Čínský prezident Si Ťin-pching s českým prezidentem Milošem Zemanem, březen 2016. (Hrad.cz) Fotografie těžkooděnců bránících vstup na nádvoří před Pražským hradem, 29. března 2016. (Tadeáš Plachý / Personal Facebook w.p.)
Ústavní soud rozhodl o novém prošetření stížnosti občanů České republiky na znemožnění pokojného shromáždění a protestu na Hradčanském náměstí během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v březnu 2016. Nejvyšší správní soud je nyní povinen opětovně posoudit, zda nařízení pražského Magistrátu a postup Ministerstva vnitra porušily ústavní právo občanů (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
Soudní spor, který se táhne již více než tři roky, iniciovala skupina lidí, kteří se účastnili pokojných protestů za lidská práva během návštěvy čínského prezidenta. Kvůli jeho třídenní návštěvě byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, a podle zprávy idnes.cz zaplatili daňoví poplatníci za bezpečnostní opatření 16 milionů korun.
Návštěvu prezidenta provázely četné protesty. Policie zadržela 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců čínského režimu. Objevilo se několik případů zašpinění čínských vlajek, které pražské státní úřady daly vyvěsit na sloupech podél Evropské třídy.
Protesty vyvrcholily 29. března 2016. Již předem nahlásilo na pražský magistrát protestní akce na Hradčanském náměstí osm českých neziskových organizací. Přestože během významných návštěv německé kancléřky Merkelové nebo amerického prezidenta Obamy a dalších nikdy nedošlo k zablokování vstupu veřejnosti na Hradčanské náměstí, během návštěvy čínského prezidenta hlídali náměstí policejní těžkooděnci, kteří občany na náměstí nenechali vstoupit.
Kritikové tohoto „bezpečnostního opatření“ uváděli, že byla použita neúměrná opatření, která za peníze občanů omezila ústavní práva občanů, kteří tak policejní zásah v podstatě financovali. Policie i pražský magistrát byly obviněny z účelového zneužití vyhlášky o dopravě za účelem omezení ústavních práv občanů na shromáždění a pokojné vyjádření názoru.
Magistrát se u soudu hájil prohlášením, že pouze vyhověl žádosti policie a vydal nařízení na základě vyhlášky o dopravě, že prostor Hradčanského náměstí bude pro auta i příchozí uzavřen. Zástupci Ministerstva vnitra a policie uvedli, že uzavření náměstí bylo součástí bezpečnostních opatření ve spojitosti s mezinárodní návštěvou čínského prezidenta a jejich činnost podle nich vycházela ze zákona o policii. Proč podobná opatření nepřijali během návštěvy německé kancléřky nebo amerického prezidenta, není jasné.
Jedná se o omezování ústavních práv?
Výsledkem policejní akce byla žaloba podaná bývalým ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a dalšími občanskými aktivisty k městskému soudu v Praze. Žalující stranu zastupovali u soudu bývalý poslanec a ministr spravedlnosti Jan Kalvoda a advokát Zdeněk Kučera.
„Jsme přesvědčeni, že jednání Magistrátu hl. m. Prahy a Policie ČR, které společnými silami znemožnily téměř tisíci pěti stům účastníků pokojně se shromáždit na Hradčanském náměstí a demonstrovat proti porušování lidských práv v Číně a Tibetu, bylo nezákonné,“ řekl Martin Bursík, jeden ze svolavatelů shromáždění a žalobců.
Podle žalovatelů Kateřiny Kudláčkové, Tomáše Pikoly, Kateřiny Bursíkové Jacques a Martina Bursíka magistrát a Policie ČR upřely občanům ČR ústavní právo shromažďovací dle čl. 19 Listiny základních práv a svobod, což podle jejich slov „nelze tolerovat“.
