(zleva) Alí Madžedí, íránský velvyslanec v Německu; Siegfried Russwurm, předseda NMI (Iniciativa pro severní Afriku a Střední Východ); Hamid Chitchian, íránský ministr energetiky, a Stephan Steinlein, státní tajemník německého ministerstva zahraničí na společné fotce před zahájením Německo-íránského obchodního fóra v Berlíně 3. března 2016. (John Macdougall / AFP / Getty Images)
Americký prezident Donald Trump 8. května ohlásil, že má v plánu ukončit íránskou dohodu, kterou označil jako „jednu z nejhorších a nejjednostrannějších, do jakých kdy USA vstoupily“.
Dohoda byla podepsána během Obamova prezidentského působení pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Spojené království, Francie) a Německem. Ještě než byla podepsána, stala se terčem kritiky kvůli uvolnění desítek miliard amerických dolarů pro Írán a pro její časově omezené klauzule postihující íránský jaderný program, jež eventuálně umožňují Íránu vyvinout kolem roku 2026 nukleární zbraň.
Po Trumpově oznámení apeloval 11. května íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf na zbývající signatáře (a především na ty evropské), aby podnikli nezbytné kroky a dohodu zachovali. Zaríf dodal, že jeho úkolem je přijmout „nutná opatření“, aby získal „požadované garance“ od zbylých členů dohody a íránských obchodních partnerů. Pohrozil také, že v případě nezdaru bude Írán pokračovat ve svém jaderném obohacování bez omezení.
Evropská reakce byla rychlá. Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová oznámila tentýž den, že 15. května uspořádá mítink s ministry zahraničí Německa, Francie a Spojeného království, kterého se zúčastnil i Zaríf.
Velké obchody EU s Íránem
Ukončením dohody s Íránem by mohla Evropa přijít o velké peníze.
Dle statistické služby Statista se po uzavření íránské dohody v roce 2015 obchod mezi EU a Íránem raketově vyhoupl nahoru. Z 9,2 miliardy amerických dolarů (USD) v roce 2015 vzrostl objem obchodu mezi těmito subjekty na 16,4 miliardy USD v roce 2016 a za minulý rok dosáhl výše 25 miliard USD. Jen pro srovnání – hodnota obchodu mezi USA a Íránem za posledních 5 let se pohybuje mezi 200–300 miliony USD.
Ve hře může být i korupce
Dle bývalého pracovníka tajných služeb, který se zabýval technologiemi dvojího použití a přeje si zůstat v anonymitě, vede obzvláště Německo dlouhodobé utajované obchody s Íránem, které zahrnují i porušování sankcí íránské dohody, kdy Německo poskytuje Íránu technologie dvojího použití pro íránský zbrojní nukleární průmysl.
Zmínil, že Německo zřídka kdy obchoduje s citlivými materiály pro Írán přímo a už roky využívá partnery ve Švýcarsku. „Je v tom velká korupce. Když Německo postavilo mimo zákon úplatkářství ze strany německých firem, udělali akorát to, že se obrátili na své švýcarské dceřiné společnosti a využili pro úplatky je.“
Bývalý zpravodajský kontraktor USA, který chce také zůstat v anonymitě, má na problematiku podobný pohled. Uvedl, že íránská dohoda dokonce umožnila německým firmám obchodovat s Íránem i bez potřeby podvodných metod. Zmínil také, že roli zde hraje i bankovní sektor, kdy má Írán garantován přístup k bankovnímu systému SWIFT. „Proto země západní Evropy tlačí na USA, aby od dohody neustoupily – mají v Íránu obrovské investice,“ dodal.
Dr. Robert J. Bunker, vyučující na Institutu strategických studií U.S. Army War College, poukázal na chamtivost korporací, které se s vidinou zisku pro jejich investory a top management nebojí prodávat technologie dvojího použití, jež mohou být zneužity pro jaderné zbraně. Zmínil i prodej vojenských technologií autoritativním režimům přes zahraniční dceřiné firmy a tzv. „cut-out“ brokery, kteří v nekalých praktikách zahlazují spojení mezi korporacemi a příjemcem.
Rezignace a neobvyklé setkání
Po Trumpově vyhlášení o odstoupení od smlouvy se objevilo několik podezřelých událostí.
Dle The Times of Israel dne 11. května znenadání rezignoval na svou funkci Tero Varjoranta, vedoucí inspektor Mezinárodní agentury pro atomovou energii. To vyvolává otázky, zda byl jeho odchod jen výsledkem frustrace, nebo zda měly inspekce dohlížející na dodržování smlouvy v Íránu problémy, o kterých se nemluvilo.
Navíc byl 12. května údajně spatřen John Kerry, bývalý ministr zahraničí Obamovy administrativy, na setkání s íránskými představiteli. Bývalý vrcholný poradce Trumpovy prezidentské kampaně Jason Osborne napsal na svém twitterovém účtu, že se Kerry sešel se třemi Íránci v doprovodu pětičlenné ochranky, kteří odjeli v diplomatických vozidlech.
Následuje tweet s fotografií mužů, se kterými se Kerry setkal. Jedním je bývalý íránský ministr zahraničí Kamál Charrází, dalším je podle všeho íránský velvyslanec ve Francii, Abolghass Delfi, a třetím je údajně Abdulréza Farádží-Rád, ředitel Strategické rady zahraničních vztahů (Strategic Council on Foreign Relations) se sídlem v Teheránu.
The one in front is certainly Kamal Kharazi (#Iran regime's FM from 1997-2005). The one behind the door looks very similar to Abolghassem Delfi (current Ambassador to France). See photos for comparison. Please bear in mind these ppl aren't diplomats. They're diplomat-terrorists. pic.twitter.com/4ZoSA9cyJ6
— M. Hanif Jazayeri (@HanifJazayeri) May 13, 2018
Přeložil J. S.; Zdroj
Čtěte také: Proč USA odstupují od nukleární dohody s Íránem
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
