Prezident Šalamounových ostrovů, Manasseh Sogavare (vpravo), a prezidentka Tchaj-wanu, Cchaj Jing-wen (vlevo), na slavnostní přehlídce čestné stráže v Tchaj-peji, 26. září 2017. (Sam Yeh / AFP / Getty Images)
Prezident Šalamounových ostrovů, Manasseh Sogavare (vpravo), a prezidentka Tchaj-wanu, Cchaj Jing-wen (vlevo), na slavnostní přehlídce čestné stráže v Tchaj-peji, 26. září 2017. (Sam Yeh / AFP / Getty Images)
Zvýšená angažovanost čínského režimu v Tichomořských ostrovech tlačí na omezený mezinárodní prostor Tchaj-wanu a zároveň přináší bezpečnostní výzvy Spojeným státům a jejich spojencům, Austrálii a Novému Zélandu, píše se ve zprávě Kongresu USA.

Tichomořské ostrovy jsou regionem Tichého oceánu, čítajícím 14 zemí s rozlohu přes 12 milionů kilometrů čtverečních. Patří sem země jako Americká Samoa, Severní Mariany a Guam.

Čínská lidová republika si v tomto regionu vytváří stále silnější politický, ekonomický a vojenský vliv, a to především prostřednictvím „Nové hedvábné stezky“, masivního diplomatického a ekonomického projektu Pekingu, jehož účelem je prosazovat strategické zájmy Číny ve velké části světa.

Nová zpráva vydaná USCC (Výbor pro kontrolu ekonomiky a bezpečnosti mezi USA a Čínou, patřící pod Kongres USA) říká, že snahy Pekingu na Tichomořských ostrovech se zaměřují na omezení mezinárodního prostoru Tchaj-wanu a na získání přístupu k nerostným surovinám a přírodním zdrojům.

S Tchaj-wanem udržuje formální diplomatický styk šest ze čtrnácti zemí – Kiribati, Marshallovy ostrovy, Nauru, Palau, Šalamounovy ostrovy a Tuvalu. Tyto země jsou jedny z mála, které Tchaj-wan podporují na mezinárodním poli.

Peking se ale momentálně snaží prostřednictvím ekonomických pobídek nalákat anebo přinutit tyto země, aby Tchaj-wan více nepodporovaly, píše se v reportu USCC. Například, poté, co ostrov Palau přivítal na své půdě tchajwanskou prezidentku v listopadu 2017, Peking zakázal čínským turistům zájezdy do této země.

Ve zprávě se uvádí i obava z ohrožení Austrálie a Nového Zélandu, které mají s Tichomořskými ostrovy historickou vazbu. Zpráva dále cituje článek Sydney Morning Herald, ve kterém se tvrdí, že čínský státem vlastněný podnik oslovil národ Vanuatu ohledně výstavby čínské vojenské základny na jejich území.

Tuto informaci striktně popřel jak Peking, tak Vanuatu. Pozorovatelé nicméně tvrdí, že „obvinění“ je v souladu s ambicemi Číny rozšířit síly Lidové osvobozenecké armády (LOA) v pacifickém regionu.

„I když jsou velikost nebo účel potenciální základny na Tichomořských ostrovech nejasné, sloužila by několika čínským bezpečnostním zájmům,“ uvádí se ve zprávě USCC. „Poskytla by LOA strategický výchozí bod za tzv. druhým řetězcem ostrovů a rozšířila by možnosti nasazení čínských ozbrojených sil v západním Pacifiku.“


Překlad a redakční úprava: J. S.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.