„Chtěli jsme upozornit na nemoralitu a protiprávnost čínského komunistického režimu a na brutální praktiky proti vězňům svědomí. Ti, kteří nám naše shromáždění znemožnili, se tak vlastně nepřímo přidali na stranu totalitního režimu. Nechceme se stát čínskými vězni svědomí v České republice,“ reagovala na rozhodnutí soudu žalující Kateřina Kudláčková, aktivistka za lidská práva v Číně.
Další z žalujících občanů Tomáš Pikola soudní výrok komentuje takto: „Můj dědeček strávil v padesátých letech tři roky v komunistickém kriminále jen proto, že měl názory, které se nelíbily státní moci. Bojím se, že doba, kdy jsou občané omezováni jen proto, že mají názor, který se nelíbí státu, se vrací. Budeme i nadále bojovat za právo všech lidí vyjádřit beze strachu z postihu svůj svobodný názor. Stát nám má toto právo garantovat, dnešní rozsudek ale bohužel posvětil pravý opak, tedy omezování ústavou zaručených práv prostřednictvím policie a úředníků."
Vývoj soudního procesu
Městský soud v Praze 16. března 2017 rozhodl v kauze zmařeného pokojného shromáždění výrokem, že policisté a magistrátní úředníci, kteří rozhodli o uzavření Hradčanského náměstí, postupovali v souladu se zákonem.
Žalující stranu zastupoval u soudu bývalý poslanec a ministr spravedlnosti Jan Kalvoda, který rozsudek komentoval: „Zejména stát tím prokázal, že mocenská arogance, s níž finguje dopravní omezení k omezení politických práv občanů, zdegenerovala ve zvyk. O to hůře, že nezákonný mocenský zásah vůči shromážděným byl vykonán k ochraně autoritativního státu a proti občanům, kteří se hodlali vyjádřit pro svobodu a lidskou důstojnost. Soud neposoudil věc na základě českého ústavního pořádku a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Počkáme si na písemné vyhotovení rozsudku. Využijeme všech opravných prostředků, podáme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ dodal Kalvoda.
Případ tedy putoval k Nejvyššímu správnímu soudu, který případ znovu projednával a 4. června 2018 vynesl rozsudek, kterým stížnost občanů opět prohlásil za neoprávněnou.
Občané se odvolali k Ústavnímu soudu (US), který se 22. ledna 2019 rozhodl rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) zrušit.
“Postupem nejvyššího správního soudu bylo porušeno základní právo stěžovatelů bránit se proti rozhodnutí orgánu veřejné správy před soudem. Ve zbytku byla ústavní stížnost zamítnuta,“ informovala v úterý Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu, uvedl prazsky.denik.cz.
„Já se domnívám, že uzavírka v pořádku nebyla a že základní právo shromažďovat se bylo porušeno,“ řekl podle iDNES.cz novinářům advokát demonstrantů Pavel Uhl.
Žalovatelé se obávají, že pokud by postup policie soud neoznačil jako nepřípustný, mohl by to být nebezpečný precedens. „Policie by ve spolupráci s magistrátem v podstatě kdykoliv mohla zmařit jakékoliv shromáždění. A to si myslím, že je v právním státě nepřípustné,“ dodal syn disidenta a signatáře Charty 77, Petra Uhla.
Případ se tedy vrací zpět k Nejvyššímu správnímu soudu, který je povinen opětovně posoudit, zda bylo porušeno ústavní právo stěžovatelů se pokojně shromažďovat.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
ČR - Čína: Policie blokuje všechna prostranství před pražským hradem, Číňané napadají občany ČR
České neziskovky se připravují na protestní akce po příletu čínského prezidenta
Česká neziskovka vyzývá k zatčení podezřelých členů čínské delegace
Praha: Zhang Gaoli, šéf delegace čínských podnikatelů na China Investment Forum, je důvodně podezřelý z účasti na genocidě
Městský soud v Praze tvrdí, že magistrát a policie mohou omezit ústavní práva občanů
