20. března 2019 se konala „ranní káva“, během níž se diskutovalo o závěrech studie čínského vlivu ve střední a východní Evropě. (Milan Kajínek / Epoch Times)
„Český a maďarský pohled na Čínu“ představila Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Jedná se o závěry rozsáhlého mapování českého a maďarského diskurzu o Číně. Studie realizovaná v rámci výzkumného projektu ChinfluenCE se zaměřila na parlamenty obou zemí. K diskusi na ranní kávu přizvali české a maďarské odborníky na zahraniční politiku.
Analýza se zaměřila na to, co bylo o Číně v parlamentech (ČR a Maďarska) řečeno během posledních 25 let. Mapuje výroky poslanců a poslankyň v plenárních debatách na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky od roku 1993 a v Národním shromáždění Parlamentu Maďarska od roku 1990 do konce roku 2018.
Výzkum zjistil, že na politické scéně obou zemí se Čína postupně změnila z jen okrajově zmiňovaného tématu do jednoho z hlavních předmětů zájmu politiků.
Podle autorů analýzy společně s vlivem Číny v Evropě rovněž roste určitý druh opozice vůči čínskému režimu.
Česká republika
Hlavní hráči v pozitivním narativu vůči Číně (režimu komunistické strany Číny) dle analýzy jsou ČSSD a KSČM. V rámci těchto stran to jsou nebo byli především Bohuslav Sobotka, Vojtěch Filip, Lubomír Zaorálek, Jiří Paroubek, Zdeněk Jičínský, Miroslav Ransdorf, Pavel Kováčik a další.
Andrej Babiš a hnutí ANO zůstávají po celou dobu neutrální. Podle hlavní koordinátorky projektu ChinfluenCE Ivany Karáskové je ale pouze otázkou času, než bude muset zaujmout pozitivní nebo negativní stanovisko.
V České republice prodělal obraz Číny vývoj od kritického přístupu přes období optimistických očekávání masivních investic prostřednictvím firmy CEFC, zpět ke skepsi vůči Číně po krachu CEFC a objevení se zpráv o koncentračních táborech v čínské provincii Sin-ťiang.
Na základě provedené analýzy AMO varuje Českou republiku „nerealistickými očekáváními a pohledu na Čínu skrz ideologická prizmata, nebo využíváním čínského tématu pouze k (jednoúčelové) kritice opozice“.
Stoupající diskuse o Číně se objevily především v období ekonomické krize – „Čína je ekonomická příležitost“ – v období Olympiády v Pekingu v roce 2008 a v roce 2014, kdy v ČR proběhla razantní změna postoje vlády a prezidenta vůči Číně a objevily se následné reakce na novou politiku.
Hlavní hráči v pozitivním narativu vůči Číně dle analýzy jsou ČSSD a KSČM. (AMO)
Maďarsko
V maďarském Národním shromáždění proběhla dramatická neutralizace debaty o Číně. Maďarští poslanci a poslankyně o Číně od obratu maďarské politiky v roce 2010 hovořili většinou v pozitivních či neutrálních konotacích.
Tamás Matura z Central and Eastern European Center for Asian Studies (CEECAS), který se podílel na studii v Maďarsku, například zmínil, že strana Fidesz, která byla vůči Číně kritická, přestala kritizovat Čínu v roce 2010.
Mezi osamělé, ale konsistentní kritiky Číny podle Matury patří poslanec Ékes Josef, která pojmenovává problémy okolo okupace Tibetu, pronásledování Falun Gongu nebo otázce koncentračních táborů v čínské provincii Sin-ťiang. Matura uvedl, že jinak v maďarském parlamentu „téměř neexistuje diskuse o tématech Tibet, Sin-ťiang nebo Falun Gong“.
Podle Matury se v „Maďarsku mluví o Číně spíše v parlamentu než v médiích,“ protože Maďary Čína spíše nezajímá.
Podle AMO by Maďarsko mělo zaměřit pozornost na problémy spojené s čínskou přítomností v regionu, které doposud ignorovalo.
Zápis ze „snídaně“ a diskuse
Ivana Karásková: „Přišlo hodně lidí, což ukazuje, že Čína je hot topic.“ Paní Karásková zmapovala vývoj české politiky od doby premiéra Petra Nečase a jeho výroku o „dalajlámismu“ na brněnském veletrhu do současnosti. Podle Karáskové jsou média v ČR vůči Číně nadále kritická, nehledě na vstřícnou politiku vládnoucích stran (ČSSD a KSČM) vůči čínskému režimu.
Předchozí analýza AMO ukázala, že čím více jdeme v Evropě na východ, tím méně jsou média vůči Číně kritická.
Otázky, které si projekt ChinfluenCE kladl, jsou: „Jak se změnil image Číny? Jaké jsou klíčové problémy? Kdo jsou hlavní hráči? Kdo je kritický, jsou kritické hlasy konstantní?“
Asistentka projektu ChinfluenCE Alžběta Bajerová: „Procházeli jsme transkripce proslovů. Řadili jsme sentiment prohlášení do sekcí – pozitivní – neutrální – negativní.“ Podle Bajerové byla někdy analýza obtížná, protože z psaného textu není možné poznat emoce a narativ, s nímž lidé proslov doprovázejí.
Podle Karáskové analýza ukazuje, že někteří čeští poslanci v parlamentu Čínu nekritizují, ale potom jdou do médií a tam ji kritizují.
O projektu ChinfluenCE
Mezinárodní projekt mapující čínský politický a ekonomický vliv v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku začal v roce 2017. Prostřednictvím analýzy médií a výzkumu elit sleduje, odkud pochází většina informací, které o Číně máme, kdo vytváří mediální obraz Číny a jak tento obraz vypadá.
Projekt analyzuje nejvýznamnější aktéry, kteří se vyjadřují k Číně, jejich postoje, vzájemný vztah a ekonomické vazby. Zjišťuje, jakou strategii uplatňuje Čína ve středoevropském regionu.
Akce proběhla po humorným názvem „Uctívači pandy nebo drakobijci“?
Výsledky analýzy byly publikovány zde (PDF)
Čtěte také:
AMO: Vytváření pročínské agendy v Česku: aktéři, jejich role a vazby
Ústavní soud nařídil přezkoumat, zda byla porušena ústavní práva občanů ČR při návštěvě čínského prezidenta
AMO spouští projekt, který mapuje čínský politický a ekonomický vliv v ČR, Slovensku a Maďarsku
Česká vláda se hodlá zbavit mobilů od Huawei. Premiér se sešel s čínským velvyslancem
