Vesnice u Afrinu se ukrývají před bitvou mezi síly podporovanými Tureckem a kurdy. Turecké jednotky a jejich syrští povstalejší spojenci útočí na hraniční enklávu, kterou drží kurdská milice, 16. březen 2018. (NAZEER AL-KHATIB / AFP / Getty Images)
Vesničané u Afrínu se ukrývají před bitvou mezi sílami podporovanými Tureckem a Kurdy. Turecké jednotky a jejich syrští povstalečtí spojenci útočí na hraniční enklávu, kterou drží kurdské milice, 16. březen 2018. (NAZEER AL-KHATIB / AFP / Getty Images)
Viděla jsem kluka, kterému to useklo obě nohy,“ sdělila česká novinářka Jana Andert, která se nachází uvnitř obklíčeného syrského města Afrín. „Jeho matka mi líčila, jak ji chlapec prosil: ´Maminko, maminko, neopouštěj mě,´“ dodává válečná zpravodajka, která zažívá události v Afrinu právě na vlastní kůži, jak informuje Český rozhlas.

„V nemocnici jsem byla několikrát. Nic tak strašného jsem ještě nezažila. Přivážejí sem lidi zraněné hlavně při bombardování... Všichni tady umřeme,“ vypráví po telefonu Jana Andert, česká zpravodajka z Afrínu.

Novinářka spolupracuje s předními světovými médii včetně CNN a BBC, dodávají její nezávislé kolegyně Markéta Kutilová a Lenka Klicperová. „Je přímo na místě, takže máme k dispozici nezávislé zprávy, nikoliv jen propagandu hlásanou všemi stranami syrského konfliktu.“

Kromě ní pracuje v Afrínu také skupina německých novinářů, která dokumentuje válečné zločiny, které se zde odehrávají. O mimosoudních popravách civilistů spáchaných tureckou armádou a jejími spojenci, milicemi FSA, už posbírali mnoho důkazů.

Desetitisíce civilistů se snaží z oblasti uprchnout, ale je už příliš pozdě: Afrín je obklíčen tureckou armádou a jejich žoldáky, milicemi FSA. Vesnice a města v okolí již byly vybombardovány, hlavní město provincie, v němž se nyní nachází asi 100 tisíc lidí, je sevřeno do kleští.

Co k tomu sděluje Turecko, člen NATO? Turecko oznámilo NATO, že pro tuto intervenci budou použity přiměřené prostředky.

Syrská vláda v roce 2012 ztratila kontrolu nad okresem Afrín v severní Sýrii, když kontrolu nad oblastí převzaly kurdské milice YPG a oblast byla de facto začleněna do autonomního regionu Rojava.

Olivová ratolest

20. ledna letošního roku zahájila turecká armáda proti Kurdům operaci nazvanou Olivová ratolest. Cílem jsou kurdské milice, YPG a YPJ, vzhledem k tomu, že kurdské milice jsou napojeny na PKK (Kurdskou stranu pracujících), považuje je Turecko za teroristickou organizaci.

Turecku se za to dostává kritiky od některých politiků, kteří poukazují na to, že jako členský stát NATO by Turecko tímto způsobem zasahovat nemělo.

O situaci v Afrínu přináší zprávy jen velmi málo médií, současně i NATO se k situaci vyjadřuje pouze velmi vlažně. Kurdským jednotkám, které po celou dobu bojovaly proti ISIS, se nyní nedaří bránit proti turecké přesile, která je podporována letectvem. Novináři podávají svědectví, že: „Turecká letadla a drony Afrín nemilosrdně bombardují. A svět mlčky přihlíží.“ (Český rozhlas)

Podle válečné zpravodajky Markéty Kutilové však „čísla hovoří jasnou řečí: Od počátku operace bylo zabito (většinou při bombardování) 227 civilistů, z toho 32 dětí. Počet raněných je 651 včetně 87 dětí. Toto jsou oficiální čísla z nemocnice v Afrínu ze dne 7. 3. 2018. Konečné číslo je ale jistě vyšší, neboť mnoho obětí zůstalo pod troskami bombardovaných budov“.

Vliv PKK?

Když se Afrín se dostal pod kurdskou autonomní správu, kurdské enklávy deklarovaly, že neusilují o nezávislost, ale že i v budoucnu chtějí být součástí jednotné Sýrie.

Podle M. Kutilové milice YPG/YPJ nejsou teroristická organizace a nejsou totožné s PKK, třebaže má PKK na YPG velký vliv.

20180315-afrin2
Syrští povstalci podporovaní Tureckem u Afrínu, 16. března 2018. (NAZEER AL-KHATIB / AFP / Getty Images)

„PKK je odpovědná za mnoho teroristických útoků v Turecku, ale YPG/ YPJ nikoliv. Je to dnes již regulérní armáda, která je nejdůležitější složkou SDF (Syrian Democratic Forces), což je kurdsko-arabská armáda, jejíž součástí jsou i křesťanské a jezídské oddíly. 40 % tvoří ženy. SDF mají podporu USA a byly hlavní pozemní silou, která se zasloužila o pád Islámského státu. Jen díky SDF bylo dobyto hlavní město islamistů Rakka.

