vodu, která tvoří více než dvě třetiny lidského těla.


„Hudba dává vesmíru duši, mysli křídla, fantazii rozlet, smutku šarm a všemu dalšímu veselí a život." - řecký filosof Platón



Nejdřív hrál vodě různé druhy hudby a poté molekuly vody zmrazil v Petriho misce. Když je dal pod mikroskop, mezi krystaly vzniklými z kapiček tekutiny mohl pozorovat neuvěřitelné rozdíly. Zaznamenal výsledky po zahrání skladeb od Bacha, Mozarta nebo tvrdého rocku.


Každá skladba vedla ke vzniku krystalů s naprosto odlišným uskupením. První dvě skladby (Bach, Mozart) utvořily geometricky spletité a nádherně symetrické tvary, zato u tvrdého rocku voda nevytvořila pravidělné krystaly, ale chaotické tvary.

Vzhledem k tomu, že se většina živé hmoty (lidského těla, zvířat nebo rostlin) skládá z tekutin (naše těla jsou ze 60 procent tvořeny vodou), mají zvuky na živé organismy silný vliv. Věnujme tedy pozornost i tomu, jakému druhu hudby naše tělo a sluch vystavujeme.


Čtěte také: Zlepšování charakteru jako cesta ke zdraví




Co si o hudbě mysleli ve starověku


Platón ve své Republice říká dalšímu starověkému filozofovi Glauconovi, že „hudební výuka je silnějším nástrojem než kterýkoliv jiný, protože rytmus a harmonie si najdou cestu do niterních zákoutí duše, kde se vší silou zakotví a vnesou soulad. Do duše toho, kdo je patřičně vzdělán, přinesou kultivovanost. Do duše toho, kdo je nepatřičně vzdělán, vnesou hrubost“.

Platón prohlašoval, že takovéto učení a hudební trénink je opravdovým vzděláváním „vnitřní bytosti“. Z tohoto důvodu bude moci patřičně vzdělaný člověk „chytře vnímat opomenutí a chyby v umění i přírodě“ a s opravdovým vkusem „bude chválit dobro, radovat se z něj a přijímat ho do své duše“.

Zkráceně řečeno, takový člověk se stane ušlechtilým a dobrým.

Platón také ve své době pozoroval, jaký má hudba účinek na společnost.
Hudba, řekl velký myslitel, je morálním zákonem. „Dává vesmíru duši, mysli křídla, fantazii rozlet, smutku šarm a všemu dalšímu veselí a život. Je jádrem pořádku a propůjčuje se všemu, co je dobré, spravedlivé a krásné.“

                                                To nejlepší od Mozarta


Čtěte také: Učit umění znamená učit, jak rozvíjet charakter. Proč?



Důležitý je výběr dobré hudby

Špatná hudba je plná nebezpečí. Aristoteles řekl, že jelikož hudba přenáší emoce, nemorální hudba může vytvarovat charakter člověka k horšímu.

Člověk je naplněn tou samou vášní jako hudba, které naslouchá. „Zvykne-li si po dlouhou dobu naslouchat hudbě, která vyvolává nečestné vášně, celá jeho povaha bude vytvarována do nečestné podoby,“ uvedl Aristoteles.

Podle vědců z University of Missouri vyzdvihují hip-hop, rap a pop problematické chování. Výzkumníci analyzovali texty více než čtyř stovek hitů vydaných mezi roky 2006 a 2016 a nalezli v nich témata točící se zejména kolem násilí, klení, nenávisti a sexuálních narážek.

Profesorka Cynthia Frisbyová je toho názoru, že by rodiče měli se svými dospívajícími dětmi probírat hudbu, kterou poslouchají, a jak taková hudba ovlivňuje jejich identitu.

Jeden komentář k článku o zmiňovaném výzkumu zněl: „Kromě násilí a agrese jsou až příliš běžné podtóny kontroly a vlastnictví (např. „Jsi má“, „Nikdy tě nenechám odejít“) a emocionálního vydírání („Bez tebe nedokážu žít“), a nikdo to nezpochybňuje. Přitom jsou to často právě takové názory, které vedou k násilí a týrání.“

„Prý Bůh je neviditelný, ale je ho slyšet v hudbě.“ – skladatel Zdeněk Mahler


Hudba je jako náboženství. V otázce, kterým směrem hudba člověka posouvá, není odpověď nikdy neutrální. Říká se, že veškeré použití tónů a hudebních textů lze rozčlenit podle duchovního směrování do dvou směrů: Nahoru nebo dolů. Hudba nás buďto pozvedá nebo způsobuje úpadek (morálky či charakteru).

Vzpomeňte si na gregoriánské chorály a jak dokonale odrážejí architekturu katedrál, v nichž se zpívaly. Anebo majestátnost Händelova „Mesiáše“, jehož ušlechtilým cílem byla oslava nejvyššího boha. Taková hudba posluchače duchovně pozvedá.

Pokud převáží vznešená a krásná hudba, civilizace bude vzkvétat, jak duchovně, tak i z hlediska materiálního.

Jani Allanová je spisovatelka, fejetonistka, novinářka a hlasatelka z Jihoafrické republiky. Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí se shodovat s názory Epoch Times.


Překlad z původního článku neworské The Epoch Times: Ondřej Horecký

Článek byl upraven a rozšířen 23. 4. 2019

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na internetu.


Čtěte také:

Výzkum: Tvary krystalů vody se mění podle toho, jak k ní lidé mluví

Může mysl ovlivňovat hmotu?

Vliv hudby na lidské zdraví I: Co říkají o hudbě náboženství a myslitelé