Členové francouzského svazu zemědělců La Confederation Paysanne jdou s pochoďněmi, když zabírají pole patřící čínským farmářům, během demonstrace proti „zabírání země“ čínskými investory, v oblasti Mures, 29. srpna 2018. (Guillame Souvant / AFP / Getty Images)
Podle deníku Le Figaro se na protestní akci konané před čínskou farmou ve městě Murs ve střední Francii shromáždilo zhruba na sto členů francouzské zemědělské unie. Protestující zemědělci, kteří se sjeli z různých částí země, chtěli vyjádřit svou nespokojenost s čínskými investory.
Podle jednoho ze zúčastněných by zemědělská půda měla primárně sloužit k podpoře rodin rolníků a zemědělců. „Současní čínští majitelé podnikají s půdou za účelem spekulace na akciových trzích,“ dodal.
Čínská nákupní horečka vyvolala růst ceny místní zemědělské půdy. Mladí absolventi si nemohou za takovou sumu pořídit pozemek a vykonávat povolání ve svém oboru.
Od roku 2015 bylo v regionu Indre zakoupeno čínskou investiční společnosti Hong Yang na 1 700 hektarů zemědělské půdy. Daná společnost zároveň zakoupila 900 hektarů i v jiné části země.
Čínští investoři nemají zájem jen o koupi francouzské zemědělské půdy. Rostoucí střední třída si oblíbila francouzské víno, a vyvolala tak vlnu zájmu o francouzské vinice. Podle agentury AFP bylo v oblasti Bordeaux koupeno asijskými investory na 140 vinic.
Francouzští zemědělci plánují apelovat na domácí vládu. V únoru francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie omezí zahraniční investory v jejich snaze pořídit francouzské zemědělské nemovitosti a pozemky.
„Francouzská půda nemůže padnout do rukou zahraničních mocností bez toho, aniž bychom věděli, co je cílem těchto nákupů,“ prohlásil Macron. Země připravuje změny v zemědělské legislativě, jež by měly nabýt účinnosti počátkem roku 2019.
Globální strategie
Čínští investoři neomezují nákup zemědělské půdy pouze na Francii. Cílem čínské národní politiky je podpořit investice do zemědělského sektoru po celém světě.
Začátkem roku 2006 představila Čína pětiletý plán globálního rozvoje, jehož cílem je zajistit dostatečné množství potravin skrze nákupy zahraničních vodních, energetických a zemědělských zdrojů.
Koncept globálního růstu byl opět zdůrazněn během 17. národního shromáždění, které se koná jednou za pět let.
Čínské zemědělské investice jsou podle zprávy velmi úzce spojeny s iniciativou „One Belt, One Road“ pod taktovkou Pekingu. Iniciativa, poprvé představená v září roku 2013, se primárně zaměřuje na země, které se nacházejí mezi Čínou a západní Evropou. Snahou Číny je ustanovit řadu hospodářských partnerství s více než 60 zeměmi napříč Asií, Evropou a Afrikou.
Podle deníku The Times of India v březnu letošního roku navštívila Nepál čínská delegace. Cílem delegace bylo prodiskutovat řadu investičních příležitostí. Výsledkem bylo uzavření osmi dohod v celkové výši 2,4 miliardy amerických dolarů pokrývajících projekty od vodních zdrojů přes pěstování ovoce až k farmaření.
Plán globálního růstu se přímo odráží v množství zámořských investic, které v roce 2016 v Číně vzrostly na 3,3 miliardy dolarů. V roce 2009 činila hodnota těchto investic desetinu.
V USA je až na výjimky (akvizice společnosti Smithfield Foods) množství čínských investic do zemědělských podniků v USA poměrně malé.
Naproti tomu čínské investice v Kambodži se soustředí hlavně kolem gumy, dřeva a cukrové třtiny. V Malajsii a Indonésii představuje hlavní lákadlo pro čínské investory palmový olej.
Přeložil:Petr Matějček; Zdroj.
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
