Steak je plátek masa ukrojený přes vlákna z většího kusu masa, obvykle hovězího nebo obecně červeného. Obvykle se upravuje grilováním nebo pečením na pánvi. (Alex Munsell / Unsplash)
Steak je plátek masa ukrojený přes vlákna z většího kusu masa, obvykle hovězího nebo obecně červeného. Obvykle se upravuje grilováním nebo pečením na pánvi. (Alex Munsell / Unsplash)
Naši předkové jídali maso asi tak jedenkrát týdně, a mnozí kdoví jestli, možná všichni také ne. Každý neměl po ruce husu nebo slípku, natož velký kus dobytka. A také umírali na jiné nemoci, než současní lidé.

Maso nebylo tak běžně dostupné, jako je dnes v obchodech i supermarketech nebo fastfoodech. Zhýčkaní lidé v současnosti nejen že jedí maso každý den v týdnu,

někteří však i třikrát denně. Považte – snídaně, oběd i večeře. Koupím si hamburger nebo steak, zabalí mi to do papíru nebo igelitu, pochutnám si cestou a obal zmačkám a odhodím. Jak snadné. Jaký to je luxus žít na Zemi.

Klimatologové však nyní přišli s ilustrací, jak se výroba a spotřeba masa promítá do celkových klimatických změn:

„Výroba jednoho kilogramu steaku je pro klima téměř stejně škodlivá, jako když ujedeme autem 250 kilometrů.“

20180324-kravy
Ilustr. foto. (GUILLAUME SOUVANT / AFP / Getty Images)

Změny klimatu představují pro společnost obrovskou výzvu. Které faktory ovlivňují nejvíce proces globálního oteplování a kde vzniká nejvíce oxidu uhličitého? Jak lze s ohledem na energii porovnat jízdu automobilem a výrobu steaku? Co můžeme dělat pro to, aby se emise škodlivých plynů snížily? Klíčová data z posledních let k této problematice shrnuje přiložená infografika.

20180324-info
Pro zvětšení obrázku klikněte zde. (společnost OMV)

Několik zajímavých informací

  • Města pokrývají pouhá 3 % povrchu Země. Přesto v nich žije většina světové populace a produkují 75 % škodlivého CO2.
  • I kdybychom jen spali a pili vodu, každý z nás by vyprodukoval asi 1,1 tuny CO2 ročně.
  • V roce 2014 vyrobil svět ¼ elektrické energie pomocí obnovitelných zdrojů. Největším zdrojem zůstává stále uhlí.
  • 32 % skleníkových emisí má na svědomí průmyslové zemědělství, lesnictví a živočišná výroba.
  • Navzdory snahám ochránců planety se podíl fosilních paliv v energetickém mixu za posledních 30 let příliš nezměnil.
  • Pokud by Evropa nahradila všechny uhelné elektrárny plynovými, do ovzduší by unikalo o 500 tun CO2 méně.
  • 3 miliardy lidí na světě stále vaří postaru – využívají k vaření dřevo, dřevěné uhlí a živočišný odpad.
20180324-uhli
Uhelná elektrárna, ilustr. foto. (Sean Gallup / Getty Images)

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.