Burza v New Yorku, ilustr. foto. (Spencer Platt / Getty Images)
Hlavní americký akciový index S&P 500 vykázal roční ztrátu 6,2 %, technologicky zaměřený Nasdaq odepsal 3,9 %. V celoročním vyjádření se ztráty nemusí zdát vysoké. Bližší prozkoumání nám však prozradí, že poklesový trend se na trhy dostavil až v září. Od tohoto období do konce roku 2018 klesl index S&P 500 ze svých úrovní o téměř o 20 % a povážlivě se přiblížil „medvědímu“ trendu. Některé konkrétní akcie dopadly ještě hůře. Kdo si například koupil akcie Facebooku v polovině léta, pravděpodobně jen nevěřícně sleduje ztrátu na své investici čítající přes 40 %.
Vývoj na starém kontinentu byl v indexovém vyjádření tristnější než ten za oceánem. Německý akciový index uzavřel rok 2018 se ztrátou 18 %. Nejeden investor si v tomto světle jistojistě pokládá onu otázku „za milion“, totiž: co bude dál?
V prvním čtvrtletí roku 2019 budou probíhat bilaterální jednání mezi Spojenými státy a Čínou o podobě vzájemného obchodu. Ten má zahrnovat témata, jako technologický transfer nebo ochrana duševního vlastnictví amerických firem. Pro Spojené státy bude klíčové, aby skončily obchodní praktiky vedené Komunistickou stranou Číny. Na summitu G20 v Argentině dojednaly obě země dočasné 90denní příměří v celní válce. Toto období skončí začátkem března. Pokud k dohodě nedojde, Spojené státy nejen že zvednou již zavedená cla z 10 % na 25 %, ale zavedou i cla nová na zbylý čínský import do USA.
Právě napětí mezi Spojenými státy a Čínou bylo hlavním spouštěčem poklesů na akciových trzích v USA, Evropě i Asii v minulém roce. Obchodní válka, ke které dvě největší ekonomiky světa prozatím směřují, ohrožuje podle ekonomů hospodářský růst. Na druhé straně situace silně tlačí zejména na Čínu, aby ustoupila od zavedených praktik, zejména ve sféře zcizování dat a duševního vlastnictví (více zde...). Hospodářský růst v posledních letech pomáhal hnát akciové indexy vzhůru. Zůstává otázkou, zda deeskalace ve vzájemném obchodě situaci celkově uklidní.
V prvním čtvrtletí roku 2019 budou probíhat bilaterální jednání mezi Spojenými státy a Čínou o podobě vzájemného obchodu. Fotografie z 1. prosince 2018 na summitu G20 v Buenos Aires. (SAUL LOEB / AFP / Getty Images)
Obě země stále více vykazují známky širší geopolitické rivality. Jedním z takových signálů byly události, které následovaly po prosincovém zatčení finanční ředitelky a dcery zakladatele telekomunikační firmy Huawei. Stalo se tak v Kanadě na žádost Spojených států. USA, ale i další země podezírají Huawei z propojení s vládní Komunistickou stranou Číny a označují jej za přímé bezpečnostní riziko. Vůči postupům společnost se vyhrazují IT experti a organizace v různých zemích. V ČR je to například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (více zde...).
Ve stejné době jako jednání mezi USA a Čínou budou probíhat i další „rozvodová“ jednání Evropské unie a Velké Británie. O tom, jakou bude mít finální podobu, se dá prozatím jen spekulovat. Jako prozatím neřešitelný se ukazuje problém Severního Irska. Část Konzervativní strany premiérky Mayové dojednanou dohodu tvrdě odmítá. Mayová dokonce musela odložit hlasování o dohodě v parlamentu, aby předešla jejímu zamítnutí. Právě nejistota spojená s Brexitem má nemalý podíl na poklesu německého akciového indexu v minulém roce.
Kromě mezinárodní politiky měla vliv na odliv kapitálu z burz i americká centrální banka (Fed). Za minulý rok zvedl Fed základní úrokovou sazbu čtyřikrát. Vyšší úrokové sazby v bankách vytvářejí „konkurenci“ pro akcie, a ty tak ztrácejí na hodnotě.
Predikovat další vývoj dost dobře nelze. Společnost a ekonomika jsou na to příliš komplexní a vývoj určují často náhody. S velkou pravděpodobností však bude mít opět hlavní slovo politika, samozřejmě ta mezinárodní. Ekonomická krize prozatím nehrozí, jakkoli často se tato slova budou opakovat. Kromě akcií šla totiž o třetinu dolů i cena ropy. Pro ropné státy to sice dobrá zpráva není, ale pro všechny ostatní určitě ano. Nižší cena znamená mimo jiné i nižší inflaci. Centrální banky by nemusely v příštím roce tak rychle zvedat úrokové sazby. Akcie by tak opět mohly najít půdu pod nohama.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Ve stejné době jako jednání mezi USA a Čínou budou probíhat i další „rozvodová“ jednání Evropské unie a Velké Británie. O tom, jakou bude mít finální podobu, se dá prozatím jen spekulovat. Jako prozatím neřešitelný se ukazuje problém Severního Irska. Část Konzervativní strany premiérky Mayové dojednanou dohodu tvrdě odmítá. Mayová dokonce musela odložit hlasování o dohodě v parlamentu, aby předešla jejímu zamítnutí. Právě nejistota spojená s Brexitem má nemalý podíl na poklesu německého akciového indexu v minulém roce.
Kromě mezinárodní politiky měla vliv na odliv kapitálu z burz i americká centrální banka (Fed). Za minulý rok zvedl Fed základní úrokovou sazbu čtyřikrát. Vyšší úrokové sazby v bankách vytvářejí „konkurenci“ pro akcie, a ty tak ztrácejí na hodnotě.
Predikovat další vývoj dost dobře nelze. Společnost a ekonomika jsou na to příliš komplexní a vývoj určují často náhody. S velkou pravděpodobností však bude mít opět hlavní slovo politika, samozřejmě ta mezinárodní. Ekonomická krize prozatím nehrozí, jakkoli často se tato slova budou opakovat. Kromě akcií šla totiž o třetinu dolů i cena ropy. Pro ropné státy to sice dobrá zpráva není, ale pro všechny ostatní určitě ano. Nižší cena znamená mimo jiné i nižší inflaci. Centrální banky by nemusely v příštím roce tak rychle zvedat úrokové sazby. Akcie by tak opět mohly najít půdu pod nohama.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
