Kroj svobodné ženy z Moravského Slovácka, ilustr. foto. (Autor: Atillak – Tento soubor vznikl v rámci grantu Lidové kroje a zvyky / CC BY-SA 3.0)
Zatímco probíhala závěrečná jednání, kdy Čsl. národní radu uznaly státy jako Francie, Velká Británie, USA, Itálie, Japonsko, poklekl zahradník v Posázaví na svém pozemku k vyhloubené jamce a zasadil lípu, český národní strom. Následovali další vlastenci, sokolové, vojáci, kteří symbolicky sázeli nesčetné lipky po celé zemi.
Pamětníci vzniku republiky již nežijí, němí svědkové však ano. Památné lípy, které byly na počest vzniku Československy vysazeny. Některé rostou podnes a opravdu je jim také 100 let.
Některé osobní vzpomínky se zachovaly v písemné podobě:
„První čas po válce, kdy jsme se stali samostatným státem, byl jak opojení. Hltala jsem Národní Listy, a ač jsem se dříve vůbec o politiku nezajímala, teď jsem všechno chtěla znát a žádala tatínkova vysvětlení,“ píše ve svých vzpomínkách Venuše, narozená za Rakouska-Uherska, a dodává:
„Ale myslím, že on přes všechnu svou pokrokovost byl vývojem událostí překvapen a mnohé se mu zdálo nemožným. Což teprve asi strejček Rudolf? Ten byl přece císaři tak oddán, a teď si musel zvykat na republiku. Štěstí, že jsme byli vzdáleni a neslyšela jsem všechny jeho úvahy!“
Lidé se radovali nejen z toho, že válce je konec, ale ze svého svobodného státu. A samozřejmě byly pořádány různé taneční zábavy a plesy.
„Tehdy v tom celonárodním nadšení byl slavnostním úborem na všech plesích národní kroj,“ vzpomíná Venuška – „a já měla po tetě Zdence originální slovácký kroj z Javorníka. Jen zástěrka byla už úplně rozpadlá, tak tu jsem si doma z podobné látky ušila a též novou košilku s rukávci přesně dle staré. A tak jsme se celá rodina vydali na lesnický ples, který se pořádal v hotelu Central.“
Ve vzpomínkách Venuše uvádí, že sál byl plný mladých tanečníků. K prvnímu tanci ji vyzval tehdy pro ni neznámý nadporučík v uniformě italských alpinistů, legionář. Z tančení s fešáckým důstojníkem se potom vyvinula celoživotní láska.
Program oslav na Jihlavsku. (M. Bohuňovská)
Oslavy stoletého výročí republiky slaví každé město jinak. Akce probíhají lokálně, např. poblíž metropole Vysočiny si do Rantířova pozvali parní vlak a dobovou posádku s představením TGM.
Zato v Ústí nad Labem se oslavy opozdí, protože podle historie bylo město původně německé a vzdorovalo, pod českou správu přešlo až 11. listopadu 1918.
V hlavním městě proběhla vojenská přísaha 900 vojáků, na Letné mohli návštěvníci sledovat vojenskou přehlídku.
Současná technika AČR na Letné v obležení návštěvníků. (J. Deckerová / army.cz)
Na Hradčanském náměstí přísahalo 900 vojáků, slibovalo 240 policistů a 120 hasičů. (J. Deckerová / army.cz)
Na Hradčanském náměstí přísahalo 900 vojáků, slibovalo 240 policistů a 120 hasičů. (J. Deckerová / army.cz)
Národní muzeum se po nejrozsáhlejší rekonstrukci právě otevírá veřejnosti.
Václavské náměstí se v podvečer 28. října zaplní obyvateli i osobnostmi které přislíbily vystoupit, jako např. Petr Pithart, Šimon Pánek, Jiří Padevět, Michal Stehlík a další.
Vrcholem oslav 100. výročí vzniku samostatného československého státu byla slavnostní vojenská přehlídka na Evropské třídě. Zúčastnilo se jí více než 4 357 osob a 236 kusů techniky. Vše se odehrálo za účasti předních představitelů státu. Přehlídku zakončilo defilé, v němž bylo zastoupeno vždy jedno vozidlo za každou zúčastněnou složku, a průlet tří bojových vrtulníků, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
