(Zleva) Chuo Jüan Ťia (Jet Li) a Anno Tanaka (Šidó Nakamura) při uctivém gestu během rozmluvy nad šálkem čaje. Foto ze snímku Obávaný bojovník, 2006. (FILMag)
Snímek Obávaný bojovník z roku 2006 o Chuo Jüan Ťiaovi vypráví příběh mistra východního bojového umění wu-šu. Jeho cílem je být nejlepší, což se mu po několika letech a mnoha soubojích podaří. Pověst obávaného bojovníka se šíří široko daleko, ale se slávou roste i jeho pýcha.
Protože si není schopen uvědomit nedostatky, na které jej upozorňují jeho rodina a přátelé, jde po špatné cestě k nevyhnutelnému střetu s okolním světem. Poté, co v souboji zabije soupeře kvůli falešnému obvinění, krevní msta dopadne na celou jeho rodinu.
„Naším pravým soupeřem jsme pouze my sami.“
Po osobní tragédii odejde z rodného města a toulá se bezcílně krajinou. Sedm let stráví v ústraní ve vesničce pěstitelů rýže, kde konečně odhaluje svoje skryté démony, poznává skutečný smysl života a poprvé nachází vnitřní klid a životní rovnováhu.
Mistr Chuo se vrátí domů. V Číně však stále více sílí vliv Anglie, Španělska, Belgie a Japonska, což v roce 1910 vyústí k uspořádání turnaje mezi Chuem a mistry bojových umění z jednotlivých zemí: britským boxerem, španělským šermířem, belgickým vojákem a japonským samurajem.
Den před plánovaným soubojem se s Chuem setká japonský samuraj Anno Tanaka. Společně se odeberou do zahradního altánku k vypití šálku čaje a zdvořilé konverzaci.
Bojové umění je jednou z možných cest k sebepoznání a nápravě vlastního charakteru.
Tanaka: Víte něco o čajích? O druzích čaje?
Chuo: Vlastně ani nechci vědět. Nerad věci dělím. Čaj je pro mě prostě stále čajem. Jakýkoli.
Tanaka: Mají svoje rysy a podle nich je můžeme dělit.
Chuo: Jaký smysl má takové dělení? Všechen čaj se přece pěstuje stejně. Jenom s drobnými rozdíly.
Tanaka: Když poznáte rozdíly, naučíte se je pak vyhledávat.
Chuo: Možná, že máte pravdu, ale jak to chápu já, čaj sám sebe nedělí, je stále jeden a tentýž. Dělí ho lidé, aniž by se ho zeptali, co si o tom myslí. Ale já jej nechci dělit.
Tanaka: Ach. Proč tedy?
Chuo: Pokud ho pijete v dobré náladě, na druhu čaje nezáleží. Vždy z něj máte radost.
Tanaka: Och. Takhle jsem o tom neuvažoval. Podle vašeho názoru, je nějaký styl wu-šu lepší než jiný? Je nějaký v boji účinnější než ostatní?
Chuo: Nemyslím.
Tanaka: Ale pokud není žádný lepší, tak proč stále pořádat tolik soutěží? Proč neustále zápasit?
Chuo: Věřím, že žádný styl wu-šu není jednoznačně lepší. Soutěže nám umožňují poznat naše slabiny a vedou nás po nekonečné cestě sebepoznání. Naším pravým soupeřem jsme pouze my sami.
Tanaka: To jsou slova plná moudrosti a velké pokory.
Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Epoch Times.
Čtěte také:
Bojový styl Wing Chun: Esence boje spočívá v jednoduchosti
Důležitost ctnosti v boji – čínská bojová umění
Nesmrtelný z hory Wu-tang – Příběh zakladatele tchaj-ťi
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
