Tricia Barker. (Screenshot/YouTube)
Tricia Barker. (Screenshot/YouTube)
Jednadvacetiletá studentka angličtiny Tricia Barkerová netušila, jakým směrem se její život ubírá, jakou kariéru by si měla zvolit a obecně cítila, že život je beznadějný a bolestivý. Výsledkem toho všeho trpěla depresemi a nakonec se pokusila ukončit svůj život tím, že zapila hrst prášků alkoholem.

Po 36 hodinách se probudila u sebe v pokoji a o svém pokusu o sebevraždu nikomu neřekla. Rozhodla se ovšem, že musí převzít zodpovědnost za vlastní život a jít dál. Jako symbol opětovného získání kontroly nad svým životem se rozhodla začít trénovat na desetikilometrový běžecký závod.

Po týdnech tréninku odjela na závod, kam ovšem nikdy nedorazila. Tricia měla dopravní nehodu.

Na několika místech si poranila záda, necítila nohy a měla řadu vnitřních zranění. Bez sjednaného zdravotního pojištění trvalo téměř 20 hodin najít chirurga, který by ji operoval. Tuto dobu strávila v bolestech bez jakýchkoliv medikamentů.

Nakonec jí dali na operačním stole anestetika.

„Anesteziolog mi nasadil masku a v ten moment jsem se ocitla mimo své tělo,“ dodává Tricia a luskne prsty, aby znázornila, jak rychle to proběhlo.

„Tehdy jsem nevěřila v existenci života po smrti a tak jsem byla dost šokovaná. Chtěla jsem se vrátit do svého těla, probudit se a říct svým přátelům: ‚Hej, smrtí to nekončí!‘“, říká ve svém videu, které natočila po přelomovém zážitku.



Na operačním stole viděla vlastní tělo, záda byla otevřená a všude okolo krev. Tehdy k ní přistoupili dva andělé, kteří ji uklidnili a začali přes chirurgy vysílat do jejího těla světlo. V tu chvíli věděla, že operace dopadne dobře a ona bude moci opět chodit.

Jenže monitor znázorňující srdeční pulz ukazoval rovnou čáru.

Zatímco tam její tělo leželo bez života, navštívila své milované a uviděla události, které byly později ověřeny jako pravdivé.

Zneklidněná pohledem na své tělo a s nejistotou, jestli lékaři dokáží její tělo oživit, se už dál nedovedla na tu scénu dívat. S touto myšlenkou se ocitla na chodbě.

A zde se stalo něco, co činí její případ zajímavý pro výzkumníky v oblasti klinické smrti. Tricia viděla svého nevlastního otce, zarytého příznivce zdravé stravy, který by sladké nikdy do úst nedal, jak si z prodejního automatu bere sladkou tyčinku a začíná ji jíst. Později se potvrdilo, že tohle se opravdu odehrálo.

Tato událost se nazývá „pravdivé vnímání“. Jedná se o pozorování, které si člověk pamatuje ze zkušeností mimo fyzické tělo, a které lze nezávisle ověřit.

Řada vědců, jako neurolog Kevin Nelson z univerzity v Kentucky, se snaží zážitek klinické smrti (NDE) vysvětlit jako proces v mozku, podobný těm, když člověk sní, nebo náhle ztrácí kyslík, avšak doktorka Jan Holdenová říká, že žádné z podobných (materialistických) vysvětlení nemůže tento fenomén objasnit.

20180904-smrt3
Dr. Jan Holden hovořící na konferenci IANDS koncem srpna 2014. (Tara MacIsaac / Epoch Times)

Sama v této oblasti prozkoumala na sto případů a žádný z nich nebylo možné vysvětlit prostřednictvím konvenčních teorií.

„Žádným z konvenčních přístupů nelze vysvětlit určité jevy, které člověk prožívá při zážitku klinické smrti. Ani nelze vysvětlit, jak Tricia věděla o tom, co dělá její nevlastní otec, když podle přístrojů její srdce už dávno přestalo tlouct,“ uvedla.

