Česká umělkyně jednoho dne v médiích zachytila zprávu o zneužívání vězňů k orgánovým transplantacím. „V roce 2015 jsem o tom zaslechla zmínku na Českém rozhlase. Začala jsem hledat další informace,“ říká absolventka Jihočeské univerzity a AVU, Barbora Bálková.
Sešli jsem se spolu v proslulé pražské palačinkárně U slepé kočičky, abychom si popovídali o malbě, kresbě, fotografii, ale především o její umělecké výrobě rozmanitých objektů. Právě zmiňované případy zneužívání vězňů v Číně jako nedobrovolných dárců orgánů umělkyni vyburcovaly k vytvoření nevšedního uměleckého projektu, který získal mezinárodní pozornost.
„Že se někde zavírají lidé, aby potom sloužili jako živá orgánová banka, mi přišlo jako ohromující informace. Člověku se tomu nejprve nechce věřit, ale následně jsem si o tom začala zjišťovat další podrobnosti ze zdrojů u nás doma i v zahraničí a to byl silný impuls pro vznik instalace s pandami,“ říká umělkyně. „Hned jak jsem to zaslechla, tak jsem věděla, že bych na to chtěla nějak reagovat.“
Na svých stránkách prezentuje výstavy, s nimiž procestovala celou Evropu. Svojí tvorbou mimo jiné reaguje na historické, ale i současné dění ve světě, které společnost hluboce ovlivňuje.
Například její sousoší „Kolotoč diktátorů“ zobrazuje Adolfa Hitlera, Josifa Stalina a Mao Ce-tunga, který doplňuje šatník uniforem vyrobených z imitace lidské kůže, vlasů a kostí. Tato strašidelná výstava symbolizuje lidské oběti, na nichž si diktátoři vystavěli svou moc.
Na tyto výstavy chtěla Barbora Bálková navázat a vytvořit něco, co by diváky vyburcovalo a zvýšilo jejich zájem o problematiku zneužívání vězňů jako nedobrovolných dárců orgánů.
„Na výrobu medvídků jsem použila imitaci lidské kůže ze silikonu. Ze stejného materiálu jsem v předchozím projektu vyráběla uniformy diktátorů.“ Silikonová kůže je silným vizuálním prostředkem, jak divákům sdělit, že se jedná o živé lidské oběti. „Ukázala jsem pandu jako silně pozitivní a notoricky známý symbol Číny, ale v naprosto jiném kontextu, který se čínský režim snaží naopak tutlat.“
Fakt, že jsou těla medvídků vyrobena z imitace lidské kůže, naznačuje, že něco není úplně v pořádku. Každé tělo medvídka umělkyně rozřízla a následně zašila, čímž symbolizovala problém zneužívání transplantační chirurgie.
„Chtěla jsem jim sáhnout na ten symbol chráněného zvířete a ukázat tu absurditu, jak nedůležitý je lidský život v porovnání s tím přísně chráněným medvědem.“
Umělecký projekt, který nazvala „Komunismus s pandí tváří“, obsahuje 150 medvídků. Každý z nich představuje tisíc lidských obětí. Přičemž výroba jednoho medvídka zabere 14 hodin. Umělkyně na výrobě medvídků strávila plných 150 dní.
Její výstava přitáhla pozornost čínského chirurga Envera Tohtiho, který jako jeden z mála podal přímé svědectví o tom, jak osobně prováděl odběr orgánů z postřeleného vězně, který byl ještě naživu. Přikázal mu to tehdy primář, a tak doufal, že je všechno „legální“ a „etické“.
„Když žijete v komunistickém režimu, jaký je v Číně, nemůžete samostatně myslet, musíte následovat příkazy,“ uvedl Enver Tohti ve svém svědectví v britském parlamentu v roce 2015. Po letech strávených v Anglii mu došlo, že spáchal zločin.
Poté se podobně jako umělkyně Barbora Bálková dozvěděl, že je zneužívání vězňů k transplantacím v Číně velice rozšířený problém, a že jeho zkušenost je pouze jednou z tisíců dalších. V roce 2014 vystoupil, aby následně veřejně svědčil o tom, čeho byl osobně svědkem. S výstavou Barbory Bálkové se setkal v Praze v roce 2017.
Výstava zaujala také kanadského právníka Davida Matase, který v roce 2017 v Praze přednášel na kongresu pořádaném Právnickou fakultou Karlovy univerzity. David Matas je jedním z prvních vyšetřovatelů zneužívání transplantační chirurgie v Číně.
Přes Tohtiho a Matase se zpráva o jejích medvídcích dostala do Anglie. Odtud putovala přes paní Yukari Werrell do Japonska až k nevládní iniciativě Stop Medical Genocide (SMG), která si medvídka vzala do svého loga.
Japonská iniciativa SMG vznikla na půdě Sněmovny radních guvernérů Japonska začátkem roku 2018. Od té doby její činnost podpořilo dvaašedesát celonárodních a dvacet osm prefekturálních radních. Předsedou iniciativy je japonský novinář a odborník na lidskoprávní otázky v Číně, Hataru Nomura.
„To, co se dnes děje v Číně, mi připadá jako paralela toho, co se dělo za druhé světové války v nacistickém Německu. Vždycky jsem se pozastavovala nad tím, jak bylo možné, že se to dělo, a že se proti tomu svět razantněji nepostavil,“ říká umělkyně. „Nikdo tomu nechtěl věřit. Teprve když se otevřely koncentrační tábory, ukázalo se to zvěrstvo, které šokuje dodneška.“
Důvěryhodnost informací o státem podporovaného odebírání orgánů vězňům svědomí potvrdil v roce 2013 Evropský parlament a v roce 2016 Sněmovna reprezentantů USA. O problematice bylo dosud sepsáno pět vyšetřovacích zpráv – Bloody Harvest, Jatka, WOIPFG, B.H.S. An Update a State Organs. Nejvíce zneužívanou skupinou jsou podle závěrů vyšetřovacích zpráv následovníci Falun Gongu, pokojné buddhistické meditační praxe, dále potom Ujgurové, křesťané a Tibeťané.
„Nevím, jaké důkazy bude ještě zapotřebí, aby se v důsledku tlaku veřejnosti či v rámci diplomatických vazeb věci zásadně změnily…“ ptá se česká umělkyně Barbora Bálková.
„Rozhodně bych byla ráda, kdyby můj projekt přispěl k širšímu povědomí o tom, že v Číně umírají statisíce lidí jen proto, aby se prodaly jejich orgány,“ říká umělkyně.
Ve tvorbě medvědů hodlá umělkyně pokračovat, jak sama říká, dokud „vytěžování orgánů v čínských věznicích definitivně neskončí“.
Článek byl upraven 6. 2. 2016. Na žádost umělkyně Barbory Bálkové byly upraveny některé její citace.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
Čeští zákonodárci připravují novelu zákona o transplantační turistice v reakci na situaci v Číně
Přední čínští lékaři potvrzují odběry orgánů následovníkům Falun Gongu
TV Prima: Očima Josefa Klímy – čínská transplantační chirurgie a duchovní hnutí Falun Gong