Turecké bomby nedopadají na PKK, ale na civilisty ve vesnicích a městech na severu suverénního státu, kterým Sýrie stále ještě je,“ dosvědčuje Kutilová.

Markéta Kutilová a Lenka Klicperová jsou novinářky zabývající se od roku 2015 válkou na Blízkém východě. O Sýrii napsaly a natočily desítky reportáží, které jsou veřejně dostupné. O syrských Kurdech napsaly dvě knihy: Islámskému státu na dostřel I a II.  

Pitná voda v Afrínu

Kurdové popisují situaci, že jediná voda se dá čerpat už jen ze studní, protože turecká armáda obsadila přehradu, která Afrín zásobovala pitnou vodou. Ještě asi před týdnem vedla s pomocí pašeráků úniková cesta do Aleppa, které je však pod kontrolou Bašára Asada. Částky, které pašeráci lidí žádají, jsou však tak vysoké, že se nedá uniknout. Nakonec to nejde už ani přes pašeráky, sděluje Jana Andert. Ssilnici ostřelují turecké drony, které pálí po všem, co se tam pohne, dodává Jana pro Český rozhlas.

Výroba“ dalších uprchlíků

„Když dělá hnusné věci soupeř, jiný tým, prostě někdo, s čím Vás nic nespojuje, tak je to pořád hnusné. Ale můžete si říct, to jsou ti druzí, ti špatní. Ale když stejné věci dělá 'Váš spoluhráč', nemůžete to od sebe jen tak odhodit. Je to Váš tým. Děláte to vlastně tak trochu i Vy,“ konstatuje senátor Václav Láska na sociálních sítích.

„Dovolte říct: 'To, co dělá teď Turecko v Sýrii, je naprosto odporné.' Boji proti Daesh Turecko fakt moc nedalo. Skoro to na mě působilo, že mu vlastně existence Daesh ani tak moc nevadí. Ale teď, když je Daesh poražen, Turecko vojensky útočí na ty, kteří se s islámskými fanatiky opravdu z oka do oka rvali. Kteří je pomohli porazit. Bombarduje syrské Kurdy, snaží se obsadit jejich města. Způsobuje další exodus, vyrábí další uprchlíky,“ shrnuje senátor situaci na blízkém východě.

Problémem je podle něho to, že Turecko takto jedná i jako člen NATO.

K situaci v Sýrii se vyjádřil také český europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina:

„Turecká armáda obklíčila město Afrin a zahájila jeho obléhání. Zdá se, že se v provincii Afrin bude opakovat situace z Východní Ghúty. Nejdříve je město bombardováno, obklíčeno a blokováno. V Afrinu je stejně jako v Ghútě několik desítek tisíc civilních obyvatel. Jak v Afrinu, tak v Ghútě blokáda brání vjezdu humanitárních konvojů. Jak v Afrinu tak v Ghútě byly zabity stovky civilních obyvatel. V obou městech je hlad a nedostatek vody,“ popsoval situaci v úterý 13. 3. 2018 v Domácích eurozprávách.

„S každým zemřelým dítětem je trháno mezinárodní humanitární právo na kusy. Za toleranci zla v této nejhorší podobě neseme spoluvinu všichni. Žádné spojenectví nemůže ospravedlnit zabíjení civilistů,“ kritizoval situaci J. Štětina.

Marek Novotný se k situaci vyjadřuje na sociálních sítích: „…v tomto případě je přístup vedení NATO čistě pragmatický. Turecko je silný, strategicky položený člen aliance a není možné ho ztratit. Zvlášť při současné protiruské hysterii – Turecko ovládá vstup do Černého moře. Takže spojenci, nespojenci  – Kurdové budou mít smůlu. Nechtěl bych být na jejich místě, to už je na tom líp Asad, toho Rusové podrželi.“

Doposud byl Afrín ostrůvkem míru a pokoje v Sýrii zmítané válkou. Jedním z mála českých politiků, kteří se k Afrínu zatím vyjádřili, je europoslanec Jaromír Štětina, který varuje, že „jeho zničení bude s trochou patosu další černou skvrnou na Severoatlantické smlouvě“.

„Pokud turecké síly dostaly od Ruska volnou ruku, že si mohou v Afrínu dělat v podstatě cokoli, co chtějí, dá se očekávat katastrofa,“ říká Lenka Klicperová, novinářka.

Jedním z mála českých médií, které se věnuje situaci v Afrínu a turecké invazi do Sýrie, je Český rozhlas.
Petici za zastavení turecké invaze (t. j. vraždění civilistů) můžete podepsat zde.


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích. 



Podle zdroje:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kurdove-afrin-syrie-turecko-ofenziva-protesty_1803121533_mls ,

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/218186-hnusna-a-zbabela-agrese-za-toleranci-zla-v-nejhorsi-podobe-neseme-spoluvinu-vsichni-zuri-cesti-politici/