Doktorka Holdenová zjistila, že asi jeden z pěti případů, kdy lidem hrozí akutní smrt, zahrnuje i zážitek ocitnutí se mimo fyzické tělo. Mnozí lidé o něm nehovoří otevřeně, neboť se obávají posměchu. Existují i případy, kdy se někteří lidé ocitli v péči psychiatrických léčeben, neboť o svých zkušenostech promluvili, což je značně absurdní přístup.

Doktorka zjistila, že duševní zdraví a racionalita těchto jedinců odpovídá běžné populaci. Dle jejího názoru jsou tito lidé stejně rozumní a racionální jako kdokoliv jiný. Dopady těchto zkušeností jsou velmi pozitivní a asi 90 procent lidí, kteří měli takový zážitek, má tuto zkušenost spojenou s pozitivním vnímáním. Mnozí se vrací do života šťastnější a se silným smyslem pro žití za určitým účelem.

Zkušenost mladé ženy však neskončila pozorováním svého nevlastního otce. Slyšela tiché modlitby své matky, tety, a dalších. Když uslyšela smutek v modlitbách své rodiny, skoro se chtěla vrátit. Avšak objevilo se světlo. „Nikdy jsem nepocítila takovou lásku – mateřská láska, romantická láska, s ničím takovým se to nedalo srovnávat,“ popisuje Tricia.

Ocitla se na zemědělském poli. Bylo skutečnější a krásnější než na Zemi. Její zesnulý dědeček tam byl s ní. Pak uviděla stovky světel a věděla, že reprezentují její budoucí žáky. Věděla, že by měla být učitelkou a učit nejen angličtinu, ale také to, co právě prožila.

Před očima se jí ocitly události minulé i budoucí. Nešlo nutně o hlavní momenty či vztahy, jenž by byly nějak významné, ale spíše o interakce s lidmi, kteří v jejím životě hráli malou roli. Viděla také lidi, se kterými se neztotožňovala, neboť si myslela, že jsou odlišní. Nicméně objevila, že se za ní modlili a strachovali se o ní, když trpěla depresemi.

Byla schopna vidět a cítit důsledky svých činů vůči ostatním. Doktorka Holdenová tvrdí, že jde o známý jev v oblasti NDE, kdy dotyční upřednostňují ostatní, neboť ví, že na konci svého života budou muset znovu zažít všechny pocity, které způsobili druhým.

Přestože cítili smutek nad některými svými činy, cítila, že Bůh a andělé jí nesoudili negativně za věci, které ve svém životě provedla. Chtěli jen to, co je pro ni nejlepší.

Když se pokusila o sebevraždu, viděla alternativy, které mohla v té chvíli zvolit, jako například promluvit si s lidmi ve svém okolí.

Viděla, že hlavní volbou, kterou měla zvolit, bylo, vážit si sebe, být k sobě soucitná a laskavá. „Když věříte, že jste hodni vlastní lásky, začnete kolem sebe vytvářet život, který je mnohem lepší,“ říká.

20180904-smrt4
Tricia Barker. (Screenshot/YouTube)
Ačkoli bylo těžké dívat se na chyby, které ve svém životě udělala, celková zkušenost byla dle jejích slov nesmírně radostná. Nechtěla se vrátit do svého těla, ale Bůh jí řekl, že musí, aby pomohla ostatním pochopit, že existuje posmrtný život a zbavit se strachu ze smrti.

Když se vrátila do těla, cítila se po svém zážitku velice nicotná. Její tělo jí připadalo jako „kostým“, který si její věčná duše na Zemi „obléká“ na poměrně krátkou dobu. Zpočátku o sobě dokonce hovořila ve třetí osobě.

Tricia se zotavila ze svých zranění přesně tak, jak viděla během své zkušenosti mimo fyzické tělo. O rok později uběhla 10 kilometrový závod, který nejenže symbolizoval její zotavení po pokusu o sebevraždu, ale také její obnovenou chuť do života po této převratné zkušenosti.

Přeložil: Petr Matějček; Zdroj.

 
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.


Čtěte také: 

Zážitek klinické smrti: Muž viděl po smrti všechny špatné věci, které provedl ostatním

Klinická smrt: Shrnutí třiceti let výzkumu

Pilot ztroskotal a viděl své tělo viset mezi stromy: Zážitek blízké smrti

Zážitek blízké smrti proměnil lékaře – ateistu ve věřícího