Podle Harvardské studie publikované v časopise American Journal of Epidemiology z listopadu 2018 je u lidí, kteří se v dětství a dospívání věnují duchovním praktikám, větší pravděpodobnost toho, že budou v rané dospělosti zdravější. (David Beale / Unsplash)
Podle Harvardské studie publikované v časopise American Journal of Epidemiology z listopadu 2018 je u lidí, kteří se v dětství a dospívání věnují duchovním praktikám, větší pravděpodobnost toho, že budou v rané dospělosti zdravější. (David Beale / Unsplash)
U lidí, kteří se v dětství a dospívání věnují duchovním praktikám, je podle studie z Harvardu větší pravděpodobnost, že budou v rané dospělosti zdravější..

Studie objevila, že ve srovnání s těmi, kteří mají málo nebo žádné duchovní návyky, lidé, kteří se účastnili náboženských bohoslužeb nebo se v dětství a dospívání věnovali modlitbám či meditacím, vykazovali lepší výsledky, když se jich dotazovali na spokojenost se životem a pozitivní přístup.

Rovněž je u těchto osob menší pravděpodobnost, že začnou kouřit, užívat drogy a nakazí se pohlavní chorobou.

„Mnoho dětí je nábožensky vychováváno a naše studie ukázala, že to může silně ovlivnit jejich zdravotní zvyklosti, duševní zdraví a celkovou pohodu a pocit štěstí,“ uvedla v září 2018 v tiskové zprávě vedoucí studie Jing Čchen.

„Tato zjištění jsou důležitá jak pro naše chápání zdraví, tak pro naše pochopení rodičovských postupů,“ dodala vědkyně.

Studie byla publikována v listopadu 2018 v americkém časopise American Journal of Epidemiology a na internetu byla poprvé zveřejněna 13. září.

Náboženská výchova, modlitba, meditace

Vědci chtěli zjistit, jak četnost duchovního chování (náboženské obřady, modlitba nebo meditace) v dětství a dospívání ovlivňuje fyzické zdraví a duševní pohodu v pozdějším věku. Pro tuto studii výzkumníci analyzovali data od pěti tisíc dětí ze dvou dlouholetých studií. Výzkumníci sledovali děti mezi osmi až čtrnácti lety.

Vědci kontrolovali několik rozmanitých proměnných, včetně zdraví matky, sociálně-ekonomické postavení a historii zneužívání návykových látek nebo příznaky deprese.

Podle výsledků ti, kdo se v mládí zapojovali do náboženských aktivit alespoň jednou týdně, měli o 18 procent větší šanci, že jako dospělí ve věku 23 - 30 let budou vykazovat pocit štěstí. A v porovnání s těmi, kteří se těchto aktivit nikdy nezúčastnili, měli o 29 % větší pravděpodobnost, že se stanou dobrovolníky v rámci svých komunit.

Lidé, kteří se v mládí denně modlili nebo meditovali, měli o 16 procent vyšší šanci, že po dvacítce budou prožívat pocit štěstí, a to ve srovnání s těmi, kteří se nikdy nemodlili nebo nemeditovali. Také u nich panuje o 30 procent nižší pravděpodobnost, že budou mít v době dospívání sex, a v důsledku toho byla o 40 procent menší pravděpodobnost, že se nakazí sexuálně přenosnými nemocemi.

Vědci také dospěli k předběžné domněnce, že denní modlitba nebo meditace vede k větší spokojenosti se životem a k větší sebeúctě, k větší pravděpodobnosti, že se stanou voliči, a k nižšímu riziku kouření a deprese.

Autoři také ve studii uvedli, že duchovní život může mít vícero pozitivních účinků, například může pomáhat mladým lidem k lepšímu sebeovládání ve vyhrocených situacích a k lepšímu boji se stresem, díky výchově k odpouštění a k meditaci.

Omezení harvardské studie

Autoři uznali několik nedostatků své studie. Výzkum se zaměřil hlavně na děti bělošských matek, které všechny pracovaly v ošetřovatelském oboru. Z tohoto důvodu nemusí být závěry ze studie poplatné širší populaci. Předchozí studie VanderWeeleho z roku 2016 naznačuje, že chození do kostela má v případě dospělých větší dopad u černochů než u bělochů.

Dalším omezením bylo to, že studie nezohlednila vliv rodičů a vrstevníků na náboženské rozhodování mladistvých.

Podle výsledků výzkumného centra Pew Research Center z loňského června je dnes méně pravděpodobné, že lidé pod 40 let budou zapojeni do náboženského života.

Zpráva dále uvádí, že u mladých dospělých není taková pravděpodobnost, že se budou denně modlit.


Překlad původního článku newyorské redakce.